Big Bear

Dalo by se čekat, že třetí díl Fantomase bude recyklace starých fórků a záměn, ale opak je pravdou. Po Římu je chladné Skotskou stejně osvěžující. Opět velmi vtipná záležitost s hodně akčním závěrem, kdy Fantomase pronásleduje Královské letectvo a pálí po něm rakety vzduch-vzduch :-)). Je jistě zajímavé, že zatímco v předchozích dílech usiloval o světovládu coby největší zločinec a dělal to víceméně nekrvavě, ve Skotsku už vraždí hlava nehlava... :-) * * * *

Fantomas opustil Paříž a přesunul se do Říma na kongres. V patách má vrchního komisaře Juvea a novináře Fandora i se svojí snoubenkou Helenou. Přibylo převleků, nyní je již užívají i lovci Fantomase, takže o veselé situce díky záměnám tu není nouze. Helena už nenosí přiléhavé blůzky na ostro jako v prvním Fantomasovi což je škoda :-) ! Narážky na Bonda jsou tu zjevné. Oproti prvnímu Fantomasovi kde se o vraždách jen mluví a kde i po výbuchu výbušnin nikomu nic není zde o mrtvé není nouze. Sám komisař Juve svojí třetí rukou osobně zastřelí několik Fantomasových otroků... * * * *

Přiznám se, že po letech už to na mne tak nepůsobilo, ale to bude tím, že většinu fórků z tohohle filmu už znám. Přesto ty geniální záměny, honičky jimž vévodí sjezd hory v limuzíně žárlivé lady Beltham jsou parádně zábavné i po letech. Nelze opomenout geniální dialogy a skvělý český dabing. Čtyři briliantové náhrdelníky. * * * *

Chudák Jules Verne... Ten musí bouchat na rakev a řvát pusťte mně ven! Je smutné, když tvůrci zamýšlejí na točení akčního a dobrodružného filmu a ona je to zatím komedie. Fak, už je ty efekty... Při útočící vráně či co to bylo jsme s manželkou odhadovali rok vzniku filmu. Padaly roky 1992 - 1995... Soudě podle fakt úděsných efektů. Po kliknutí na čudlík info na DO nám oběma spadla čelist. Tohle někdo natočil v roce 2005. Fakt peklo. Hvězda za ostrov, strávit na něm pár dnín by mohla být prima dovolená. *

,, Dvě lžičky Vitacitu - rozpuštěné ve vodě, vydají za šťávu z celého citrónu. '' .

Tohle by klidně mohl pilot pilot Xeny (pokud by hrála záporačku). Obsah zní nadmíru slibně a to i přes to, že většina děje je vykecána. Přeživší je středověká teenka, která je zprvu unesena pro sexuální radovánky mužské části loupeživé tlupy a ...(a to nevykecám, protože to je jediná věc co v obsahu není vykecána), ale pak vezme zákon do svých rukou a dá čočku dospělým hrdlořezům. A to roztodivnými způsoby: Správně na lebzu umístěným žulovým balvanem, oštěpem, lukem, kuší... U té mne vždy baví, jak zůstane po zásahu trčet polovina střely z těla oběti jako ve Vinetůovi a Ould Šetrhendovi. :-) Přitom střela z kuše vypálená na blízko proletěla chlapem v plechu skrz a ještě leckohos vzala sebou pokud v trase střely za ním na bojišti někdo stál ... Ačkoliv krajina byla nádherná a drsná sama o sobě pro přežití ( za morových epidemií na konci čtrnáctého století to muselo být ještě o několik levelů hustčí) - v mlze tonoucí hory, bystřiny s křišťálovou ledovou vodou, nazrzlá tráva a vše obrustajícíc mech a lišejník... Na tom nelze nic zkazit a krásně se na to dívalo. Jenže děj je lehce připitomnělý a i když se postupem času divák lecos o hlavních postavách dozví, celé je to takové nějaké neuvěřitelné. Mně to prostě nechytlo a to mám věci ze středověku fakt rád. Norové zklamali. Čekal jsem správnej severskej mazec a dostal jsem odrostlejší Ronju dceru loupežníků. Ještě že ta stopáž byla rozumná. Dvě runy. * *

