Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (970)

plakát

Katera (1981) (TV film) 

Láskou rozervaný hajný v lyrické filmové povídce plné snových sekvencí, křiku a smíchu, venkovských zvyklostí, ovcí a nerozhodných děvčat. Nebo přesněji jedné příliš přímočaré a otevřené a druhé příliš zádumčivé a uzavřené. Děj prakticky žádný, příroda hezká, herecké výkony dostatečně autentické, celkově otravná nuda.

plakát

Rozhněvaný muž (2021) 

You started by saying you'd do anything. But what I'm hearing is you think you've done everything. Po traileru jsem čekal obyčejnou, ale pravděpodobně docela zábavnou a stylovou akční jednohubku v tradičním podání Jasona Stathama. Což mi nijak nepřekáželo v opatrně natěšeném čekání , ale divil jsem se, že něco takového dostanu od Ritchieho. Takže jsem si zároveň říkal, že upoutávka snad diváka cíleně trošku zavádí. A vskutku, zaváděla, nicméně nakonec jsem nedostal ani rutinní, leč cool masakr se Stathamem ani překombinovanou kulometnou gangster jízdu od Ritchieho. Roli zřejmě hrála předloha, původní francouzský film, který jsem sice neviděl, ale z doslechu to byl zřejmě civilní, tajemný, drsný thriller s tou klasickou špinavostí, což je častější rys evropské kinematografie než té americké (alespoň v posledních desetiletích). Ovšem neobvykle klidný Ritchie do své verze Hněvu Muže (píšu muž s velkým M, protože zdejší hlavní postava tak na mě působila, jako personifikace pomsty, spíše živel, temný duch než opravdový člověk - k tomuto vnímání vybízel i fakt, že ačkoliv postava měla jméno, většinu filmu byla přezdívána podle mě schválně odlidštěnou zkratkou "H") dodal úžasný styl, režii a téměř perfektní přístup k vyprávění. Už prolog filmu mě pohltil svým zlověstným náletem na město, rutinou pracovního dne a šokujícím, zajímavě odosobněným násilím a zejména první větší polovina filmu pokračovala v podobném duchu, kdy se na poměrně jednoduchou základní kostru nabalovaly více či méně očekávané vrstvy děje. U těch méně očekávaných bych se na chvíli zastavil - některým lidem ve vyprávění vadí pouze naznačené a dále příliš nerozvíjené linie světa, v kterém se příběh odehrává, ale mě tento přístup vždy přišel docela zajímavý, svým způsobem odvážný a fiktivní vesmír prohlubující a oživující. Samozřejmě normálně se to dělá zejména v případě, když se očekává pokračování, ale mě potěší i slepé odbočky či vedlejší zajížďky i v sólo filmu (důležité ovšem je, aby nenarušily úplně strukturu vyprávění, nějak zapadaly do předestřených motivů a byly prostě dobře zapracovány a zpracovány). Stejně jako syrové, nečekané smrti postav to dodává světu reálnost. V tomto konkrétním případě byla dána celková reálnost a syrovost do zajímavého kontrastu s mystériem a chladem hlavní postavy. Vlastně se nevím rozhodnout, zda by se mi líbilo, kdyby roli dali nějakému herci s větším rozsahem, který by "H" třeba zlidštil až příliš. Statham díky své víceméně jedné, drsoňské poloze byl většinu filmu přesně taková Síla přírody jak bylo záhodno. Škoda, že v poslední větší třetině filmu sice režie ani celkový styl nepolevily, nicméně jsem musel začít nad některými událostmi trošku více přivírat oči. Ale to, co se možná zhoršilo na logice, bylo bohatě vynahrazeno celým finále, které dalo zatraceně uspokojivou tečku tomuto mistrovsky natočenému filmu. Ještě bych tady dodal, že i když byl Ritchie rozhodně mnohem klidnější a nešlo jeho klasický přístup vždy poznat, určité problesky se našly - ať už v některých dialozích, které dokázaly vytvořit během pár minut zábavné a sympatické postavy, či v stylovosti režie, citu pro vizualizaci vyprávění, použití střihu a kompozici obrazu. Aspoň na prostoru jednoho filmu nám pan režisér dozrál a dospěl. Užil jsem si tento film více než trochu přehypované Gentlemen. A ano, soundtrack byl velká paráda, jeho načasování se zvuky filmu, jeho ambientní smyčcová strohost a ponurost, tak se dělá atmosféra. 9/10

plakát

Prázdnota (2020) 

