Big Bear

Pane Vyorálku proboha proč? Došly prachy od Oskara z té přiblblé reklamy na přiblblou rodinku? Tohle ne. Jinak k panu rejžovi...a scénáristovi Zemanovi... Pokud mám problém s odpůrci migrace, xenofoby, konzervativními zastánci tradičního původního uspořádání světa, (které mimochodem staletí celkem dobře fungovalo) jo a v neposlední řadě s Okamurou, jsou jistě i lacinější způsoby jak ,,bojovat''. A dát hlas té vypelichané plyšové věci pana Tůmy alias Alzáka, tedy hlas na který je alergická většina všech co znám, to byla taky nápad !!! Proti tomuhle je i Jak ukrást Dagmaru majstrštyk. - ODPAD

Koukám, že v příměstském vlaku lze zažít kupu srandy . Liam si v poslední době libuje v akčních filmech, kde hraje stále ty samé tvrďáky. Spíše než nabušenci jsou to role taťků, které někdo pořádně nas... cestou z práce když jsou s nákupem z Lidlu domů. To pak odloží na chodník opatrně igelitku z bioplastu co se rychlejž rozloží aby se mu nerzkutálely brambory, procvaká jednotlivě klouby na prstech, sevře dlaně a už to lítá ! Nezřídkakdy totiž filmová postava co Liam hraje byla v mládí členem spešlforsis nedo poldou. Mám ho rád, pro mně je to pořád ten samý Rob Roy jako tenkrát. Jenže to, že je mu sedmdesát je na něm přeci jen vidět. Je fajn, že herečtí dědečkové kdysi králové akčních filmů jsou stále na vrcholu sil a točí akčnáky jak za mlada. Jenže když pak takovej stařík přeskakuje jako jinoch mezi vybuchujícími vagóny, něco vám tam nesedí i když jste před filmem viděli reklamu na GS condro. A prozradím, nebudou to ty vybuchující vagony co vám tam nebude sedět. Začátek filmu začal jako zajímavé drama, zápletka s tajemnou dámou ve vlaku a hypotetickou nabídkou též. Jenže pak to začalo jet jak digitální vagón po namaštěných kolejích a to bez brzd. V závěru jsem už čekal jen to, že prezident of USA předá Michaelovi medaili kongresu a poprosí ho zda by mu nedělal prvního rádce v Bílém domě. No, tak to se nakonec nesplnilo a jsem tím vyloženě zklamán. Ale jinak film skončí opravdu dokonale přiblble emericky a snad nic nevyzvoním, když prozradím, že tentokráte zvítězí pravda a láska nad lží a nenávistí. Prostě správňáckej film o správňákovi. No, mohu jen dodat, Liame ! Proboha ! Seber se !!! Povívej se na Nicolase Cage ! Dávám za dva šroubky od krytu na hajzlíku. * *

Eh.. tak nevím . To měla to být pocta paní Pilarové? Tato jakási estrádní burleska ve stylu Silvestrů na TV Nova ? Vůbec jsem netušil, že šílené Decibely lásky mají své volné pokračování. Příběhová linka je opravdu debilní, rozpůlená plovárna! Nevím kolik panu Končinskému (pisateli scénáře je let) ale odhaduji to max na 12 vzhledem ke složitosti děje a zvratům, kterých je nešťastný divák svědkem. Podobně jako Kameňák potřeboval mezi vtipy mít nějakou omáčku, zde jsou to písně, které jsou jakýmsi podivným příběhem slepeny k sobě. Ačkoliv je film plný zpěváckých takzvaných ,,hvězd'' nezpívají ony star nic svého, ale už po sté recyklují šedesátkové šlágry a to je jejich problém. Doba Gottů, Matušků, Pilarových ad.. už je prostě pryč. Jasně, měla to být pocta paní Pilarové s písněmi její doby. A tak je to stále dokola obehrávaný kolovrátek dokonce s původním hudebním aranžmá, jen ty pitvořící se hvězdičky dávají svojí afektovaností jasně najevo, že se svým velkým vzorům strašně chtějí podobat a strašně se jim to nedaří. Přitom Dyk, Gregor, dokonce i Absolonová jsou vynikající zpěváci, ale tady lezou na led jehož tenkost moc neznají... ,,Je nebezpečné dotýkat se hvězd'' jak stojí jedné v písni a v tom si film vlastně sám sobě dává varování. Kdo mi tam nevadil byla kupodivu ona mladá dvojice. Když zpívali Matuškovu písničku z Divotvorného hrnce od Burtona Lane (kterýžto miluji), říkal jsem si to je to nejlepší z celé téhle taškařice. A z koho jsem byl opravdu okouzlen byla mladičká Brigita Cmuntová. To je hodně zajímavé talentované stvoření a velmi hezké na pohled! .-) . Humor byl ve filmu strašný, ba příšerný. Paní Pilarová si rozhodně zasloužila důstojnější poctu než toto. Z úcty k ní dávám za jednu hvězdu ,,na zem spadlou''. *

