Big Bear

,,Tady nikdo v mimopracovní době spát nebude! '' ---- Možná někomu může připadat, že Fenič kopíroval Formana, já ale říkám i kdyby tak co . Super! Proč? Jestli Forman jsou skvělá konzerva šedesátek, tak Fenič to samé udělal s osmdesátkami. Ne že by se člověk zajíkal blahem, že v tom žil. Na lecčemž už bylo poznat, že režim mele z posledního. A v tom je právě kouzlo tohoto filmu krom samozřejmě problému do kterého se dostane mladá hrdinka. Někdy prostě vznikne film jako jakási časová konzerva, jako jakýsi časový otisk zcela mimoděk aniž by si to autor přál a usiloval o to. V případě Feniče si myslím, že už v té době právě díky důrazu na sebemenší detaily tušil co dělá a že některé věci schválně takto zachycoval. Mihulová hrála skvěle a tyhle role mladých dívek jí šly velmi dobře. Možná ta její naivita bude v dnešní době 54 pohlaví a duhové revoluce připadat absurdní a neuvěřitelná, ale v osmdesátých letech měly dívky k dispozici maximálně tak knihu Děvčátko na slovíčko, případně informace od matek či zkušenějších kamarádek. Leckdo se o svatební noci skutečně divil, takže takové mladé poblouzněné tele kulturistou bylo zcela jasnou a lehkou obětí. Jen se divím, že to hrdinka řešila tak radikálně. Film bych rozdělil na dvě poloviny. Zatímco první půlka až do oné svatby je docela slušné retro, druhá je pak osobním dramatem mladé ženy. Dávám za tři džusy. * * *

Natočit muzikál splácaný z hitů soudobé pop music (míněno k roku 1975) nebyl nijak ojedinělý koncept a takových filmů vzniklo už dříve mnohem více. Co zaujalo byly veršované dialogy mezi písněmi, kde se občas objevil vtip či narážka ... I když pár veršů (jak z Erbena) díky archaičnosti bylo v kontrastu s tématem služební jízdy Volhou do Prahy celkem vtipných, celkově mi to tam moc nesedlo a spíše mně to rušilo. Herecké obsazení celkem ušlo, nejvíce pozornosti zcela jistě poutala na sebe mlaďounká blonďatá recidivistka Helena v plavečkách s plochým bříškem, která v té době byla jak říká kamarád - celkem prznitelná :-). Mně se nejvíce líbil ten Mustang, který na našich silnicích té doby musel působit jako UFO. Pár šťastlivců mělo Chryslera, pár Cortinu a někdo dokonce takovouhle káru. Jinak příběh skutečně tupý, našroubovaný na písně jak Troškův kameňák na těch pár vtipů. V souhrnu se jedná o klasickou normalizační záležitost, která má pobavit, hlavně nenutit diváka přemýšlet, či jakkoliv nad čímkoliv uvažovat... Dávám tedy za dvě ukradené peněženky. * *

Tohle bylo velmi slušné psychologické drama. Moc se mi líbila kamera i Hapkova hudba. Mladá Kodešová byla tehdy fakt krásná a dobře se pro tuhle roli hodila. Někdy to tak v životě zkrátka je. Člověk má kliku, padá mu karta a tak se trochu utrhne ze řetězu a přestane si vážit nejen lidí kolem sebe, ale svým způsobem i sám sebe. Bere plnými doušky a připadá si nesmrtelný a silný jako král. Někomu to vydrží, někomu se karta otočí. A v ten moment těm přemýšlivějším dojde, že není vše v životě samozřejmé a že může být o dost hůře. Pak se hodí mít přátele a kamarády. Jenže když se k nim člověk v dobách dobrých choval přezíravě co teď... Hrdinka filmu dlouhodobě upoutaná na lůžko po úrazu páteře má dost a dost času na přemýšlení o tom co mohla v životě udělat jinak. Formou flasbacků se vrací do časů, kdy jí muži leželi u nohou a kdy jí čekala nadějná kariéra v reprezentaci. Zranění ji však vrátí velmi nepříjemně na zem do tvrdé reality v sádrovém krunýři bez možnosti vlastního pohybu. Tenhle film mi rozhodně nepřišel jako nevýrazný celovečerní debut dle oficiálního textu distributora. Naopak. V porovnání s ostatními normalizačními brutkami té doby je to dle mého názru i dnes dílo velmi koukatelné, které má svým nadčasovým námětem co říci i dnešnímu divákovi. Celkem zaujala Kaserova motorka s lodičkou a hlavně Nuselák prakticky bez provozu s nizoučkým zábradlím přes které se dalo přehnout a koukat dolů. Dávám tedy za 3 pralinky. * * *

