Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Krimi
  • Drama
  • Horor
  • Animovaný

Recenze (2 457)

plakát

Loupež po italsku (2003) 

(45%) LOUPEŽ PO ITALSKU, film, který mi dlouhá léta unikal, mi teda moc nesedl. Čekal jsem to minimálně o třídu lepší, ale co se dá dělat. Největším kladem je rozhodně herecké obsazení, které nám předvede několik známých a výborných herců jako je třeba zde v ústřední roli Mark Wahlberg, který mě zde bavil asi nejvíc. Dále charismatická Charlize Theron, která mi zde pěkně seděla. Jsou i další herci jako je Jason Statham, který zde ale nebyl moc výrazný. Edward Norton zde zahrál určitě obstojně, i když mě jeho role moc nebavila. Rozhodně jsem v tomto snímku nehledal nějakou přepálenou akci jako je třeba v sérii Rychle a zběsile, ale celkově mě to skoro vůbec nebavilo. Úvod byl ještě dobrý a pak maximálně konec, který byl natočen dobře, ale celé to mělo takovou pohodovou, bezstarostnou atmosféru, takže klíčový motiv pomsty zde vyzněl docela do ztracena. Ta prostřední část snímku byla naprosto o ničem. Hudba celkem ušla. No, co k tomu dodávat? Technicky to nebylo špatné, ale ničím víc mě to nezaujalo. Takže nemůžu dát ani ty slabší 3*.

plakát

12 let v řetězech (2013) 

(90%) 12 LET V ŘETĚZECH, coby životopisný film o pravdivé události je jeden z nejlepších filmových zážitků onoho žánru. Při sledování tohoto snímku jsem byl nadšen a bavil mě od první do poslední minuty, takže nemůžu ani blíže určit, která pasáž mě bavila více. Tempo to má pozvolné, ale v dobrém slova smyslu, veškeré scény si tu dosyta vychutnáme. Celé to téma o černošských otrocích bylo zde podrobně pojato. Bylo to mnohdy surové, chladné a dost realistické. Neříkám, že to byl úplně brutální extrém, aby se zde řezalo do rukou, nohou apod, ale i tak jsem chvílemi musel přivírat oči. Zejména bičovací scény byly ošklivé, nejhorší byla ta finální, kdy byl náš hlavní černošský hrdina přinucen bičem hlava nehlava mlátit do jedné nebohé černošské ženy. Celé to peklo a otroctví se pozvolna rozbíhá. Do takové cca 55 minuty to ještě není nejhorší, kdy tu máme ještě solidního majitele otroků, kterého sehrál výborný herec Benedict Cumberbatch. Ale jakmile nastoupí na scénu Michael Fassbender, tak se peklo teprve rozpoutá. Fassbender zde má roli zlého, psychopatického opilce, který považuje své otroky jako majetek a zvířata, která trýzní nejen fyzicky, ale i po psychické stránce je šikanuje a ponižuje. Takže nemám absolutně žádný problém s dějem, scénářem – při každé minutě jsem byl napnut a ponořen do dění ve filmu. Vše bylo reálně zahrané. Jen závěr bych trošku upravil, zdramatizoval, přidal pár minut navíc, ale nemůžu tvrdit, že to bylo nepovedené, jen urychlené. Emoce na mě rozhodně ke konci taky zapůsobily. Jen bych asi i v průběhu snímku nějakou scénu navíc přidal, ale to už bych byl moc kritický. Herecké obsazení jsem už nakousl. Hlavní roli černošského otroka Solomona Northupa zahrál herec Chiwetel Ejiofor bravurně – nejlépe ze všech! Vedle něj dominoval výše zmíněný Michael Fassbender pro kterého mám slabost zejména z filmové série X-men, kde hraje roli Erica alias „Magneta“ nebo ve filmech Prometheus a Vetřelec: Covenant, kde bravurně sehrál roli androida. Benedict Cumberbath zde má menší roli, ale potěší ho vidět, má zde roli dobráka. Brad Pitt si tu střihne ještě menší roli, ale ke konci se ukáže, že jeho role je zde klíčová. Ostatní bez problému. Co se týče filmové hudby, kterou složil můj velký oblíbenec Hans Zimmer, rozhodně mě bavila, ale dala se poslouchat maximálně v tomto snímku. Jednak zde ani tak moc nebyla, spíš se sem tam opakoval stejný hudební motiv, který byl snad i z 90% zkopírován z filmu Počátek (Inception) z r.2010, ale nevadí. Nicméně, to je asi tak vše, co jsem chtěl o tomto skvělém, životopisném dílku sdělit. Rozhodně to není jednorázová záležitost, při správné náladě se k tomu vrátím víckrát. A je to typ filmové záležitosti, která se i při opakovaném shlédnutí musí vidět celá, aby to měl ten správný efekt a nezačalo to pak případně nudit.

