Laxik

Pozitivní energií nabitý hořkosladký filmek o tom, že kapelu můžete založit kvůli holce, ale na vlastní nohy se musíte postavit vlastními silami. Stručné, jednoduché a - ano, trochu naivní, ale ne všechno musí být zasranej suchej realismus. Drive It Like You Stole It! Spoilerové PS: Uvědomujete si, vy chytráci z komentářů, že Conor odjel do Londýna s nahrávkama kapely, aby tam pro ně zkusil získat nahrávací smlouvu? Je to tam řečený tak jasně a zřetelně, že být to jasnější a zřetelnější, vyžralo by to člověku uši zevnitř.

Život je vyvražďovačka ve vesmíru, děcka, nic víc a nic míň. Smiřte se s tím. Život si nehraje na nic jiného, než na přiblblé béčko, kterým je. Zároveň se ale nestydí okořenit šestákovou zápletku áčkovým vizuálem a hvězdným obsazením, které předvádí výkony, jako by to bylo všechno myšlené smrtelně vážně. Ve výsledku se jedná přesně o ten typ filmu, při kterém sice můžete (spíš musíte) vypnout tu část mozku starající se o logiku, ale můžete (a měli byste) si při tom ponechat zapnutou hemisféru pravou a neomezit tak svoje sledování jen na dvě hodiny vegetativního stavu, do jakých se ponoříte při sledování pecek typu Jurský svět.

Film o závoďácích, ve kterém se skoro nezávodí. Dětinská pohádka pro děti s překombinovaným (a značně ojetým) dějem. Pixar zklamal. Naštěstí to má pár povedených fórů.

Stupidní a předvídatelné. Ale namoutě zábavné, plné nápadité adrenalinové akce a zajímavých karikatur za volanty.

Hlavu z toho mám v pejru, ale tak nějak mám s jistotou hraničící pocit, že to bude napodruhé dávat (větší) smysl.

Jediná věc, která se téhle pomilováníhodné ujetosti dá vytknout, je, že pár písniček není zas až tak dobrých. Ale Time Warp si s vámi střihnu kdykoli.

Feel good americká propaganda. Jako film o boxu příšerný, jako béčko, ve kterém se dva borci z opačných konců zeměkoule snaží vymlátit ze sebe v ringu duši, vcelku slušná ztráta hodiny a půl vašeho života.

Sněženky a smažky po 20 letech nejsou druhý Trainspotting. Depresivní koloběh závislosti a obrázky mrtvých batolat vystřídal humor a krize středního věku říznutá syndromem vyhoření. Smiřte se s tím a film se vám dost možná bude líbit, vždyť Boyle je dnes mnohem schopnější režisér, než byl před 20 lety, a ta herecká skvadra je extra i po letech. Jen ten nostalgií prodchnutý scénář uvařil v kuchyni nějaký chemik-amatér. PS: Soundtrack mixující klasické fláky a novou muziku vám minimálně v jednom rozšíří obzory.

Vše je tady přehnané do extrému, celou dobu to balancuje na trojhranici mezi kýčem, směšným kýčem a OK primitivní jednohubkou. Ta predátorovská naolejovaná homoerotika tomu taky moc nesedí, tu bych si pošetřil na jiné filmy, tady funguje asi jako v Top Gunu. Pokud se rozhoduju mezi ** a ***, misky vah převáží tak maximálně oko tygra.

Skvěle odehrané, realistické, s citem pro detail. Ale z nějakého důvodu jsem se s tímhle kouskem nedokázal propojit na emocionální úrovni.