Endéráci asi byli zfetovaní z těch výparů Trábošů a Warťasů a tak s Rumuny natočili tuhle halucinaci. Přiznávám, že dnes film celkem bavil. Bylo to tou nechtěnou naivitou a naprosto šíleným zpracováním, které dnes vykouzlí úsměv na tváři i u diváka, který sci-fi žánru neholduje. Co chybělo v exteriérech bohatě vynahradilo herecké obsazení pupkatých fotrů s kotletami (fakt vzor akčních hrdinů) a mám dojem, že všichni herci východního bloku měli společného internacionálního jmenovatele a tím byl zkažený chrup. Do toho bizár choreografie a dost ulítlá hudba. Brejchové to slušelo, ale zachránit to nemohla. Tohle bylo tak šílené sci-fi, že bych se ani nedivil, kdyby se z něj stala kultovní záležitost. Jestli tohle měl být socialistický protiúder kapitalistickému Star Treku, pak Enterprise vyvázla bez ztráty květinky! Já jsem osobně rád, že jsem to viděl. Byla to výprava opravdu někam jinam, každopádně jsem hodně rád, že jsem po těch 95 minutách zpět... Dávám za dva Lybary s pálivou příchutí a doufám, že nebudu mentálně blokován... * *

Když jsem byl naposledy v kině, běžela tam upoutávka na novou českou komedii - parodii na kriminálky. Upoutávka byla docela vtipná, nenapadlo mne, že jsou v ní vyplácány všechny dva vtipy... Docela jsem se na to těšil, výborné herecké obsazení slibovalo solidní zážitek. Řízek Novotný, sexy Vagnerová, Táborský, Myšička... Nicméně mělo asi zůstat u upoutávky. Tohle bylo jedním slovem strašné. Český film je na tom finančně asi dost dobře, když je možno točit takovéhle brutality. Humor tu není prvoplánovitý, ale předprvoplánovitý. Pointu divák chápe ještě než herci vysloví samotný vtip. Tak moc je tam humor hloupý až blbý. Srovnání s Kameňákem je na místě, přičem ten jako film složený ze vtipů má alespoň ty vtipy. Tady není nic. Jediné co hodnotím kladně, že v tom nehrála ,,Dagmara'' Sypal. Tohle je prostě odpad a nemělo to být nikdy natočeno! - ODPAD

Vždycky jsem se zajímal o opuštěná místa, zvaláště o ta odkud museli lidé z neznámých příčin rychle odejít. S guste jsem tedy sáhl po tomto hororu. Jednak mám australácké záležitosti velmi v oblibě a pak záhadná opuštěná loď na moři... Ve filmu se posléze ukázalo, že jde navíc o nacistickou loď a tak jsem od toho čekal celkem dost. Možná ale až moc. Bylo to jen béčko z osmdesátek. Dnes strašlivě nestrašidelné amísty až srandovní... Přesto mne zaujmul chlaďák, tam to bylo docela zajímavé. Pokud by se mně někdo zeptal, zda film doporučuji tak bych řekl spíše ne. Tohle může bavit snad jen skalní příznivce hororu a historičtějších filmů věnujících se tomuto žánru. Dávám za dva bonbóny ze sklenice z kajuty posádky. * *