plakát

Nepřítel státu (1998) 

(47%) Je mi líto, ale mě tento Scottův zrežírovaný film vůbec nesedl. Rozhodně ale nemůžu tvrdit, že je snímek špatný a nestojí za pozornost. Jisté kvality se zde najdou, spíš se zjevně jedná o můj subjektivní názor. Mě totiž absolutně nebavil děj. To, že byl vcelku přímočarý a jednalo se, o hledání té pitomé kazety bych přežil, ale já doslova u toho usínal a místy jsem přestal vnímat některá dění. Takže jsem si to musel párkrát vrátit nazpět. Tváří se to jako specifický a trochu složitý film, ale jinak na tom není nic zvláštního. První půlhodina mě vůbec nebavila, až jsem měl sto chutí to vypnout, ale pak se to aspoň trochu rozjelo a jediná výborná scéna byla asi tak uprostřed sledování, kdy tu máme dlouhou naháněčku, kdy nám hlavní hrdina prchá jak o život. To mělo spoustu zajímavých situací, některé byly i spíše komediální. No a pak už se to začne táhnout až do konce a finále šlo už úplně mimo mě. Nevím, jak bych to měl ještě více shrnout ? Hudba je celkem dobře složená. Herecké obsazení – tam mě asi bavil jen Will Smith, který nezklamal, zbytek nic moc včetně nevýrazného G.Hackmana. A roli otravné manželky W.Smitha ? Ta mi zde přímo lezla na nervy. No, takže je mi jasné, že hodnotím dost slabě, ale víc jak jednorázový průměr z toho nevykouzlím a ani ty slabší 3* tentokrát nemohu udělit.

plakát

Gauneři (1992) 

(80%) První Tarantinovka se dle mého názoru povedla. Jak už je u Tarantina zvykem, film je tvořen spousty konverzací, dialogů a to někdy i povídáním o úplných sračkách. Což mě v tomto případě dost bavilo. První 2/3 snímku jsou úplně super. Hlášky to graduje pomalu až do extrémů. Ale ta poslední cca 3/3 už trochu postrádá tempo. Máme tu sice slušnou pointu, ale už se celkově ta šílenost trochu uklidní, takže mě finále až tak moc nepřekvapilo, ale to není rozhodně žádným negativem. Krvavost a brutalita je tu tak akorát. Moc chyb se na tomto dílku hledat nedá. Samotný Quentin Tarantino se tu jen jako herec párkrát mihne, ale i tak mě jeho ujetý xichtík potěší. Herecké obsazení je na tom výborně, těžko říci, kdo mě bavil nejvíc. Asi Tim Roth a Michael Madsen. Soundtrack zde režisér nemá ani zapotřebí, stačí pár songů a tak. Mělo to nízký rozpočet, obyčejný až primitivní děj a jak mě to krásně zabavilo.

plakát

Stav obležení (1998) 

