kleopatra

To je tak trapný, když se ty starý kapely, který zamrzly někde v dávnověku, snažej přesvědčit, že se zastavil čas, přitom maji všichni podbradek a vanu, maskujou pleše a hrajou sto let starý pecky pro děti, protože novýho nic nevypotěj. Řikám to jako fanynka, která měla Breta v kanclu přes půl zdi a jela Every rose has it´s thorn stokrát za den. Ale jo, ať si kluci hrajou, když jim to evidentně dělá radost. Kdo si hraje, nezlobí.

Rakovina je šok, celebrity nevyjímaje. Sympatická konstelace známých tváří, kde mi chyběla alespoň jedna žena z lidu, například taková, která v nemoci nemá to existenční zázemí, z nemocenské počítá krupky do polévky a u rozbitého prasátka řeší dilema - paruku za několik tisíc nebo zájezdy do epicentra ozařování, čerstvý vzduch a přírodu sleduje z okna svého vězení nemaje v tu chvíli státem schválené vycházky (a ve chvíli kdy maje, se zrovna nahýbá do kýble nebo leje), oči a uši na stopkách, aby nepropásla kontrolu práce neschopných. Tohle decimuje obyčejné bezejmenné pacientky víc než nemoc sama a o tom ani ťuk. Jinak chválím záměr a přítomným dámám přeji vše nej.

Takže k dnešnímu dni na čsfd 52%, na imdb průměrné hodnocení 7,5. Dík prvnímu údaji jsem dlouho váhala, dnes se tu divím. Laura Dern napsala scénář k seriálu o praštěný ženský, která napřed bouchne, pak odjede jíst, meditovat, milovat a jako osvícená pak všem okolo jak osina v zadku káže, jak se má žít a vnucuje dobro, přičemž co chvíli chytá rapla, aby nakonec ... To ale předbíhám. Za roli Amy dostala Laura Zlatý globus a její mamina Diane Ladd byla v roli její maminy tak opravdová, že chci teď vidět něco jenom s ní. Nadchly mě i další postavy - šéf Dougie, kolega Tyler, exmanžel Levi ... týpci, co jsou jednou stranou hovádka, zároveň mají v sobě jistou dojemnost - a jejich herečtí představitelé. Enlightened chvílemi působí banálně, ale postupem času se usazuje v hořkosladkém ranku s lidmi z masa a kostí, jejichž prototypy denně potkáváte. Na seriálu s Laurou spolupracoval Mike White jako scénárista, režisér a představitel plachého ajťáka Tylera, kterého si musíte zamilovat asi nejvíc. Co dodat? Škoda, že je toho tak málo.

Film o zahradní architektce v době Ludvíka XIV. přicházející s revolučním návrhem, trochou psychologie i filosofie a traumatem z minulosti. Jak mám Winsletku ráda, tohle neměla brát. Místo unikátního půvabu vypadala unaveně, což asi vzhledem k postavě i měla, a jak ta uvadající růže, o které zde bude taky řeč, a Alan Rickman to tak možná chtěl a byl spokojen, ale mně se to nelíbilo a už vůbec ne vedle šéfa-kolegy-kamaráda-přítele-milence, který vypadal jak její v lepším případě mladší brácha, takže při milostné scéně jsem radši počítala oka na jehlici. Výprava a kostýmy naopak úžasné. Kéž by to stačilo.

"Dobrý večer, Havano, dnes večer si vybereme právo na poblouznění a utopii". Trochu naivně působící lanaření kubánské kapely španělskými kapitalisty vyzvedlo poznání, že snít či bdít se dá i s Fidelem za krkem. Nechybí žhavé rytmy hrané na ulicích s vášní v srdci bez politické příslušnosti, čímkoli na cokoli, a působivé záběry otlučené leč magnetizující Havany. Prima film, který vámi zavrtí.

Půlnoční běh v babím vydání. Sofía Vergara je nádherná a úžasná komediantka, její akcent žeru stejně jako životní filosofii její postavy. Z Reese nová Goldie Hawn nebude, ale poprala se s tím statečně a roztomile. Ač to procentuální hodnocení (51%) nenaznačuje, je to fajn zábava a záleží jen na tom, jak se k tomu chcete postavit.

Velká škoda, že dík stříhání zcela vypadla Aneta Langerová a hlavně a především dojemně vygradovaná písnička Namaluj svítání, kde Michala podpořila Anna K. Jinak koncert neměl chybu a byl jakousi úlevnou odměnou všem, co Michalovi k uzdravení upřímně drželi pěsti.

Malá Hera vzhlížela ke svému bratrovi jako k vlasatému rockovému bohu, který se osvobodil jinak, než by býval chtěl. Velká Hera shledala metal prostorem, kde jejich sourozenectví a spojenectví mohlo pokračovat a kde jí a s ním bylo fajn a když je v něčem fajn, tak se z cesty stane cíl a Hera to chtěla za sebe i za bratra někam povýšit. Neučesaně, nelíbivě, ale joooooaaaauuuííí.

Po prvních pár dílech jsem si řekla, že aha, zase je tu ten typ seriálu Jak kočička vařila dort a pejskovi po něm bylo blivno, ale jednak jsem si to proložila zklamáním v podobě přechváleného Sense8, což samo Dig-u zvedlo preference, a též se díl od dílu stával krutě napínavějším a to taky z nebe nespadne, no ne. Takže dnes zámotku politiky, náboženství, šifer a násilných i milostných setkání lidského druhu dávám za 4* a k další sérii říkám: uvidíme.

Tohle, prosím vás, není sex v Paříži, tohle je řev, hysterie a psycho v Paříži. Chudáci chlapi !!! Doufám, že v předloženém vzorku žen se pohybuje jenom Audrey Dana a ne celá Paříž nebo dokonce Francie.