Big Bear

Dle mého názoru velmi precizní a dost podhodnocená záležitost. Tvůrci si tu dokonale pohráli s detaily a snad jediné co bych vytkl je, že dívky mají chrup a pokožku jak z reklam na kosmetiku a nový sónický kartáček na zuby. V těch dobách řádily dva druhy inkvizitorů. Panovníka a pak církevní. Církev nelibě nesla, že se jí někdo fušuje do řemesla a i když i ona konfiskovala majetek nebožáků co jí padli do spárů, pořád zde byla snaha vyhnat ďáíbla. Ta panovníkova povětšinou šla čistě po majetku. Na mučidlech se přiznal každý, případně naprášil i další nebožáky a tak se postupně ,,dařilo rozkrývat'' čarodějnictví v daných oblastech. V těch časech bylo nejvíce lidí upáleno ve Španělsku, Portugalsku a Německu. Musela to být šílená doba. V tomto filmu se jedná spíše o takovou expedici mající za cíl zdokumentovat doposud neviděný sabat. Musím říci, že jsem ze zpracování nadšen. Herci vybráni skvěle, hlavně inkvizitor Alex Brendemühl byl fakt super. Filmu moc pomohl ten mix španělštiny s katalánštinou, rozhodně jej doporučuji vidět v původním znění! Výkon děvčat byl také skvělý, hlavně když jsem viděl co ta roztomilá malá dívenka s kudrnatými vlásky jménem Katalina na konci předváděla, asi bych jí pro jistotu také raději upálil :-) ! Konec byl řekněme zvláštní a překvapivý, ale přihlédnem-li kf aktu, že inkvizitor by na své cestě za poznáním a pochopením, pak se mu hledaného jistě dostalo plnou měrou. Dávám za 4 mateřská ďáblova znaménka! * * * *

Neskutečná komedie. Ten scénář je prostě geniální! Celá famílie byl herecky ztvárněna naprosto dokonale, nevyměnil bych ani jednoho člena. Hlavně Raul Julia a Anjelica Huston, z nich jsem fakt nemohl. Ale i dětičky byly super! A jestli tuhle dokonalost mohlo ještě něco pozvednout k nebesům, pak je to český dabing s hlasy pana Štěpničky, paní Zawadské, pana Prágera a dalších... Kdo miluje černý humor, tomu by tuto komedii měl předesat jeho obvoďák. Já se u toho tlemil celých 96 minut! Dávám za 5 seků šavlí! * * * * *

Další australácká libůstka na mém kontě! Jakoby na tom ostrově vyvrženců a zločinců, které stará dobrá Anglie vyhostila navždy na druhou stranu polokoule žilo málo potvor, Australáci si natočili příběh o divočákovi velikosti menšího nosorožce! A samozřejmě to není domácí mazlíček místních farmářů a dost podivnejch místních existencí a že jich ve filmu je. Jeden by skoro řekl, že kouká na další díl Mad Maxe vzhledem k těm typům místních lidiček i upraveným kárám, které na cestu skrze buš užívají. A nebyli by klucí Australský, kdyby hned od začátku nenechali kosit hrdiny ne tak jak by si divák přál, ale jak je napadne. U těchto filmů platí, že je lepší si k nikomu z hlavních hrdinů zrovna pouto nevytvářet. Většinou zkape jako první :-). Tohle byl naprosto nefalšovanej výlet do osmdesátek se vším všudy co k tomu patří! Jako by jste někde v maringotce hodili socialistickou pětikačku do automatu Sega a před vámi se rozsvítila televize s videohrou a stypickou osmdesátkovu hubou! Já jsem si to docela užil a to jsem od toho moc nečekal. Jasně je to béčko, musel jsem se tu smát některým komentům, které se tu pozastavují nad taakhle velkým prasetem, že neexistuje.. :-). Tohle je prostě žánrovka, film své doby a tak je nutno na něj nahlížet! A Austrálie nabízí prima exteriéry! Dávám za 4 psí konzervy z klokaního masa z továrny PETPAK! * * * *