(93%) Stav obležení, v originálu nesoucí název The Siege mi dlouhé léta unikal a tak jsem se na to nakonec vrhl. A musím říci, že jsem nečekaně spokojen a nadšen jak se tento politický thriller povedl. Hodnocením je to zde jen lehce nadprůměrné, ale to je mi zcela ukradené. Vždy si k filmům utvořím vlastní názor. Ono téma politika je dost citlivé téma, takže z toho mnohdy vzniká začarovaný kruh a třeba může být film naprosto kvalitní, ale někteří diváci některé politické scény můžou zavrhnout a stěžovat si, že to tak není v reálu atd. Abych byl, co se týče politiky konkrétní v tomto snímku, tak je podaná docela jednoduchým stylem, takže i běžný a nenáročný divák se zde bude orientovat bez problému. Téma Arabů, Islámu atd bylo zde v té době (r.1998) nastíněno pouze na okraj, kdyby byl tento film točen v současné době, bylo by to politicky zřejmě dost specifičtější. Takže v tomto ohledu jsem byl spokojen – vše bylo hezky nastíněno. Děj to mělo rovněž výborný, žádná hluchá místa jsem zde nenašel. Ve finále to mělo jednu solidní pointu, která nebyla ani tak šokující, ale zahraná byla dobře. Atmosféru a napětí – opět velká spokojenost, tady není o čem diskutovat. Co mě ale nejvíc na této skvělé filmové záležitosti nadchlo, byly dva aspekty. Zaprvé: Skvělé herecké výkony, zejména od mého velkého oblíbence Denzela Washingtona, který zde přímo exceloval. Věřil jsem jeho roli snad každou vteřinu. Jeho osobnost, dialogy, emotivní a především IMPULSIVNÍ výjevy – to klobouk dolů. Vedle něho jako filmový parťák Tony Shalhoub zde seděl jako ulitý. Dále, Annette Bening mě rovněž bavila, zpočátku jsem ji vnímal jako obyčejnou ženu, ale později si mě víc a víc získávala, zejména když už se blížil závěr, tak se ve mně i dost emocí nahrnulo. A do čtveřice tu máme Bruce Willise v poctivé, vedlejší roli, kde hrál generála Deverauxe – zahrál ho na výbornou, jen bych jeho roli víc rozvedl, aspoň o takových 10 minut, což je asi jediný nedostatek, který jsem zde shledal. Celkově mohl být film o takových 15-20 min delší, to už by z toho byla snad stoprocentní pecka. No, nějak jsem se s prvním bodem rozvášnil. Nicméně, zadruhé: Druhá nejlepší věc na tomto skvostu byly rozhodně zapamatovatelné, dynamické a emotivní scény. Už třeba výbuch autobusu – to byla scéna, kdy jsem čuměl s otevřenou pusou. V dnešní době běžná součást scénáře, kdy vybouchne nějaký bus, ale zde to bylo opravdu silné. Dále, třeba pasáž, kdy Denzel nekompromisně vběhne do třídy, kde jsou jedním teroristou drženy děti – to byla skutečně riskantní scéna, která ve mně opět zanechala spoustu emocí. Soundtrack od Graema Revella byl dobrý jako vždy, nejvíc se asi dá poslouchat v průběhu filmu než samostatně, ale i tak super. Chápu, že každému to asi nemusí sednout nebo až tak uchvátit jako mě, ale takových filmů s obdobnou tématikou se točí v dnešní době opravdu mraky a právě zde v tomto „devadesátkovém“ snímku snad vše fungovalo tak jak má. Četl jsem i trochu negativnější názory a recenze. A rozhodně nesouhlasím, že je film pojat chladně a že tu chybí jistá brutalita. Přece není nutné vidět tu scény, kdy armáda řeže prsty a provádí waterboarding, i tak mi to zde přišlo dost reálné, takže tu nějaká příliš velká krvavost rozhodně nechyběla. Sem tam se našlo pár tak trochu brutálnějších scén jako např.žena scházející schodiště po výbuchu, které chyběla ruka atd. Myslím, že už nemám co dodávat. Tohle ještě do budoucna s radostí uvidím víckrát. V rámci žánru je to vrchol. Holt co člověk, to názor.

plakát

Štvanec (2003) 

(65%) Štvanec je film, který nám jistě připomene spousty ostatních filmových záležitostí, třeba i byť jen vzdáleně, ale přesto. Velká škoda, že je tu poměrně dost nevyužitý potenciál. Mohlo to být opravdu lepší a lepší. Takže zde nemůžeme hledat nějaké zásadní chyby až na pár do oka bijících ( i když ne moc velkých) nelogických děr. Spíš bych od každého filmového aspektu něco přidal a mohlo to být celkově velkolepějších. Aspoň 15-20 min navýšit minutáž, o pár mega zvýšit rozpočet, dát víc vyvražďovacích scén, obohatit scénář, přidat nějaké flashbacky navíc, dopilovat charaktery učitele a trénovaného zabijáka atd. No prostě to i působí dost televizním dojmem, přesto mi to 1 shlédnutí udělalo docela radost. I jsem si s úsměvem na tváři říkal, že snad sleduju obdobný příběh prvního Ramba, zde – coby zlotřilou hlavní postavu vojáka, který podlehl traumatem z války (tím horším – nerozeznával kladné a záporné lidi), takže zabíjel kdekoho. Bavil mě úvod (boj proti srbům), prostřední část už měla trochu jednodušší a horší pojetí, kde jsem si párkrát ťukl na čelo, ale poslední cca 25 minutovka byla už docela svižná a napínavá. V tomto snímku se našlo pár surových a krvavých zabití a finále mezi narušeným vojákem a jeho učitelem obsahovalo velmi slušný duel, kdy se vyměnilo dost ran a spoustu řezných a profesionálních řezů nožem. Benicio Del Toro byl zde přímo skvělý – do role vojáka – zabijáka, se zde hodil naprosto skvěle. Tommy Lee Jones jako jeho učitel mě zde též bavil, působil ale přirozeným dojmem a jeho roli profesionálního učitele zabijáka jsem mu až tolik nevěřil, ale co. Ostatní herci bez problému. Soundtrack od Briana Tylera byl obstojný (v té době teprve začínal). Nevím, co k tomu více dodávat ? Ať už můj komentář vypadá jakkoliv, s tímto filmem nemám větší problém. Víckrát ho asi už neuvidím, chtělo toho dopilovat dost, ale o nějakém zklamání zde nemůže být moc řeč. Nadprůměrná jednohubka, která jednou zabaví (především fanoušky old school filmů), možná i na to druhé shlédnutí.