Potřebujete prachy? Na farmě se nedaří? Umíte to s bouchačkou? OK tak tahle nabídka je možná právě pro vás. V jednom hampejzu dva honáci pořezali jednu z dívek a ačkoliv šerif celou záležitost vyřešil pokutou v koních, které honáci museli odevzdat majiteli nevěstince, samy abych tak řekl zaměstnankyně se s tím nehodlají smířit. Platit za ně pokutu v koních, to je mazec i na Severní Ameriku konce devateníctého století. A tak se holky složí a nabídnou tomu, kdo oba honáky zabije 1000 Dolarů. Odměna láká pistolníky a různé existence jako rozsvícená petrolejová lampa můry, ale stejně jako ony si pálí křídla o horké sklo naraží pistolníci na tvrdou ruku šerifa městečka (Gene Hackman). Ten tam žádný binec nechce a nehodlá trpět. Kdo neodevzdá při vstupu do města v kanceláři šerifa dobrovolně své kolty, se zlou se potáže. Jenže prachy by se hodily a tak dva bejvalí pistolníci Freemana , Eastwood) si chtějí na stará kolena ,,přivydělat'' což je nutí připomenout si svá gangsterská léta .... Syrové, bez příkras, protě taková byla Amerika těch časů. Mám rád tyhle filmy co si na nic nehrají. * * * *

,,Víme my vůbec jak se ten socialismus má správně dělat?'' ---- A vo tom to je. Zuřivá éra budování poválečné republiky, pětiletky, socialistické brigády a závazky, hlad po oceli, uhlí a energii... Tohle soudní drama v podstatě tak trochu nastavovalo zrcadlo své době. Stavět podle norem, dělat vše podle předpisů, užívat jen dostupných materiálů a spoléhat se na sliby ministerstva, že vše zařídí stačí zavolat ? A nebo splnit plán, dokončit stavbu a v rámci možností kličkovat mezi předpisy a hledat skulinky jak zaplatit přesčasové hodiny mimo tabulky a sehnat materiál co prostě k mání není? Připomnělo mi to příběh ze sedmdesátých let, který se odehrál prý v Anglii. Royal post prý fungovala ještě hůře než Česká pošta (a to je co říci), všichni na né nadávali, pošťáci byli uhonění, protože to nebylo o pošťácích, ale o šíleném množství předpisů. Přesto pošta chodila a fungovala. Ale jednoho dne si pošťáci řekli dost a začali fungovat čistě a přesně podle všech platných předpisů. A pošta zkolabovala. Je tedy logické, že tento film musel do trezoru. Kritizoval samotný systém podle kterého se tu jelo, podle kterého se tu vládlo. Bylo jednodušší občas hodit přes palubu někoho jako Kudrna a skrýt tak tím systémové chyby plánovaného hospodářství a budování. Hospodářství, které fungovalo jen na papíře a při projevech an schůzích. Moc se mi to líbilo. Skvělý byl jak Müller, tak prokurátor Macháček, Mihne se tam i mladičký Menzel v roli obhájce obžalovaného. Dávám za 4 měsíce vazby nepodmíněně ! * * * *