Koukám, že dnešní neděle se nese v historických procesech dle skutečných událostí. nejprve Past s Jiřinou Štěpničkovou a nyní toto. No, koukal jsem na to jak blázen řeknu vám. Vůbec jsem o tomto filmu nevěděl a o to více jsem byl mile překvapen. Ačkoliv TV film, bylo na co těch 108 minut koukat. Jediné co mi tam vadilo byla ta hudba. Ne, nevydila mi ta úvodní melodie Dana Landy se skvosttným duetem na konci závěrečných titulků, který bych chtěl mít nahraný (na CD si to Dan zpívá sám). Ale ta syntetizátorová až devadesátková hudba. To je ale jediné co bych vytkl. Příběh skutečně zajímavý. Člověk si uvědomil, že žít si s dobře rozdanými kartami hned od začátku života pokud si to nějak nezkoní se dá slušně až do smrti. Ale ne každý tu kliku má. Někdo do začátku nedostane nic, nidko jej nepodporuje, nikdo se jej nezastane... A i když se snaží, dostává samé kopance. To se pak těžko nějak začleňovat... Zaujme zde celá škála mladých hereckých hvězd jako Krajčo, Dolanský, Vlasáková (ti jsou mimochodem dnes s Dolanským manželé), dokonce se tam objeví i ,,soudkyně Barbara'' :-) . Film se celkem snažil držet i v rámci historických předloh padesátých a sedmdesátých let a jak říkám na TV film dost slušný počin. * * * *