Ruské válečné filmy jsou až na vyjímky tradičně plné patosu, vlastenectví a gerojství. A v současných filmech je ho tam paradoxně o tolik více o kolik méně byl za války ceněn v Rusku lidský život. Na jednu stranu to neodsuzuji. Jednak to skutečně někdy byly příklady až neskutečného sebeobětování a hrdinství co vedly k porážce Němců v širých ruských pláních a divokých lesích. A taky jim závidím, že stále točí filmy doslova mocně rozdmýchávající národní hrdost, vlastenectví, pýchut na své dějiny a dědy, kteří v té válce bojovali. U nás se točí Krajiny ve stínu, Bambušek chystá očistný film Lidi krve... Prostě další z filmů jak zlí Češi mlátili hodné Němce. V tomhle bychom si z Rusů měli vzít příklad a možná bychom byli na tom s národní hrdostí o trochu dále než jsme. Jenže ten patos nesmí z těch filmů zase až moc cákat a to je problém řady ruských filmů válečných zejména. Svým námětem snímek rozhodně zaujal, protože se divák podívá k dalším důležitým tahounům války v podobě čet zásobovacích vlaků vezoucích nezbytné zásoby bojujícím jednotkám i hladovějícím městům. Že Němci nebyli blbí a zásobování logicky přerušovali všemi dostupnými prostředky je jasné a tak asi služba u dráhy na této trati nebyl žádný med. Bohužel mně to běhání po lese a ježdění tam a zpět ke konci už začínalo trochu nudit. Německý obrněný vlak stojí celý film na jednom místě a i když se o něm ví, je problém ho zničit. Do toho vagón sirotků, tajná zbraň, skoro už jen chybělo aby vlak vezl i slona pro ZOO. Je to škoda, být film více válečným přisypal bych jednu rudou hvězdu navíc. Takto je to jen za 3 polena do kotle. * * *

Další z normalizačních filmů s trošku netradičně obsazeným Ondřejem Havelkou jako traktoristou. Nevím co film měl vlastně říci, asi že lidi jsou lidi a je třeba je brát takové jací jsou bez neustálého hledání ideálního stavu? Ve světě reálného socialismu, kdy kdo neokrádal stít okrádal rodinu a na venkově to fungovalo úplně stejně to měl hlavní hrdina hodně těžké ne-li nesplnitelné. Přesto věřím, že se takoví našli a díky své poctivosti a trvání na určitém standardu společenského chování to asi měli těžké. Havelka se typově pro tuto roli dost dobře hodil. Je zajímavé, že i u takového filmu už Havelka koketoval s prvorepublikovou hudbou, v Zetoru místo tehdy šílených kšiltovek s nápisem Škoda nosil slamáček, ve filmu jezdí ve veteránu... prostě, že i v takovémhle braku tam má to své. Celý film až na drobnou sabotážní zápletku v podstaě plně naplňuje charakteristiku nomalizačního filmu. Bavit, nenechat diváka moc přemýšlet hlavně o poitických událostech. K tomu se vždy dobře hodil venkov jako prostředí pro satiru přímo stvořené. Malý prostor každý se z ná s každým, nevěry, hospodské rvačky, družstevníci, žně, plnění plánu... Toho je film plný. Co zaujalo byl závod traktorů i zrušení Renaulta, tehdy dost drahého vozu. Zaujme i uhrančivá Markéta Fišerová. Když se divák podrobněji dívá na film vidí už v tom roce 1977 ten totální zmar všeho, hlavně památek. Náměstí zarostlá travou, barokní boží muka na kopečku sotva stojící... JZD jako jeden velký bordel všeho možného... Strašná doba. Dávám za dvě fůry obilí a hvězdu za hudbu Ursiniho. * * *

