kingik

Film má společného se slavnou "pařmenskou" trilogií svého scenáristu - Scotta Armstronga, který ještě se dvěma málo známými spolupachateli na scénáři, čerpá a přebírá určité motivy ze slavného předchůdce, kterým dává co nejbláznivější rozměr. Před divákem se rozprostře celkem banální až ohraná story, jak vytáhnout kamaráda z úzkých kdesi v Mexiku. A tak na scénu nastupuje herecké trio zastoupené ne moc známým Adamem Pally, stejně je na tom i Thomas Middletitch, z mužského osazenstva je pak tím nejznámějším T.J.Miller. Zapamatovat si nějaký výrazný gag z filmu je dost složité, partička se vehementně snaží, všechno tak nějak ale splývá v jeden chuchvalec. Bláznivý chuchvalec. Režie je dost proměnlivá. Jede na vlně průměrnosti, ani se příliš nesnaží o "áčkový" rozměr, je znát, že za kamerou je debutant, spoléhající se, že herci podají gagy dostatečně humorně. A to se většinou daří, sice to nedává pořádný smysluplný ráz vyprávění, ale bláznivý humor není na škodu, v mnoha scénách se ani jiné řešení nenabízí. Určitě by se film v kinech ničím neprosadil, bylo tedy celkem rozumné jej do našich kin nepustit. V televizi, na dvd, na compu žádnou katastrofu nenapáchá. K dobru mu lze přičíst, že v něm účinkuje známá Alison Brie, která může být i jedním z důvodů, proč se na film podívat. Ta nějakou kvalitu do filmu vnesla. Scott Armstrong má s bláznivými a nekorektními komediemi bohaté scenáristické zkušenosti, vyzkoušel si tentokrát i režii. Ukázalo se ale, že v ní má ještě nemalé rezervy. Musel by se svými kolegy sepsat extra scénář, aby to vytáhl na víc než jen průměrnou komedii. A scénář právě vysokých kvalit nedosahuje. Je zcela průměrný, stejně jako celý tento film. Ovšem v jednotlivostech je docela zábavný. 5/10

Ahoj, Marto, hovoří k tobě tvá 45letá vagina, co kdybychom spolu šly do kina? Naposledy jsme spolu byly na Pretty Woman, tohle je prý taky úžasné! A nebudeš jediná piča v kině. Martu zná celá parta, kolektiv nešukaných šered z práce se nenechá dlouho k návštěvě kina přemlouvat. 48letá Drahomíra, milující Ulici, Ordinaci i Rady ptáka Loskutáka si erotiku užívá jen se svým dospívajícím synem, když mu třikrát týdně podává ručník do koupelny, který si zapomněl, a omylem zahlédne jeho pyj, když se Arnošt včas nestačí zahalit. O moc lépe na tom není ani čerstvá čtyřicátnice Jarmila, která ve Chvilce pro tebe hledá ty nejerotičtější fotky s jarní módou. Celou mánii kolem filmové série ale spustil benjamínek v kolektivu, 22letá Patricie, šilhavá a koktavá anorektička, trpící nadýmáním, která jednou do práce přinesla holkám ukázat výtisk prvního dílu, z něhož v přestávkách na svačinu četla úryvky těch nejpikantnějších pasáží, doprovázené hlasitým prděním. Drahomíra je nadšená pokračováním, jednička je její nejoblíbenější film, holkám svěřila i páteční příhodu s opravářem, když jí vytekla pračka. Sama se protečením už chlubit nemůže. "Holky, ten opravář byl celej Jamie." Celá holčičí parta tedy vyrazila do kina, došlo i na masturbaci v ztemnělém sále, hlavní je, že holky odcházely z kina plné dojmů a s erotikou už mají vystaráno na dlouhou dobu. Ovšem pro muže tenhle film fakt není. Všechno je na něm vrcholně špatně. 0/10

