silent cut

Postav dům, zasaď strom, vyhraj spor! George Clooney v zápasu o zbytky své rozervané duše nese příběhem pohár přetékající pochybnostmi o smyslu všeho a věci co se dějí kolem jsou tak reálné až z toho mrazí... Pátá hvězdička za scénu, do které se derou závěrečné titulky... that´s it...

Tento komentář jsem chtěl nést v povzneseném a ironickém duchu, ale nemohu. Tahle věc je sick a ještě k tomu hloupá. Uwe Boll sice možná jako filmař ušel kus cesty, ale jako člověk by se nad sebou měl zamyslet a buď navštívit psychiatra, anebo skočit z mostu. Nejde o to, že by byla idea filmu zcestná. Tyto věci se ve světě prostě dějí, ale horší než podobnou věc provést je podobnému fenoménu věnovat tolik pozornosti. Uwe, zabal to! PS Relativně slušné řemeslné zpracování dnes má i záznam maturitních plesů a není to důvod podobný humus podporovat PSS Přirovnávat tohle k Falling Down je... k posrání...

Chcete vědět, jak by vypadal americký sitcom, kdyby ho natočil brit? Kulisy z Rosean, znásilněná korektnost z Family Guye a ultimativní HBO dabing nakopaly prdel americkému mustru atomové rodinky. Louie se s ničím nemaže, občas si ho vyhoní v komoře a když tvrdí, že nemá prachy, tak to znamená, že má v peněžence asi tak padesát korun (kurz střed). Možná to není nijak originální, ale když jsou geniální hlášky střídány životní moudrostí, nad kterou se nedá než pokývat hlavou... a smeknout... PS Při volbě sexuálního partnera nezapomínejte na seniory! Jsou sice starý, ale rozhodně ještě nejsou mrtvý!

Absolutní a lahodný kus kinematografie na kterém lidi od Pixaru nechali kus života, zraku a evidentně i dvousetgramový steak srdce. Příběh je prostý, ale jak už tady kdosi prohlásil, kdyby se kostra všech příběhů ve všech variantách měla objevit v dějinách filmu pouze jednou, přestaly by se filmy točit kolem roku 1935 (možná dříve). Co mě dostalo byl fakt, že v celé té animované taškařici je důmyslně ukryto víc filmařiny, vzrušení a emocí, než v polovině letních blockbusterů. ps. Renton a Gemini nedostanou přidáno ;)

Staré francouzské filmy mají jednu nespornou výhodu. Narozdíl od těch nových už jsou totiž ozkoušené časem a tak je šance, že bude film stát za starou bagetu, naprosto minimální. Sicilský klan je takový artovější kmotr s nezdolným triem legendárních herců. Šedivý vlk Gabin si střihnul patriarchu se smyslem pro detail. Roger Sartet je ztělesnění nevypočitatelnosti a jako vlk s ksichtem Delona se prokousává celým filmem. Komisař Lino Ventura se snaží přesta kouřit a v podstatě to myslí dobře... Oni to v podstatě myslí všichni dobře... Ennio to myslí taky dobře...

Vidíte toho policajta? Jo. Co je s ním? Je veliký, já jsem maličký. To by byl panečku rukojmí! Satirická groteska v brutálním tempu.. Spojte Crank, Tři dny Kondora a Moderní dobu, kde Charlieho alternuje Louis de Fun.

Monty Pythoon versus Tři králové v kulisách po Mariňákovi v režii Kevina Smitha. Ani jedno z toho není pravda, ale mohla by, třeba to tak je. Možná že všechny filmy točí jeden chlápek. Ta jedna hvězdička dolů je vlastně jen za to, že 94 minut je podle mého málo.

George Clooney sedí v kostele plném lidí, kteří jsou tak obyčejní, že snad ani nevypadají jako Američané a pokouší se uchopit něco z toho, co před lety zavrhl, protože si nechtěl život komplikovat. Některé myšlenky nemusí být velké a ani objevné. Stačí, když přicházejí v tom správném pořadí a je jedno, jestli se tak děje v St. Luis, Chicagu nebo třeba Horažďovicích...

Uctívání tradice je krásná věc a moderní technologie dokáží leckdy starý, tisíckrát omletý námět převyprávět tak, že si ho s radostí poslechnete ještě několikrát. Vemte si třeba Jamese Camerona, který zrecykloval Pocahontas způsobem,který dostal do kina lidi, kteří byli naposledy na Titanicu. Wolfman pro mne tímto filmem není a je mi lhostejno jak moc chtěl někdo uctít starou školu. Do kina jsem šel bez očekávání a úvod filmu mi dal zapravdu. Postupem času jsem ale formě vyprávění přivykl a řekl jsem si, že z toho zkusím vyždímat to nejlepší a tak jsem si začal užívat obraz a hudbu. Atmosféra, prostředí a hudba jsou totiž jedním slovem výborné. Co mne tedy nakonec dotlačilo k pouhým třem hvězdičkám? Řekněme že posledních dvacet minut je souhrn všech věcí, které vám mohou zničit dojem i ze skvělého filmu. Ke konci jakoby si tvůrci řekli že se asi přeci jen drželi moc při zdi a začnou tlačit na rámovku. Lekačky jsou fajn věc, pokud jich nenacpete deset do pěti minut. Závěrečná vysvětlovačka jak z bonda. Souboj jak z ligy výjimečných a dohra u vodopádu jak z pána prstenu a oportunistické mrknutí, kdyby snad někdo nedejbože chtěl vidět dvojku... chraň vás ruka...

Upravený komentář po zjištění, že je U mě dobrý MODRÝ...(p.s. hodnocení neměním, nemusím) To je prostě problém tý dnešní kultury, že musí bejt všechno komedie... Pak Hřebejk vystřelí tuhle post revoluční sondu, ve který malý lidi žijou svý malý sny a ačkoliv to všechno vypadá jako by to Slámovi z prdele vypadlo, tak na ČSFD je to žalostně modrý... Že jako nebejt Polívky... Hovno! Hipík Schmitzer se Synem, naprosto libově ušlápnutej milující Vladyka... Skořápkáři a nově se otevírající svět tržní (utrhni co se dá) poetiky versus lidi co na to nejsou úplně připravený a vlastně ani zvědaví mě pobavil. původní komentář Doba se mění a lidé se buď mění s ní, anebo se drží svých jistot a postojů někde na okraji dění. Skupinka lidí lapených mezi komunismem a kapitalismem si vytvořila svůj malý Neverland s parníkem a basou lahváčů a sní si svůj malý sen, jehož útržky pouští po proudu řeky. U mě dobrý je pro mne film, jehož nejsilnější myšlenky jsou ukryty pod povrchem těch nejbanálnějších dialogů a kterému "heist" zakončení skoro ublížilo, ale to vše je vlastně jen otázkou vkusu. Celkový duch filmu ve mne evokoval Pupendo a to i díky skvělým hercům, kteří se jakoby zázrakem většinou vzdali i svých trademarkových grimas a postavám dali duši. Vlastně nemám co vytknout. No. Možná bych měl, ale nechci.