Nejlépe nečíst můj ani žádný další komentář, nekoukat na trailer a jít se na film rovnou podívat. Děsivě podhodnocený film. Sestup do temných zákoutí mysli, bytí a možná i kosmu. S naprosto fenomenálním, mysticky zlověstným úvodem, skvěle zpracovaným vyprávěním (díky čemuž přes pomalé tempo film ani chvíli nenudil), kdy se u hlavní postavy (a s ní i u diváka) neustále stupňuje napětí a zhoršuje rozpoložení mysli každým nově odhaleným dílkem tajemné skládačky, na horor až překvapivě silným řemeslem (výborná práce kamery, zvuku) a s dobrými herci v čele s civilně (a v několika momentech i překvapivě vtipně - "Yeah, no.") hrajícím Jamesem Badge Dalem. A závěrem, který potvrdil to, co jsem začal tušit někde v polovině, přitom ale stejně dokázal překvapit, protože jsem počítal, že to (něco :-) bude použito jiným způsobem. Naneštěstí i když při zpětném pohledu na film lze samozřejmě vypozorovat všechny věci, které na toto rozuzlení poukazovaly, příliš se mi nelíbil způsob, jakým tvůrci zapracovali do děje ty, které měly odvádět pozornost. I když v rámci celého zamýšleného konceptu to smysl asi dávalo. A pravděpodobně jsem něco taky nepochopil/nepochytil, podivných detailů tam byla spousta. Celkově lze říct, že tohle byl určitě jeden z ambicióznějších hororových příběhů, film měl relativně velký rozsah, měřítko i myšlenkový přesah. A to dokážu ocenit, nakonec můj nejoblíbenější horor asi navždy zůstane knižní "To". Distractions rob us of focus, Technology robs us of memory, Repetition robs us of comprehension. PS: Zábavně zavádějící trailer. 7,5/10

plakát

Od koťátek pracky pryč! Hon na internetového zabijáka (2019) (seriál) 

Tohle měl být maximálně 100 minut dlouhý film a prakticky o nic bychom nepřišli. Neuvěřitelně natahované, nakonec i za hranicí toho, co považuji za dobrý vkus a závěrečná scéna s prolomením čtvrté stěny víc než cokoliv jiného směšný pokus o nějaké moralizování z vyšší pozice, kterou dokument ztratil ve chvíli, kdy vznikl. Přišlo mi to prostě zcela směšné, i když si tu ironii zřejmě uvědomovali. Ale možná to nemuselo působit až tak zle, kdyby tvůrci k látce přistoupili s větším citem a profesionalitou. Všechna ta přehnaná dramatizace a bulvárnost (kdy si tvůrci vypomáhají i tím, že např. záměrně vůbec neřekli některá fakta o životě Magnotty a ještě se pokusili diváka znovu nachytat přes jeho matku v třetí epizodě) mě začala někdy v průběhu druhé epizody už docela dost otravovat a vzhledem k děsivé gradaci děje někam jinam, než jsem čekal i znechucovat. Někdy mě dokáže tento přístup bavit (jako v případě Tiger Kinga), ale tady se to z určitých důvodů podle mě moc nehodilo... a i kdybych to přehlédl, nemělo to ani tak "zajímavé" (bizardní) postavy. Jenom ty nesympatické internetové hrdiny, o které nakonec vlastně naštěstí zas tak úplně nešlo. Ale otravní byli stejně dost - hlavně tím, jak museli hlasitě popsat každičký jeden malinkatý krok, který na internetu udělali a to i v případě když ho stačilo ukázat. A pak ty jejich "šokované" reakce typu "holy shit", "what the fuck", možná jsem při každé takové reakci měl pít... javorový čaj. Díky Lachtane!

plakát

Noví mutanti (2020) 