,,Neměl jsem tam chodit. Ona dostala patnáct let, ale já to mám už na doživotí! '' ----- Nedudu tak drsný jako leckteří hodnotící. Dle mého názoru se film povedl byť některé střihy mi tam úplně nesedly a občas se postavy chovaly opravdu zvláštně či přímo v rozporu s dobou (např. ten estébák co Štěpničkovu převáděl a pak přišel na její soud dokonce ve stejných hadrech do lesa...). Myslím si, že tu odpornou atmosféru padesátých let se podařilo velmi dobře podchytit. Možná, že ten kdo neví kdo byl Margolius, Slánský atd... možná, že ten kdo neví kdo byla Jiřina Štěpničková, s kým měla synka Jirku v Anglii během války, možná, že ten kdo neví jak se na ty co byli v Anglii po nástupu komunistů nahlíželo, zkrátka možná díky tomu jim film připadá polovičatý, divný, zmařená šance tu také padlo... Jenže film si neklade za cíl vysvětlovat komunistický převrat a zločinná komunistická padesátá léta, kdy to nakonec začalo mlít samotné soudruhy až ze samotného vrcholu... Film jaksi počítá s tím, že divák co na něj kouká souvislosti zná. A tak se film zaobírá čistě osudy paní Jiřiny Štěpničkové. A je dobře, že půl století po hrůzovládě jedné strany (byť jsou k neuvěření komunisté stále ve vládě!) se točí takovéto filmy. Paní Stivínová se celkem snažila, ale rušila mne tam ta její odbojnost mísící se s hysterickým strachem. To mi moc nesedlo. Skvělý Orozovič jako vždy si tu střihl estébáka skutečně odporného. Takový ten mladý typ co má drajv a udělá cokoliv co se po něm chce aniž by jen trochu přemýšlel co se kolem něj vlastně děje. Skvělý byl i ten malý prďola, co hrál malého Jirku. Ten jeho výslech Heřmánkem mladším byl prostě úžasně zahraný na tak malého klučíka. Zajímavý byl i ten hoch co hrál Jiřího v šedesátých letech. Typově skvěle vybrán, jako by mu z oka vypadl... Je zvláštně absurdní podobně jako ono závěrečné setkání s taxikářem, že Jiří Štěpnička si v osmdesátých letech střihl hlavní roli v komunistickém propagandistickém seriálu Klement Gottwald.... Tedy prezidenta co podepisoval v padesátých letech rozsudky smrti a zamítal žádosti o milost. U komunistů jako byl Slánský mi je to jedno, ale řada rozsudků se týkala elity národa a lidí nevinných, kteří často jediné co udělali bylo to, že se pokusili dostat do svobodnější části světa... Dávám za 4 hvězdy, film je tu dle mého názoru podhodnocen. * * * *

Ačkoliv poslední dobou má odpor k čemukoliv čínskému a uvědomuji si to pokaždé když si nasazuji s nechutí tu odpornou roušku (,,co štve tebe a štve mně'), musel jsem uznat, že se na tohle dobře dívalo. Rychlý docela slušně nadaboval hlavního hrdinu a celé to má celkem spád. Animace jsou hezké, na rozdíl od toho posledního LSD čínského animáku co jsem viděl musím uznat, že dokonce velmi hezké. Co se týče příběhu je to samozřejmě stokrát obehraná karta. Idividuál a sobec je okolnostmi donucen dělat parťáka a doprovod prťatům, což jej změní k lepšímu. Cestou si lecos uvědomí a všichni pospolu zažívají různá dobrodružství a nebezpečí. Sleduje je totiž kočka trpící schizofrénií... Vtipů tam bylo celkem slušně, mně se líbil ten v kurníku od spící kvočny ke spícímu kohoutovi ,,teď ne Stanley, ne před vajíčky! '' :-). Co se táče drobotě co to se mnou sledovala, ta se chechtala skoro pořád a to je ta pravá míra pro hodnocení. Takže házim žabkami 3 žabky. * * *

Konec osmdesátek se nesl v kritickém duchu a tak se občas objevovaly i filmy tepající do nešvarů socialistické společnosti. Jedním z nich byl alkoholismus a filmů na toto téma v té době vzniká hned několik. Tenhle je o osamnělém lesákovi, žijícím daleko od lidí v hájence. Jeho boj je klasickým bojem se svým vlastním já. Myslí si, že vše má pod kontrolou, že rozhoduje sám nad sebou a že když si dá sklenku, umí siříci i dost. Jenža ta je vždy spouštěčem k pokračování v pití. Rána jsou pak krutá. Nejen, že se sčítají materiální i duchovní škody, ale s vystřízlivěním a bolestí hlavy přichází i výčitky, uvědomnění si vlastní zbabělosti a faktu, že nad nemocí nemám kontrolu. Následný slib, že už ne většinou vystačí jen do dalšího závanu čehokoliv v čem je líh... Navrátil tu zahral svoji životní roli. On je hercem pohodářů, taťků, oddílových vedoucích, pracantů...a teď si střihl toto. Ta jeho slast, když zalomil láhev pálenky byla dokonalá. I to jeho kradmé našlapování v teniskách před léčebnou, když přijela návštěva...Směs radosti a chuti běžet a zároveň hluboký stud, bránící v rozběhu... Opravdu tu předvedl veliké herectví. Dávám za 4 antabusy. * * * *

