Big Bear

Prostě paráda. Geniální scénář i skvělé trikové zpracování Zelené a Modrého... Část filmu se točila u opravdového moře a tak to na člověka dýchá opravdovostí. Ovšem to co se pak dělo na Čertovce dodalo filmu až Vorlíčkovský šmak. I když možná tohle převzalo část nápadů z Lucie postrachu ulice, mně se tohle skoro líbilo víc. Nelze opomenout ani parádní hudbu. Kdykoliv to vidím, chytne mně to za srdce. Nejen, že to člověka vrací zpět, ale Zelená a Modrej prostě fungují dál a stále baví! * * * *

Hodně tendeční záležitost, ze které utkví v hlavě zejména srážka vlaku... Je to škoda, naši železničáři byli opravdu stateční. Nemyslím tím teď jen to pražské povstání, ale celou válku. Na konci války pak nejeden zemřel na našich nádražích se zbraní v ruce o čemž svědčí četné pomníčky na perónech a v halách nádražních budov. Tito hrdinové by si zasloužili nový pořádný film. Ne tuto agitku, poplatnou době a režimu rudé lůzy. Ale na druhou stranu je to film z války z celkem zajímavého prostředí a tak pokud zavřu obě oči, je to zkouknutelné. Dva flakové vagóny. * *

Pokud chcete vidět normalizační vánoční drama u prostředí panelového sídliště tak prosím... Komedií bych to rozhodně nenazval. Sice v tom hraje Kostka s Postráneckým a další škálou dnes ceněných herců, ale to je asi to jediné co celé to dílko drží nad vodou. Z toho panelákového holobytu a zeleného lina hlavního domovního schodiště na mne dýchla dávná pachuť Jižního města...Dívat se hoďku a půl, jak Kostka během vánoc přemítá zda si vezme Kovářovou nebo Honzovou... to je celkem hodně minut... Jinak i mne udivil ten podnik s telefony... Dávám jen dvě kolečka salámu. * *

Formanovy - Nebezpečné známosti, mám raději než pozdější - Velmi nebezpečné známosti - hozené do moderního hávu. Paradoxně ten klasicismus je mé divácké duši bližší než moderní zpracování ze soudobé univerzity. A v tom je asi ten rozdíl. Zatímco je málo slečen co na škole nepřišly o panenství a bere se to dnes jaksi samosebou.. Vždyť studia to jsou dnes volnost, chlastačky a sex...jo a učení. V osmnáctém století však přijít o panenství a být z urozeného rodu se mohlo rovnat naprosté pohromě. Snad proto mne Formanova verze bavila víc. Ještě se musím poohlédnout po verzi Frearse, kterou jsem nikdy neviděl a od které mne stále odrazuje přítomnost Glenn Close, kterou zkrátka nemusím... * * * *

Tfuj, tak takhle tlustýho čerta jsem snad ještě neviděl... :-))) To bylo fakt peklo. Mysteriozní western, to hned zavánělo průserem. Ale mám rád filmy, kde Satan tahá za nitky dění... To ale čertem musí být Al Pacino a ne tahle koule s umaštěnými vlasy... Marně Trejo tvrďácky vraští svojí zjizvenou tvář, marně louská knírem a láduje kolťáky. Marně tvůrci zpomalovali některé akční scény a marně některé zase urychlovali... Působilo to neskutečně lacině a to nepočítám ty úděsně přesvícené exteriéry. Ať byla noc či den, kdykoliv někdo vstoupil do baráku z venku, zabírala kamera pohledem přes něj ven jen bílé světlo jak po jaderném výbuchu... Některé přestřelky sice ušly, ale celkový dojem sráží přemoudřelý Satanáš a opravdu easy zápletka. Nějak mám holt poslední dobou na westerny smůlu. Poslední dobrej co jsem viděl byl parádní Proposition a od té doby nic... Přidávám hvězdu za to vyjetí schodiště na koni... Víc ale než dvě hroudy zlata nedám. * *

Geniální věc! Arabela byla a je jen jedna. Žádné další pokračování ji nemohlo ani ze čtvrtiny dohonit... * * * * *

Stalin: ,,Když musíme zabíjet ty , které máme rádi - pak ještě krutěji musíme zacházet s těmi, které nenávidíme'' . Uff, tohle zase bylo něco. Pokud někdo neví co je kult osobnosti, ať se podívá na toto... Ze Stalina jde hrůza a prakticky celá hostina ač se nese v rádoby uvolněném duchu dovolené Stalina se odehrává v děsivé atmosféře strachu... Nejbližší Stalinovi spolupracovníci neustále balancují při svých patolízalských výstupech mezi sympatiemi Stalina a jeho znelíbením, mezi životem a smrtí. Každý vtípek, či připomínka může vyznít tak či onak... Záleží jen na Josifovi, jak se zatváří... Zda řečené vezme jako vtip, či urážku. To vše sleduje bedlivým okem Berija.. na jeho lusknutí prstem pak mizí nejen dotyčný, ale mnohdy jeho celá rodina v propadlišti času... Za závěr přidávám hvězdu navíc, i já jsem nejprve nechápal proč se na začátku odehrálo přepadení parníku do Oděsy. --- Jenže kdyby jsou kdyby... Opravdu si Bůh přál tolik milionů mrtvých kvůli poslednímu soudu jediného člověka? Doporučuji vidět!!! Neskutečná věc na rok 1989!!! Dávám 5 abcházkých dýk! -- Nejstrašnější na tom je, že zatímco vzniká tento koment, někde v Severní Korei či jinde se může odehrávat podobná hostina, avšak s jiným vládcem - vrahem... * * * * *