Poslední smutný pozůstatek liščí X-men éry. I přes podprůměrné recenze a přijetí od fanoušků jsem se filmu snažil jít naproti, ale ve finále jsem musel konstatovat, že tady těch pozitiv prostě moc najít nešlo. S postavami se scénář snažil dělat zřejmě něco vrstevnatějšího než z toho nakonec vylezlo, ale alespoň v případě holčičího osazenstva se podařilo vytvořit relativně příjemné drama. Sympatický mi přišel i pokus o načrtnutí romance, chemie mezi postavami docela fungovala (když nepočítám úvod filmu). Jinak ale po příběhové stránce strašně mdlé a bez jediného překvapení, znatelně nedomyšlené, hororově naprosto neuspokojivé a akce v závěru pak byla naprosto příšerná, necítil jsem ani trochu katarze či nadšení. A tvůrci nedokázali vytvořit ani jeden opravdu cool moment (no možná až na těch pár úvodních vteřin s Magik). Nejlepší byl podle mě tento film někde ve své druhé třetině, kdy se právě scénář zaměřil více na postavy a snažil se je, ačkoliv spíše neúspěšně, někam posunout v rámci nastíněné premisy. Ale i tam posloupnost scén a dialogy skřípaly, při několika momentech jsem měl pocit, že herci jen recitují bez dohledu dramaturga. Jinak ten levný vizuál byl kvůli tomu, že nebyly peníze nebo to mělo navodit pocit, že se díváme na komorní horor? Tak či onak, místy to fungovalo lépe (mimo ten závěrečný komiksový nástup Anye byla nejlepší akční scéna celého filmu byl moment s Rahne a doktorkou Reyes, huh :-)) a místy mnohem hůře. Ale jak jsem již psal, stejně to jako horor nefungovalo téměř vůbec. 4/10

plakát

Triangle (2009) 

Opatrná čtvrtá hvězda za zdrcující finále, které dává celému filmu zcela nový rozměr. A také řeší několik základních problémů, které jsem chtěl filmu vytýkat. Skoro by se na to chtěl člověk podívat dokonce znovu, aby zkontroloval, zda mu neunikly nějaké zajímavé detaily, které by třeba vyřešily i zbytek nesrovnalostí. Ale jen skoro, protože jakkoliv byl v určitém ohledu přístup k populárnímu subžánru v tomto filmu svěží, z děje i postav se v klaustrofobickém prostředí lodi dalo podle mě vytěžit více. Takto Triangle trpěl i přes fajn napjatou atmosféru určitou nepříjemnou stagnací. Melissa George svou roli zvládla s přehledem, zbytek osazenstva byl slabší. 7/10

plakát

Neporazitelný - Je čas (2021) (epizoda) 

Adaptace jednoho z nejpopulárnějších superhrdinských komiksů vůbec od autora The Walking Dead Roberta Kirkmana je konečně tady. A po první epizodě mohu konstatovat jen tolik: Start se rozhodně povedl a pokud bude série pokračovat celou dobu v takto nastavené kvalitě, možná může kultovní status předlohy v lecčem i překonat. Nakonec už jen to, že člověk může všechno to dění vidět rozpohybované v krásně zpracovaném stylu a animaci, je jedna velká radost. A pak je tu ještě jedna věc: Nemám nic proti cestě, kterou zvolil Disney/Marvel a daří se mu bezpochyby vytvořit monumentální a povedený filmový vesmír, ale je to stále za cenu toho, že asi nikdy neuvidím některé velmi zajímavé příběhy z původního komiksového vesmíru. Proto vždy ocením, když někdo dělá přímou a věrnou adaptaci komiksu. Samozřejmě, v tomto případě je to jednoduché díky tomu, že jeden komiks vlastně vytváří celý nový vesmír se superhrdiny, což je zároveň jeho hlavní plus ve srovnání s nekonečnými ságami Marvelu či DC. Každopádně doufám, že díky nástupu streamovacích služeb uvidíme dobré animované (a kde to bude možné i hrané) adaptace mnohem častěji. Ať už superhrdinské nebo jakékoliv jiné. Takové příběhy od Remendera by si to zasloužily téměř všechny. A uvidím někdy podobně skvělou adaptaci neskutečného East of West od Hickmana nebo Lazarus od Rucky?

plakát

Mušoku tensei: Isekai ittara honki dasu (2021) (seriál) 

Nejkrásnější, nejživější a nejrealističtější isekai s nejodpornějším MC. Touka Koukan, I guess. UPDATE PART 2 Jednoduše nádhera. Nemůžu jinak než zvýšit na plný počet. Prakticky všechny postavy jsou tak strašně dobře napsané, dokonce včetně Rudea, když se pokusím nevšímat si ten jeden naneštěstí zvlášť nechutný povahový rys. Od toho se odvíjí tempo i vyznění příběhu, které je zcela podřízeno postavám a jejich vývoji při interakci s překrásně vytvořeným světem. A bohové, míra detailů a autentičnosti světa skutečně vyráží nejednou dech.

plakát

Liga spravedlnosti Zacka Snydera (2021) 

