honajz

Přišlo mi na začátku, že jde o zadání na téma podejte nějak vtipně možné psychické poruchy, aby se divák poučil a ty lidi neodsuzoval, ale pokusil se je pochopit. Naštěstí v poslední tři čtvrtě hodině došlo k oné sebe-terapii se třemi minutami a konečnému rozuzlení, kdy těm lidem stoupnulo sebevědomí, že se ta psychická porucha dá nějak zvládnout. Že tam jde o nějaký podraz, to napadne diváka asi hodně rychle, a v podstatě se dalo vylučovací metodou přijít i na to, co se děje a kdo v tom jede. Tam mi to přišlo malinko odfláknuté, protože by stačilo, aby někdo z jedné skupiny uviděl náhodou fotku jiné skupiny a bylo by po překvapení. Ona ostatně i ta sekretářka byla střelená včetně těch kočiček. Ale ten konec je hodně pozitivní a příjemně mne překvapil.

Tohle je takový ten malý, ale jinak velký film. Má to televizní vzhled, není tam moc triků, chvilku to vypadá jako rodinné drama taťky a dcery, ale není to nic takového. Jde film, kde nesmí divák nic vědět předem, protože tady jedno malé odhalení střídá druhé, a když jsem si 45 minut před koncem říkal, kurňa, o čem to teď chtějí hrát, když odkryli všechny karty, přišel další zvrat, který mne zase držel v napětí. Ten konec je už takový... čekaný, ale proč ne? jak říká hlavní postava: "Teď neřeš fyziku, a pojď mi radši pomoct." Koukám, že se poohlédnu po dalších filmech s Jeffem Danielsem, zatím, kde hrál a co jsem viděl, stálo za to (třeba Arachnofobie).

Přeplácaný bordel a tolik emotivně vypjatých a potenciálně destruktivních situací (asi jako by v jednom filmu někdo natočil tři čtyři Armageddony za sebou), že už to asi po hodince začne být spíše směšné, co ještě se jako teda může stát, aby statečný mladík mohl furt s dědou a tou holkou, co furt žvýkala žvýkačky (z čeho se tam ty žvejky vlastně vyráběly?), asi jeho ségrou, aby mohli furt zachraňovat svět. Raději nepřemýšlím nad tím, jestli Země pořád rotovala, jak se na ní držela atmosféra, jaký výkon asi musely mít ty generátory a jak se může dařit je napájet 2 500 let a nad spoustou dalších podivností. Trikově si sice čínští soudruzi vyhráli hodně, dojde na dojemné situace a kapesníčky, ale celé je to prostě jen přeplácaný bordel.

Má to své světlé momenty, i ten pokus nějak s tím nápadem víc pracovat, se mi líbí, ale jak nastoupí klišé největší - autistický chlapeček s geniální mozkovnou -, jde to podle mě dost do kytek, včetně toho týmu vojenských bláznů, kteří nemůžou přece být takoví blázni, aby nějakému taťkovi, byť taky vojákovi, pomáhali zachraňovat synka před potvorou, na kterou kulky nestačí a které se stačí rozpřáhnout a sedm jednou ranou. A ještě aby se za nějakého fakana obětovali. Bioložka lepší jak Rambo, skáče, běhá, střílí, kde se to učila? A nakonec ty náhody, aby přežili jen ti správní hrdinové, už jsou fakt moc na pěst i na takovýhle film.

Vskutku marně přemýšlím, za dát byť jen jednu hvězdičku tomuhle vykradenému klonu ošklivek Katek a Bridget Jonesových a všech předchozích rádoby rodinných seriálů na Primě. Které musí psát všechny nějací mimozemšťané, nakolik jsou dialogy, životní situace, charaktery postav těžce mimo mísu a neuvěřitelně povrchní. Československá televize také točila oddechové seriály, také ne vždy šlo o veledílo, ale aspoň ty postavy a jejich problémy byly uvěřitelné. A hráli to herci. Tady sledujeme plejádu ochotníků doplněnou herci, kteří potřebují buď na novou vilu, nové auto, nebo nějak přispět dětem, a tak berou kdejakou šmíru, jedno jestli reklamu nebo tohle, a podle toho i jejich výkon vypadá. Žilková tedy přehrávala neskutečně. Hlavě nechápu tu obsesi Primy (ale nejen Primy) venkovem a děláním z vesničanů burany.

