TheDarKnig

Hodně dobrá uspávanka, řekl jsem si po asi půl hodině filmu, kdy jsem už podruhé sledoval neskutečně vleklou scénu letící lodě v prázdném vesmíru. Ale paradoxně v pozdějších fázích jsem byl právě za tuhle natahovanost docela rád. Po střetu Enterprise s tajemným nepřítelem následují omamná panoramata plná temných odstínů barev a podivuhodných tvarů - víc než kde jinde jsem zde cítil tu gigantičnost vesmíru, jeho nebezpečnost i jeho krásu. Pointu jsem uhodl o něco dříve, ale to bude tou Futuramou. Každopádně určitě to byl tehdy docela zajimavý nápad, i když většina věcí není nějak extra odkrytá ani na konci. Beru to jako takovou filozofičtější odbočku, nejsem si jistý, jestli byl štastný nápad zvolit tohle jako první zápletku, ale pro fandy seriálu to asi roli moc nehrálo. Proti hercům samozřejmě nemohu říct ani slovo, i když dnes mi občas některé výkony tehdejších hrdinů příjdou až zábavné a divadelní. Jako prvnímu filmu, který rozjel ještě větší šílenství, patří 4 hvězdy a pluji vesmírem dál tam, kde se ještě nikdo nevydal.

S časem je vždycky zábava, řekl si Johnson a servíruje nám něco na způsob jižanských, méně divných 12 opic. A i když jsem měl s pochopením některých časových kejklí trochu problémy a nejsem si jistý, jestli neměl stejné problémy i Rian, zbytek klapal jak měl. Johnson totiž jinak podává krásně vidlácké sci-fi s malinkatým přesahem do našeho světa (děti, ach ty děti) s několika vytříbenými dialogy, Brucem Willisem v nejlepší formě a nebýt toho závěru a zmalovaného Levitta (nemůžu si pomoct :) šel bych i na pět. Závěr mi ovšem nedopřál takové zadostiučinění jaké měl, ať už po stránce emocionální nebo dramatické či dokonce vyprávěcí - u filmu tohoto typu čekám nějakou lepší pointu - tu si ovšem tvůrci asi vyčerpali v průběhu, kdy s dějem dělali různé zatáčky a odbočky. Ale to jen takové malé povzdechnutí od odchovance Butterfly Effect apod. Emily Blunt je čím dál sympatičtější, postavy většinou měli životnost a uběhlo to jako voda. Johnson se neztratil ani po traileru jasně viditelné řemeslné stránce a audiovizuál je tak syrový, jak jen může být. Celkově tedy 4 a určitě jsem zvědavý na další projekty

Videoherní svět má nového hrdinu. Hrdinu, který hravě strká do kapes všechny ty Master chiefy a Snaky a Painy apod. Je tu James D. Rolfe, zuřící videoherní Nerd, který rozseká vše, co vykazuje byť jen i ty nejmenší příznaky akutních střevních potíží zvaných sračka. Do jeho recenzí jsem si ještě stále myslel, že USA je ve vulgarismech značně zaostalá. Děkuji Nerde, žes mě zasvětil do těch nejhlubších fekálních tajů a způsobil několikanásobné úmrtí smíchy. Ale ani Smrt nemá šanci když přijde na řadu další díl tvého pořadu. Dokonalá zábava, výborný hrdina, perfektní koukatelnost, parádní příběh, žádné ovládání, které by šlo podělat. Trefa do černého

telefon a Imperial March, ucho a Indy theme, závěrečný výčet a twilight gag - už jen za tyhle tři věci by si Méďa zasloužil bezkonkurenčních pět s hvězdičkou. A opravdu šíleně zábavných momentů je tu daleko víc. Ptáte se proč tedy dávám o jednu méně? Nu, dějový plytkost se i u takhle nářezové do současné generace se opírající komedii prostě nedá odpustit. A nepomůže tomu ani nechutný, dřevorubač-like sprostý a hulící Méďa, který je naprosto k sežrání. O Mile nemluvě. Na druhou stranu závěr ve stylu dobrodružných filmů vůbec nevadil i přes tu klišoidnost. Vlastně mám pocit, že důvod, proč se nedokážu odhodlat o metu dál, je prostě čistě z celkové koncepce a žánru filmu vycházející.