Syndikát utahuje smrtící (s)myčku kolem umolousaného hrdiny, ten se trochu cuká, přičemž z toho vzniká bojová choreografie, v globálu zůstává nadále nepřemožitelným a má nového psa. Nově má i jistý Závazek. Akční práce ho čeká v Římě. Jistý závazek má pokračování i vůči divákům, kteří určitě neměli nízká očekávání. Dvojka už se musela obejít bez jednoho z dvojice režisérů. Chad Stahelski byl na všechno sám, i možná proto je druhý John Wick sžírán stereotypem. Choreografii bojů spolu s gun-fu stylem už divák bezpečně zná, jen málo jej mohlo v příštím kole překvapit a zaskočit. A tak se stalo, že film už nemá tak zajímavý průběh a takové grády jako jeho předchůdce, přesto se lze dočkat drobných inovací, jako třeba rozkrývání podsvětí. Keanu Reeves našel druhou akční mízu. Má před sebou minimálně ještě jedno pokračování série, ale může to táhnout až třeba do šestého dílu, když (ho) to neomrzí. Mě ty chvaty, kopy, průstřely hlav omrzeli, jiný může mrdat blahem. Určitě nejvíc trapná mně přišla jeho nesmrtelnost. Měl proti sobě armádu špičkových zabijáků, nikoho z nich nenapadlo jej rozstřílet na cucky nebo střelit do hlavy. Jasně, byla by to předčasná derniéra, ale zase držme se při zemi, že ano. Ovšem jeho životnost je nyní nastavena poněkud videoherně. Film je trochu natahovaný, takže obsahuje i pár překecaných pasáží. Akce je svižná, dynamická, trochu se na ni čeká, pořád je to nejlepší z celého filmu, zápletka byla totiž nepřehledná. Docela mně uniklo, proč si sestra intrikujícího zabijáka musela v jedné z počátečních scén podřezat žíly, nepochopil jsem, proč John Wick s ním v pohodě diskutuje, když mu zničil bejvák. Ono bylo asi rovnou rozumnější vypnout mozek a sledovat střet osamoceného muže proti přesile. Kupodivu tohle schéma ještě funguje i na podruhé, do třetice by to chtělo něco revolučního. Dvojka je tedy oproti předchůdci horší, ovšem akčním panicům, nepolíbeným jedničkou, by mohla přivodit první kapky na pyjích. 7/10

Da, da, drazí soudruzi Coenovci. Objednávku od pozůstalých Sovětů jste splnili decentně. Nyní je už jen na divácích, aby si to celé přebrali. A možná se i k něčemu kloudnému dobrali. Věhlasné filmové studio Capital Pictures se znenadání dostalo do problémů. Hlavní herecká hvězda právě natáčeného ambiciozního snímku o Kristovi, který je vyprávěn z pohledu římského tribuna, byla unesena levicově smýšlejícími scenáristy. Natáčení nesmí mít prodlevu, dublér hlavní hvězdy je mizerný herec, nelze tedy spoléhat, že by hereckou hvězdu dokonale zastoupil v jeho roli, nesmí se o celé záležitosti dozvědět bulvární tisk a v žádném případě nesmí megastar Baird Whitlock dostát újmy. A od toho, aby se svízelné věci řešily, je zde jistý pan Mannix, zástupce studia, který statečně bojuje se závislostí na nikotinu, už méně by se ale chtěl dostat do křížku s rudou mašinérií, která pohlcuje Hollywood den za dnem. Film by mohl být zajímavým pro diváky, co se vyznají v klasické americké filmografii, zejména let padesátých. Je zde totiž pěkná porce roztomilých odkazů na tehdejší styl vyprávění i způsob natáčení. A ve své první polovině tak plně plní funkci nahlížení na tehdejší způsob natáčení z dnešního pohledu, k tomu naivní herecké výkony a stejně tak naivní a plytká filmová díla (viz westerny s mladou kovbojskou star). Posléze si své sympatie film ztrácí politickým magořením, v němž prim hraje politické vymývání mozků, náklonnost k srpu a kladivu a další různé pitomosti, přičemž ne všechny lze přičítat přímo k politickému podtextu. Prostě to záměrné přehrávání a srandování najednou od poloviny filmu ztratilo ten správný nadhled a balanc a vše se rozdrolilo do sledu scének, které byly vtipné už jen sporadicky, trapné ovšem dokonale. Ve filmech bratří Coenů v podstatě neexistuje něco jako slabý herecký výkon. I tentokrát před kameru dostali úctyhodnou plejádu hereckých es, z nichž ždímají prvotřídní výkony, převážně založené na záměrném přehrávání. Některé se zdrží třeba jen na jednu scénu, ale i tak to potěší. George Clooney nemá zdaleka největší prostor, ten si urval Josh Brolin. Ten film pojal nejvážněji, nijak nevtipkuje, nijak zvláště oproti ostatním nebaví. Film má svižný rozjezd, vtipný prostředek, vlažný dojezd, obsahující pitominky. Coeni neoslnili. 6/10