Dám opatrné tři a počkám, až a jestli se mi to rozleží v hlavě. Jako dost mě už od začátku štvalo, že Linklater zase použil tu nepříjemnou a hnusnou "animaci" jako u Temného obrazu (A Scanner Darkly) a ostatně si neodpustil Philipa K. Dicka ve filmu i zmínit. On ostatně ten film sám je cosi jako na pomezí Linklaterova snu, kde se mísí ona animace, všechny ty Před úsvitem, Před soumrakem (a jasně že ti dva tady jsou také) a postupy těchto filmů, no a postupně do toho vpadává lucidní snění, Fontána, kolektivní paměť lidstva (docela se divím, že neumínil spíš Grahama Greena, ta jeho historka je snad ještě fantastičtější), posmrtné zážitky klinicky zemřelých, světové filozofy, paralelní světy, kvantovou fyziku, teorii zrychlování vývoje do neznámého bodu a další různé zajímavé teorie, aby se pracně a klopýtavě propracoval k něčemu, na co by mu stačil týden v pravoslavné pustině v lesích a co tak strašně nakonec připomíná právě tu Fontánu. Takže ano, zazní hodně zajímavých teorií, z nichž některé jsou podloženy skutečnými a až neuvěřitelnými příklady, ale celkově to na mne dělá dojem onoho slavného dortu pejska s kočičkou, lepší přirovnání mne nenapadá, protože i tohle se stává časem poněkud nestravitelné, jak je toho moc a rychle za sebou, a přitom existuje daleko jednodušší a stravitelnější cesta. Ale jak se říká, každý za tímhle poznáním jde svou cestou, a když to někdo potřebuje takhle složitě, ok, jeho cesta. Jen nevím, jestli s tím otravovat diváky - protože i jejich způsoby cesty jsou u všech jiné.

Jalová historka natahovaná na zbytečně dlouhou stopáž, kde se sice tvůrci snažili o nějaké lekačky, noc, déšť a použití dalších obehraných atributů, ale prostě celé to stojí jen a jen na pointě, přičemž je zřejmé, že to první, co se nám nabízí, asi nebude zrovna ono. Navíc to zpětně nedává moc smysl, jedině že by se jedna postava (nechci spoilerovat) rozdvojila, přičemž navíc vlastně byla pořád "pod dohledem". A skutečně neberu, že někdo něco předvídal dopředu, jako kdo kam půjde, kde zrovna bude, kde najde indicii apod., že se to dá bez chyby promyslet a naplánovat dopředu, když je ve hře mnoho proměnných faktorů. To si jeden o to víc řekne, proč to dělat tak složitě a komplikovaně, když to šlo skutečně daleko jednodušeji. Dokoukat se to dá, ale důvod na to znovu koukat nemám, protože, jak píšu v úvodu komentáře, je to jalová historka zbytečně roztažená na skoro dvě hodiny.

Rozjezd to má dost pomalý a nebýt klánovické hospůdky V lese, asi bych se začal nudit, ale pak nastoupí zlo v podobě nové šéfové, která je skutečně neskutečná mrcha, kariéristka, která o práci v terénu ví kulové a své přešlapy hází na druhé, a rovněž se objeví to spojení s vykradačem, jenž působí od začátku neuvěřitelně bizarně a je fajn, že vybrali pro jeho představitele tohoto herce, ten jím snad byl v reálu, jak dobře ho zahrál. Korejs svým výslechem hodně pobavil, zmínka o Plíškovi taky. Btw, kde se dá sehnat podtácek (tehdy) neexistujícího piva Felix? :-)

Opět zvláštní náhody a zavlečení někoho ze specialistů do případu, vyšetřování opět tragické, ale kupodivu se na to koukat dalo. Sice teda to drogové dealování plus podcast mi k herečce moc nesedlo, ale co už.

Jako, trpí to neduhy téhle série (zkušená kriminalistka netuší, že za ní někdo stojí; kde vzal pan chirurg adresu? apod.), ale Zach to docela uhrál, když všem brnkal na nervy, a to téma propojenosti našich životů a kdo je za co zodpovědný, a jestli náhodou moje dnešní konání nebude mít zítra nějakou děsivou odezvu, to je slušné téma a myslím, že tentokrát i poctivě natočené. Jinak Barbora Jánová mi hodně připomíná Janu Preissovou zamlada.