Tykwer a Wachowski bros... ehm sourozenci a film, překračující všechny možné časové i žánrové hranice? Ano, věřil jsem tomu, že to bude pecka, hned poté co jsem viděl krásně sestříhaný 5ti minutový trailer v červenci. Byl jsem zklamán jako u jednoho nedávného scénaristického failu? Vyjadřovacím způsobem Hanksova maniakálního písalka Hell no! (pro csfd použita mírnější verze, pamatujme na děti). Film nesmírně silný jako celek, velmi funkční jako poetická mozaika života napříč generacemi i jako nadsazená občas mírně morbidní pohádka o hledání plnohodnotného života. Skáče se tu v žánrech, skáče se tu v čase, skáče se tu ehm.. vzduchem, krve není nedostatek, ale tam kde je, má zcela opodstatněný význam. Po stránce filmařské je to navíc klenot jakbysmet, jediná výtka by snad byla k těm západům slunce. Jinak tvůrci Matrixu neztratili nic ze svého umu natočit scény, které lahodí oku svou krásou a někdy i duši svou obrazností. Ale největší význam má asi to prolínaní, bez něhož by na jednu stranu jednotlivé příběhy fungovaly víc uceleně, na druhou stranu by film naprosto ztratil význam. Naštěstí se povedlo spojit vše tak umně, že vůbec nevadí, když je jeden příběh z futuristické totality, druhý z 19. století a třetí z krásně retro 70. let - scény gradují stále výborně, používá se vizuální i obsahové podobnosti a vznosných monologů o lidech, víře a lásce - zní to jako klišé či humus? Někdo méně zkušený by z toho lehce mohl hnůj udělat, ale tihle tři vizionáři to pochytili maximálně opatrně a maximálně úspěšně. Ve výsledku tu tak máme šest příběhů o (ne)obyčejných lidech, postavených před ty největší rozhodnutí v jejich životech a bojující s vnějšími i vnitřními démony (Old Georgie skvostný). Hudební stránka velmi dílu pomáhá, nejsem si ale jistý, jak to bude fungovat mimo - každopádně velkou část zmíněné gradace tvoří právě ona. Po herecké stránce asi nemusím nic psát, ale tenhle nápad, ještě více svazující příběhy dokupy, byl geniální. Masky jsou sice občas přehnané a úsměvné, ale jindy zase naprosto plní svou funkci. Osobně jsem jich dost nepoznal. k shrnutí: Filozofující velkofilm, který ale čerpá největší sílu z na první pohled často malých lidských příběhů, vedoucích k velkým věcem. A taky samozřejmě z režisérského tria, děkuji za připomenutí Matrixu. Nechybí humor, napětí, vážné otázky, emoce, láska, víra. Najdete tu snad všechno, jenom ne přepálený obsah a nefunkční děj

Marc Webb potvrzuje, kde je králem - v oblasti svěžích, jiskřením nabitých romancí. Ale v rámci ucelenosti a smysluplnosti a celkové stavby děje to už pokulhává vydatně. I když se oprostíme od odéru té zbytečnosti originu, stále to nefunguje tak, jak by mělo. I přes větší příklon ke komiksovému Pavoukovi - syntetická vlákna included. A žel, nový padouch je strašně nevýrazný. Na druhou stranu, akce je ucházející, ta školní s nejlepším cameem Stana Leeho dosud přímo parádní, létání stále stejně krásné jako s Tobeym. A Emma Stone je k nakousnutí. Probírat tu, kdo je tedy lepším Peterem ale rozhodně nehodlám, každý měl něco do sebe a Andrew ještě neměl tak úplně dostatek času se prokázat. Zatím ale působí stejně sympaticky, jen více emo. Kdo by se teď chtěl děsit, ne, je to s mírou a tu nesmělost a plachost byla radost sledovat. Jeho herecký projev mám rád už od Social Network, takže budu sledovat dál. Suma sumárum - obstojná komiksovka snažící se podat příběh Petera Parkera temněji a dospěleji, dojíždějící na děj, ale těžící z chemie mezi hlavními hrdiny a Spidey aury. 4 PS: Marc bude režírovat i další část, nu jenom doufejme, že tentokrát už film dotáhne k dokonalosti, stejně jako to udělal Raimi se svou nedostižnou dvojkou.

