Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi

Recenze (872)

plakát

Metropie (2009) 

Zajímavé, depresivní a velmi temné futuristické sci-fi, které svým obsahem spadá do kategorie „neradostná budoucnost“. Animace sice není bombastická, ale svou málobarevnou strohostí trefně dokresluje depresivní atmosféru, která je alfou a omegou tohoto severského dílka. Samotný námět není nikterak objevný, filmů o nadnárodních korporacích, které si vyhrazují právo kontrolovat životy a dokonce i myšlení lidí jsme již viděli několik. V tomto případě si ale dovoluji tvrdit, že samotný příběh není až tak podstatný. To zajímavé na filmu je forma. Po umělecké stránce je tenhle film hodnotný, i když to pravda mnoho diváku asi nedocení. Způsob vyprávění, který se mnohdy omezuje na zdlouhavé obrazy, poslouchání vlastních myšlenek a rozhovorů se sebou samým, není právě nejzáživnější. V jednom momentě jsem sebou přesto trhl – to když jsem poznal hlas, který V ORIGINÁLE (v dabingu to musí být přímo přeukrutná nuda) namluvil Stefana (operátora Trexxu, který má na starosti Rogera). On totiž Alexander Skarsgård je borec už jen po hlase. :-)

plakát

Misfits: Zmetci (2009) (seriál) 

Hodnocení PO DRUHÉ SÉRII: Neskutečné. Britové se zase jednou předvedli v parádním světle a seriálem Misfits opětovně přečůrali Amíky na plné čáře. Útlocitní a puritánští zaoceánci by totiž něco podobného natočili jen stěží. Tady nejde jen o vulgaritu a charakterovou "nevhodnost" hlavních protagonistů, tady jde o úžasnou otevřenost a odvahu autorů, kterým prostě není vůbec nic svaté a dělají si prdel úplně ze všeho, a to i z témat, která jsou jinak v tomto směru přísně tabu (staří lidé nebo mentálně postižení). A přesto Misfits neklesají k trapnosti a dokáží pobavit inteligentně. Postavy jsou všechny super, ale přesto Nathan ční nad ostatní, protože je to neskutečný hajzlík, jehož každé slovo je perla. :-) A že to občas sklouzne k žánrovému klišé? V tomto balení klidně a v jakémkoli množství. Přesto po druhé sérii jsem nucen hodnocení o jednu hvězdičku zredukovat, protože se scénáristi očividně utrhli ze řetězu a servírují nám jednu šílenost za druhou, dost podceňujíce inteligenci diváků. Všechno je ale třeba dělat s mírou. I ujeté seriály.

plakát

Night of the Demons (2009) 

Čekal jsem jen další teenagerovskou, démonickou vyvražďovačku, což v podstatě tenhle film taky je, ale je to docela solidně udělané. Zpočátku mě to dost nebavilo, ale jakmile se tam konečně objevil první démon, začalo docela svižné rodeo. Od té doby bylo nejfrekventovanější slovo „fuck“, krev tekla proudem a třeba ta pasáž v té podzemní chodbě pod sklepem byla velice podařená. Masky démonů jsou celkem ucházející, i když dost kýčovité. Ke konci šlo tempo pohříchu dolů a ty neustálé honičky s démony už začaly nudit. No ale celkově jsem čekal větší kravinu. Tohle ještě docela šlo. Btw přiznám se, že napuchlého Edwarda Furlonga jsem vůbec, ale vůbec nepoznal.

plakát

Obitajemyj ostrov. Schvatka (2009) 

Dvojka je teda minimálně o třídu lepší než úděsně nastříhaná a chaoticky poslepovaná jednička. Hlavním vylepšením je přece jen plynulejší tok vyprávění, i když i tady se děj občas posouvá skokovitě, ale není to tak do očí bijící jako v první části. Samotný děj má daleko větší spád a obsahuje více akčních scén, které jsou docela působivé. Určitě povedený je i nečekaný a v podstatě nic neřešící závěr – ale přesně takové konce se mi líbí. Rád bych si přečetl i předlohovou knihu, protože ten příběh sílu má a v knižní podobě bude určitě zajímavější. Co se filmu týče, ten zaujme asi jen otrlé fanoušky sci-fi. „Běžného“ diváka to ale moc bavit nebude, i když... Massarakš!

plakát

Paranormal Entity (2009) 

