Behind

Skvělý film. Nebyl jsem ale schopen ho dokoukat až do konce. V mém případě brnkal na příliš citlivé struny.

(čtvrtá hvězdička za Jokerovo kouzlo s tužkou :)). Film je nabitý až po okraj, ale atmosféra města je fuč - Gotham degradoval na menší NewYork, osudová proměna jedné z klíčových postav se mnou neudělala vůbec nic a děje a figur je tolik, že není místo pro nahlédnutí do jednotlivých hrdinů.

Co se děje? Proč to má tak málo? Tenhle film je naprosto nepředvídatelný, originálně odvyprávěný a perfektně zvládnutý i po vizuální stránce. Neodtrhl jsem od něj oči ani na malou chvíli. Přidávám pátou hvězdičku, jen abych napravil vzniklou křivdu.

Pokud šlo o pokus o vygenerování scénáře jakýmsi jednoduchým algoritmem, myslím, že nevyšel. Film přešlapuje a zívá na místě. Ženy jsou smutné, zklamané a hoši opuštění a naštvaní. Kdyby se vystříhaly všechny scény s postarším párem (Menzel, Křesadlová) přihodil bych půl bodu. Bojím se aby to nebyl jeden z prvních Hřebejků do rakve mého oblíbeného tandemu. Běda!

Moc hezký komix - jestli tvůrcům šlo o tohle, pak můžou být spokojeni. O příběh půjde třeba zase příště ;)

Po velmi dobré první a druhé sérii se seriál změnil ve svojí vlastní parodii. Nechápu, co tvůrce vedlo k tomu, takhle zničit svoje vlastní dílo.

Skvěle podaný horor, jenž se obejde bez hektolitrů krve. Pro mě osobně zhmotnění mých nočních můr (promiň Fredy). Škoda, že jen na jedno zhlédnutí.

Je dobře, že když člověk dospěje, jsou tu pro něj stále překrásné pohádky. Cesta do fantazie mistra Miyazakiho do této kategorie bezpochyby patří. Úžasná snivá atmosféra i podivné zákony světa bohů diváka neustále překvapují, přesto vše zůstává srozumitelné a povědomé. Žádné zlo nemá jen svou stinnou stránku. Co se může zpočátku zdát strašidelné a cizí, může už druhý den ráno být prosluněným domovem. Hayao Miyazaki zase dokázal, že vidí pod pokličku.

Mnohavrstevný příběh s neuvěřitelnou dávkou originality a vtipu. Charlie Kaufman je opravdovým mistrem svého řemesla, před nímž v němém úžasu smekám. Ve svém příběhu několikrát rozloží a složí nejen sebe a své dílo, ale i diváka. Při této úžasné podívané jsem se nemohl zbavit dojmu, že odněkud sleduji sám sebe, jak odněkud sleduji sám sebe,.....

Žádný film se podle mě nepovedl Kusturicovi tolik, jako Černá kočka... Nevím o scéně, která by mě nudila. Každý obraz je vybroušený do posledního detailíku, což mě nutí shlížet film znovu a znovu. Pokud někdy budu hledat metaforu pro bezstarostný život, prožitý naplno, vzpomenu si na film Černá kočka, bílý kocour.