Kanada vrací úder směr Británie. Chci jednou mít takového skvělého kamaráda a mazla v jednom. Chci, chci, chci

Takhle nějak si představuji chytrý, zábavný, nepříjemný a promyšlený zombie film, navážející se do současných médií, jejich posedlostí po senzaci a odosobnění těch za kamerou. Rozdělení do jakýchsi epizod prokládaných záběry chaosu a svíravými monology hlavní hrdinky dobrý nápad. Závěr pak opravdu zamrazil. Ale aby té vážnosti nebylo moc, Romero nezapomíná ani na své věrné, kochající se Braindead a dalšími šlágry - černého humoru se tu ždibeček taky najde - mumie a amish vládnou :D

Hm, na tenhle film jsem se podíval zcela a pouze kvůli jeho přítomnosti v TOP10 Chrise Nolana, přiznávám bez mučení. A tedy, proto jsem čekal i mnohem zajimavější kousek. Ruther Hauer byl super.... ehm. To je asi vše, co mi z filmu po pár dnech zůstalo. Děj banální, závěr nijaký, horor teda ani náhodou. Možná tehdy, ale dnes určitě ne. Béčkovost mi nevadí, feeling 80. let někdy ala Terminator působivý. Ale akce přehnaná a motivace ponechané fantazii diváka. j, asi tím tvůrce něco chtěl říct, ale dá se to udělat i mnohem elegantněji. Takhle pouze průměr

Další nesplněný trailerový příslib. A tenhle zamrzí opravdu moc. Protože ať už chtěl Ayer jako hlavní zbraň snímku použít cokoliv, ani jedno nevyšlo stoprocentně. Kamera a tedy pohled na policejní práci přímo z první ruky? Po nějaké době neustálý zběsilý střih, který přestříhaval od hrudníku příhližejícího k hrudníku toho v dění a pak do normální kamery apod. začal opravdu vadit - tím pádem akce, pokud nepočítám úvodní scénu (nejlepší část filmu), šla do kytek samozřejmě úplně. Pohled na práci policie v hell hole plném špíny, drog, brutalit a sexu? Ne, ani tohle nefunguje, protože je to podáváno přes jednotlivé epizodky a i ty jsou brány až příliš povrchně. Nejvíce tak potěší/vyděsí (a tedy splní svou úlohu) pouhé průjezdy čtvrtěmi. Tohle vlastně považuji za hlavní fail filmu, kdyby tyto podzápletky fungovaly jako podpora té hlavní, vše by bylo mnohem koukatelnější a vlastně i logičtější. Takhle ta poslední půlhodina zaprvé působí jako vycucaná z prstu, za druhé do konceptu filmu nesedí (alespoň mně). A poslední problém? Žel, nefunguje ani osobní rovina, která je podána přes pár povětšinou rádoby vtipných a vulgárních rozhovorů v autě + nějaké kulturní události, které by byly naprostým utrpením, nebýt zlatíčka Aničky. Strašně plytké a bez náboje. Proč tedy dávám vůbec ty tři? Protože jako takový hraný dokument o každodenním životě LAPD to přece jenom funguje obstojně, Michael Pena i Jake Divnépříjmení jsou sympaťáci, vztahy na pracovišti jsou zajimavé a přes všechny ty problémy technického rázu to má jistou sugestivnost. A nakonec i fajn závěr (když upustím od toho, co k němu vedlo). Ale pokud chcete vidět špínu a zvrácenost spodních pater Amerického snu + policajty ne jako hrdiny, ale jako lidi, dejte si Gone, Baby Gone. A pokud chcete vidět podělané terminátory v pekelné akci s podobně laděnou kamerou (jen znatelně lépe provedenou) dejte si Elitní Jednotku.