giallo

Velké zneuctění kultovní klasiky příšernou fušeřinou. Tohle si Romero nezasloužil...

La casa della paura je velmi obskurní giallo, které naladí svým uchylným plakátem. Divák pak má velká očekávání, která nejsou, bohužel, naplněna. Do záhadného domu totiž tvůrci nechávají nakouknout jen velmi málo, což je velká škoda. Jednoduchý děj se tak odehrává především na ubytovně, kde hlavní hrdinka pomáhá nalezt zmizelou mladou slečnu. Jak už zmiňuje Kangax, z rámci žánru jde o ne moc typické giallo, které si nezakládá na maskovaném vrahovi, ale na tajemném vraždícím spolku. Tento motiv se ve žlutých detektivkách nevyskytuje moc často a v případě jiných filmů to bývá zajímavé zpestření. Zde tomu tak není, především díky velmi slabému a místy až nudnému scénaři. Na rok 1973 jde ale určitě o pozoruhodný počin, který si měl zasloužit lepší péči.

Je známo, že subžánr slasherů začal nepřekonatelným Carpiho Halloweenem v roce 1978. Pravdou ale zůstává, že už o čtyři roky dříve natočil Bob Clark své temné Black Christmas (1974). To all a good night je tak alespoň dle mého názoru jasně přiznaný pokračovatel Clarkova průkopnického díla. Paralel včetně opuštěného divčího internátu, Vánoc, vraždícího maniaka je tu více než dost. Bohužel, kvalitativně jde o násobně slabšího následovatele, předevsím díky scénáři, logice hlavních postav a slabé atmosféře. Nejzajímavějším tak na tom snímku zůstává jméno režiséra Davida "psychopata" Hessa jakož to kultovního záporáka z The Last House on the Left nebo Hitch Hike.

Sexy letní "giallo", které oplývá slunečnou a pohodovou atmosférou. To jsou veškerá pozitiva, která jsem našel. Jde totiž jinak o velmi nudný a nezáživný kousek, který nemá co nabídnout...A ta pointa, úplně mimo mísu. Velmi nadhonocený film zde na CSFD (71%).

Jeden z dalších pokusů o to, svést se na vražedné vlně Halloweenu. Když dva dělají totéž, tak to bohužel není totéž a u Carpiho to platí dvojnásob...

To jsem zvědavý, kdy bude americký remake. U Old boye to netrvalo ani moc dlouho...

Velmi milé překvapení. To že brakový režisér "céčkových" porno filmů Joe D'Amato začínal s atmosferickými horory, bylo pro mě zajímavým zjištěním. Vůbec nic jsem od gotického gialla La Morte ha sorriso all'assassino nečekal a byl jsem přitom odměněn solidním kouskem. Určitě ne každému divákovi tenhle film sedne, jde totiž místy o psychadelické až halucinogenní giallo, které má pomalejší tempo. K tomu je hlavní příběh v celku zamotaný a může vyznít že místy nedává úplný smysl. Vše není doslovně řečeno a je nutné si některé věci domyslet. Kamera mi navozovala místy tvorbu L. Fulciho (a nešlo jen o detailní snímání očí) a to beru rozhodně za velký klad. Co dodat, snad jen zkusite tenhle zajímavý atmosferický kousek a třeba si trochu narovnáte optiku nad odepisovaným Joe D'Amatem....

Tleskám. Konečně novodobý český horor, který není trapný, funguje a může obstát i mimo české publikum. Leoš Noha je výborný a ten sociální přesah místy fakt vtipnej. Myslel jsem si, že se toho ani nedočkám, díky Andy Fehu. 3,5*

Ještě předtím než Fabio Testi natočil fenomenální poliziotteschi Luca il contrabbandiere spojil své síly několikrát s režisérem Castellarim. Jedním z výsledků je i zdejší La Via della droga, která má velice podobný námět (pašování drog) jako i již zmiňovaná Fulciho perla. Velká škoda je jen pomalého a velmi zmateného úvodu filmu, jinak vše šlape jak má. Pořádná akce, honičky a přestřelky a do toho celou dobu kvílející soundtrack od Goblinů! Skoro by si tenhle film zasloužil absolutorium... PS: Testi se snad pro tyhle drsné poliziotteschi narodil a spolu s Francem Nerem to byli nekorunovaní králové žánru! PS2: Vykreslení narkomanů bylo vážně zábavné.

Film rozhodně vhodný jen pro velké fanoušky D'Amata a Eastmana. Pro běžné diváka totiž půjde jen o velmi špatný mix hororu a porna a jeho kvality nedocení...Zkrátka italský trash jak poleno.