Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Prázdniny v Provence (2016) 

Konec velkých prázdnin, neb velké tvůrčí prázdno ovládlo je. Tři hudebníci z Pardubic vyrazí trávit léto na francouzský venkov. A střet francouzské kultury s českou nekulturou na sebe nenechá dlouho čekat. Pánové Kotek, Prachař a Hádek jsou dobrou polovinu filmu na káry, jak opilecký filmový zákon káže, sjetí na plech a chrlí ze sebe nesouvislé, špatně ozvučené blábolismy, z nichž se občas dá vyluštit hláška. A divíte se jim? Když kolem nich krouží vilná tetička (Jana Krausová), co věší prádlo nahoře bez, samčí smysly jim jitří milá sestřenice (Denisa Pfauserová), alkoholem i úkoly je zásobuje "bodré stréc" (Igor Bareš), co chrlí jeden moravismus za druhým, s fetem kšeftující místní dealer (Jaromír Nosek a do cesty jim vstoupí i další místní figurky, až vše vyvrcholí příjezdem manažerky v roli ne(u)spokojené feny (Eva Leimbegerová). Z takové sestavy nezbývá než sáhnout po víně, prolít ho po litrech hrdlem, vyhulit lanýže za tisíce a navrch se poctivě vymočit do moře. Asi takhle, ta herecká sestava byla až moc dobrá. A statečně bojovala s obsahem, jež velké poetické hovno představoval. Ovšem netřeba žehrat, vždyť český film, odehrávající se na francouzském venkově, je rarita. K mání jsou dvoje odhalená prsa, Denisa Pfauserová se silným francouzským akcentem, oproti níž třeba Anna Stropnická a Jaromír Nosek mluví úplně bez přízvuku. Šlo-li tvůrcům o kontrast českého zhovadilého chování na malebném, starostmi nesmáčeném francouzském venkově, je nutno oponovat, že my Češi tedy starosti máme, takže sáhnout po sklence lahodného moku je logickým vyústěním, jak se zbavit stresu, psychické nerovnováhy a Chantal Poullain. Režisér Vladimír Michálek si mohl s kolegou Danielem Miňovským ušetřit čas se psaním scénáře, stejně jejich film zavání silnou improvizací. A více času, rozboru i prostoru se mohlo věnovat konfliktům v kapele, jejichž náznak proběhne až v závěru, nebo zápletce, která by film stmelila, a šukání českých samiček, které filmu dodávají šťávu. Tenhle film ale nešlape po stránce režijní i scenáristické a i hudebně si vede poměrně unyle. Takže unylý trip s francouzskými haluzemi je na světě. Chci vidět diváka, který po něm z kina odcházel spokojený. 4/10

plakát

Mrtvý sníh (2009) 

Ještě jeden film z Norska a začnu plynatě hovořit norsky. Ne, já fakt neumím norsky, ovšem to není překážka k tomu, abych posoudil tenhle severský horor, hodný do pamětní síně pro svoji okázalou neotřelost a nadsázku, nicméně větší kvality bych mu nepřisuzoval. Konkrétně mě u filmu přepadl spánek oproti partě mediků, kterou v horách přepadla nacistická jednotka ze záhrobí. Tím je dáno vše. Film má svoji porci gore, což je na filmu to nejvýživnější, jenže vyhlíží taky dost levně až podřadně. Konfrontace s nácky probíhala zdárně, i když mě fajnově nudila a nebyla nijak úžasně naservírovaná, ovšem zdárně na poměry norského filmu. Někam za hranice svého působiště bych to rozhodně neposílal. Herci bez charisma, s tím se dalo počítat. Masky zombies ucházející, ale nic extra, na co bych pěl make-up artist ódy. Když se to rozjelo, byl náhle konec. Konec byl hodně na hovno. Co probudilo partu tlejících vojáků nebylo tak úplně zřejmé. S největší pravděpodobností pásli po zlatě, které si zapomněli v chatě. Tenhle horor se nedal brát vážně, to mě prostě vadilo. Když si chci pustit komedii, tak si pustím komedii. Abych ještě sledoval permanentní komediální vložky v hororu, na to mě neužije. Tohle krvavé komediální drama nemělo na mě účinek. Kdyby ale Tommy Wirkola dostal pod ruku nějaký horor s kvalitním scénářem, je docela možné, že by jej zvládl dobře, ale přece jen má rezervy v řemeslném zpracování. Do příště osvojit a bude to v pohodě. 4/10

plakát

Četníci z Luhačovic - Bestie (2017) (epizoda) 