Tohle je parádní detektivka s parádní kamerou natlučená doslova hereckou elitou své doby. Všem kraluje Jiří Adamíra v roli detektiva, noblesní jako vždy s hlasem, který rozklepává kolena i mně. Nejedná se však o klasickou detektivku kdy s vyšetřovatelem rozplétáme stopy a hledáme viníka. Zde je vše jasné od začátku, spíše sledujeme jak kriminálka tápe a jak pozvolna utahuje smyčku kolem pachatelů. A nejzajímavější na tom je, že u jednoho ji zatáhne až moc čímž se film dostane k velmi zajímavému konci. Nebudu ale více spoilerovat, nečtěte komenty a koukněte na to. Mimochodem utopit pro film v roce 1970 Renaulta 8, to muselo bolet :-). Dávám za 4 stováky ty zelený... * * * *

,,My nevystřelili první ! '' --- HBO natočilo celkem solidně takovým filmovo - dokumentárním způsobem natočit poslední fázi genocidy Siuxů a nejen jich. O nic jiného totiž nešlo. Původní domorodé obyvatelstvo se pranic nehodilo do plánů osidlování západu a propojování Ameriky železnicí. K tomu zlato, diamanty, ropa a další ... ,,Primitivnější lid'' neměl šanci technologicky vyspělému okupantovi vzdorovat. Je strašidelné, že se toto nedělo za Cortéze, ale relativně nedávno před 150 lety. Nečekejte klasický western, tohle je točeno trochu jinak. Někoho to možná bude nudit, protože tohle opravdu není Vinetů jak mnozí čekají. Závěr slavné éry byl totiž mrazivý, smutný, plný nemocí a alkoholismu... Co zahřálo u srdce byl přístup Kanady. Dávám za 4 orlí pera. * * * *

Radcliffe se nám poslední dbou objevuje v samých dobrodružných a exotických filmech. Nejprve jako ztracený tůrista v džungli, nedávno jsem s ním viděl film jak za noci coby pilot malého letadélka převáží drogy a teď JAR. Jelikož ho moc nemusím, zprvu jsem filmu nedával moc šancí. Ačkoliv vězeňské filmy mám moc rád, některé ty stealth akce kdy je hrdina schován v temném rohu a hlídač se k němu blíží stále víc,ale najednou mu zakručí v břiše a on se na poslední chvilku otočí a kráčí na WC, které je zrovna na druhé straně chodby za rohem než je náš hrdina... zkrátka toho jsme už viděli kupy. Ale nakonec musím uznat, že jsem byl mile pořekvapen a nejeden nehet na prstech ruky jsem napětím ohlodal... Až jsem se divil , že jsem držel hrdinům palce... Dobře, můžeme polemizovat o apartheidu, o nadvládě bílých, o chování Britů, Búrů atd... Výsledkem je dnešní JAR, země sice ekonomicky ještě stále fungující na rozdíl třeba od sousední Zimbabwe (stále ještě těží z přítomnosti a vlivu bílých), ale už to tam začíná nabírat obrátky jako u dalších afrických dekolonozovaných států... Problém se dohodnout v rámci parlamantních stran, neuvěřitelná korupce atd... Samozřejmě bylo špatné, dávat Afričanům menší práva, segregovat je v jejich vlastní zemi atd...ale pohledem dneška na Afriku si říkám, zda místní byli připraveni a na tolik vyspělí aby mohli převzít vládu nad svojí krajinou za jakoukoliv cenu... Hladomory, neskutečné etnické masakry, kolabující základní samospráva, potřeba dovážet humanitární pomoc a potraviny do zemí které vyvážely potraviny atd.. nasvědčují spíše tomu, že asi ne, že si vládnout neumí. Dávám za 4 dřívka. PS. To si nikdo z ostrahy nevšiml rozštípaných vstupních dveří od basy ? :-) * * * *