Botič

Definitivně opouštím ostrov Fockerů, vládne tady zlo! Vzít osvědčenou partu a vložit jí do filmu, který má parametry srazu bandy z Prci Prci Prciček po 20-ti letech? Velmi špatný nápad. Takhle trapně jsem se v kině necítil skutečně hodně dlouho. Nad Jessicou Albou definitivně lámu hůl, ale nejsmutnější je ta blonďatá anorektička vzadu, co je v titulkách uvedena jako Laura Dern (má platonická láska z Jurského parku). PS: 1/2* za nejlépe hrající zvukovou aparátůru!

Long live for users! TRON Legacy je filmem, který Vám rozhodí ZENovou rovnováhu jako žádný jiný v letošním roce. Polovina snímku je jednoduše geniální (těla, disky a stroje létají vzduchem, dokonalá architektura, stylová struktura, prostorová hloubka a zvídavý divák vpuštěný do tohohle programového, designově stylového bludiště vrní blahem), ale tahle polovina je vyplněna všemožnou vatou, pseudo mytologickým přesahem a snahou přesvědčit diváka, že dokonalost spočívá v samotné nedokonalosti. Navíc hudební stránka filmu je oním hybatelem děje a nikoliv hlavní postavy. Ačkoliv lepší videoklip/y si Daft Punk nemohli přát. Akční scény a trikové celky jsou dech beroucí, jenže když dojde na dialogy, zívá celá rodina. Nejenom, že Tron v samotném závěru imploduje do sebe, ale ještě se stihne mimoděk zparodovat. Už ale kvůli vizuálnímu fetiši a až neskutečně originálním akčním scénám symbioticky propojeným s hudební stránkou tohle dílko stojí za to vidět. Sem s Oscarem za hudbu a zvukové efekty. PS: poznámka konspirační - Joseph Kosinski musel natočit jen polovinu filmu – TU stylovější, v které se nemluví – a za zbytkem stojí někdo jiný. Ukázkový film na (tužkové) baterky.

Boston, man. What a shithole! The Town aka nejpoctivější kousek letošního roku - už dlouho mě TAK nemrazilo! A příště? Možná budou i ty slzy, jak hrachy - náběh tam je!

A is for Awesome. A kameny se valí, aneb nezastavitelná Rolling (Emma) Stone(s) v (pro mě) bezkonkurenční komedie roku!!! Loni Zombieland, letos Easy A - mám pocit, že Emma Stone bude takový milý každoroční (před)Vánoční dárek :-)

It's beyond my wildest expectation Nemůžu si pomoci, ale Harry Potter 7 a půl JE zbytečný film. David Yates se drží zaběhlého schématu – akce na začátku, výplň a akce na konci. Ale zatímco ve Fénixově řádu a Princi dvojí krve se měl, o co opřít v Relikviích smrti prakticky nic takového není. A přitom by stačil alespoň jeden nebo dva nevinné flashbacky do Bradavic, aby rozbily jinak nijaké čekání na Godota (animovanou sekvenci o relikviích smrti). Samozřejmě, že je zde několik scén, které vyčnívají nad zbytkem filmu - úvod ždímá emoce a triky, co to jen jde. Jenže jakmile Yates následně opouští Ministerstvo Kouzel (Ministerstvo švihlých grimas) ztrácí se v lesích, polích a skalách, kde mu ani Nick Cave nehází záchranná lana. Kouzlo je fuč. Dramatičnost a vypjatost se vypařila a zbyl tu zvláštní opar a (polo)vyprázdněné obrazy. Harry Potter 7 pomalu začíná opisovat kruh a jako Uroboros se zakusuje do svého ocasu, rekapituluje a operuje s povědomými rekvizitami, hraje na city (nostalgie je mocná zbraň) – dospělejší reunion pro vytrvalého (během let dospívajícího) diváka/běžce na dlouhou trať. Jenže stačí něco tak pošetilého, jako ta nejnevkusnější erotická fotoshop scéna, aby divák zapomněl na úvodní nadšení. Takže za mě opatrnější 3* s příslibem, že na podruhé to třeba bude lepší. Skutečně tiše závidím všem přítomný spokojeným! Hey, little train! Wait for me! I once was blind but now. I see Have you left a seat for me?