To zase byl, pičo, díl. Proč se na to ČT nevysere. Ode mě neuvidí ani korunu za koncesionářské poplatky. "Sorry jako", to může platit Babiš. Ztratila se nějaká židovská pizda jménem Sára, pointou bylo, že si ji dva místní bratři dali na snídani, oběd, k večeři. Jeden z bratrů byl trochu "škrtlý" v ksichtě, tak mu na obličej připlácli masku, aby jeho znetvoření nebylo vidět. Samozřejmě neukázali jeho obludnost, to si měl divák domyslet. Nej scény byly ze sklepa, v němž našli okurkové sklenice plné lidského masa. Do většího humusu se už tenhle díl nepustil. Největší prostor byl věnovaný vyšetřovací metodě, která spočívala v tom, že pohřešovaná žena byla nakažená leprou. A tomu, kdo s ní přišel do kontaktu, hrozí také nákaza. Byl to jen trik od vyšetřovatelů, mladá žena neměla lepru. Blbější styl vyšetřování nebyl ani v Případech kapitána Bábovky. A tak se bratři báli možné nákazy, až se doznali ke kanibalským choutkám. Samozřejmě, že to bylo celé průhledné, i největší debil dávno věděl, že ve zmizení mají prsty, možná i v Sáře, dva bratři. Vizuální stránka budí dojem, že se točilo na prošlý materiál. Barevnost je ohavná. Technická stránka zahanbující. Herecké výkony nemyslitelné. Co předvádí Zedníček není na JAMU, ale na hereckou JÁMU. Ten otřesně trapný přízvuk, to amatérské hraní. Mladý Donutil a spol. jen dokreslují fakt, že české seriály jsou mrtvé. Pro mě ano. 1/10

plakát

Kong: Ostrov lebek (2017) 

