Botič

Randění je v dnešní době fakt horor, takže když se rozhodnete dát sebe všanc na online seznamce, může vás to stát doslova a do písmene zadek.

The Crown meets the Skam. Bolestně reálné v zachycení každodenních problémů života teenagerů. Švédsky syrové drama, které působí jako zfilmovaný příběh, který se skutečně stal. Taky bych chtěl vidět crossover Young Royals s Heartstopper. Je mi trochu líto Pernilli August. S Anakinem jí to moc nevyšlo a tady s princem Wilhelmem to vypadá taky nahnutě.

Srdcerváči jsou seriál, z kterého se to srdce občas zastaví. Každá epizoda má minimálně jeden takový moment. Moment, který vyvolává pocit, jakoby tvůrci svého diváka pevně obejmuli a říkali „všechno bude dřív nebo později v pohodě“. Úplný opak Euphorie, žádný sex, drogy, lidská temnota, ale roztomilá, pastelově barevná ukázka toho, jak může vypadat společně budovaný bezpečný prostor v lidských vztazích. "Tendenční kravina" to asi bude pro lidi, co svoje myšlenky zavřely do tunelu. Pro začátek by mohlo stačit načíst Isaacův reading list.

Jako jo a ne. Rozjezd super, tak trochu korejští Homolkovi, na cestě za lepším životem. Když se k němu ale přiblíží, začne se to podivně naklánět, kymácet a topit v žumpě.

Animák, z kterého vykašlávám chlupy ještě teď. Univerzální příběh o dospívání zabalený do roztomile plyšové mazlohaldy, který se v závěru zvrhne v souboj matky s dcerou.

Seriálová verze příběhu o tom, že "fake it till you make it" je ta nejhorší možná strategie, když si člověk hraje s lidským zdravím. V hlavní roli Amanda Seyfried, která na začátku do role úplně nesedí, ale díl od dílu do psychopatické Lizzy pořádně dorůstá. Je tu snad úplně všechno: oči, které nemrkají, baryton, roláky, cringy taneční kreace, reklama na Patagonii, citát od Yody. Jen to finále je takové uspěchané. Věnovat dvě epizody tomu, co se dělo po zveřejnění článku od Johna Carreyrou mi připadá jako podcenění potenciálu materiálu.

Krásný film, který měl být o velkých emocích, ale nějakým záhadným způsobem ke mně jednotlivé momenty nepromlouvaly. Nulové naladění se. Kontrast gangů bojujících o svoje místo v rozvalinách New Yorku zajímavý. Prach a špína jen podtrhují zbytečnost konfliktu. Jakmile ale dojde na vypulírované pocity ústřední dvojice. Nebylo to tam. Ariana DeBose však nejkouzelnější.

Slepenec více či méně povedených fórků střílejících si z COVIDu. Satira, která ze začátku působí jako zfilmované historky z placu, které jsem hltal od kamarádů z filmových/seriálových bojišť v průběhu let 2020/2021. Od poloviny pak bejkárna, kde mě Apatow solidně ztrácel.

Moonfall působí jakoby byl spíchnutý horkou jehlou. Špatné triky jdoucí ruku v ruce s příběhem, který nedrží pohromadě a rozpadá se na měsíční prach. Nejslabší Emmerich. Až mi bylo stydno za Halle Berry a Patricka Wilsona. Kompletní vychýlení z oběžné dráhy.

Thriller, z kterého ta desinfekce úplně vane. Soderbergh zachycuje esenci toho, jaké to bylo být sám a izolovaný na vytyčené ploše v průběhu pandemie. Žádný z projektů odkazující se na toto období ten pocit nedoručil tak, jako KIMI.