plakát

Já, robot (2004) 

(75%) Já, Robot je určitě solidní sci-fi záležitost, která mi sedla a ty 4* dávám určitě zaslouženě. Akční scény jsou natočeny vizuálně a technicky bez chyby. Kamera je hezky nasnímaná, každou akční sekvenci jsem si užil včetně finále. Herecké obsazení je v pořádku, Will Smith tu má klasickou roli, kterou hravě zvládl, ostatně jako vždy. Ostatní herci už nejsou tolik výrazní, ale větší problém jsem s nimi neměl. Hudba od Beltramiho nebyla tak dynamická, ale v rámci možností žánru ušla. Děj ? Ten už byl trochu slabší. Rozhodně fungoval, jen mě tolik nebavil, chtělo by to asi i víc obohatit scénář a přidat lepší postavy. Jinak si nemůžu moc stěžovat, i celkové provedení blízké budoucnosti v tomto filmu bylo slušné. Není to nic, co by se dalo vidět opakovaně, já se k tomu určitě ještě někdy jednou vrátím, ta pravá zapamatovatelnost tu není, ale to je asi vše k nedostatkům. Líbil se mi i vzhled robotů, někteří mi přišli roztomilí, ostatní zase nepříjemní a nepřátelští. To je z mé strany vše – spokojenost.

plakát

Od soumraku do úsvitu (1996) 

(80%) OD SOUMRAKU DO ÚSVITU je film, který jsem si vybral na doporučení kolegy z práce. Nic jsem od toho neočekával, ale ve finále jsem poměrně dost spokojen. Jak tu někteří píší, je to takový žánrový mix a klasický styl režiséra Roberta Rodrigueze. Prvních cca 60 minut bych zařadil do žánru drsného thrilleru se dvěma zločineckými bratry. Jeden z nich (Georgie Clooney) – drsný, přemýšlivý a druhý (Quentin Tarantino) - ujetý, labilní. Clooney mě v téhle roli rozhodně pasoval, zahrál to skvěle. Každá jeho scéna, dialogy apod. – to nemělo chybu. A Tarantino jako herec ? No, byl jsem příjemně překvapen. Skoro po celou dobu kdy jsem ho sledoval, jsem měl úsměv na tváři. Škoda, že po cca 60 minutě jeho role, ve filmu skončila. To mě docela naštvalo, ale tak smířil jsem se s tím. Zbytek herců bez problému, včetně příjemné rodinky, kterou dvojice bratrů unesla. No a ta druhá část filmu co následuje po hodině, to už se žánrem rapidně mění. Boj s upíry! Upřímně bych to nechal tak jak to bylo, ale co, zas tak mi to zážitek nepokazilo. Stejně by z toho mohla být ale mnohem lepší záležitost bez upírů a s Tarantinem až do konce snímku. Technicky to nebylo nic extra, co se týče vizuálem upírům, ale zábavné to rozhodně bylo. Dokonce i krvavé, ale ještě s únosnou mezí. Nuda rozhodně nehrozila, i se mi líbilo úplné zakončení snímku. Upírů bylo dost, takže to byly pomalu krvavé lázně.

plakát

Červený drak (2002) 