Opičáci Hup a Hop by žasli nad tím, jakého mají gigantického (CGI) strýčka Konga. Ovšem já u filmu nežasl vůbec nad ničím. Vlastně ano, a sice nad tím, jak se k režii tak megalomanského projektu může dostat takový režijní střízlík jménem Jordan Vogt-Roberts, jehož dosavadní zkušenosti spočívaly jen v televizní tvorbě. Novátorskému přístupu ve smyslu upuštění od notoricky známých dřívějších aspektů, jakými byla opičákova slabost k platinovým blondýnkám, tedy jistá ochranitelská slabost k opačnému pohlaví mu zůstala i teď, nebo souboj s dvojplošníky, se vůbec nebráním, ovšem to by výše zmíněný režisér musel mít cit a schopnosti natočit novou látku kompaktně, napínavě a zajímavě. Podle názvu filmu by se dalo očekávat, že Kong bude středobodem příběhu, ovšem ve filmu se zjevil asi pětkrát, třeba záběrů na gigapoprsí Brie Larson je zde dvakrát tolik, přičemž nejdéle pobyl na scéně na začátku, kdy si střihl na přivítanou svoji oblíbenou variaci o letadélku Káněti, respektive umně shodil pár helikoptér. Následně o něj moc zájem nebyl, až se objevil ve finální scéně, kde dal "na budku" obří ještěrce. Mezi tím se projdeme nezmapovaným ostrovem v éře sedmdesátých let, prohlédneme si pár obřích příšer a nejvíce se děj soustředí na pobyt poustevníka v podání John C.Reillyho a jeho vztah k ostrovu, domorodému kmeni, k obří havěti, která zde žije ve zvláštní symbióze, a touze vidět finále v MLB, koneckonců baseball i svoji rodinu viděl naposledy před třiceti lety, neboť na ostrově trčí už od druhé světové války. SPOILER/Dojemnou scénu shledání s rodinou po letech, obsaženou v závěrečných titulcích, si nenechte ujít, patří k tomu lepšímu z filmu/KONEC SPOILERU. Herecké obsazení ale nemá žádné trumfy po stránce hereckých výkonů. Samozřejmě je zde držitelka Oscara Brie Larson, kterého svírala mezi kozami hodně pevně, aby si akademici nepřijeli na ostrov se žádostí o jeho vrácení, ano, tak špatná teď byla. Akční figura(nt ) Tom Hiddleston je jen plíživým stínem, kdo si jej všimne, je King Kong, samozřejmě byl úplně nevýrazný. To Samuel Jackson je film od filmu otravnější, jeho umanutý velitel jednotky je další ukázkou jeho zbytečnosti. Samotný Kong má charisma, jenže je ho ve filmu fakt málo. Monstra, která ho měla nahradit, se ve filmu jen mihnou, případně někoho z účastníků sežerou. Nepřišlo mně to nijak působivě natočené. Scéna s obřím masožravým pavoukem je čestnou výjimkou. Jednou z předností snímku je to, že se na opičáka nečeká hodinu, na scéně je asi po čtvrthodině (nepočítám-li jeho obří tlapy z úvodní, odstrašujícím způsobem zrežírované scény) v celé své kráse. Řekl jsem si "jupí, on je zde hned!". Jenže pak přišla dlouhá prodleva, ještě si vybavuji, že z vody vylovil obří chobotnici, kterou rozcupoval, pak nadlouho z filmu zmizel. Nastala nuda, občasně prokládaná poprsím Brie, pak nuda, poprsí Brie Larson, nuda, poprsí Brie Larson... Sakra, ten film má jen body za kozy Larsonové, které určitě nebyly CGI, možná silikon. Scénář nemusí být přímo výstavní, a to tenhle rozhodně není, vše záleží na režisérovi. Je-li kompletně celý film točen na jistotu, pak je to zásadní problém, který nehodlám tolerovat. Daleko zdatnější předchůdce Peter Jackson už před léty z dané (comics) předlohy vytřískal maximum, jeho veskrze průměrný následník Jordan Vogt-Roberts si o atmosféře budování napětí a umných přechodech z dialogových scén do akčních pasáží může nechat jen zdát. A nahrazovat režijní nedostatky humornými pasážemi nevidím jako nejšťastnější řešení. Film od nízkého hodnocení v podstatě zachránila absence dobrodružných spektáklů v kinech. 5/10

plakát

Eloise (2017) 

Nechvalně známá a už třicet let zavřená psychiatrická léčebna Eloise, kterou svými nechvalně známými léčebnými metodami proslavil sadistický doktor Greiss, ve svých zchátralých útrobách přechovává důležitý úmrtní list, na jehož základě bude mladíkovi Jacobovi vyplaceno tučné dědictví po jeho zemřelém otci. Mamonu chtivý mladík chce obejít liknavost úřadů a se třemi dalšími parťáky podnikne noční výpravu na pusté místo, jehož zdi a chodby jsou nasáklé utrpením zdejších pacientů. Netrvá to dlouho a šílený doktor Greiss se se svým "zdravotním" týmem vrací na scénu. A noční návštěvníci sanatoria se vracejí o třicet let zpět v čase, aby se dozvěděli o sobě to, co ani v nejmenším nikdo z nich netušil. Můj stručný nástin děje možná ještě zní poutavě, ovšem to by film musel mít koule a především se nerochnit v béčkových postupech a ještě si přitom hrát na film áčkových kvalit. Když se film odehrával v současnosti, nevypadal vůbec špatně po vizuální stránce. Návrat do minulosti ovšem probíhá v podobě retro scén, které jsou odlišeny od těch současných hnusnými filtry, které jsou rušivé a dobrý dojem z technického zázemí je rázem zkažen. Proklamované scény plné sadistického mučení pacientů se smrskly na zlomek, čítající tři, nepříliš vzrušivé scény, kvůli nimž si film ani nemá cenu pouštět. Určitě zajímavější je autenticita prostředí, neboť film byl natáčen na klinice Eloise, která skutečně existovala, ovšem žádná zvěrstva se v ní v minulosti neodehrávala. Televizní veterán Robert Legato na stará kolena vstoupil do filmových vod, která ho nikterak nedovedou k lepším hororovým zítřkům. Právě působivých hororových scén je zde dost málo, i když noční prostory léčebny vypadají perfektně depresivně. Film stojí na několika scenáristických nápadech a na castingu. Eliza Dushku byla pro mě dokonce neokoukanou akvizicí, poněvadž nějaký film, v němž by se objevila, jsem neviděl drahnou dobu, zbytek taky nebyl nejhorší, vypíchl bych Roberta Patricka, jehož sadistické proporce byly na dobré úderné vlně. Ve výsledku se kupodivu jedná o krotký hororový počin, oscilující mezi nechtěně komicky působícím obsahem a vážně pojatou depkou slabšího dopadu. 6/10

