Dan9K

Průměrná série. Řada výjimečná svými evakuacemi, které ji ale ve výsledku ublížily. Cast plný zajímavých lidí, kteří ale nejsou příliš dobrými hráči, přesto se skoro všichni snažili hrát. A bylo to i díky tomu zábavné. Zaslouženost vítěze rozporuplná. Závěrečný twist supr, ale jdoucí proti duchu soutěže. Nikomu jsem vyloženě nefandil, takže pro mě to byla celkem emočně chladnější řada, ale přesto celkově vysoký standard.

Tenhle seriál sledujte jenom, pokud se zrovna nacházíte ve šťastné etapě svého života. Pokud procházíte krizí identity, pochybujete nad smyslem života, umřel vám někdo blízký, jste po rozchodu nebo cokoliv na ten způsob, Derek vám vše nejspíš ještě prohloubí. Depka ještě účinnější, než Odpočívej v pokoji. Až tak, že jsem si musel dát po první sérii pauzu a na tu šťastnější etapu života si počkat :-). Druhá série už mi přišla více vtipnější, paradoxně přesto, že tam už prakticky není Karl Pilkington.

Hodnocení bez ohledu na oceněné. Ceny mi naopak udělaly mnohdy dost radost. Ovšem ceremoniál jako takový byl hodně smutný. Hlavní moderátor esence nevtipného trapna. Neustálá protivná agitka, při které jsem se chtě nechtě musel neustále zabývat otázkou rasy a rozdělení lidstva, i když by mě to vlastně v tu chvíli vůbec nemělo zajímat a řešit film. Tohle je uměle budovaný rasismus, jako kdyby se v tom prostě strašně rádi rochnili. Jen tři nominované písně z pěti zazněly, asi aby byl čas na super anketu v Comptonu. Jediný světlý bod, mimo soutěž, pro mě bylo vystoupení Louise C.K. a s přimhouřením očí Aliho G. Ještě, že tam byl ten Ennio a dojemné objetí s Johnem Williamsem.

Úžasný životopisný snímek, ze kterého se asi nedalo vytřískat víc. Miluji, když mě filmy takhle vzdělávají. Celou tuhle problematiku jsem nějak úspěšně ignoroval, za což se stydím. Díky tomuhle filmu se již budu dívat na celý Hollywood (potažmo USA), a zejména na tu dobu, úplně jinýma očima. Navíc snímek divákovi přibližuje přecijenom značně opojímené řemeslo scenáristiky, které pokládám na filmu vlastně za nejdůležitější článek celého řetězce. A je příznačné, že i tenhle film má velmi dobrý scénář. Navíc je tu opravdu vynikající muzika a skvělí herci. Snímku paradoxně nejvíc ubližuje to, co mu zároveň i nejvíc pomáhá, a sice, že je to vlastně klasicky střižený životopisný film podle skutečné události, a to Trumbovi přecijenom nedovoluje být ničím jiným, než "jen" velmi zdařilým počinem.

Proč jsme museli sledovat osud zrovna toho největšího debila z celé Osvětimi? Nějaké ty rozhovory s přeživšími členy Sonderkommanda jsem už viděl a jsou to celkem normálně přemýšlející lidé. Všechny ty postavy okolo ve filmu byly daleko racionálnější. Tohle bylo vyloženě utrpení sledovat. Ale ne kvůli výborné kameře, zvukové stránce nebo kvůli všeobecným hnusům, co se tam tak trochu, ale spíš skrytě, děly. To bylo všechno fajn. Ale protože to bylo jako sledovat potápěče, na kterého se hrne lidožravý žralok, ale on si nutně musí vyfotit mrtvého kraba s urvaným klepetem a udělá pro to úplně všechno. Prostě příběh, se kterým se nedokážu ztotožnit a hlavní postavě jsem přál brzký konec pro její bezbřehou stupiditu. Může se namítnout, že motivace hlavní postavy spočívala v uchování posledního zbytku lidství. Budiž. Ale mohl si k tomu vybrat třeba něco, co má větší smysl. Například pokus o útěk, o který šlo všem ostatním, jenom ne hlavní postavě, která ho svou blbostí v podstatě kazila. Navíc ty rozhovory mezi postavami nedávaly vůbec smysl. Já vím, že tam na nic nebyl čas a prostor, ale i tak je každá věta úplně o něčem jiném a spíš jsem z toho cítil laciný kalkul, aby film nepůsobil moc jednoduše. Nebo je to třeba maďarštinou, nevím. Podobně mě štvala záměrná a celkem kontraproduktivní absolutní nepřehlednost a až přílišná chaotičnost a neorganizovanost práce v táboře. Tomu se mi nějak nechtělo věřit. Na snímku ovšem oceňuji jeho kameru, pár zajímavých scén a hezký konec.

