Dreamgirls

Dreamgirls. Jak krásný název pro muzikál. Nádherné obsazení plné hvězd včerejška (Eddie Murphy, Danny Glover), dneška (Jamie Foxx, Beyoncé Knowles) a hlavně zítřka (Jennifer Hudson). Billy Condon není zrovna nejlepší režisér v Hollywoodu, ale poměrně s citem si vybírá co točit. Tentokrát zvolil muzikál, ale přistoupil k němu až moc obyčejně. Postavy ve většině případů zpívají písničku, která vyjadřuje co cítí, co si myslí a co se bojí říct. Problém je v tom, že tyto písničky vůbec děj neposouvají a z postav všechny tyto jejich pocity úplně čiší. Např. Beyoncé Knowles zpívá jak se trápí ve vztahu s Jamie Foxxem, ALE ! na té postavě jsme to poznali už před půl hodinou! Takže z dobře vymyšleného snímku se postupem času stává muzikál, jehož nejpomalejšími místy jsou hudební čísla, které jednoduše brzdí děj. Na druhou stranu všechny hudební výstupy jsou úžasné, živé, citlivé a herečky opravdu zpívají a vůbec ne zle. Všechny strká jednoznačně do rukávu Jennifer Hudson, která zpívá jak bohyně a to se na mě Beyoncé nemůže zlobit. Tahle hvězdička bude minimálně na americkém hudebním nebi brzo zářit víc než jakákoliv jiná zpěvačka. Eddie Murphy velmi překvapil a jeho postava je velmi příjemná, otevřená a je vidět, že se se Eddie opravdu snažil (hrál v něčem lépe?). Poslední věc je délka filmu, která vzhledem k počtu písniček a jejích "použití" je lehce odstrašující, ale film přesto film působí jako glamour mezi muzikály. Na pohled krásný, ve všem uhlazený film, který bedlivě a šikovně schovává své malé chyby (07.03.2007)

Pokud je pro vás R´n´B muzika stejným zážitkem, jako pro mě vykastrovaný zpěv Pavla Horňáka (pro pamětníky :o)), či v současnosti třeba kvílení Tokyo Hotel (ještě teď se třesu), tak se Condonovu filmu vyhněte velkým obloukem. Zde nenajdete sofistikované dějové linie, ale jednoduchý přímočarý děj o "Popelkách" co ke štěstí přišly a úskalích jejich slávy, který stojí právě jenom na ´černé muzice´a silných hlasech. Oscarem oceněná Jennifer Hudson není - přiznejme si - bůhvíjaká herečka, ale když promlouvá zpěvem, dějou se teda věci. Zvládá s přehledem všechny hlasové polohy a když to "rozpálí", mohla by svým mocným hlasem i beton řezat. Její zoufalá zpověď před silvestrovským večerem - to je erupce emocí, permanentní husina a mrazový maratón po zádech. Eddie Murphy si oscarovou nominaci zasloužil jenom tím, že neprdí, neříhá a nedělá šašky, Beyonce bych si pověsil na zeď (plakát :o)) a charismatického Jamieho Foxxe mám film od filmu stále raději. (26.05.2007)

První čtyřicetiminutovka je dokonalá. Hýří barvami, oplývá neskutečným videoklipovým tempem, a přitom jako správné retro vyzařuje náladu 60. let. Řešení vážných věcí už tak přitažlivé není, ale Dreamgirls i tak hudebně excelují, zatíco Bill Condon jako režisér s mladickým drivem a stařeckou uvědomělostí mile překvapuje. Jen mě mrzí, že Beyoncé má během filmů nalíčeno na své tváři asi pět obličejů. Taková kost to nepotřebuje... (13.01.2007)

Film o aroganci, závisti, lidské pošetilosti a o zpívání. To jsou Dreamgirls. Trio, které mohlo mít vše, jenže chamtivost a nafoukanost jim jejich budoucnost přetrhali. Nejvíce je to pocítit v postavě Curtise Taylora, který od začátku překypoval optimismem a v závěru, když se z něj stal arogantní snob, máte sto chutí mu jednu třísknout. O Dreamgirls jsem toho hodně slyšel. Dokonalé písničky, výborné herecké výkony (viz. Oscar pro Jennifer Hudson) a nálada, kterou milovníci R´n´B uvítají s otevřenou náručí. To všechno film plní na 100%, jenže k té dokonalosti něco chybí. Překotný děj přes srdce přenesu, ale občasné klišé scény už ne. Chápu, že takové filmy o hvězdách bývají, jenže u Dreamgirls je to až moc patrné. Každopádně obrovská spokojenost a o Jennifer Hudson se jednou bude psát na titulních stranách novin. Ať už jako o zpěvačce (lepší hlas jsem ještě neslyšel) a nebo jako o herečce (na dubut nadprůměrný výkon= Oscar více než zasloužený). (06.01.2008)

Spousta překvapení pro mně. Dynamika v rámci muzikálu už dlouho neviděná. Obrovská porce kvalitního árenbí a soulu k tomu. Role za kterou Murphy určitě malinu nedostane (ten kratičký záblesk charakterního herectví - jeho sólo scéna po jeho posledním vystoupení- škoda toho Murphyho....). A pak ta paní Hudson- ta jakmile otevřela pusu , byl jsem opakovaně zamačkáván do mého gautche. Joj. (27.07.2022)