plakát

The Snare (2017) 

Kubrick by se zaradoval, že se v roce 2017 nějaký filmař zabývá opuštěným bytovým komplexem, sloužícím něco jako sezónní hotel u moře, patřící otci jedné z výletnic, v němž může dojít od halucinogenních stavů, přes vynucený sex až po kanibalismus. Tři přátelé, jeden mladík a dvě slečny, se do jednoho z takových komplexů tajně vydají, absolutně netušíc, k čemu zde zanedlouho dojde. Jisté mají jen to, že přišli v lichém počtu a vrátí se ve zredukovaném lichém počtu. Ovšem na někoho padne depka, panické stavy, podepíše se to na vzhledu, přičemž od chvíle, kdy všichni tři byli zanedbaní, se film solidně rozjel. Ne že by to všechno předtím byla jen čirá nuda, ovšem vymezené prostory horního patra budovy, v němž trio účastníků pobytu uvázlo, byly poměrně jen kulisou pro bludy, vidiny a zhmotněné noční můry, nepřišel jsem na to, proč v černobílém provedení. Film se odehrával většinou ve dne, což bylo fajn. Postupně se dialogy zredukovaly na minimum, až prakticky odpadly úplně. Divák se tak dostal k uvězněnému triu blíž, určitě mu začalo bzučet v hlavě, čehož chtěl debutující britský režisér C.A.Cooper docílit. Vypadá to u něj na derniéru, není mně známo, že by chystal nějaký další projekt. Ve svém debutu si nevedl nejhůř, přidal artový nádech, vyvážený dávkou nechutností, padal i do céčkových peřejí. Radši si ani nezvykejte na dvě slečny, které mají v první polovině atraktivní vzhled, jejich přitažlivost je jim posléze odebrána, takže byste se jich dotkli leda klackem, jak byly zanedbané. Došla voda, jídlo, nedobrý psychický stav, to vše mělo za následek jejich odpudivost. Vyústění filmu nemá žádnou mimořádnou pointu, pokud ano, nepochopil jsem ji dostatečně. Alice si vedla deník, zapisovala si do něj svá duševní rozpoložení i trauma ze svého otce, co ji (patrně) sexuálně zneužíval. S jejími psychickými stavy (pravděpodobně) souviselo i celkové závěrečné pochopení filmu. Britské horory se dost často něčím odlišují, i tenhle takový je. Není ale v globálu zajímavě natočen, i když jsem to čekal podstatně horší. Z filmu je cítit prachmizerný rozpočet. Nakonec jej ani není nutně extra zatracovat. Atmosféricky je na tom ideálně. 6/10

plakát

xXx: Návrat Xandera Cage (2017) 

