honajz

Zatím nejslabší díl. I když od dob čtvrtého Indiana Jonese tuhle střelnici atomových bomb mám za hodně podivné místo, tady ten pocit až tak moc nefungoval, co jsou zelená světla, jsme se nedozvěděli, kostel fajn, ale zase žádný posun, ta sousedka mi přišla chudák že to bylo zbytečné, a vlastně se v tomto dílu nic nedozvíme a nic se neodehraje.

Naprosto předvídatelný film, alespoň pokud jste si domů už někdy nějakou ženskou nastěhovali, o tom, jak každá baba chce toho chlapa předělat k obrazu svému, a i když neví, co chce, nedá pokoj, dokud to nedostane, a buď je chlap podpantoflák jako tady hlavní "hrdina", kterému ke štěstí stačí jen kvalitní sex a pár úsměvů a keců, nebo je sám sebou - ale o tom tenhle film není a nikdy nebude. Takže spíš film pro ženské.

Tak jsem to po letech zhlédl znovu, a to jsem si teda dal! Naprosto toporný Arnold předvede v podstatě jen pár baletních pozic, ojede všechny baby v okolí včetně čarodějky a na konci mu padne do náručí i princezna (evidentně s potřebou silné mužské ruky, když hned opustí hadího čaroděje), ale jinak mi film - kromě štěku mého oblíbence Maxe von Sydowa a slušného soundtracku ve scéně únosu (tu hudbu si pamatuji z dětství dodnes a mám pocit, že ji pak použil Spielberg v indiana Jones a chrám zkázy) - nic nenabídl. Ani fantasy, protože čarodějka a čaroděj zde zásadně nekouzlí, scéna s dušemi je naprosto směšná, ani bitky (ten nájezd sedmi chlapů na koních na nějaký písečný výběžek, který brání v podstatě dva chlapi, to snad bylo myšleno jako vtip, ne?; včetně toho mechanismu "bouchni loutku do hlavy, kůl tě probodne"), a nakonec jsem se vlastně ani nedozvěděl, co furt mají s tou silou meče, protože to nakonec nikdo pořádně nevysvětlil a ten v úvodních titulcích tak parádně kovaný Cromův meč se ztratí a již nikdy do děje nezasáhne. No a navíc jeden ze stráží hadího čaroděje vypadá jak Petr Rychlý, ta bloncka jak Gábina Osvaldová zamlada (fakt, koukněte sami), to taky moc nedodá. A konec jsem čekal nějak dramatičtější, nějaký souboj, než jen sek sek a konec.

Jako jestli scénář vznikl v rámci nějakého workshopu mladistvých intelektuálů, tak dejme tomu, ale vážně se to brát fakt nedá. Tolik nelogičností, naschválů a pitomostí aby jeden pohledal. Dvě hvězdy dávám jen za lokace a kameru, jinak tedy... obtloustlý Aaron se tady snaží běhat, rvát a mít přitom stále kukuč naivního a věčně překvapeného chlapce, takže mu nic nežeru. Pak je tady puberťačka s kamerou, která si hraje na děsnou reportérku a používá k odposlechům nelegální techniku, aby mohla živě vysílat na TyTrubko, ale místo, aby ji někdo hned na začátku kopl do prd.ele, že tam nemá co dělat (protože pro poldu je jen přítěží a dokonce jednou dobrovolně vejde naprosto nelogicky vrahovi do cesty, i když chvilku předtím mohla v poklidu utéct), stane se mediální hvězdou a sklízí ovace a její vysílání přebírá velká televize, ó panečku, to je sukces! Hlavní padouch se taky chová jako debil - kdyby zůstal hodinu zalezlý, pomsta se mu povedla, ale on ne, on vjede gazíkem mezi poldy, kteří ho i v přesile ne a ne sejmout, a tak sejme on je - a furt dokola, poldové se prostě neučili střílet a trefit, ale čekají, až k nim podezřelé individuum dojde. Takže padouch se vlastně sám vydal poldům do rukou dřív, než jeho pomsta stihla proběhnout. A dopadne, jak si podle puberťáckého scénáře zaslouží. Jo, a nesmím zapomenout na lostomilého černouška s velkýma očima, který našemu poldovi Aaronovi děsně fandí a pak po celou dobu sleduje napnutě s kamarády vysílání z míst činu. Dějově taky nejde o žadnou Smrtonosnou past - nejdřív se honí jeden chlápek, pak se honí druhý chlápek a v průběhu honění se objeví / jsou nalezeny tři adresy, kam nejprve Aaron s puberťačkou a posléze poldové zajedou, aby se porvali s padouchem nebo našli kulové, a jelo se dál. A víte co? Ani za ty lokace to nedám, když tak o tom píšu, naštvalo mě to dost. Jedna hvězda stačí. Btw - nejdojemnější scéna, jak celé město rukama vyhrabává jeden hrob. Nejvtipnější scéna - padouch dopadne přesně tam, kam z vrtulníku před nějakou dobou dopadla kamera.

