Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Animovaný
  • Krimi

Poslední recenze (2 707)

plakát

Slečny z Vlčí (1979) 

Slečny z Vlčí, to jest mihotající smyslová poezie na filmovém plátně. Andrzej Wajda se již podruhé obrátil k předloze Jarosława Iwaszkiewicze (ve filmu se sám objeví), tentokrát k povídce z roku 1933. Poezie se noří v nejniternější pocity a dojmy smyslového vnímání lidského života. Je to o plynutí a konfrontaci s minulostí, s vlastními touhami, vzpomínkami a sny. Život je v zde kontrastu se smrtí, a právě pod jejím vlivem a v té její neúprosně bezprostřední blízkosti dochází k bilancování u sebe samého. To jsou chvíle, kdy si jedinec může uvědomit své nejšťastnější okamžiky žití, ale jak je lze vrátit, když nevinnost je ztracena věky nepřítomnosti? Návrat na místo mladické radosti a rozkoše života se stává nadějí, očekáváním i veselím zároveň, ale návrat do pocitů lásky zůstává jen toužebným přáním, neboť do stejných řek vstupujeme, a přesto nevstupujeme. Obrazy Edwarda Kłosińskiho jsou půvabným rámem mihotavé niterné poezii. Hrdinou niterné poezie je zde Wiktor Ruben (velmi dobrý Daniel Olbrychski), muž vyčerpaný monotónním životem a náhlou smrtí přítele, který se vrací na místo své mladické bujnosti. Ale mladické štěstí je už nenávratně ztraceno, i přes veškerou snahu. Mezi hlavní ženské postavy patří nejintimnější Wiktorova vzpomínka Julcia (zajímavá Anna Seniuk), nejmladší a nejsladší naděje Tunia (velmi zajímavá Christine Pascal s hlasem Aleksandry Jasieńské), se sebou samou nevyrovnaná a o to bezprostřednější Jola (dobrá Maja Komorowska), více sarkastická Zosia (zajímavá Stanisława Celińska) a intimně nešťastná Kazia (dobrá Krystyna Zachwatowicz). Pro sestry je neočekávané zjevení se Wiktora také návratem do sladkých časů mladických let, ale přes časem nabyté zkušenosti nelze udělat tlustou čáru. Z dalších rolí: Wiktorova starostlivá a doufající teta (Zofia Jaroszewska), Wiktorův strýc, očekávající brzkou smrt (Tadeusz Białoszczyński), manžel Joly v odloučení (Paul Guers s hlasem Stanisława Zaczyka), manžel Julcie a současný pán panství Kawecki (Zbigniew Zapasiewicz), stará matka sester (Joanna Poraska), či mužští návštěvníci Joly (Andrzej Szenajch a Andrzej Grzybowski). Slečny z Vlčí, toť nejintimnější poezie, sladká vzpomínka a niterní bolest zároveň. Život, smrt a láska. Erós je daimonem, který nemá vůbec žádné smilování se zaváháními v jeho přijímání. Skvostná filmová poezie!

plakát

Bez umrtvení (1978) 

