Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Krátkometrážní

Recenze (4 760)

plakát

Přízrak (1983) 

Spíše než horror erotické mysteriózní psychologické drama. Jeho sužují silně erotické představy spojené s jeho první, teď již mrtvou, manželkou, kromě toho se mu nabízí přítelkyně jeho známého a vábivé pohledy na něj hází jejich služka. Jeho současná žena s ním nechce spát, ale rozdá si to s rodinným známým, starým chlípníkem, který u toho málem zemře. Jeho syn se stává mužem díky místní verzi bláznivé Viktorky. Hezké ženy, nahota, příjemně a pozvolna rozvíjený příběh s krásnou (erotickou a jiskřivou) poetikou a jedno dost drásající trauma. Pro mě docela překvapivý zážitek. 3,5*

plakát

Problemat profesora Czelawy (1986) (TV film) 

Paní Czelawovou v noci sužují velmi nepříjemné představy, že jí, zatímco její muž tvrdě spí, navštěvuje a obtěžuje opilý a neurvalý muž, který navíc vypadá jako její manžel. Obrátí se proto na jednoho psychiatra. Ukáže se, že nejde o představy, onen muž je skutečný, z masa a krve a psychiatrovo vyšetřování brzy odhalí velmi podivuhodnou a mrazivou skutečnost. Výborná a kupodivu značně originální jekyll-hydeovská parafráze s notnou dávkou mysteriózního a psychologického horroru. Sice levné a televizní, přesto povedené, neboť obsah značně převyšuje formu. A to je velké plus. Kromě toho, skvělý výkon Eugeniusze Kujawského v titulní dvojroli. Prostě velmi ucházející pecka.

plakát

Medium (1985) 

Wau.... Polské giallo se silným mysteriózním nádechem. Pravda, trochu krvavějších scén by neuškodilo, i tak to ale k výbornému zážitku bohatě stačí. Jednoznačně nejlepší polský horror, co jsem viděl, kam se na to hrabe nějaká Vlčice. Výborný příběh, napínavý, pohlcující, bez nudných a rozbředlých scén, zajímavé postavy, velmi ucházející herecké výkony, skvěle vybrané prostředí (konec třicátých let v Gdaňsku). Napětí, atmosféra, sekera v akci, trochu té krve, trochu té erotiky. No prostě paráda. Jedinou výtku bych měl ke střihu, při přechodu mezi jednotlivými scénami není moc povedený, nejvíce patrné je to na hudbě. Ale v kontextu je to takřka zanedbatelný detail. 4,5*

plakát

Dom Sary (1984) (TV film) 

S tvorbou polského E. A. Poea / H. P. Lovecrafta (to přirovnání je velmi výstižné a nijak dehonestující) Stefana Grabińského, jsem se prvně setkal ve filmové podobě, s jeho originálními (v původním jazyce) literárními předlohami jsem měl tu čest až teprve nedávno a erotičnem nabitá povídka Dom Sary se mi velmi líbila. Proč si tedy nedat její filmovou verzi? Která nakonec nijak nezklame? Komorněji pojaté gotické drama s opravdu nádhernou titulní hrdinkou (v souladu s nádechem a jiskřivostí Grabińského předlohy a průnikem erotiky nejen do polské kinematografie i obnaženou), skvělou trikovou/maskérskou scénou a dobře napsaným scénářem. Ve srovnání s předlohou to obstojí bez chybičky, nic tomu nechybí a má to i něco navíc v podobě samotného závěru. Pokud vám sedí podobné typy příběhů, jak zpracováním tak atmosférou, spokojenost je/bude na místě.

plakát

Diabel (1988) (TV film) 