Z absurdního extrému do absurdního extrému. Tak by se dal ve zkratce charakterizovat počin, který je následovníkem filmu xXx z roku 2002. Ano, tím nejlepším je na filmu Vin Diesel, který se s padesátkou na krku nepouští do žádných větších akcí, má zde jen jednu větší bitku. Na tom ostatním se dá pobavit, chce se to však obrnit velkou dávkou tolerance ke scénáři, režisérovi a castingu. Casting je maximálně úděsný a nelze jej ničím a nijak omluvit. Je možno se setkat s Donnie Yenem, postarším karatistou, který snad pamatuje časy Bolo Yeunga, a jehož vláčný styl připomíná dědka, který o víkendu bere hodiny karate, aby se doma neznudil televizí a křížovkami. Další, ještě nemyslitelnější katastrofou, je Rory McCann, vyznačující se chráničem zubů a vzhledem burana, následují sexice Deepika Padukone a Ruby Rose, kterým se jejich akční průprava dá věřit leda v posteli ve spolupráci s gymnastickým cvičením, tým doplňují ještě dva další, ničím zajímaví asiaté. Vrcholem příšerného castingu je Nina Dobrev, jejíž obrýlená agentka se vyznačuje tím, že zásadně nechodí do terénu. Její komická figurka je postrachem všech komických figurek, u nichž převládá špatné herectví, které má dokládat záruku odlehčení "napínavých"akčních scén. A s touhle bandou pitomců se dal legendární Xander Cage (po počátečních strkanicích) dohromady. Jak to asi mohlo dopadnout, že. Samozřejmě se smějete na místech, kde to ani nebylo zapotřebí. A nechybí ani Toni Collette v roli nové Xanderovi šéfky. Zásadní problém se vyskytl s režisérem D.J.Carusem, kterému sedí úplně jiné filmy, tudíž akční scény, byť mají nápaditý potenciál, v ničem extra nevynikají, dost často jsou vyztužené CGI, lze to bez problémů poznat, což jim ubírá na realističnosti (surfing na motorkách s obří vlnou v zádech, nouzový skok z letadla bez padáku). Důraz je kladen na to, aby vše bylo patřičně cool a ad absurdum. Hláškuje se, téměř každá scéna je WTF, vzniká mumraj, v němž záhy zaniká absurdní zápletka s vražednými satelity i obsahem, který je skryt v Pandořině skříňce. A aby to nebylo málo, dojde i na pár zvratů. K pochopení určitých vtípků je zapotřebí znát i volné pokračování xXx: Nová dimenze (2005) s Ice Cubem. Už úvodní scéna filmu, v níž zakladatel programu Triple-X pan Gibbons v bistru poučuje (barcelonského) fotbalistu Neymara, věstí, v jakém duchu bude celý film pojat. Příště, bude-li nějaké příště, by to chtělo normální casting a režiséra akčních kvalit. Vin Diesel to z pozice producenta patřičně "neošéfoval". 6/10

plakát

Soudce Alexandr (2017) (pořad) 

Znáte tu historku o Adamovi a žebru? Tentokrát se Barbaře stýskalo po železném muži v taláru a vymodlila si na čertu Soukupovi, aby jí v odpoledních hodinách dělal společnost soudce Alexandr. Barrandov koupil práva na soudce Dredda, ten dostal tvář herce Jana Fišara, kterého s Barbarou pojí někdejší manželský svazek. A na světě je soudce, který justici moc dobře nereprezentuje, neb je zarostlý šedivým vousem, protože vlci práva jdou sem. A hned od počátku se v soudní síni perlí nebývalým způsobem, který jde daleko za hranice parodie. Hláškuje se ostošest, namátkou vybírám perly - advokátka pracuje v advokátní kanceláři Helena a přátelé, žalobce se ohání firmou Od podlahy až po strop, advokátky jsou příliš sexy, prostě naprostá šílenost, která svojí nezáměrnou debilitu vybičuje do nevídaných výšin a dostane do kolen každého, kdo si kolem čtvrté odpoledne zapne Barrandov. Alexandrovi se nedá dát odpad. Je to všelék na justiční omyly, ke kterým by s Alexandrem za soudní stolicí (opravdu nemám na mysli vyměšování) určitě nedocházelo. Maximálně tak jednou za deset let. 1/10

plakát

Chart Show (2017) (pořad) odpad!

