Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (286)

plakát

Anna Karenina (2012) 

Krásné, ale prázdné. Alespoň pro mě. Do filmu se bohužel nedostala síla myšlenek a motivace postav, které známe z knihy. A ač jsou vizuálně a hudebně výrazné filmy mojí slabostí a ač miluju Wrighta, Keiru, Marianelliho i Stopparda, tak tato adaptace ve mě nezanechala žádnou citovou stopu. Bohužel. Čtvrtou hvězdu dávám právě za odvážný krok v dnešní době natočit velmi očekávaný film jako divadelní představení ve stylu Triera a za výborné herecké výkony.

plakát

Vánoční příběh (1983) 

Překvapivě neucmrdaná a nepřeslazená vánoční komedie, kde je Santa dokonce třešničkou na dortu! Nejvíc bodů ale u mě mají dětští představitelé Ralpha a Randyho, jsou prostě geniální! Rozhodně zařazuji do svého listu vánoční klasiky...

plakát

Vojna a mír (1956) 

Instantní Tolstoj, který rozhodně neurazí je vizuálně líbivý, velmi dobře obsaný (Hepburn, Fonda, Ferrer, Lom), jen bohužel trochu prázdný. Nejspíš za to může i to, že se tvůrci snažili nacpat děj do tří hodin, což zákonitě nejde. Trošku mě i nudila forma vyprávnění, styl klasického velkého Hollywoodu, který se podle mě pro Tolstoje nehodí. Ve srovnání s Bondarčukem je tato adaptace jen slabým odvárkem, tak proto dávám nižší hodnocení.

plakát

Dreamgirls (2006) 

Muzikál plný nádherných písní a talentovaných lidí. Škoda, že přes ty krásné písně, které jdou z úst talentovaných lidí není cítit větší hloubka. Film je technicky, herecky a hudebně skvělý, jen jsem postrádala víc citu, který by mi vehnal slzy do očí.

plakát

Kmotr (1972) 

Adaptace, která se povedla po všech stránkách - od geniální předlohy přes výborného režiséra a herce až po nádhernou hudbu. Ani po kolikátém shlédnutí neztrácí nic ze svého kouzla... ba naopak, jen zraje jako kvalitní víno.

plakát

Muži, kteří nenávidí ženy (2011) 

Pro mě je mnohem zajímavější švédská adaptace, lépe rozkrývá motivaci postav a člověka i víc vtáhne do děje. Nehledě na to, že Rapace je o hodne zajímavější Lisbeth než Mara, Craig je celý film takový nijaký, takže jediné, co bylo opravdu potěšující jsou Skarsgard a Plummer (kteří bohužel nemůžou na svých zádech utáhnout celý film). Reznorova hudba mě také zvlášť neoslovuje. Netvrdím, že Fincherův film je špatný, ale vzhledem k tomu, že na podobnou notu už hrál ve filmech Sedm a Zodiac, tak mi jeho volba zrovna v podobě této adaptace příjde nepochopitelná. Zvlášť v době, kdy Oplevův film ještě nestačil pořádně vychladnout. Změny v ději oproti knize jsou tu celkem patrné, ale v podstatě vyznění filmu nijak neubližují, jen ho ještě více amerikanizují... Obě adaptace si najdou své fanoušky. / 65%.

plakát

Prometheus (2012) 