Snad jen ten Zimmerův Time z Inception tam nemusel furt dokola hrát!

V podstatě geniální extrakraťas pro fanoušky Portalu. Taky bych takovou hračku chtěl, ale filmeček krásně ukazuje, jak je bez speciálních bot tahle hračka krutě nebezpečná. Na amatéřinu úžasné triky, ale trošku zjednoduššené řešení problému. Takhle snadné by to nebylo!

Asi je škoda, že film produkovali Dr. Dre a Ice Cube, protože očividně zastávají politiku "nehodící se, škrtněte". Spoustu věcí milosrdně vynechají, třeba dokonce i některé členy kapely. Nebo například svoje vlastní prohřešky. Nejvíc mi vadilo přikrášlování reality. Nahrává se ve studiu, ale už to zní perfektně zmixovaně a zmasterovaně. Hmm. Jasně. A zejména to, že film dělá z téhle hudby něco, co není. Tohle je hudební žánr, ve kterém ukradnou různé samply z různých starších písní, spojí to dohromady, udělají smyčku a do toho namluví nějaký hatespeech. Kdežto v tomhle filmu to vypadá, jako kdyby tu muziku fakt vymýšleli. Vrcholem je hudební seance, při které jakože náhodou improvizací vznikne song Nuthin' but a 'G' Thang. K pláči. Pokud to tedy budu brát pouze jako film, tak to ujde. Má to své výborné momenty, jako koncert v Detroitu nebo scéna před studiem s policisty. Ale jako nějaká výpověď to hooodně pokulhává ve své uvěřitelnosti....až na O'Shea Jacksona Jr., ten byl zase uvěřitelný velmi.

Jsem rád za Dánskou dívku, že pro mě objevil skvělou herečku Alicii Vikander, která tomuto filmu vládne. Eddie Redmayne na mě po celou dobu působil trochu nepříjemným dojmem. Od začátku do konce se jenom stejně a divně šklebí a napodobuje pohyby. Nedokázal mě přesvědčit o tom, abych si neustále neříkal: "přestaň blbnout, máš tady dokonalou ženu, která tě vroucně miluje a ty děláš kraviny". Ale asi je to o tom, že se nedokážu dostatečně vcítit do jeho pocitů. Celý ten film stejně není až tak o přeměně, jako spíš o bezbřehé a neskutečně smutné lásce ze strany Gerdy. Snímku se na tomto podařilo vykřesat poměrně silné, i když pro mě celkem negativní, emoce. Dánská dívka v ničem jiném nejde do zajímavější hloubky a chápavost všech postav k dané problematice, s výjimkou doktorů a dvou agresorů, byla až zarážející a snímek tím tak ztratil hodně velkou dávku potenciální napínavosti, která se nabízí už z výběru námětu.

Líbí se mi na filmu fakt, že Jobse moc nepřikrášluje. Fassbender podal skvělý výkon. To je asi tak vše. Dvě hvězdy jsou asi přísné, ale asi tím i trochu vyjadřuji svůj laicky opovrhlivý vztah k Applu. Ve filmu jsou tři výseky ze života, plus sem tam nějaký flashback. Většinou se kecá o vztazích, ať už rodinných nebo pracovních. Fakta jsem si musel dohledávat na internetu. Potenciálně nejzajímavější a nejfilmovější věci tu záměrně nejsou. Ale aspoň mi film potvrdil, jak absurdní je úspěch téhle firmy a že je to z velké části bublina, marketing, podprahovka a útok na iracionalitu.