Povídku, podle níž to je natočeno jsem četl před lety, ale už si ji moc nevybavuji, takže srovnávat nemohu. Ale, i přesto – Diabeł je prostý jednoduchý příběh o zlu, ukrytém uvnitř člověka. Snad právě proto je to mrazivé a působivé přesně tam, kde má. K smrti vás to nevyleká a v záplavě moderních bubáren to snad může připadat i k smíchu (určitě se podobně postižení jedinci najdou), ale ta klíčová scéna má docela grády a atmosféru (a připomněla mi trochu Onibabu). Staré příběhy prostě mají své kouzlo, a hlavně, když jsou natočeny bez jakýchkoliv prvoplánovitých ambicí. Je to jednoduché, komorní, mrazivé, má to výbornou hudbu, velmi příjemné herecké výkony a snad proto je to tak dobré. Lepší nadprůměr, v tom nejryzejším a nejpozitivnějším smyslu. Jen mi tam pořád vrtá hlavou ta blonďatá mladice....

plakát

Frigo ve člunu (1921) 

Už v divadelní grotesce mě zaujala viditelná nákladnost Frigových příběhů, tady to už trochu nese ovoce. Frigo ve člunu je nápaditý, tu a tam originální, hlavně humorný (kombinace obojívo v plavbě do kopce) a nepřevažuje tu tak úporná snaha bavit a rozesmát. Prostě tím, jak je to přirozenější, je to zábavnější.

plakát

Frigo na divadle (1921) 

Hodně oceňuji na tehdejší dobu docela odvážnou a zcela evidentně pracnou práci s trikovou stránkou filmu. Triků je tam fakt dost a i povedených. Jako celek mě však tahle groteska poměrně zklamala. Je dost suchá, mnohé vtipy jsou vyčpělé a hodně laciné. Frigo samotný se moc snaží být humorný (a možná až moc kopírovat Chaplina), jenže ta snaha nakonec převažuje nad čímkoliv jiným.

plakát

Bestie z hlubin (1990) 

Asi bych nejprve ocenil to, jak Italové dokázalai natočit echt true americký drama, ten film smrdí Amerikou více, než přísaha vlajce Spojených států. Nevědět, kdo to točil, řekl bych, že to je klasická americká vhs-ková slátanina. Což svým způsobem je, ale i není. Naprosto skvěle zvládnuté natočení filmu o vraždícím žralokovi v podstatě bez žraloka. V tomhle ohledu smekám před střihačem, který dokázala vzájemným prostřiháváním na herce ráchajícího se ve vodě, do níž je lita ne zcela věrohodně rudá barva a zcela jinde a jindy natočené záběry na žraloka. Výsledný dojem není zcela nepovedený. Průser je, že je to trošku nuda, trošku dost. Závěr jsem absolvoval již v (polo)spánku (a doufám, že mi neuniklo nic podstatného. Kladem je, že jsem to čekal mnohem horší a vlastně jsem byl nakonec i docela překvapen. Jako nic světoborného to teda není, ale úplná sračka taky ne. Barmanka byla výborná, jen jsem, vzhledem k režisérovi, čekal, že bude trochu odvážnější :-).

plakát

Zjevení (2002) 

Přesně jak píše Obitus, nepřiznaná vykrádačka Bradburyho vynikající povídky Zástup, okořeněná (velmi povedeně) náboženskou tématikou, jejíž nejhlavnější chybou je, že se zhruba po hodině začne utápět ve sračkách a závěr je již zcela WTF záležitost. Což je škoda, protože rozjezd to nemá nikterak špatný. A samozřejmě je tu Christina, která možná (ale opravdu jen možná) není dobrá herečka, samice je to však řádná. 2,5*

plakát

Zankoku hanten (2008) 

Ujeté, opravdu ujeté, jak jen Japonci umí být. Jenže snad až moc ujeté na to, aby to nebylo nudné a nějak dokázalo udržet pozornost. Ano, masturbující, znásilňovaná a souložící Japonka a tajemství výroby taštiček jsou zajímavé a člověk se jim věnuje naplno, ale těchto scén je na celý film málo. Zbytek je opravdu bizar, ovšem v tom blbém smyslu.