tombac

Po zhlédnutí povedeného traileru jsem se těšil na slušnou korejskou duchařinu se zlým děckem. Ale skutek utek. Ghastly je z letošních tří letních korejských duchařin nečekaně nejslabší, a to se přitom jeho konkurenti moc nevytáhli. Špatně sestříhané nic moc lekačky i trocha akce a nefungující element zlého dítěte. Posedlá holčička z k-horrorové klasiky Phone zdejšího nevýrazného klučíka s přehledem válcuje. Vizuál má Ghastly jako většina k-horrorů vypulírovaný, ale to je s dvěmi hezkými herečkami snad jeho jediná přednost. Sterilní rutina bez jakékoliv subžánrové nádstavby. 4-5/10

Brát si do úschovy kočku (či jiného tvora nebo věc), kolem které se ochomýtá podivná holčička, dle subžánrových pravidel věští pro novopečeného majitele kardinální průser. Nejinak je tomu tady. The Cat se žel obvyklého mustru k-horrorů drží tak úzkoprse a neinvenčně, že prakticky postrádá jakýkoliv moment překvapení. To znamená, že se film z osy "pár smrtí - tušení problému - pátrání - vysvětlující flashbacky - závěrečná katarze" neodchýlí ani o píď. To může být naprosto fuk, pokud atmosféra, napětí a lekačky hrají první ligu. Až na pár světlých momentů (třeba schodiště) však s nevýrazným duchem a ve většině případů dopředu čitelným timingem a podobou lekaček čutají tak duchařskou divizi. Zachraňují to kočky (takového vyčůraného a pomstychtivého tvora bych mít doma fakt nechtěl), nadprůměrná technická stránka a hlavní herečka, na niž se moc hezky dívá. Neurážející průměr na jedno zhlédnutí. 5-6/10

Duchařina z prostředí k-popu tu ještě nebyla. Žel netypické a efektní aranžmá s hezkými mladými Korejkami tu tonou v galonech nezajímavě zpracovaného k-horrorového klišé. Prakticky žádná scéna tu nevyděsí, snad jen zrcadla a koncertní finále stojí za zmínku. Očividně pásový produkt určený nenáročným náctiletým korejským fanouškům k-popu, kteří moc duchařin neviděli. 5/10

Formálně na úrovni, leč hrdinové snímku se chovají po většinu svého učinkování s nadsázkou jako po lobotomii, či na drogách ("Jmenuje se Anna."). A já mám i v hororech averzi k nereálnému chování postav, když to bije moc do očí. Fakt, že se trojice mladých lidí vydá hledat jakýsi poklad do velkého starého baráku nalehko vyzbrojena pouze jen jednou baterkou (a maskováním z proděravělých prostěradel), je tu snad nejmenší problém. Snově laděná fantasy-hororová část je příliš krátká na to, aby to byla byť jen částečná výmluva pro dramaturgické lapsy. Zklamání a kandidát na hovadinu roku.

Hvězdná hongkongská herecká sestava, slibné téma, slušná výprava, a ve finále z toho vyleze podivný patetický šaolinsko-válečný hybrid s iritující hudbou, který svou splácaností trumfne i nedávné Chen Zhena a True Legend, přičemž má ještě z těch tří nejhorší bojové scény. Ach jo. A Andy Lau není v hlavní roli právě přesvědčivý. 5/10

Limonáda, ve které jsou skoro všichni usměvaví, optimističtí a podporující, v některých sekvencích přechází až do nepříjemného sluníčkovství a kýče (Thajsko). Ale co, mám slabost pro formálně bezchybná a dojemná sportovní dramata a filmy, v nichž se jedinec navzdory nepřízni osudu dokáže vydrápat (téměř) na vrchol. V tomto případě najet a udržet se na té správné vlně. Závěrečné půlhodině nechybí nálož patosu, emocí, i dramatické okamžiky, a je korunována skutečnými záběry skutečné surfařky, podle jejíhož příběhu byl film natočen. 7/10

West má precizní přípravnou fázi, kdy kamera atmosféricky pomalu bloudí interiérem a vy trnete, kdy odněkud něco vyskočí. Žel styl a budování atmosféry odtlačují na několikátou kolej neodmyslitelné atributy každé kvalitní duchařiny, kterými jsou zlověstné náznaky a lekačky. Těch je v The Innkeepers skutečně poskrovnu a v podstatě jsou provařené už z traileru, takže na mě téměř nefungovaly. V tomhle ohledu West dostává pořádně naloženo od Wana a jeho Insidious, kde takové babizně stačilo pár fotek na vyvolání nepříjemně mrazivého pocitu a nemusela se snižovat k trapné kamufláži v prostěradle jako Westova nevěsta. Když však vezmu The Innkeepers jako příjemnou a stylovou light duchařinu, musím zaokrouhlit 7/10 směrem nahoru.

Plynulé navázání na jedničku téměř ve všech filmových aspektech. Jen heist prvek byl zredukován a Anthonyho Wonga v roli hlavního protivníka hrdiny s lehkou mozkovou dysfunkcí vystřídal MMA namakanec s podobně vybaveným kumpánem, což znamená, že legrační chlápek s upgradovanou čutorou dostane pořádně do těla. Dvojka prostřednictvím formy a zpomalovaček v akčních scénách hraje dost na efekt, ale tu občasnou přemrštěnost jí lze prominout, neboť účel dobře koukatelné akčně komediální oddechovky s atypickou hlavní postavou plní minimálně chvalitebně. Malé plus za drsňačku v černém a jeji parkourovou sekvenci. 7-8/10

Podprůměrná romantika o dvou psychicky narušených mladých lidech říznutá nepřesvědčivým sociálním dramatem. Hlavní hrdina mě svým ušlápnutým projevem, řečovou pseudovadou a apatií k lživému osočování od spolužáka vyloženě iritoval. Při výšlapu do hor má snad nejlepší fyzičku ze všech, ale před tím si ve škole nechá všechno líbit, přičemž šikanující spolužák je vlastně srab, na kterého stačí jen trochu zadupat. Podlomená psychika a nízké sebevědomí jsou ošemetná a komplikovaná věc, jež věrohodně předvést před divákem není legrace. Manekýnovi v hlavní roli se to moc nepovedlo. Jediným zajímavějším prvkem Antoki no inochi budiž uklízení a stěhování bytů po zesnulých. Na takovou práci je potřeba silný žaludek. Anebo hrdinův apatický přístup.

Proti The Host výrazný posun k čisté žánrovce západního střihu, přičemž si film uchovává znatelnou korejskou patinu (humor). Blbý je akorát, sympaticky připomíná osmdesátková a devadesátková sci-fi horrorová béčka, gradaci má ve finále slušnou a úroveň CGI vzhledem k nijak horentnímu rozpočtu (na západní poměry) ujde. Kromě zbytečné humorné postavy může pro fanouška monster horrorů znamenat problém minimum brutality. Sector 7 je natočen tak, aby u něj mohl v kině chroupat popcorn i korejský puberťák. 7/10