Tohle doma opravdu nezkoušejte. Hrozí újma na hudebním vkusu, ztráta hudebního sluchu, poškození virtuózních bulv, případné nevratné poškození muzikální hemisféry. Ale pokud přece jen neodoláte, dostatečně vás nezhnusí upoutávky, budete za Hrdin(k)u. A mučit se můžete přes dvě hodiny každou sobotu, tedy než někdo kompetentní z Novy příčetně uzná, že je to příšerné a pořad stáhne a definitivně zruší. Tenhle pořad, uváděný recitátorem Boučkem, ano, můžete se vsadit, kolik udělá přeřeknutí, ale sázku máte předem prohranou, neb neudělá zase žádný, by jistě nebyl žádnou pohromou, kdyby měl valný přístup a obsah by byl validně transferován k zrakům a sluchům obětujících se diváků. To se samozřejmě neděje, sledujeme tedy jakési názory na různé hudební počiny v různých hudebně tematických večerech, po(s)tupně se prodíráme žebříčkem, sestaveným "odborníkem" Hrdinkou, který snad vylezl z hudebního kanálu nebo pralesa, až se tedy dostaneme k orgastickému vrcholu v podobě toho nejvydařenějšího, nejprodávanějšího, prostě nej songu.Tak například v jednom z vydání je tím vrcholem líbivý a nevtíravý song mužů, co postávají u dětských hřišť a školek s pytlíkem bonbonů a s walkmanem, v němž zní Holky z naší školky. A ač je to hudební show, dojde zcela nesmyslně i na vaření. Scéna, pódium v opravdu odpudivém provedení. Až se rozhodnete libovolný sobotní večer tomu obětovat, určitě se pak příští ráno nedivte, že z vás vyšlo jen divné zakuckání namísto slavičího tónu. 1/10

plakát

Mike i Dave sháněj holku (2016) 

Divocí a volnomyšlenkářsky smýšlející bráchové Mike a Dave jsou postrachem všech rodinných oslav a událostí, které lusknutím prstu dokáží obrátit na katastrofu nevídaných rozměrů. Není divu, že jejich autoritativní rodiče mají jejich excesů, které souvisí i s účastí děvčat, které na oslavách neúnavně balí, dost. A tak bráchové vyfasují trest - mají si na blížící se svatbu jejich fešné sestřičky, co má mezi nohama houští, s nímž se divák bude mít možnost během filmu konfrontovat, přivést dvě seriozní holky. A tak si bráchové dají na internet inzerát, v němž nabízejí pobyt na Havaji dvěma holčinám odpovídajících kvalit. Z bohatého seznamu uchazeček o exotickou dovolenou v ráji, z něhož si žádnou nevyberou, se jim do cesty namanou dvě baby, které předstírají, že jsou z lepší společnosti a naši bráchové nesmí pojmout podezření, že tyto slečny si je nevybraly náhodou a vymyslely si na ně malou lest. Komedie, vycházející (víceméně) ze skutečného zážitku bratrů Mike a Davea Stangleových, nemá ohromující grády ani vodopádový příval gagů, ovšem oproti všem mnou nedávno viděných komedií je převyšuje režií, neotřelým námětem, který sice ani omylem nemá sílu utáhnout celovečerní formát, a zdatným využitím prostředí, v němž se sešla roztomilá parta, v níž nikdo nehraje nefér (tedy jen chvilku), nikdo není nesympatický a ten banální námět se ždímá až na holé pupky a zadky přítomných dam. Anna Kendrick hraje hodnou naivní blbku, traumatizovanou na poslední chvíli neuzavřeným sňatkem, Aubrey Plaza má věčný kukuč štětky a záhy je její účes zkrácen na divné mikádo,ubírající její počáteční sexappeal, Adam DeVine měl více komediálních vložek, než poněkud upozaděný Zac Efron. Základní herecká čtveřice tedy tvořila dobrý celek. Nekazili jim to ani ostatní, jimž vévodila Sugar Lyn Beard, která se nejvíce starala o erotické scénky. Scéna s erotickou masáží je jedním z vrcholů filmu, stejně tak i její "koláčový" klín. Zajímavostí je, že ač je starší než Efron a DeVine, hraje jejich mladší sestru. Jinak velká škoda těch komediálních prodlev, nejsou výjimkou pasáže, v nichž na vtip nenarazíte. Je zkrátka znát, že námět i scénář nemají potřebnou nosnost, prostě je nutno počítat s tím, že chybí výrazná zápletka, vše je až moc průhledné, nicméně stále srovnávám s komediemi z poslední doby, které byly hůře natočené, možná i vtipnější, ovšem téhle komedii se podařilo svůj počáteční prvoplánový a povrchní rozměr zdárně potlačit. Vyšla z toho přijatelná a sympatická komedie, u které se smíchy válet nebudete, ale pořád dobrý. 7/10