Jedna hvězdička za les. Jinak příběh to vlastně nemá - půl hodiny sledujeme nějakou ženskou, jak někam jede, asi se stěhuje, a nahání ji časem nějaký chlápek (k tomu nahánění se za chvíli vrátím), po půl hodině ji konečně unese a půl hodiny trvá, než baba uteče, a pak se půl hodiny honěj v lese a dojde k rozuzlení, kdo s koho. Na tak malém prostoru bijí o to víc do očí nelogičnosti. Jezdili jste někdy po okreskách kolem D1? I kdybyste hledali auto s přívěsem s nápisem Stěhování, které vám sjelo z hlavní, tak ho hned tak nenajdete. Tenhle chlápek dokonce ví, kudy ta ženská pojede, aby jí zablokoval silnici! Les se zdá být docela velký a rozlehlý, ale náš únosce přesně ví, jakou stezku má zatarasit, aby holka nemohla po určité době, co náhodně plula v řece a pak někde náhodně vylezla, utéct dál. V noci prší, ale ráno na listech není ani kapka. A pak jde holka náhodně lesem a úplnou náhodou narazí na místo, kde únosce zastaví autem! No ty brďo! A tomuhle pak mám věřit a být napnutý? Ani ho.vno, pánové. Btwm doufal jsem aspoň v nějaký twist, že třeba únosce znal manžela, ale taky prd. Jo, a taky jsem nepochopil ty zcela zbytečné kapitoly.

Koukám, že intelektuální pokusy o inťošskou komedii nejsou jen výdobytek České republiky, ale tak dalo se to čekat. Jako chápu myšlenku, tak je tak okatá, až bolí - chlápek, co neumí naslouchat problémům druhých, je po zásluze potrestán a sám pak má problém s tím, aby někdo vyslechl jeho. Téma dobré, zpracování divné včetně všech těch gayů, sebevraždy, pankáčů, samých potrhlých postav (tam fakt není nikdo normální, nikdo!). Jako ta Paulova noc je skutečně šílená, ale nějak z prstu vycucaná, jak si asi newyrský inťoš představuje problémy běžné pracující třídy. Nebavilo mě to, jeden zvrat je na přes držku, a pořád jsem čekal nějaký větší twist nebo odhalení, než je že se příběh zacyklí. Dobrý komentář má gudaulin, ----- Film: Další raný film Martina Scorseseho, bláznivé podobenství o jedné šílené noci mladého programátora, který kývne na setkání s tajemnou dívkou, aniž tuší, že ho nakonec bude honit dav v čele se zmrzlinářským vozem ulicemi podivné čtvrti jako zloděje a chtít lynčovat. Vtipné řazení situací i výborná výprava a herecké výkony.