Tak už podle názvu je zřejmá inspirace Paranormal Activity a dost nestoudně to tenhle film i vykrádá. Nicméně já prostě ty filmy dělané ruční kamerou mám strašně rád a když se k tomu přidá i trocha té duchařiny, nemůžu odolat. Strašidelné to je, a to že se divák hned na začátku dozví, jak to celé dopadne, je vlastně geniální tah filmařů, protože to pak dodává celému snímku nesmírně pesimistický nádech totální bezmoci, protože nečekáte na to JESTLI, ale pouze JAK a KDY. Mně se to líbilo, ale protože to je prostě jen kopie, hodnocení ponechám průměrné.

plakát

Pátek třináctého (2009) 

Poměrně zdařilá reinkarnace hororové legendy, ALE... Samozřejmě rozumím, že slasherový žánr se za těch 30 let posunul někam jinam, přesto se mi některé moderní prvky navlečené na Jasona nějak příčí. Ostatně toto filmové zpracování je moderní slasher se vším všudy – tedy velmi rychlý, atmosfericky nadupaný a docela drsný. Ostatně ty úvodní tři vraždy jsou brutálnější než všechny mordy v původních deseti dílech dohromady. Současný divák to možná ocenil, my ze starší školy jsme se nervózně vrtěli v křesle, protože jakkoli byla původní série označována za násilnou, žádný přehnaný masakr to nikdy nebyl. Přesto se první třetina tohoto filmu myslím docela povedla, především jsem ocenil ten pěkný odkaz na změnu Jasonovy vizáže z pytle přes hlavu (tak vypadal Jason ve druhém dílu) na legendární brankářskou masku (od třetího dílu dál). V následujících minutách ale úvodní nadšení z toho, že je Jason opět mezi námi, rychle upadalo a s tím i celý film. Dost mě vytočil motiv se ztracenou sestrou, kterou – pozor SPOILER – kupodivu Jason nerozpáral, ale věznil v podzemí, což je dost na hlavu, pač Jason zajatce prostě nebere. No, jako celek to nebylo vyloženě špatné, ale mohlo to být výrazně lepší, kdyby se místo modernizování spíše restaurovalo.

plakát

Pohanský rituál (2009) 

Tak žádný zázrak to není, ale přesto bych tenhle film úplně nezatracoval. Je to takový televizní thriller s prvky hororu, který svým námětem tak trochu připomíná Hřbitov domácích zvířat. První polovina je sice docela nudná, ale jakmile se Alice znovu probere k životu, začnou se dít věci. Ten konec je sice poněkud nelogický, ale na druhé straně správně zvrácený, takže když si divák domyslí, co bude následovat, škodolibě se zasměje. :-) Je škoda, že celkové vyznění snímku není malinko temnější, protože prostor by pro to určitě byl.

plakát

Pokušení (2009) 

Teda řeknu vám, tak nudný film jsem už dlouho neviděl. Dějově o ničem, pointa o ničem, úplně zbytečný film. Za povšimnutí stojí snad jen ta (pozor SPOILER) milostná scéna Julianne a Amandy.

plakát

Prokletí domu Winchesterů (2009) 

Tohle je děsná amatéřina, která smrdí krejcarem snad v každém záběru. Sympatické na filmu je to, že i přes své omezené možnosti nenechá diváka vydechnout a chrlí na něj jednu duchařskou scénu za druhou, až mi to občas přišlo přehnané. Bohužel scénář je úplně prázdný a herecké výkony přímo tristní, kteréžto dva neduhy se projevují pokaždé, když některá z postav otevře hubu, pač dialogy svou imbecilitou trhají uši. Zůstaneme-li jen u těch duchařin, no není to věru zase tak zlé, i samotný konec mě docela překvapil, takže ve finále s přivřením obou očí udělím hned tři hvězdy.

plakát

Rain Fall (2009) 

Špionážní film ze světa vysoké politiky, který absolutně ničím nezaujme, byť si to celou dobu hraje na mistrovské veledílo. Jenomže kromě charismatického Garyho Oldmana nenabídne film vůbec nic zapamatováníhodného, takže není divu, že tenhle film prošuměl, aniž by si ho někdo všiml. Napínavé to místy docela je, ale to jen v situacích, kdy se Oldman coby šéf tokijské pobočky CIA snaží čapnout hlavního hrdinu Raina a získat flashku obsahující špínu na vysoké japonské pohlaváry. Od chvíle, kdy se Rain spolčí s hezkou dcerkou zavražděného ministra, to jde celé do kytek, pač jejich bezduché tlachání otevírá divákovi ústa v hluboké zívnutí. Obecně tyhle filmy, kde se do role univerzálního záporáka opět a zase staví CIA, mě už prostě nebaví. Navíc ten zbytečně rozvláčný konec jen podtrhuje nudný profil celého filmu. Škoda, potenciál to mělo.