Olík

Španělské adolescentní dobrodružství vycházející z klasické literatury, které v sobě mixuje to lepší z Pipi Dlouhé punčochy, Sherlocka Holmese, Jumanji, Spy Kids, St Trinian's…..a určitě by jste ještě našli spoustu dalších spřízněných snímků. Dobrodružné, napínavé, vtipné s pozitivní energií a vyzněním. Nic, co by mohlo (nebo spíš chtělo) konkurovat Harry Potterům, Zlatým kompasům nebo Narniím, ale zároveň nic u čeho by se nemohla sejít celá rodina.

„I am an antichrist - I am an anarchist - don't know what I want - but I know how to get it“. Danny Boyle, ten chlápek, co natočil Mělký hrob nebo Trainspotting. Sex pistols, ta kapela, která iniciovala punkové hnutí ve Velké Británii. Tohle prostě musí pasovat jako klíč do visacího zámku. A víte, co je na tom úplně nejlepší? Ne Johnny Rotten nebo Sid Vicious, pánové kteří se na nás budou šklebit s punkových triček ještě za stovky let, ale Steve Jones, to je oč tu běží. Škoda jen, že je věnována až příliš velká pozornost „epizodním“ postavičkám na úkor například Paula Cooka nebo Glena Matlocka a že ne úplně všechno zřejmě bylo, tak jak nám je presentováno, ale jinak to byl zkurvený no future plivanec do divákova obličeje.

Taky jste teď klidnější, když víte, že zbytečné romantické komedie se netočí jenom u nás, ale i u našich bývalých sousedů? Vicu Kerekes a její hrudník opustí muž jejího život, tak copak se asi bude dále dít? Že by rezervní princ na bílém koni už vykukoval z poza rohu?  Asi někde na této planetě žije cílová skupina podobných záležitostí, jinak by se každoročně netočily po vagónech a ono i všechny ty  Pauhofové, Hřebíčkové, Kerekesové, Polívkové, Khekové či Kubařové taky musí něčím platit složenky.

Je pro mne docela překvapením, když si pročítám zdejší komentáře, relativní přijetí bizarní apokalypsy jako jednoho ze stěžejních sloupů tohoto mysteriózního dramatu. Jednotlivé mikropříběhy doté doby navzájem se neznajících žen, proč ne. Především díky za zde skvělou Taťánu Medveckou. Ale zasazení příběhu do doby robotických psů a samotnou katastrofu mi hlava jaksi nezvala. Bylo to nezvyklé, bylo to odvážné a asi šlo o ten kontrast, ale kombinace melancholického vztahového dramatu a divákům neobjasněné sci-fi události…..přišlo mi to až naivně hloupé.

Francouzi si poslední dobou nějak začali na letních komediích ujíždět, stejně tak jako Christian Clavier na usedlých zralých mužích. Takže tady máme baleárskou Ibizu, konzervativní postarší pár, pubescentní potomky, letní idylku a nečekané situace. To je všechno v pořádku…..i nějaký summer vibe je z toho cítit. Ale pak tady je samotný děj a ten spíš, co jiného kopíruje  představitele hlavní role Christiana Claviera. Prošedivělý, při těle, mající rád to svoje a to zase není to, co u letní komedie vyloženě hledáme.

Že nás okolo Vánoc na Netlixu zasype lavina svátečních komedií nevalné kvality, to se stalo už dejme tomu tradicí. Ovšem v tomto případě se za tvůrce musí snad stydět i ta zvířata, která v této zřejmě rodinné komedii vystupují. Tak infantilní a hloupé….pro dospělé mučení zaživa….děti musí říct samy, ale ani od nich nečekám žádné nadšené reakce.

Ač to nerad přiznávám, nejsem fanouškem černobílých dob pánů Buriána, Plachty, Haase a dalších. A tak tou nejzlatější érou, co se týče tuzemské komedie, je pro mne období kolem Marečka, Vesničky, Což takhle dát si špenát, prchajícího vrchního, Slavností sněženek a nebo právě Jáchyme, hoď ho do stroje!. Suverénně nejlepší filmová role Luďka Soboty, nesmrtelné hlášky, jednoduchá, ale ne hloupá zápletka, triumvirát Smoljak – Svěrák - Lipský, nezapomenutelné vedlejší postavy. Dát téhle legendární klasice jiné hodnocení než plnou palbu, tak by nezbývalo než trvat na opakování ceremoniálu.

Copak nám to ten Krakonoš jenom tají? Snad to, že k jeho důstojnému probuzení z kómatu je potřeba slovenského vedení? Svěží vítr z Krkonoš do tuzemského pohádkového podhoubí. Lehce krutý, ale spravedlivý Krakonoš, Trautenberkův vnuk (po dlouhé době mi Prachař nevadil), o osvícený humor se starající Ondřej Sokol, neokoukaná ústřední dvojice. Bylo to jiné…..charismatické, přírodní, trošku ponuré, ale zároveň dělané postaru. Zase pohádka, kterou nebude problém si pustit opakovaně, což je v posledních letech tak trochu vzácnost.

Věřte nebo ne, ale na vánoce roku 2022 to bylo prvně, kdy mi na jednom ramenní do ucha napovídal anděl Petronel a z druhého mi radil, přidej si ten bramborový salát, čert Uriáš. A jelikož tomu tak Česká televize chtěla, začal jsem rovnou dvojkou. Co napsat? Na Anděla páně jsou ve skrze kladné reference. Dospělá, inteligentní pohádka (no, spíš pohádkový příběh) s líbivými exteriéry…žádná holčičí princeznovčina. Chemie mezi Dvořákem a Trojanem funguje, „křesťanské“ narážky taky, zápletka slušný standart….podle řečí bych řekl, že laťka nastavená v roce 2005 nebyla podlezena.

Špindl, Ženská na vrcholu, Šťastný nový rok….měl jsem za to, že jsme si řekli, že už nebudeme točit zbytečné romantické rádoby komedie z hor. No tak nic, asi ta dohoda proběhla pouze v mé hlavě.