Cesta rajské smrti

Na jedné misce vah leží zmatená expozice (její povrchní komplikovanost má zřejmě maskovat prostotu zápletky) a úsměvné, téměř parodické znázornění komunity distributorů i uživatelů drog (komunistických pohlavárům se to ovšem jakožto ukázka dekadence imperialistického západu muselo náramně líbit), na misce druhé se pak vyjímá charismatický Fabio Testi, bravurní kamera, vynalézavé řešení akčních scén a vůbec stylistická vyspělost a modernost, díky níž bych snadno uvěřil, že film je alespoň o dekádu mladší. Jazýček vah sice míří kamsi ke kompromisnímu, průměrnému hodnocení, ale rád budu Cestě rajské smrti trochu nadržovat - jednak je možné, že za úvodním zmatkem stojí i mé nedokonalé porozumění anglickému dabingu (titulky jsem nikde nenašel) a pak je taky třeba uznat, že od chvíle, kdy je Fabiova skrytá identita prozrazena a místo slov přichází na řadu pěsti, zbraně a rozličné dopravní prostředky, se sledování stává čirou radostí. (08.06.2013)

Když jsem viděl tenhle film poprvé, tak jsem z něj byl úplně odvařenej (za totáče) a do dnešních dnů si na něj vzpomínám. Nevím, jak bych ho hodnotil po 30-ti letech, ale televize na něj nějak zapomněly, nebo není tak dobrej jak jsme ho kdysi vnímal. Spíše ho nenabízejí prodejci práv na ty srágorky co teď v TV dávají. Škoda, rád bych viděl znova! (11.12.2009)

V pořadí již čtvrté Castellariho poliziotteschi a již druhé ve spojení Enzo Castellari - F abio Testi. Co se týče oblíbenosti, tak po "Big Racket", "Street Law" a "High Crime" pro mne, bohužel, až čtvrté. Ze začátku jsem se hodně špatně orientoval, film byl celkem nepřehledný, nevěděl jsem, kdo s kým a proti komu, časem se to samozřejmě trochu zlepšilo. V druhé polovině film nabral solidní akční tempo a člověk se nenudil, do té doby bylo tempo opravdu velmi pozvolné, byla to jakási nemastná neslaná oťukávaná, místy vyplněná nesmyslnými spíše dodatkovými scénami. Fabio Festi jako tajný policajt se speciálním úkolem tu měl dobrou image, celkově velký frajer a to, co tu musel naběhat, uff, netřeba komentovat. David Hemmings (policejní inspektor) zahrál dobře, ale přece jenom tu mohl mít o něco více prostoru. Film má vynikající kameru, nápadité akční sekvence a groovy progresivní hudbu. Ze scén stojí za zmínku ta na stavbě, poté v metru, honička na motocyklech. Finální scéna ve vzduchu byla rovněž fantastická, ale čekal jsem přece jen o něco větší vzrůšo. Koukatelné, co se týče žánru tak určitě lepší průměr, navíc místy i docela zábavný. Přesto tomu něco chybělo, nemělo to zas až takový drajv, který by bez keců posadil diváka na prdel. Komentář zde jako čtvrtý v pořadí... (28.01.2010)

Ještě předtím než Fabio Testi natočil fenomenální poliziotteschi Luca il contrabbandiere spojil své síly několikrát s režisérem Castellarim. Jedním z výsledků je i zdejší La Via della droga, která má velice podobný námět (pašování drog) jako i již zmiňovaná Fulciho perla. Velká škoda je jen pomalého a velmi zmateného úvodu filmu, jinak vše šlape jak má. Pořádná akce, honičky a přestřelky a do toho celou dobu kvílející soundtrack od Goblinů! Skoro by si tenhle film zasloužil absolutorium... PS: Testi se snad pro tyhle drsné poliziotteschi narodil a spolu s Francem Nerem to byli nekorunovaní králové žánru! PS2: Vykreslení narkomanů bylo vážně zábavné. (26.10.2015)

Tři hvězdy by asi byly objektivnější, ale závěrečná zběsilá honička čítající asi 20 minut v člověku nakonec rezonuje mnohem víc, než skutečnost, že první polovina je celkem nudná a chaotická. Zde původně chybně uvedená stopáž 132 minut a angažování Hemmingse ve mně vyvolávalo očekávání spíše solidnějšího filmu s nějakou sociálně politickou kritikou, ale je to čirej akčňák s moc pěknou titulní skladbou od Goblin. (02.01.2014)