For Darkseid! To Be Continued. Kvalitativně je tenhle velmi neobvyklý režisérský sestřih někde na pomezí 3 a 4 hvězd. Přikláním se ke čtyřem nejen kvůli tomu, jak neuvěřitelná byla cesta tohoto filmu až k této finální, zcela prvotní podobě, kterou Snyder zamýšlel, ale také proto, že přes masivní stopáž 4 hodin mě film vlastně ani na chvíli nezačal unavovat. Jednu věc můžu říct bez jakéhokoliv váhání, tenhle sestřih je rozhodně o kus lepším filmem než byl ten, který se Warneři rozhodli pustit do kin před pár lety. Mám Whedonův styl rád, ale Justice League 2017 zachránit nemohl. Byl to příliš výrazný střet zcela odlišných vizí, jakoby dělali pejsek s kočičkou dort, a navíc jim v této verzi příběhu z ingrediencí ještě někdo další tak třetinu ukradl. Utrpěly tím postavy, utrpěla tím logika a utrpěl tím závěr filmu. Nicméně, zdaleka ne všechno funguje tak jak bych si přál i v Snyderově prvotní a taktéž konečné vizi. Porovnávat s předchozím filmem ale nebudu, protože si ho popravdě už moc nepamatuji a nemyslím si, že by to stejně bylo nějak konstruktivní. Nejdůležitější  je, zda  fungoval a bavil film sám o sobě. Takže asi takhle, čtyři hodiny tady opravdu nutné byly, protože film musel stihnout představit důležité nové postavy, sblížit je s těmi již známými a vedle toho musel mít dostatek prostoru pro novou zápletku. Otázkou je, jak moc se to vše podařilo v příběhu skloubit do funkčního celku. Schopnější režisér a scénárista by to zvládl určitě na jedničku, Snyder se místo toho zase trochu topil ve svém prvoplánovém velikášství, což nutně vedlo k ztrátám v komornější rovině. I přes takovou délku jsem proto nakonec neměl pocit, že by některé postavy byly dostatečně zajímavé a prokreslené. A téměř zoufale jsem čekal celý film na jakýkoliv osobní, intimní rozhovor mezi kýmkoliv z nich, nutno říct, že jsem se naštěstí několikrát dočkal. Ale chemie mezi postavami prostě příliš nefungovala asi právě kvůli nedotaženým dialogům. Kdybych měl tedy hodnotit jednotlivé postavy - Batman byl jako jádro týmu fajn, ale nejlepší chemii a slovní výměny měl  s Alfredem. Aquaman jako agresivní, výbušný polobůh byl v několika málo momentech cool, ale o moc větší roli nedostal a působil značně hůře než ve své sólovce. Wonder Woman taktéž nedostala tolik prostoru, ale jakožto další těžká váha v týmu a polobohyně, která měla nejvíce znalostí o minulosti, alespoň dostala stylovou roli badass likvidátorky a méně stylovou roli expozičního kontejneru. Gal Gadot ji tahala u mě nahoru (vzhledem) i dolů (hereckým výkonem), vlastně u této herečky řekl bych docela tradiční divácká rozpolcenost. Nově příchozí Cyborg - krom prkenného projevu, který byl v případě této postavy naopak asi zamýšlený, byl jeho klasický origin příběh zpracovaný slušně (nikdy mě tato postava moc nezajímala, takže plusové body za snahu)  s hezkým, emotivním a logickým zakončením. A nakonec Flash - s ním jsem měl největší čistě subjektivní problém, totiž přesněji řečeno s Ezrou Millerem a jeho pojetím Barryho Allena. Celou stopáž mi jeho trapné pokusy o humor a obličejové kreace lezly na nervy. Ale! Překvapivě díky důležité roli v závěru děje, kdy dostal taky jeden z nejlepších momentů celého filmu, jsem dokázal docenit jeho roli v příběhu i vývoj jeho postavy. Supermana vynechám, protože i když byl důležitým faktorem v úvodu i závěru filmu, jeho postava jinak nebyla nikam posunutá, tedy snad kromě chvilkové snahy udělat ji ještě temnější, Snyder fakt mnohdy nezná hranice. Čímž se můžu oslím můstkem vrátit k zmíněnému velikášství, o které se Zack snažil. Někteří lidé si to užili stoprocentně, až tak, že začali přirovnávat film k Pánu prstenů, na mě ta rozmáchlost a monumentálnost zapůsobila jenom částečně. Zmínil jsem, že jsem doufal, že scénář dá při své délce postavám dostatek prostoru, ale popravdě by mi ve skutečnosti stačilo, kdyby jim dal dobře napsané dialogy a interakce i