,,Příteli, trpaslíci by neměli tančit na betounu udusaném pro obry' ' ----- Tak jsem se konečně k bubínku dostal. ,?Suším'' si ho už dlouho a nějak stále nebyla chuť na to koukat. Malý Oskárek s vyvalenýma očima, jekotem a neustále bubnující byl totiž stejně strašidelný jako nacismus pomalu se plížící Gdaňskem a následně celou Evropou. Také to začínalo jen v podobě riušení ve formě pochodů s loučemi, bubnováním a přehlídkami a skončilo to vraždami a smrtí. Co k filmu dodat? je to lehce bizardní, dnes by něco takového těžko mohlo vzniknout. Užíval jsem si kameru a to zpracování běžného žití normálních rodin mezi válkami, které v německo-polské Gdaňsku nejprveobdivovali vůdce, věšeli si ho na zeď, nadšeně hajlovali v ulicích a následně pomáhali vyhánět a vraždit židy často své blízké sousedy... Ta naivita byla perfektně předvedena. Z toho jde na jendoho děs, protože se stačí dnes podívat kolem sebe a sledovat jak někteří zase sedají na lep prázdným slovům, frázím a jak slepě a s nadšením pdoporují jedince, kteří by měli lézt kanály. Tohle bylo hodně zajímavé dílko, ještě mi chvilku bude v hlavě rezonovat... Dávám za 4 babiččiny sukně. * * * *

Ten zmrd, ten hajzl, ten zasranej komunistickej prokurátor s krví na rukou našich nejlepších lidí, co dožil v domově důchodců se jmenova Karel Vaš. Když jsem v rámci samostudia u řady jeho obětí narážel na stále stejné jméno prokurátora, kladl jsem si otázku jak mohl tenhle hajzl dožít v klidu v teplé posteli zaopatřen státem vším tím co svým obětem odpíral nebo rovnou navždy vzal. Ten hajzl nechípnul takto v klidu v osmdesátých létech, ale v roce 2012 !!! V mnoha případě dávno po těch, co tak tak přežili lágry (o popravených a ubitých nemluvě) a komanče a kteří se alespoň dožili částečných satisfakcí po revoluci v roce 89. zemřel ale přeci jen s jedním bolem v jeho komunistickém srdíčku... Strašně ho štvalo, že na stará kolena nedostal hodnost generála hajzl. Ani jedna výčitka. Dyť se všichni přiznali hájil se ! A tak jsem si i já kladl otázku - ó spravedlnosti s miskami v rukách, neměla by jsi někdy ten šátek z očí sundat? Opravdu měříš všem stejně? Jak je možné, že tyhle dobytkové nejsou někde na nevytápěné cele 2x2m se sklápecí pryčnou, hadrem místo deky a dírou v zemi v rohu místnosti místo hajzlíku. že jsou dnes staří? Nemohoucí? A oni to řešili když podepisovali rozsudky smrti a tvrdé káznice na dlouhá léta? Pomsta prý nic nepřináší dobrého, ale co když pomsta je někdy prodlouženou rukou spravedlnosti? Jestli někdo spoléhá na Boha, že si to dotyčný někde tam pořádně odskáče, že to za nás dá Tamten do cajku, tak já ne. A proto tomuto filmu velmi rozumím. A rozumím i důvodům proč asi tento film vznikl. Je to prostě ta bezmoc těch, co se snaží dodržovat právo a ono často právě proto straní gaunerům z důvodu promlčení, nestatku důkazů, skartovaným spisům... Tahle road movie, byť pomalá byla prostě skvělá. Poslední mise dvou veteránů, kteří se rozhodli vzít spravedlnost do svých rukou. Mise plná neuvěřitelných překážek, mise nebezpečná s možností ztrát... Ale u poslední mise člověk nemá moc co ztratit, navíc to má v tom věku sakra dobře promyšlené a je jasně rozhodnut do toho jít. Mrkvička a hlavně Schmitzer hráli na jedničku ! Vzpomněl jsem si na Bumerang (1997) jak tam coby mukl na pryčně skládal pod deku své vyzáblé tělo a jsem moc rád, že zrovana jemu se jako bumerang vrátila tato role. V postavě plukovníka to bez zaváhání, moralizování a zbytečných keců alespoň filmově nandal všem komunistickejm sviním tak jak se mělo stát hned po revoluci. Dneska už zase vystrkují rohy a člověk jen zírá jak jsou lidi nepoučitelní. Tleskám tvůrcům a vkládám 5 nábojů do zásobníku. * * * *