Allcinna

Film, na který jsem se tolik těšila, mě poněkud zklamal. Tříhodinové utahané "drama" bych klidně zkrátila na polovinu a ubrala trochu té laskavé poetičnosti, která z něho dělala tak maximálně hezkou pohádku. Adéla byla místy opravdu na facku a Emma udělala jedno ze svých nejlepších rozhodnutí. Škoda, že její modré vlásky nezůstaly modré až do konce.

Trošku graficky otřepané postavy a z počátku tuny nudných dialogů, nicméně zápletka neotřelá a děj vcelku jednoduchý. 13 + 4 epizody jsou průměrem, za který jsem vděčná. Co mě ovšem u anime naprosto irituje, je upoutávka na následující díl ještě před endingem. To k smrti nesnáším.

Jenom víc takových skotských filmů. Skotštinu jsem si užívala plnými doušky, doufám, že nikoho nenapadne film předabovat. Ztratil by tak své jedinečné, whiskou a koksem nasáklé kouzlo. "The same rules apply" a opravdu příhodný cynický konec, který mě donutil film vidět ještě jednou, abych si užila McAvoye v době, kdy byl ještě sympatickým sviňákem.

To zase natočil nějaký hladový vegetarián. Každý normální člověk ví, jak se vyrobí ten kus masa, co požral někde v mekáči. A jak je patrno, drtivé většině naší populace je to lidově řečeno u prdele. Jooo, ono horší to bude, až ta zvířátka všechna dojdou (nebo pojdou?). Ale i pak nastoupí paní chemie a je vystaráno. Díky, ale nemusím hodinu a půl sledovat amatérské záběry brutálních denodenních vražd zvířat. Já si u toho nehoním.

V podstatě to byl takový Left for Dead jinak :D A vážně mě dost iritují komentáře pozastavující se nad hbitostí a až děsivou rychlostí zombíků. Jako jo, jsme lidi, takže si prostě musíme na něčem nahonit ego a najít si pár drobností, které se nám na filmu nelíbily. Ale proboha, viděl už tady někdo někdy skutečného zombíka, aby nám mohl povyprávět, jak ten tvor vypadá a jak se chová? To, že někdo jednou vykreslil tu potvoru jedním způsobem, snad neznamená, že vytvořil obecně platnou definici. Ve středověku lidi taky věřili tomu, že je Země placka! Vědění i myšlení se vyvíjí, proboha. Zkuste se toho nebát a dopřát svým mozkům trochu čerstvého vzduchu a rozšířit si obzory. Anebo si seďte dál v tý svojí jeskyni u ohně a čmárejte si ty honící komentáře uhlem na stěnu.

Typicky znacionalizovaná americká slátanina naservírovaná s notnou dávkou heroismu amerického občana, americké ješitnosti a amerického poučování o tom, jak by to ideálně mělo vypadat. Takže ve zkratce, pokud tento film pojmete jako pohádku a dobru a zlu, máte docela dobrou šanci, že z kina odejdete se spokojeným úsměvem na tváři a vážným pokyvováním hlavy. Anebo pokud se řadíte mezi méně náročnější publikum. Anebo pokud vaše občanka hlásá velkým tlustým písmem USA. Přiznám se bez mučení, že na film jsem šla neplánovaně, aniž bych věděla, co mám očekávat. On originální titulek "Olympus has fallen" naznačuje zcela jiný obsah. Po prvních pár minutách se mi chtělo zvracet z všudypřítomných vlajek, až jsem skoro i v kině cítila smrad amerického patriotismu. Ovšem tvůrci mě nezklamali a připletli do filmu také pár skromných parodických narážek od korejské protistrany. Při srdcervoucí scéně pádu rozstřílené americké vlajky z hlavního stožáru Bílého domu jsem plakala.... smíchy! PS.... Upřímnou soustrast všem američanům, jejichž životy budou do jednoho obětovány pro záchranu jediného života prezidentova.

Naprosto luxusní kino zážitek, který si zaslouží každé vesmírné post-apo scífko s tak výbornou filmovou hudbou, jako Oblivion má.

Tak jako jo, příjemný horor s příjemnými tvářemi, který mě dokázal udržet v napětí. Příběh sice byla typická americká neoriginální klišovitá břečka, ale efekty se mi líbily. Velkým plusem je pro mě výskyt mimozemšťanů, které jsem v hororu neviděla, ani nepamatuju.

Takže abych to shrnula jednoduše a výstižně: ten film byl o ničem. Příběh neměl hlavu ani patu. Diváka vrhli doprostřed vedlejší scénky naprosto nesouvisející s dějovou linií, i když nemohu upřít její surovou výstižnost, pro kterou snad právě proto mělo publikum zapomenout, že existuje něco jako úvod příběhu. Sledujeme celkem otřepané literární i filmové klišé změny identity hlavní postavy, který si v ničem nezadá s takovým machrem, jako byl a bude nesmrtelný Nick Slaughter. Když se konečně v polovině příběhu rodinka onoho neprůstřelného mnicha dovtípí, že jejich táta není tím tátou, za kterého se po celou dobu vydával, začne teprve psychologické drama. Historie násilí? Proboha a kde? I pětiletý Tarantino by to zvládl lépe! Nenechte si tuto násilnou historii ničeho ujít počínaje odstřelením nevinného děcka, přes scénkou znásilnění manželky na schodech (za což bylo milou a vilnou ženuškou, co to prostě má ráda tvrdě, uštědřeno dobráku manželovi pár facek) a konče sledem předvídatelné přehlídky trapnosti v podobě "sám neozbrojen pobiju komando ostřílených mafiánů". Hra o ublížení a ublížených by skoro nebrala konce, nebýt mé nevěřícné zvědavosti, zda ten film může být ještě trapnější než se každým okamžikem stával.

Z toho filmu mě bude ještě chvíli mrazit v zádech. Nejděsivější totiž je, že ten film vypovídá o skutečných událostech. Lidská slepá touha po spravedlnosti nezná soucit, ani lítost. Co teprve, když ji vezmou do ruky výkonné orgány. Jednotlivec těžko něco zmůže sám proti vládě.... prostě "byl ve špatný čas na špatném místě"...