Olík

80´s komedie z prostředí tábora pro roztleskávačky - 30% Porkyho, 30% Bravo, girls! 20% Hříšného tance, 10% Zvěřince časopisu National Lampoon a 10% Prciček na táboře.

To čeho jsem byl právě svědkem, film samotný nazývá pojmem „pozér“. Film má s punkem společný snad jenom název - to se spíše tvůrci příliš často koukali na Trainspotting. Ne že by schéma filmu o dvou mladých punkerech ze Salt Lake City a jejich cestě k poznání, že čistá anarchie vlastně vůbec neexistuje, bylo vyloženě špatné. Naopak, průserem je asociálně pseudointelektuální ztvárnění samotné a za zmínku stojí pouze vhodně složený soundtrack s těmi největšími legendami scény (Dead Kennedys, the Stooges, Ramones aj.)

Bratři Ferrellyovy mají za sebou díla, která se nesmazatelně zapsala do dějin kinematografie stejně jako několik kroků vedle. Jedno však mají jejich filmy společného, a to nenáročnou zábavu s jedinou ambicí, pobavit diváka nestarajíc se o názory odborné kritiky. Týden bez závazků jsou prostě Farrellyovci se vším všudy: předvídatelný děj, vyváženost mezi stupidními a povedenými gagy, nulové umělecké ambice a především nezatěžující odreagovačka – když vezmu v potaz, že „bratři v triku“ natočili doposad deset filmů, Hall Pass se těsně vecpal do lepší polovičky.

Groteskní černá komedie Dr. Rodneyho McKaye s minimem herců a pro nesledovače Stargate i minimem humoru (pro vysvětlení: partička kolem Davida Hewletta je složená z jeho kolegů se seriálu Stargate Atlantis a mnoho forků naráží na tuto sci-fi legendu). Tomu kdo stejně jako já nevyděl ani jeden díl seriálu Hvězdná brána se dostane pouze podprůměrné černé komedie s hořkou příchutí kanadské kinematografie.

Sportovní drama podle kultovní autobiografie o hledání sebe sama Cesta pokojného bojovníka od Dana Millmana pod taktovkou režiséra hororové série Jeepers Creepers. Vysokoškolský student a úspěšný gymnasta (Scott Mechlowicz) potká jedné bezesné noci na benzínové pumpě zvláštního muže (Nick Nolte), který se stane jeho průvodcem duchovní cestou. Anebo slovy klasika - vysvaleného atleta, který si jede svůj zažitý stereotyp (trénink, motorka, party a baby) náhle potkají dvě zásadní životní změny v podobách těžkého úrazu a setkáním s „panem Miyagim“ od benzínové pumpy. Teenager film s hlubokým duševním poselstvím – děkuji, nechci!

Banda kolem otce American Dad, Family Guy a Cleveland show Setha MacFarlana a její smršť krátkých animovaných scének. Úroveň jednotlivých skečů, z kterých je na hony cítit nezaměnitelný MacFarlanův rukopis nejvíce připomíná křivku grafu – jednou na hoře, jednou dole - od totálně stupidních, před průměrné až k naprosto geniálním.

Televizní design, každému nabančivší Kwai Chang Caine tancující nad hrobem, mraky duchovně filosofických mouder a několik stupidních bojůvek – KUNG-FU: Legenda bohužel pokračuje :(

Oldschool atmosférická duchařina klasika Johna Hougha o bandě medii, spiritualistů a kdoví čeho ještě snažící se dostat na kloub tajemstvím nelichotivými legendami protkaného domu. Vzhledem k datu vzniku jsem přimhouřil obě oči, ale ani tak jsem se nevyhnul zívnutí nebo dokonce pousmání – nic co bych potřeboval zažít ještě jednou!

Nejdříve název, poté okem přelétnout desing obalu a na závěr samozřejmě přečíst obsah - Je to jasné the Penthouse = nenáročná párty komedie. Omyl – ano, alkohol poteče proudem, polonahých „hereček“ bude taky dostatek, ale někdy v polovině si autoři začnou hrát na dospělý film, začnou řešit neřešitelné a totálně zabijí už tak velmi podprůměrný film:( Na závěr vzkaz těm, kteří se chystají Pentouse zhlédnout kvůli Kaley Cuoco – její účast je téměř symbolická.

Lehce detektivní prázdninové dobrodružství patriota brněnského studia Eugena Sokolovského ml. o trojici mladých účastníků letního tábora a jejich pátrání po příčinách prapodivných událostí, které se dějí kolem jejich dočasného azylu. Plusy: vtipné dětské dobrodružství ala Astrid Lindgrenové, jako ušité na nedělní dopoledne. Mínusy: příšerné herecké výkony od dětských až po dospělé představitele a do nedospělého světa nevhodně zvolené téma převádění východních běženců.