Jsem příznivcem legend o Yetim, Jerenovi, Tokovi, Sekvečovi, Bigfootovi... Lecos jsem o tomto stvoření zatím stále unikajícím vědcům a objevitelským expedicícm z celého světa četl. Díky tomu jsem se před časem dozvěděl o Djatlovově expedici i jejím šíleném konci, který sám o sobě je dokonalým námětem na knihu či film, kde si důvod smrti všech členů výpravy může vymyslet každý dle libosti... Netvrdím, že věřím na Yetiho. Ale příjemně ta myšlenka dráždí moji fantazii a najít ráno někde v Himáláji (nebo na Uralu) velké bosé stopy v okolí stanu, kde jsem zabalen do mumie (tedy prakticky znehybněn) spokojeně spal, asi by se mi další noc už tak klidně nehajalo..pověra nepověra... Ohledně Djatlovovy výpravy si nejsem jist, co mohlo způsobit jejich konec. Někteří uživatelé to přisuzují pouhé lavině... Rychlý úprk z rozřezaného stanu zevnitř a bez oblečení by v to nasvědčoval. Ale ta zranění? .... proto jsem s očekáváním čekal na tenhle film. Zajímalo mne jak si tvůrci s dokonale připraveným tématem skutečnými událostmi pohrají. Nevadí mi jako některým fakt, že je podán reportážní formou a vše je točeno na kameru i v klíčových momentech. Ano někde je to proti logice, zachraňovat si život a ještě vše natáčet... Ale v těch temných místech to chápu. Dávno tomu... v podzemním bunkru našeho prvorepublikového opevnění na Dobrošově - díky bouři nahoře vypadla stovky metrů dole elektřina. Většina návštěvníků bunkrů se tiskla v temných a vlhkých chodbách za průvodcem, který jediný měl baterku vyjma mně. Držel jsem totiž v ruce svoji videokameru Panasonic s nočním infra viděním. Sám jsem kolem se be nic neviděl, ale přes výklopný dispej jsem viděl v černo-bílém negativu vše. ---- Až do laviny byl film celkem ucházející. Kladu si otázku, zda by si zkušený horolezec (který byl ve skupince) vybral místo k táboření právě zde odkud se lavina dala čekat... Po lavině a otevření dveří jsem už nestíhal zírat. Pár scén mne leklo, to nezastírám, ale už to celé bylo někde jinde... Škoda, snad se najde někdo jiný, kdo výpravu Djatlova vezme do správných rukou. Dva paňáky samohonky. * *

Tak tahle TV záležitost hravě strčí do kapsy nejeden regulérní katastrofickej film týkající se únosů dopravního letadla, Hollywood nevyjímaje. Kéž by bylo více takových TV filmů. Film perfektně kopíruje dění na palubě uneseného Boeingu Lufthansy č.181 i tehdejší politické poměry v celosvětovém měřítku... Sedmdesátá léta přála únosům a nejeden Palestinec si tehdy unesl ten svůj Boeing se zkaženými západními cestujícími aby vymohl svobodu jinému teroristovi co už za atentáty a terorismus bručel... Herecké výkony hlavních představitelů ať už na straně teroristů, letušek, pilotů, ale i zasahujících policistů z GSG9 byly výborné. Ač ne vždy mám rád ,,dokumentární'' roztřesenou kameru, tady nevadila, naopak pomáhala pumpovat mi do žil stále více adrenalinu. Ke konci jsem zjistil, že se třesu zimnicí !!! Snímek slušně graduje a v závěru jsem opravdu měl nervy nadranc (jak to ve skutečnosti dopadlo jsem nevěděl). Čest památce statečnému kapitánovi letounu Jürgenu Schumannovi, který se skutečně nemusel v Adenu vracet do letounu. Jenže on byl pravý kapitán svého letounu, cítil odpovědnost za všechny cestující i členy osádky a vrátil se... Hodně podobný film opět na téma únos velkého dopravního letounu Palestinci je tento : http://www.csfd.cz/film/5232-operace-blesk/ * * * *

Oddechová adventurka, kterou jsem koupil za deset kaček na DVD v podchodu metra u stánku levných DVD. Nečekal jsem moc a snad proto jsem nebyl tak otřesen jako mnozí zde. Jistě se nabízí srovnání s Indym, ale to jaksi rozumný člověk neudělá. Je to totiž a hlavně o rozpočtech. Shoda je snad jen v tom, že hlavní hero je archeolog a hledá také poklady. Tady se jedná o bájný zlatý poklad mýtického El Dorada. Triky byly opravdu chabé a vždy se musím smát jak stačí někde ve věčně vlhké a tlející džungli ve skále pootočit šutrem (po očištění od mechu) a tisíce let zavřené kamenné dveře se otevřou jak dobře promazaný hodinový strojek... :-). A můžeme pokračovat. Ústřední pár má reprezentovat vědce - archeology. Způsob jakým se však chovají k několik set let starým archiváliím to však zcela vylučuje... Když náhle rozbohybovaní psící v -1 patře Mačupikču začli cupovat členy komanda, definitivně jsem pochopil , že je to spíše film pro mého syna než pro mně... Ale i tak přes všechny nešvary a fakt, že je to béčko jsem musel ocenit celkem výpravné scény a exotické lokace. Nevím proč, ale celé mi to připomnělo Souboj o poklad Yankee Zephyru (1981). Já dávám dva zlaté strážce pokladu. * *