Možné spoilery! Čím víc nad filmem přemýšlím, tak tím míň smyslu a odpovědí mi dává. Sama už se do scénáristických cestiček zamotávám a jistá jsem si jen pár věcmi, které film bohužel (nebo bohudík?) polopaticky něvysvětluje. Doufám, že část z otázek alespoň zodpoví nebo zlehka odkryje případná režisérská verze. Odhlédnu-li od toho, že se Prometheus "v určitých věcech dotýká" Alien ságy, tak jako samostatný sci-fi film, hledající odpovědi na filozofické otázky ohledně našeho původu, funguje celkem přijatelně. Líbila se mi vizuální i hudební stránka filmu. Co se týče herců, tak Fassbender a Rapace byli jednoduše skvělí, ostatní už jen přijatelní nebo prostě nevýrazní. Nejvíc mi asi vadilo obsazení G.Pearce, nechápu proč místo maskování mladého herce neobsadí herce ze staré generace záporáků typu von Sydow, Sutherland, McDowell,... Další nelogičnosti už tu jistě byly zmíněné, obzvláště mě překvapila extrémní odolnost hlavní hrdinky po prodělané operaci. Nad nepochopitelným jednáním některých členů posádky se ani nebudu pozastavovat, zase až takový šťoural nejsem, ale je to jako kdyby si na výpravu do vesmíru vzali děcka z mateřské školky. Prometheus doplatil na masivní kampaň, která slibovala něco, co Scott nemohl s vybraným tématem splnit, doplatil na děravost scénáře, přesto se mi jako zástupce tohoto žánru líbí a bez mučení se přiznám, že první dvě třetiny filmu jsem byla příjemně překvapená a opravdu napnutá, co se bude dít dál... Pro mě zatím 70%. PS: Umím si představit, že teď klidně můžou vzniknout dva filmy - Alien prequel a zároveň sequel Promethea.

plakát

Temné stíny (2012) 

Tim nachází inspirac kde se dá, jen ne ve své hlavě. Kde jsou ty zlaté časy Beetlejuice a Edwarda... Dark Shadows není zlý film. To co je na něm špatné je to, že se ve filmu objevuje několik naprosto zbytečných postav, které kdyby zmizely, tak se mohlo více času věnovat Deppovi a Green a příběh by nebyl sám o sobě roztříštěný na střípky a netáhl by se jako smrad. Nebýt v kině, od filmu bych odbíhala, abych využila čas smysluplněji... což mě mrzí. Vizuálně je film typický Burton, gotické postavy a prostředí, tak jak je člověk už od Sleepy Hollow zvyklý, Elfmanova hudba náležitě burácí, triky jsou moc pěkné, ale nefunguje zde humor. Jestli jsem se zasmála jednou dvakrát, budiž. Použitý humor se mi vůbec nelíbil, film působí nevyváženě. Deset minut se buduje docela pěkná pohádková atmosféra, aby byla shozená naprosto tapným fórkem, který by vymyslelo i děcko z první třídy. Kdyby humor fungoval na úrovni třeba Sonnenfeldovo Addams Family, tak bych ani nepípla. Právě na Addams Family je Burtonův film nejpodobnější, ale co do obsahu jí nesahá ani po kotníky. Během sledování jsem si vzpomněla ještě na klasiku Death Becomes Her nebo na zmiňované Sleepy Hollow a Beetlejuice. Depp je jako vždy skvělý, jak jinak, ale troufnu si říct, že už mě tahle jeho škatulka dost nudí. Mnohem lepší a zábavnější byla Eva Green v roli čarodějnice. Škoda, že těm dvěma nebyl dán větší prostor, mohla být opravdu sranda! Elfman stále stejný, průměrný na samotný poslech, ale ve filmu hudba funguje dobře. Ve filmu je použito i hodně skvělých písniček. Když to sesumíruju - Dark Shadows je pro mě lepší film než Alice in Wonderland nebo Planet of the Apes, ale horší než kritizovaná taškařice Mars Attacks!

plakát

Expendables: Postradatelní (2010) 

Být mi tak o deset patnáct let míň, tak si blahem ucvrnkávám do kalhotek, protože mít v jednom filmu Slye, Arnieho, Bruce i Dolpha, to byl sen každého fandy akčňáků z osmdesátých a devadesátých let (ještě Belgičana a tučňáka s culíkem bych dohodila). Dneska už mě jejích akční nadílka neokouzluje. Příběh naprosto jednoduchý a očekávatelný, klišoidní záporák i arcizáporák, nějáka hezká baba, pár dobrých hlášek, morální poselství, hodně střílení a kopání. Prostě nic nového. Vím, že je to tak schválně natočené, jako pocta, ale stějně jsem asi čekala víc...