Snaha byla. Akorát Jay Baruchel není Shia LaBeouf.

Dlouho to tu nebylo a už dlouho to tu je. INDIE!!! Nezávislý, lehce stravitelný a z ničeho nevybočující standard, který se může zařadit po bok The Lucky Ones, Sunshine Cleaning a řadou dalších. Avšak s trojlístkem Julianne Moore, Mark Ruffalo a Annette Bening se dalo čarovat mnohem líp. Děcka jsou v pohodě. Já jsem v pohodě. Tenhle film je v pohodě.

Pilot: Darabontovo zamilované maso na pochodu aka The Walking Dead je neskutečně působivým kouskem, z kterého jde mráz po zádech. Kouskem, jemuž pomalejší temto sluší a kde Darabont těží emoce ze scén tam, kde by to nikdo nečekal. A když dojde na postapokalyptické celky vládne, jako nikdy předtím. Že by náběh na nejlepší komiksovou adaptaci tohoto roku? Druhý díl přidává na tempu a nešetří stístěnou atmosférou a krvavými hrátkami ("Byl to dárce orgánů"). Když se ke slovu dostanou baseballka a sekera jde mráz po zádech. Tvůrci si hrají s povinným klišé - úkryt v supermárketu / mrakodrapu a vytírají si s ním patřičná místa. Skutečně to vypadá na jeden z nejlepších zombie projektů posledních několika let. Romero promiň! Ve výsledku to není ani méně ani více mainstreamové. Jen přesně vyrýsovaný seriálový průměr, který se dostal do slepé uličky a neví jak dal. Odklon od komiksové předlohy nastává počínaje třetím dílem a směr, jakým se Walking Dead začnou posouvat kupředu je velmi nešťastný. Co naplat, že čím blíž je velké finále, tím víc je pozadí krvavější, ale postavy čím dál tím míň šťavnatější a vlastně až příliš nezajímavé, protože všechno důležité už bylo řečeno v pilotu a druhém dílu. První a Druhý díl za 5*/Třetí a čtvrtý za 4*/Pátý a šestý ODPAD!!!

Kruh říznutý Disturbií (akorát místo vraha od vedle tu figuruje jedna temná díra do země) a spoustou dalších, převážně hororových, filmů - určený pro dětičky?! Rozhodně příjemné překvapení, kde když už dochází dech přijde na scénu nostalgický a staromilsky nasnímaný souboj s loutkou a závěrečný trikový masakr, kterému styl rozhodně nechybí. Dítětem už nejsem, ale bál jsem se víc, než u hororů ze stáje Michaela Baye.

Sex, drogy a Facebook aneb co dokáže jedna nenaplněná láska a "závist" (asociálního) jedince. Vymazlená „GEEK TRAGEDY“ (Empire), která je skutečně temným, ale proklatě zábavným filmem. Filmem, který v divákovi vyvolá nutkavý pocit, že by svůj „život online“ měl co nejrychleji sprovodit ze světa virtuálních vod. (pozn. Nejlépe ihned!) Noření se do samotné struktury vzniku Facebooku sice nenabízí to, co Nolanova expanze do Morfeovy říše, jenže Fincher, Sorkin a Trent Reznor / Atticus Ross jsou lepšími průvodci a jejich TSN je smrtící zbraní útočící na solar geniální dialogovou smrtští, i když je ve hře jen ten modrý virtuální rybníček. Respektive virtuální země, která kdyby figurovala na mapě světa, hned by se stala třetím nejlidnatějším státem (A Mark Zuckerberg by byl její prezident nebo král?). The Social Network je spotřebním filmem, nikoliv však filmem na jedno použití. Kdo ví, jak moc aktuální bude za deset let. Film roku? Pravděpodobně nikoliv, ale momentálně má pro mě neskutečnou vypovídací hodnotu o jedné době, které jsem shodou okolností součástí. A TO letos už nic netrumfne! S Facebookem a klávesou F5 za lepšími zítřky.