Jeden z nejlepších filmů na téma konce světa, jaký jsem viděl. A Trier by se tady mohl učit, jak se to dělá. Hvězdu ubírám za občas nudné scény a až zbytečně příliš pomalé tempo, zkrátit to tak o čtvrt hodiny, líbilo by se mi to víc. Velice slušné a podmanivé triky, dobrá atmosféra, pár vážně slušně poetických i dramatických scén, celé je to uvěřitelné (plus pára od pusy, rybičky v akváriu), chemie mezi hlavní dvojkou funguje, za mechanické hodinky díky, tvůrci. A spousta myšlenek - ohledně vztahů rodičů a dětí, že i ve světle může člověk žít ve tmě a najít světlo až ve skutečné tmě, mně tohle poznání tady přišlo přirozené a z děje vyplývající, nijak křečovité. Podmanivá hudba podkresluje podmanivou atmosféru. U scén prázdných měst pod hvězdným nebem až mrazilo. Sice jsem ze začátku čekal nějaký blockbuster, ale je to v podstatě poetický a tak trochu, ne moc, milostný film s několika psychologickými situacemi, který je ale promyšlený včetně postav (u nichž mne bavilo objevovat jejich minulost, včetně profesora na jeho chatě s vínem - mimochodem taky skvělá scéna), takže se sem nakonec to pomalé tempo hodí, což mi chvilku trvalo, než mi to došlo, ale pak už jsem si to užíval. (Jo, a navíc se to snaží dodržovat i fyzikální pravidla, třeba proč nejedou větrné elektrárny.) A málem bych zapomněl, jsou tu ještě nějaká další témata, která mne potěšila, jako elektronika vs. papírové mapy, bezkontaktní pokladny vs. hotovost, a především téma nezdolnosti člověka, toho, že chce jít dál a překonávat překážky, i když vše vypadá beznadějně. Tady je nejdřív cílevědomý kluk, a holka nemá naději, a pak se to otočí, kluk ztratí naději, ale určitý pud po sebezáchově v sobě najednou najde holka.

Takový ten pokus o hororovou komedii, kdy si řeknu, že už od začátku je ten film dlouhý. Zbytečně dlouhá scéna v nějaké slepičárně předznamenává spoustu dalších podobně nudně a dlouze natočených scén s minimálním humorem, přiblbými řečmi a fakt divně se chovajícími postavami i na tak ulítlý film.

Povídka inspirovaná Hopperovým obrazem Světlo v prázdném pokoji s inscenovanými ruchy (auta, kočka a pták) a rozhovory (herec mluví Hoppera, herečka jeho ženu, do toho zní reklamy a zprávy z televize), které prázdný prostor "zaplňují". Jako by při pohledu na prázdný pokoj vyvstávaly ve zdech uložené konflikty, sny a touhy a všednodennost. Což je působivé, ale když je po mnoha detailech odhalen obraz celý, líbí se mi víc, protože má úžasnou atmosféru podvečera a nabízí i jiná zamyšlení.

Max von Sydow v poloze, v jaké ho neznám - jako chlápek, který dělá brzdaře na nákladním vlaku, a jednoho dne při zastávce v nějaké díře se rozhodne, že je tam hezky a dá si den volna. Prochází se po kolejích, píská si, do lesa zajde, na horu, kde se těží kámen. Cestou se potká jak s nádražákem a jeho rodinou, tak hlídačem z lomu a jeho rodinou. A pak se vrátí na nádraží opět čekat na vlak, Jak prostince ten příběh vypadá, tak složitě se interpretuje, protože podobné hoboes pocity musí člověk mít v sobě a občas je zažít, jinak tenhle snímek podle mne asi moc dobře nepochopí. Ono to totiž není o žádné vzpouře proti státnímu aparátu, jak tu píše kolega Flego, ale ono je to okouzlení - krajinou, přírodou a lidmi, nečekanostmi různých míst, a také láska k přírodě a k lidem. A rovněž je to o určité sounáležitosti. Vlastsně se dá říct, že je to duchovní film - někdo hledá Boha při nekonečných mších, jiný ho najde v kousku všedního dne v lesní krajině s pár nejobyčejnějšími lidmi.