SPOILER! ---- Václav Šašek a Věra Šašková napsali parádní scénář ve kterém se velkou mírou inspirovali událostmi padesátých let a zejména masovým vrahem Hubertem Pilčíkem. Ten v těch krutých časech kdy nejedna rodina hodlala zaplatit neskutečné peníze za převod a riskovala zastřelení při ilegálním přechodu hranice, vystupoval jako převaděč. V lesích se vyznal a v pohraničí žil. Místo ale aby lidi převedl přes čáru, vraždil je a zahrabával v lesích. Jejich majetek si pan nechával. Uprchlíky nikdo nehledal. V těch časech bylo lepší se k příbuzným co uprchli přes hranici raději nehlásit. Spousta lidí si tak myslela, že jejich blízcí žijí kdesi své spokojené životy a zatím jejich ostatky tlely ještě na české straně hranic v hlukokých lesích kam skoro nikdo nesměl. Spolupráce Pilčíka s STB nebyla zcela jasně prokázána, ale prý měl u sebe speciální povolenky k pohybu v hraničním prostoru. Jelikož skutečně odeslal onen dopis čímž udělal chybu a jelikož se v lesích začaly nacházet mrtvoly, šla po vraždách i klasická kriminální police. Pilčík chycen a uvězněn. Zjistilo se, že znuříval a věznil dvanáctiletou dívku, které na hlavů dával speciálně hlukově utěsněnou dřevěnou bednu aby nebyl slyšet její křik.... Než však došlo na soud, kde by mu stoprocentně hrozil provaz, zpáchal ve vězení sebevraždu. I ona sebevražda má však spoustu ale a tak se spekuluje, že jej STB odstranila sama. Těžko hádat jako roli hrál v jejích tehdejších ,,pastech'' na lidi, kteří se snažili hledat štěstí na té svobodnější straně světa v Bavorsku. Hlavu vraha Pilčíka mají uříznutou uloženou v lihu na soudním lékařství patologického ústavu v Plzni. Kráska a netvor jen klouže po hraně tohoto skutečného příběhu masového vraha. Ve filmu se perfektně podařilo vastihnout dusivou atmosféru padesátých let a to i v první polovině. Někomu to připadalo dle komentů nudné, ale já byl naprosto spokojen. Druhá polovina v hájence je luxusním psycho thriller skoro až horor. Töpfer byl naprosto výborný a fakt z něj šel strach. Issová také skvělá. Jediné co se mi ve filmu nelíbilo byla ,,komixová'' okna ve kterých bylo promítáno několik různých situací na jednou třeba žena jdoucí parkem a ve druhím okně Tatra STB jak ji pozoruje. To tam dost rušilo ten jinak skvělý dobový feeling. Pro mne velké překvapení! Dávám za 4 masti z kostivalu! * * * *

Větší, výpravnější, efektnější, dějově rozmáchlejší - tak píše DaViD'82, jehož komenty většinou odpovídají tomu co si o filmu myslím já. A tak jsem si vypůjčil úvod jeho komentu a dodávám - a přeplácanější s tupějším scénářem. Ano, tady se na digitálních efektech nešetřilo, bohužel rok 2001 a tehdejší pécéčka měly své limity a tak je to leckdy dost znát. Je to škoda, protože třicátá léta já rád více než dvacátá a tedy dobově mi film byl mnohem bližší. Co se týče fórů je jich tam pořád dost a tím, že se divák opět setká se všemi hrdiny bylo zase zaděláno na porci humoru i na pocitu čehosi známého a blízkého. Bohužel na mne to opravdu působilo až překombinovaně a přeplácaně. Stopáž byla vražedná a to tak moc, že jsem ke konci na milisekundu klimbnul (nebo to bylo 20 min,) nevím... a tak nyní dávám jen za dvě knihy. * *