na menším prostoru. Protože rozmáchlost, snaha o mytologické podhoubí a velkolepost v cca první hodině/hodině a půl filmu nebyla vůbec marná, zejména ve spojení s tím, že na straně dobra docházelo k ztrátám a byla příjemně cítit ta nepřipravenost a zoufalství. Nevadilo by, kdyby i zbytek filmu byl podobně velkolepý a drsný, souboj s časem až do finále. Jenže naneštěstí nebyl, děj se od obrovského měřítka přesunul na malinkaté souboje samozřejmě příhodně v místech, kde nebyla ohrožena větší populace a bez citelné hrozby celému lidstvu (i když šlo o osud planety!), až v závěru filmu se něco podobného povedlo navodit, a to jen na chvíli. Přijetí Muže z oceli hloupými kritiky a fanoušky, kteří nedokázali rozdýchat finále v Metropolis, asi navěky zamezí alespoň u superhrdinských filmů něčemu ve stylu destrukce, kterou způsobil Zod a jeho parta. Opravdu mrzuté. Každopádně tím neříkám, že kromě první hodiny byl zbytek děje kvůli omezenějšímu měřítku nudný nebo dokonce špatný. V rámci mezí celý děj dával smysl, jeho struktura byla logická a postupně se bez větších zakopnutí vyvíjela k finále a Snyder docela umně dokázal do hlavního děje vplést již zmíněné charakterní oblouky některých postav. Ale těch zpomalených scén být méně mohlo (začínám si myslet, že tak si Zack asi představuje přidanou uměleckou hodnotu, tedy vedle prvoplánových voleb písniček, prvoplánové obrazové symboliky a taktéž jeho nově objevené umělecké hodnoty natáčení superhrdinského blockbusteru v 4:3 :). A abych byl upřímný, ani ta první hodina nebyla bez chyb. Možná mi sedla její velkolepost a drsnější atmosféra, ale když mělo dojít na melodramatické dialogy nebo jmenovitě např. expoziční monolog o padouchovi, slabiny scénáře se projevily naplno. Tohle žádný Pán prstenů prostě nebyl. Vše působilo strašně uměle a papírově, v případě zmíněné expozice nepomohl výkon Gal Gadot, která svůj monolog doslova přečetla bez jakékoliv snahy jak při čtení na základní škole. Spíše detail, který mi zas tolik zážitek nezkazil, ale proč ho nezmínit. Bylo to úsměvně levné. Snad stejně jako špatné vizuální triky důsledek omezeného času a rozpočtu při dotáčkách, resp. postprodukci tohoto sestřihu. Abych však na Gadot v tomhle otřesně dlouhém textu jen neházel špínu, snad všechny její akční scény byly fakt parádní, včetně té brutální, stylově natočené první. Tak nějak si představuji polobohyni proti smrtelníkům. Obecně, i když se mi nejvíce zamlouvala akce v první části filmu (zejména Themyscira a Atlantis), byla většina akčních sekvencí naštěstí natočená schopně a zábavně, každý hrdina měl své momenty a choreografie byla obstojně promyšlená. Ale samozřejmě, koneckonců tady šlo hlavně o body do stylu a solo a coop hrdinské momenty. K padouchům jen tolik: Darkseid byl asi takový jako v komiksu, tedy univerzální hrozba bez hlubších motivací, Steppenwolf kromě podařeného faceliftu určitou motivaci dostal a měl kolem sebe správnou auru neporazitelnosti (proto byl tak skvělý souboj v Atlantis :), tedy pokud se zrovna neplazil jako pes před svými nadřízenými. Ale tak to u těchto zloduchů bývá. Potitulkové scény před titulky absolutní WTF, i když některé předchozí easter eggy byly fajn. Tam si Snyder vybral asi vůbec nejslabší chvilku. SUMA: Nakonec bych napsal jen to, že určitě neberu nekritické nadšení zarytým fanouškům, kteří bojovali roky o to, aby tenhle sestřih mohl vzniknout. Jsem rád, že se jim jejich sen splnil a že v mnoha případech byli dokonce plně uspokojeni tím, co viděli. A nelituji toho, že jsem díky snaze fanoušků, herců a nakonec Warnerů mohl vidět tento v mnoha ohledech výjimečný projekt i já.  Ale osobně si myslím, že výjimečný projekt nedokázal poskytnout stejně výjimečné kvality a nesplnil úplně všechna očekávání. Ale přes všechny zřetelné chyby bavil a to se počítá. 7/10

plakát

Expanze - Série 5 (2020) (série) 

"You must always have a knife in the darkness."