Na počátku byla Věc. ------ Ultimátní záležitost po všech stránkách ! Viděno po letech, byl jsem z toho stejně paf jako tenkrát. Samozřejmě odpadl moment překvapení, ale vystřídala ho úcta. Tohle byl druhý sci-fi horor (po Vetřelci), který mě dostal i ty triky jsou na svoji dobu skvělé. Vůbec celý scénář o psu, Norech, americké polární základně izolované bouří... Ideální prostředí, kde osazenstvo musí být pohromadě, protože venku je -40 °C . Pak stačí jeden nakažený a - Věc je hotová. :-) . Za mně je to za 4 kapky krve. * * * *

Knihu jsem nečetl, takže nemohu srovnávat. Mně se film líbil a jeho opravdu nízké hodnocení zde moc nechápu. Jako sci-fi slušné, člověk se moc nebál, ale momentů překvapení tam bylo dost. Hvězdami nadupaný tým hraje dobře a já se fakt divím těm procentům. * * *

Cyklista je velmi silný film. Můžeme stokrát slyšet, že pro islamisty je žena až na posledním místě, ale pro Afghánce Nasima není žádná oběť marná. Poté co se mu nepodaří při kopáčské práci vydělat dostatečný obnos na pobyt své těžce nemocné ženy v nemocnici, přijme šílenou nabídku. Jeden obchodník jej zaměstná jako bývalého reprezentanta ve vytrvalostní cyklistice na sedmidenní maraton v jízdě na kole. Cesta však nevede krajinou. Nasim jezdí po malém náměstíčku stále dokola. Evropan tak má možnost sledovat nejen osudy hlavního hrdiny, ale zárovéň vidět tolik odlišné prostředí Íránu. A upřímně, když vidím ten věčný prach, hliněné domky, tu jejich nemocnici, všechny ty voušáče... Nechtěl bych tam žít ! * * *

Upozornění: Lidé s vysokým tlakem by si měli před sledováním filmu vzít jednu až dvě pilulky na tlak a řádně zapít vodou. Tohle totiž i jedinci bez hypertenze hned v prvních minutách tlak spolehlivě zvedne spolu se srdečním tepem. Z hlediska filmu točeného na základě proběhlé skutečné události jsem podobné pocity zažil u Hotelu Rwanda či u Vražedných polí. Affleck v roli režiséra se fakt pochlapil a snímek svižně odsýpá. Je tam toho spousta co schválně šponuje nervy diváka. Telefony se zvedají až na to poslední zazvonění, děti dávají skládačku do sebe ze skartovačky do poslední minuty, gardy jsou nedůvěřivé, ploty a brány zamčené... atd... Ale proč ne? Na mne to půbilo a pobavil jsem se! Ztvárnění nejen Íránu ale i Ameriky sedmdesátých let se všemi těmi týpky s knírky a fousáči v obřích slunečních brýlých ala Jeff Lyne z ELO bylo skvělé. Chvilku jsem měl pocit, že sleduji dokument. Smekám před Tony Mendezem i velvyslancem Kanady Kenem Taylorem před jejich osobní statečností - zejména velvyslancova účast je zde omezena na diváckou roli ačkoliv to byl on, kdo alrmoval Washington, učil ukrývané kanadský přízvuk a jel jim pro letenky... Závěr byl krapet přikrášlen, civilní Boeing 747 nepronásledovala žádná vozidla policie a revolučních gard, prostě po odbavení a povolení ke startu klidně odletěl. Stejně tak bylo nefér vůči Britům a Kiwiům jejich nařčení ze zbabělosti. První azyl který šestice dostala byl od Britů, kteří sami měli ambasádu v obležení. Takže to - natočeno podle skutečné události, je nutno brát hodně s rezervou. Hollywood si vždy něco schová a něco přidá a nakonec to celé navoní mejdlíčkem. Affleck nakonec sám řekl, že se ,, jen inspiroval ''. Jsem alergický na všechny závěrečné scény, kde se tleská. Ať už jsou to hasiči stojící v Ground zero, členové řízení letového provozu NASA na Floridě či zde zde osazenstvo ústředí CIA při zprávě z paluby letounu. Rodinné (a zcela smyšlené) trable hlavního hrdiny si také mohl Affleck odpustit a tudíž i ten závěr po návratu. Přesto přeze všechno film doporučuji vidět, je strhující! * * * *