Nyan

Konečně po dlouhé době dobrý marvelácký film. Postupná eskalace zbytečného konfliktu, kde antagonista není prostě jenom zlý, vybočuje z klasické šablony Marvelu, stejně jako jeho vyvrcholení. Jenom škoda, že český distributor neměl odvahu na to název filmu přeložit jako "Dycky Wakanda".

Tahle marvelovka působila značně nesourodě. Chvíli jsem se díval na horor, pak najednou na komedii a pak zase na rodinný film. Střídání nálad působilo značně rušivě a film v mých očích zachraňuje nádherný vizuál,  zejména Stinná říše.

Jako byste vzali filmy Pandorum a Vetřelec, spojili dohromady a vše, co na nich bylo dobré, udělali špatně.

Několik skvělých scén propojených nemastným neslaným balastem. Scénka se slony byla úžasná.

Příjemné překvapení seriálové sezóny 2015/2016, pro mě nejlepší seriál ze stáje DC Comics této sezóny. Po nemastném neslaném pilotu Supergirl dostala šmrnc, záporáci (ne tedy všichni) nebyli jednorozměrní a pomocné/vedlejší postavy nebyly hloupé a otravné, kterýmžto neduhem trpí zejména seriálový Flash, který se ve světě Supergirl také v jednom dílu mihnul.

Film, jehož poselstvím může být mnohé: třeba to, že negativní smýšlení o vládě ve vás vzbudí touhu na zničení světa. Po vizuální stránce se na to koukalo hezky, ale trnem v oku mi byly scénáristické zkratky, kdy se prostě příběh musel někam posunout, tak ho tam rázem posunuli, aniž by bylo jasné proč.

Směs taškařice a řezničiny, po prvních dílech ve mě zanechává rozporuplné pocity. Druhá polovina seriálu pro mě byla o hodně stravitelnější, pubertální vtípky ustoupily na pozadí a v napětí mě udržovalo, že žádná z hlavních postav nebyla "nesmrtelná", během epizody mohl umřít v podstatě kdokoli. V závěru jsem tedy rád za svižné akční fantasy béčko a zvyšuji své hodnocení ze tří na čtyři.

Pokud u toho vypnete mozek, tak se na to příjemně kouká. Pokud ne, tak můžete hloubat nad tím, proč postavy jednají jako idioti a navrch k tomu házejí absurdní pseudovědecká vysvětlení, zářným příkladem tomu buď epizoda S01E10. Takže teď na tohle naivní dílko koukám jen kvůli tomu, aby mě udivovalo, co si na mě scénáristé vymyslí, a kvůli provázanosti s Arrowem, jemuž v mých očích tento seriál slouží jako parodie.

Autor tohoto díla by se měl seznámit s Newtononovými zákony.

Těžko se mi film po hodnotil prvním zhlédnutí. Už od začátku mě Interstellar pohltil do svého světa a já s nadšením hltal vše, co na mě vyvalí. Pak přišlo rozluštění záhady knihovny, které mě zprvu zklamalo, ačkoli jsem podobné rozuzlení očekával, během děje byla dovysvětlena, což mě uklidnilo a nepříjemná pachuť z "vesmírné magie" odezněla. Zůstává nadšení ze zkoumání neznámého a hořko-sladké pocity z osudů hrdinovy rodiny. Můj sluch potěšil jednak krásný hudební doprovod scén, ale ještě více ticho, které panuje ve vesmíru, oči hltaly fyzikálně korektní vizuální simulaci černé díry založené na výpočtech fyzika Kipa Thorna, který pracoval s Nolanem jako vědecký poradce filmu. Interstellar v sobě umně sjednotil dva koncepty: chladnou "hard sci-fi" s popisnými záběry cestování ve vesmíru a účelným, dosud nikde neviděným, designem robotů na jedné straně a emotivní sondou do mezilidských vztahů a čeho všeho je člověk schopen, když je zahnán do extrému, na straně druhé. Film nastavil v žánru space opery a vážné science fiction vysokou laťku a doufám, že ve směru, který vytyčil, budou vznikat další filmy.