(60%) ČERVENÝ DRAK je prequelem k filmovým počinům Mlčení Jehňátek (1991) a Hannibal (2001), takže je dějem oba filmy předchází. Co se týče mého oblíbeného Hannibala Lectora, tak zde hraje spíše druhé housle, nemá tu hlavní roli jako v Hannibalovi z r.2001, ale nevadí. V každé scéně ho určitě potěší vidět. Zde teda už není tak děsivý jako před tím, ale to jeho pravé kouzlo osobnosti naštěstí nevyprchalo. Hlavním šílencem je zde někdo jiný, hraje ho Ralph Fiennes (kterého mám především v oblibě jako Voldemorta z H.Pottera nebo šéfa M z posledních 2 Bondovek). Musím uznat, že mě zde postava Fiennese bavila, ale potenciál k jeho charakteru a nějakého hlubšího poznání zde byl dost nevyužitý. Hlavním vyšetřovatelem a hrdinou snímku je Edwart Norton, který zde určitě sehrál slušný výkon, ale nic, na co bych dlouho vzpomínal. Celkově má tento počin jinou atmosféru než bývá u ságy Lectora zvykem. Rozhodně to má nádech poutavého thrilleru, kterému jistě dopomáhá solidní soundtrack od Dannyho Elfmana, ale to je asi tak celé. Nějaká ta brutalita atd – to je zde umírněno na minimum. Což by nevadilo, ale samotně viděné vraždy tu moc nejsou. Chvílemi je to dost zdlouhavé a finále mě už tolik nepohltilo. Stejně tak celá ta dějová linie se slepou ženou je podle mě zbytečná. Výrazné zápory zde nejsou, jen bych z toho žádnou pecku, kterou bych mohl vidět opakovaně, nedělal. Na 1 shlédnutí je to ideální, nic víc. S přehledem nejslabší Hannibalův film.

plakát

Hannibal (2001) 

(83%) Tento filmový počin nesoucí název HANNIBAL je pokračování známé a většinou perfektně hodnocené klasiky filmu MLČENÍ JEHŇÁTEK. Ten film mě rozhodně bavil, i když jsem z toho až takovou pecku neshledal jako většina diváků. Přesto mě to bavilo, ocenil jsem jej na 4* (75%). Hopkins tam byl výborný, stejně jako v tomto druhém filmu, kde měl ještě víc prostoru. Co se týče postavy Clarice Starlingové, tak zde jí hrála jiná herečka, a sice Julianne Moore – a zahrála ji asi tak stejně dobře jako Jodie Foster v Mlčení Jehňátek. Takže s J.Moore jsem byl zde plně spokojen, v každé scéně mě bavila. A Hopkins zde byl už úplně výborný. Uznávám tedy názor ostatních, že zde už z něj nešel takový strach jako v jeho předchozím snímku, ale nevadí. Jeho konverzace, pohledy a i pár lahodných, násilných scén bylo super. Z psychologického hlediska když se do toho ponořím, tak je to rozhodně magor a několikanásobný brutální vrah, ale se sakra výbornou inteligencí a osobitým charakterem. Takže jsem Hopkinse jako Hannibala v každé scéně hltal. No, co se týče ostatních filmových prvků, tak úplně bez chyby to není. Samozřejmě je to solidní film, nic extra zásadního mi nepřekáželo, jen bych jisté věci poupravil. Rozhodně bych aspoň tak 15-20 minutáže ještě přidal a některé scény bych vymazal a poměnil. Třeba ta linie s hercem Giancarlo Giannini byla až moc nesmyslně dlouhá. Celkově jeho postava byla tupá jak poleno, takže jsem dlouho dopředu věděl, jak to s ním dopadne. A k tomu třeba nevyužitá postava herce Raye Liotty. Gary Oldman svou roli zbědované a dávné Hannibalovi oběti zvládl solidně. No, co se týče brutality, byla zde tak nějak přiměřená. Hudba od mého oblíbence Hanse Zimmera byla velmi dobrá, ostatně jako vždy. Sice ne tak excelentní, abych ji poslouchal samostatně jako opakovaně, ale i tak super. Finále s mozkem nemělo chybu, stejně jako úplné ukončení, které mělo jistý chyták, ale já ho ihned uhodl. Nicméně, komentář ukončuji, jsem spokojen, opravdu vydařená záležitost, která pár nedostatků má, ale i tak se těším na další shlédnutí. Je to trochu paradox, ale mě to o něco bavilo víc jak původní záležitost Mlčení Jehňátek.