Byl jsem přáteli pokárán, že když jsem takový filmový fanda, proč jsem ještě neviděl tuto kultovní záležitost. Nechápu, ale tenkrát mi to nějak prostě uteklo. A fakt je to škoda. Vždyť jen těch lyžáků na podobných chatách... Po tomhle filmu to všechno mohlo být ještě mnohem tajemnější. Znám lidi co si živě pamatují jak se u toho báli. Dnešní teenager by se tomu asi vysmál, ale socialistický divák, ke kterému jen sem tam pronikl nějaký horor maximálně tak na videu nebyl ještě zocelen strachem a hrůzou. Dnes už viděsí diváka jen máloco a to dokonce když film explicitně zobrazuje např. mučení atd. Krom Upíra z Feratu si moc nevybavuji, že by něco dalšího hororový žánr tehdy splňovalo. Jenže paní Chytilová rozehrála filmem dvojí hru. Kdo chce, vidí v něm strašidelnou záležitost (a naštěstí to spolkli i soudruzi), film je ale skrytou krititikou tehdejšího režimu. Režimu, který dělá z lidí ovce, poslušné stádo (jeden za všechny, všichni za jednoho) s kolektivní vinou, stádo, které je ponoukáno aby ze svého středu (kolektivu) vylučovalo jedince kteří jsou jiní, nebo kteří svým ostražitým přístupem mohou stádu nabořit jistoty ve kterých se cítí bezpečné a které mu jsou garantovány. V tom je genialita filmu. Skoro mi tedy mrzí, že jsem film neviděl v mládí jako horor a ke stáru jako alegorii k žití v komunistickém státě za dob normalizace. Avšak i s přihlédnutím k tomuto faktu, s vědomím skvělého hraní pana Macháčka i skvělé hudby Kocába nemohu jít nad 3 hvězdy. Někteří z herců strašně přehrávali (Dingo, Babeta) a byla tam i kupa nelogičností. Naštěstí závěr filmu ač bych to jindy u hororu viděl nerad byl optimistický což s vědomím oné alegorie dávalo tehdejšímu divákovi který uměl číst mezi řádky jistou naději. Ta naděje společného úniku z podobné Včí boudy se pak naplnila o 3 roky později v listopadu 1989. Dávám tedy za 3 naběračky fazolí. * * *

Super věc i pro menší diváky. Není to až tak strašidelné jako Mumie s T. Cruisem a řekl bych, že tahle mumie je i o dost vtipnější. Příjemná byla ta atmoška dvacátých let a jako bývalému archeologovi se mi to dost líbilo, protože to přesně naplňovalo ty laické představy, když se u nás řekne, že děláte u archeologů. Hned jsem viděl, jak si dotyčný představil Pampalíniho, mumii, hrobku, zlato a to vše samozřejmě v pyramidě... Onějakém našem středověku či knovízu ani jiskřička v očích... :-). Fraser a Hannah skvěle bavili, pro Rachel má slabost už dávno a Arnold Vosloo když se usmál, byl celkem sympatický záporák. Koneckonců, vždyť chtěl jen být zase se svojí milovanou... Dávám tedy za 3 pohřební nádoby na vnitřnosti. * * *

Slunečná je prostě jen Ulice ze statku, co má zatím o pár dílů méně. Z hlediska nějakého artu je to věc zavrženíhodná, bohužel plná schopných herců, které jsem v tom opravdu viděl nerad. To ale neznamená, že si to nenajde dost diváků na to aby team scénáristek a scénáristů děj neustále lepil, nastavoval a šrouboval aby alespoň částečně držel pohromadě. Ale na stranu druhou oceňuji následující: není to další seriál ze špitálu, není to další Kriminálka Slunečná, babičky a některé maminy ba dokonce i leckteré drahé polovičky zase mají tu svoji pravidelnou dávku romantiky. Ti ze šťastnějších, kteří nebyli u toho nuceni slzet s nimi či s napětím zatínat palce zda Janek nakonec Týnu k tomu sexu ukecá pak díky seroši záskali pravidelné okénko volna pro sebe a to se přeci také počítá. Za sebe ale dávám - ODPAD.