Řeknem si to příští léto

Mladý Ondřej Havelka ve filmu jako mládenec Karel ve své první filmové roli, a pak hudba od vynikajícího Slovenského zpěváka a skladatele Deža Ursínyho s texty písní od Pavla Kopty, mě zajali více jak celý tento ne zrovna moc vydařený pokus o nenáročnou letní komedii z družstevní vesnice v době žní. Svatopluk Skopal, jak jinak než v roli venkovského balíka. Markéta Fišerová docela sexy. Celkově mně ale Juliús Matula, svým prvním filmem nijak zvlášť neoslovil, a stále ho považuji jen za průměrného režiséra. (24.02.2007)

V 15 letech se mi to líbilo, protože jsem se chtěl toulat světem nezávazně stejně jako hlavní hrdina, a protože jsem byl zamilovaný do Markéty Fišerové. Teď po letech za obě tyto položky dávám z nostalgie 2 hvězdičky, jinak je to o ničem, navíc ten úděsný střih mi nedává spát a budím se z něj hrůzou ještě dnes. Na druhou stranu prostředí vesnice, přírody, polí ale také hraje svou roli. (22.06.2010)

Příjemné překvapení. Nadprůmné hodnocení hlavně za Markétu Fišerovou a celkově milou atmosféru snímku. Povedla se i akční stránka filmu. Honičky traktorů jsou velice originální spestření a třešničkou na dortu je spektakulární bouračka. Zajímavé jsou rovněž lovecké metody pytláka Petra, i když je jinak samozřejmě odsuzuji. (28.08.2010)

Cizí mladík přichází na venkov. Místo aby se dal k pistolníkům, jak tomu bývá u podobných motivů ve filmech o Divokém západě, zapojuje se v dresu místního JZD do boje o zrno při žních. Hlavní hrdina není ani tvrďák, ani podivín, vlastně se až tak moc nevymyká z běžného vzorku populace, přesto má všude, kam přijde, problém sžít se s přirozeným prostředím. SPOJLER. A tak ho v místě neudrží ani půvabná Markéta Fišerová. Musel jsem si trochu zvykat na to, že gentleman Havelka umí dát dohromady traktor, vyklepávat plechy a umí bezvadně couvat s valníkem. Jaké mělo být poselství filmu, moc netuším, ale na tuto exkurzi do vesnice, jak si ji pamatuji z dob minulých, si nemůžu stěžovat. (08.06.2019)

Snímek by rád byl odpovědí třeba na takové romantizující chlapské drama Grandes gueules s Lino Venturou, ale za boha mu to nejde málo nápaditou režií a nevhodným výběrem většiny hlavních představitelů (Haničinec a Filipovský jsou pořád teatrální) a jejich vedením (snad až na Kozderkovu, Vochoče a Myslíkovou), naštěstí dlouhá scéna ze zábavy je hodně realistická (a je v ní pěkné Havelkovo a Zedníčkovo hudební číslo, které je navíc velmi vtipné) a o něco zlepšila můj divácký dojem. Ursínyho jazzrock je sice fajn a 70. létům hodně odpovídá, ale k podobnému typu filmů je zcela nevhodný (jinak Matula měl Ursínyho evidentně rád, jeho hudba zněla i v Nevěstě k zulíbaní). Námět a i jeho scénaristické zpracování mi nepřišel tak úplně pitomý, odpovídá vystižení mentality vesničanů (a nejen českých), příjemně mě překvapila i absence dobového vychovávajícího akcentu, ale jak už jsem řekl, režisér si s tématem nevěděl bohužel rady. (27.08.2010)