Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (1 947)

plakát

Tomb Raider (2018) 

Pokud milujete Indiana Jonese a Aliciu Vikander (přesně můj případ), se zhlédnutím neváhejte. "Staré" filmové Lary Croft mi nebyly sympatické ani svým stylem (hlavně silně nefunkční snahou být za každou cenu strašně cool), ani hlavní hrdinkou (Angelinu mám jinak docela rád, ale jako LC byla strašně kyselá a otravně "bezchybná"). S novým Tomb Raider je to přesně naopak - stylově mi sedí svou nečekanou "civilností" a skromností (žádné ultra-mega-hyper epické digitální šílenosti se zde naštěstí nekonají) a titulní postava svou "lidskostí", nezkušeností (většinu svých specifických a zásadních skills během filmu teprve získává) a pochopitelně svou (pro akční hrdiny nezbytnou) odhodlaností a odvahou. Navíc v případě závěrečného dějového aktu snad nikdo nemůže pochybovat o (neurážející) inspiraci božským a legendárním finálem IJ a poslední křížové výpravy... V širším kontextu tenhle reboot samozřejmě není žádný velký zázrak, ale minimálně v rámci filmů podle videohry patří tahle záležitost určitě k tomu nejlepšímu, co dosud vzniklo (ano, zejména kvůli velice slabé konkurenci). 70 %

plakát

Přání smrti (2018) 

Film zajímavý ze dvou hledisek: Jako komentář k současné debatě ohledně legálního držení střelných zbraní (explicitně je zde prezentováno, že v USA si útočnou pušku můžete pořídit v podstatě úplně bez problémů). Druhou "zvláštností" je, že se jedná patrně o první snímek Eliho Rotha, jenž snad v žádném ohledu není nejen lacině okázale šokující a přehnaný (ta trocha zdejší brutality dnes už zaskočí málokoho), ale dokonce ani nijak významně řemeslně pofidérní. Je to vlastně úplně standardní akční revenge movie, který své téma (bohužel) zpracovává bez nějaké výraznější kontroverze (na rozdíl od originálu s Charlesem Bronsonem). Na druhou stranu jsem byl příjemně potěšen, že se Roth neuchýlil k jednomu hloupému dějovému zvratu, jenž jsem většinu stopáže na konci očekával jako "překvapivou" pointu (minimálně dvě konkrétní indicie mě k tomu mohutně nabádaly). 50 %

plakát

Pásky z Nagana (2018) 

Tohle je velmi pravděpodobně první sportovní dokument, který jsem kdy viděl (na žádný jiný si opravdu nevzpomínám). A taky mě dostal... Je to bezvadně strukturované, dojemné a díky historicko-politickému kontextu to má zásadní přesah a nečekanou komplexnost. A samozřejmě je to taky krásná óda na Jágra, Haška a spoustu dalších národních hrdinů. Bravo, pane Hudečku! 90 %

plakát

Dabing Street - Inzerát (2018) (epizoda) 

Kdyby se většina komediálních scén nesla v duchu (a hlavně kvalitě) telefonátu Melíškové o obdržení ceny, a ty vážnější, emocionálnější zase po vzoru Neužilova závěrečného "dabingu", byl by celý seriál kvalitativně minimálně o třídu výš...

plakát

Půjčovna masa (2018) (seriál) 

Kyberpunková sci-fi detektivka, která sice vizuální podobu velkoměsta budoucnosti dost okatě vykrádá z Blade Runnera (i když to udělalo asi každý druhý futuristický sci-fi) a v první polovině jsem s dějem trochu bojoval, ale minimálně od hardcore výtahové scény v pátém dílu už to byla téměř bezchybná jízda se sevřeným, slušně nepředvídatelným a náramně vtahujícím příběhem. Detektivní zápletka je poměrně složitá, ale ke konci se celá krásně a přehledně rozplete, zásadní akční scény jsou originální a příjemně drsné a záporáci velmi rozmanití a působiví (u mě vede asi slizký kníratý Asiat). A v hlavní roli můj čím dál tím oblíbenější drsný švédský sympaťák Joel Kinnaman. Jsem zvědav, jestli vznikne další série, ale i pokud ne, se zakončením této řady jsem dostatečně spokojený. S01: 80 %

plakát

Nikdys nebyl (2017) 

Myslím, že takhle nějak by vypadala většina revenge movies, kdyby neklouzaly po líbivém povrchu, ale snažily se jít až na dřeň psychologie postav a klíčových situací (scénu typu "duet na podlaze" asi v žádné "seagalovce" nikdy neuvidíte). Lynne Ramsay dala nikterak složitému příběhu velmi osobitý, drsný a sugestivní "skoro-artový" ksicht. Vydatně jí v tom pomohla i neskutečně úderná hudba Jonnyho Greenwooda a samozřejmě především úchvatný Joaquin Phoenix, jehož "hrdina" vám sice pravděpodobně k srdci příliš nepřiroste, ale je rozhodně zajímavé a působivé ho po celou dobu pozorovat a snažit se mu nahlédnout do mysli. Nepříjemný, ale každopádně výrazný netradiční psychothriller. 70 %

plakát

Ash vs Evil Dead - Family (2018) (epizoda) 

Už je to trochu nastavovaná kaše, ale pořád to má dost nápadů a energie na zábavnou, drsnou a sympaticky odvázanou černou akčně-hororovou komedii. A samozřejmě také Bruce Campbella, který je stále primárním lákadlem seriálu a jeho nejlepším aspektem.

plakát

Oči bez tváře (1960) 

Skvělý námět pro psychologický hororový thriller, ale je to bohužel dost ospale odvyprávěné. Režisér formátu Alfreda Hitchcocka by z toho nepochybně udělal skvostnou žánrovou legendu ála Psycho... Jeden z těch mála vzácných případů, kdy bych si docela přál remake (samozřejmě pouze v rukách schopného tvůrce). 60 %

plakát

Městečko South Park - Únos není sranda (2002) (epizoda) 

"Zaslaný Mongolové, neboulejte mi mojí zeď! Ploč dycky, když si chce Šíňan postavit zeď, pšíjde blbej Mongol a zboulá mu jí...?!" ___ "Á, to je mongolskej tlojskej kůň..."

plakát

Akta Pentagon: Skrytá válka (2017) 

Hezky natočená óda na svobodu tisku a poctivou investigativní žurnalistiku. V první půli jsem s tím trochu bojoval, ale kombinace skvělých herců, rychlého tempa, precizní gradace, přehledného dávkování informací (ze začátku se divák může kapku ztrácet, ale i při průměrné míře koncentrace je posléze vše podstatné jasné a smysluplné) a dobře p(r)odaného ústředního morálního dilematu u mě filmu tu čtvrtou hvězdu přeci jen zajistila (stylová tečka taktéž potěšila). Sice to určitě není nová "instantní" spielbergovská klasika, ale Steven si i tak může s klidem odškrtnout další úspěšně splněný (sub)žánr (novinářské drama). 70 %