Bez umrtvení je velkolepým pádem úspěšného muže. Intimní rovina je podmanivá a niterní, politická rovina kriticky uštěpačná a zneklidňující. Andrzej Wajda dotěrně krouží nad polskou společností v jejím konvenčně politickém zajetí doby, Agnieszka Holland se s mladickou zuřivostí zavrtává pod kůži do lidského svědomí a obrazy kameramana Edwarda Kłosińskiho nevynechávají požitek bezprostředních detailů. Postupná a úplná ztráta všech zdánlivých životních jistot je strhující, neuctivá k dosažené společenské pozici, politický kontext neodpouští nezávislost ducha. Film Bez umrtvení je dramatem, politickou kritikou, černou komedií a jízlivou nezdvořilostí, je nekompromisní, snad až úchvatný, ale také do jisté míry strojený a zazní i několik falešných tónů, byť si vystačí bez hudebního podkreslení. Smutným hrdinou ztrát všeho dosud dosaženého jest Jerzy Michałowski (velmi dobrý Zbigniew Zapasiewicz), velmi úspěšný muž, reportér světových levicových zvratů, jenž si byl vším dosaženým příliš jistý. Noční můra nemá jenom jednu stranu, postupně prostupuje každým novinářovým triumfem. Hlavní ženskou postavou je Ewa Michałowska (zajímavá Ewa Dałkowska), manželka novináře s nečekaným životním rozhodnutím. Je snad až lehce ovlivnitelná a také zásadová ve svém skutku. K výraznějším postavám patří také závistivý a politicky uvědomělý novinář, básník a Jerzyho konkurent Jacek Rościszewski (dobrý Andrzej Seweryn), a Ewina nejlepší kamarádka a zubařka Wanda Jakowicz (zajímavější Emilia Krakowska). Z dalších rolí: svérázná mladá diva Agata (Krystyna Janda), Ewin jedinečně velmi výkonný právník Jerzy Porębowicz (Jerzy Stuhr), Jerzyho kariérně stržený kamarád Bronski (Roman Wilhelm), Jerzyho náhle opatrný šefredaktor (Kazimierz Kaczor), Jerzyho a Ewiny dcery, starší Olenka (Aleksandra Jasieńska) a malá Gabcia (Marta Salinger), bodrá hospodyně rodiny Józefa (Stefania Iwińska), či Ewina zlomyslná matka Anna Łukasik (Iga Mayrú. Film Bez umrtvení je působivým filmem nejosobnější i nejpolitičtější roviny, přesto se nedokážu zbavit určité umělosti. Krutá hříčka osudu s výkřiky nejčernějšího humoru.

plakát

Země zaslíbená (1974) 

Země zaslíbená, toť exprese kontrastů, nekompromisní střih existenciální poezie kapitalistické podstaty bez příkras ušlechtilých forem škrabošek a romantika zbavená zbytků iluzí. Jisté, film byl vhodný svým vyzněním tehdejšímu režimu, leč proti stejnojmenné románové předloze Władysława Reymonta, potomka zchudlého šlechtického rodu. z roku 1898 je v lecčems mírnější. Výraz filmu Andrzeje Wajdy je nejsilnější stránkou, celý je vymodelován z kontrastů barev, mamonu, bídy, nástupem nadvlády peněz, kocoviny idealismu, bohatství, boření soch bohů a tvrdšího procitnutí naivní důvěřivosti. Tři živly - německý, polský a židovský -, z nichž je vystavěn polský historický prostor, se vzájemně proplétají v symbióze i třístranné rivalitě. Jde také o úpadek polské aristokracie, o vykrvácení romantických představ, o oportunistický vývoj nezištného přátelství a také o nevkus zbohatlického diktátu. Hrdinou nekompromisní poezie kontrastů je Karol Borowiecki (velmi dobrý Daniel Olbrychski), polský šlechtic vydávající se novou cestou prosperity. Má dobrý původ a vyzná se v těch aspektech lodžského zázraku. Idealismus je na překážku snu, neboť ve vládě peněz není ani pro ušlechtilost vhodné místo. Důležitými postavami jsou Karolovi druzi společného snu prosperity: dosti nápaditý židovský obchodník Moryc Welt (vynikající Wojciech Pszoniak), a trochu melancholický Němec Maks Baum (příjemný Andrzej Seweryn). Mezi nejvýraznější ženské postavy patří znuděná a výhodně provdaná Karolova milenka Lucy Zuckerowa (příjemná Kalina Jędrusik), Karolova jemně citlivá snoubenka Anka Kurowska (křehká Anna Nehrebecka), a ta nejvýhodnější lodžská partie pro muže dobrého původu Mada Müller (zajímavá Bożena Dykiel). Z dalších rolí: hrubián bez soucitu a přední továrník Herman Bucholz (Andrzej Szalawski), taktizující a Morycem doběhnutý přední továrník Grünspan (Stanisław Igar), přední továrník a na ženicha trpělivý otec Mady (Franciszek Pieczka), ze synových kroků smutný Karolův otec (Tadeusz Białoszczyński), zhýralý lodžský továrník Kessler (Zbigniew Zapasiewicz), Lucyin podezíravý manžel a přední lodžský továrník s jedinečným pramenem informací (Jerzy Nowak), praktikami Bucholze znechucený Horn (Piotr Fronczewski), zneuctěnou dceru mstící Malinowski (Jerzy Obłamski), trápený Bucholzův sluha August (Mieczysław Waśkowski), nebo spolehlivý Karolův sluha Mateusz (Jan Paweł Kruk). Film Země zaslíbená, to je stržená škraboška kapitalismu bez špetky idealistické velkorysosti, exprese výrazů a nekompromisní poezie kontrastů. Bohaté výjevy, vášeň a střih představení.

Poslední hodnocení (2 708)

Korczak (1990)

25.06.2022

Slečny z Vlčí (1979)

28.02.2022

Bez umrtvení (1978)

21.02.2022

Země zaslíbená (1974)

04.02.2022

Veselka (1972)

31.12.2021

Krajina po bitvě (1970)

28.12.2021

Lov na mouchy (1969)

24.12.2021

Popely (1965)

17.12.2021

Láska ve dvaceti letech (1962)

12.12.2021

Reklama

Poslední deníček (19)

Kakojannis a další řečtí filmoví tvůrci (8 filmů, průměr 8,38 bodu)

Díváno srpen a září 2011, únor 2012, leden 2016 a srpen, říjen a prosinec 2019. Číslo sto třináct z mého seznamu mi přineslo zatím jen lehký dotyk tvorby řeckých filmových tvůrců, v českém prostředí až na čestné výjimky nepříliš známá. A leckdy je to na škodu. První řecký film natočil roku 1911 herec Spiros Dimitrakopoulos, první zvukový film potom roku 1932 režisér Dimitris Tsakiris. Ze zajímavých řeckých filmových tvůrců, na které jsem ještě neměl štěstí narazit, musím zmínit jména Grigoris Grigoriou, Stelios Tatasopoulos, Alexis Damianos, Costas Ferris, Tasos Psarras, Jannis Smaragdis, Pavlos Tassios, Jorgos Katakouzinos a Nikos Perakis. Díky své historii a všem možným nepříznivým vnějším i vnitřním vlivům je řecký element rozset takřka po celém světě. V mé filmotéce je kromě proslulých pánů Costa-GavrasTheodoros AngelopoulosElia Kazan, zastoupen také Michalis Kakojannis (4 filmy, průměr 9,25 bodu), filmový básník jižního slunce, vzývající nesmrtelnou krásu života přes starověké tragédie a temperament životního prožitku v jeho neopakovatelnosti a hloubce. Dále také George P. Cosmatos /Jorgos Pan Kosmatos/ (2 filmy, průměr 6,5 bodu), tvůrce mezinárodně úspěšného komerčního napětí filmové zábavy. A nakonec jen dotyk dalšího filmového básníka, Nikos Koundouros triumfoval svou atmosférickou a sluncem prozářenou poetickou oslavou života, a také Pantelis Voulgaris patří mezi ty nejvýznamnější řecké filmaře. Ostré slunce, starodávné olivovníky, zvonky kozích stád rozesetých po strmých horských úbočích, šepot zpěněných mořských vln, podmanivé vesnické tóny santouri, vášeň, tak blízké a tak přítomné se tam všechno zdá. Řecko je pravou chutí života.

11  Ilektra (Kakojannis)/ Afroditky (Koundouros)/ Řek Zorba (Kakojannis)

9  Ifigeneia (Kakojannis)

7  Masakr v Římě (Cosmatos)

6  Trójanky (Kakojannis)/ Přejezd Kassandra (Cosmatos)/ Nevěsty (Voulgaris)

Reklama

Reklama