Chudák holka Sarandonovic, ta si tedy dala, podprůměrnější scénář a režii si už vybrat nemohla. Vůbec celé to solidní herecké obsazení nižší hvězdné svítivosti (Topher Grace, Gil Bellows, Donald Sutherland) vyšlo vniveč. Slyšeli jste snad někdy o tvůrčím tandemu Jason Stone/Scott Abramovitch?! Vsadím botník, že určitě ne. První jmenovaný je režisér, jehož filmy nikdo nikdy neviděl, druhý je televizní scenárista, který je pouze schopen načmárat jen rutinní detektivku, kterou režisér není schopen ničím zajímavým ozvláštnit. Televizní obrazovka je pro tenhle film zcela adekvátní. Vše je situováno do zapadákova, kde lišky dávají dobrou noc. V tomhle vděčném, ohraném a hodně rozpočtově levně vycházejícím prostředí se rozprostře vyšetřování rituálních vražd, které má zcela nevzrušivý průběh. Ač je Susan Sarandon velmi zkušenou herečkou, která je zvyklá na to, když se něco nepovede, i jí se určitě chtělo plakat nad nesmyslnými dialogy, přihlouplými vyšetřovacími metodami a také nad tím, že na takovou blbost nikdo nebude koukat. Body nakonec jistí její geny, díky nimž je to zachovalá dáma, kterou bych příště rád viděl v kvalitním snímku, u kterého se nechcípá nudou, rutinou a blbostí. 2/10

Když má Jason Bourne u CIA závoru, nese alespoň pytel zázvoru. A každý americký operativec si dá rád zázvorové pivo. A tak se dvě hodiny Bourne honí evropskými městy, aby mu ten zázvor nesebrali. Mám takový pocit, že už se Bourne vracet nemusel. Damon to už dávno točit nechtěl, přemluvili ho k dalšímu dílu až po deseti letech. Jeho výkon je nucený a rutinní, prostě z něj nešel žádný prožitek. A podobné je to s celým filmem. Není nekvalitně natočen, akorát se nedostaví žádný hutný dějový pletenec, který by diváka přikoval. Akce nejlepší ze všech dílů. Pokud si z filmu budu za určitou dobu něco chtít vybavit, budou to určitě akční sekvence, kterých sice není mnoho, ovšem stojí za to - úvodní honička na motocyklu, která dopadne pro Bournovu pasažérku tragicky, ovšem ta je nic proti pozdějšímu námrdu, tedy finální automobilové honičce, která působí absolutně realisticky, tedy bez angažování CGI, dobrý dojem zanechala i závěrečná bitka se zabijákem. Jenže to je asi tak všechno. Pokud neznáte předchozí díly série, budete značně tápat, do víru děje se dostanete jen sporadicky. Všechny dějové kličky působí rutině a ohraně, o nic víc nenabízí herecké obsazení. O Mattu Damonovi a jeho nezájmu dát do role víc už řeč byla, takový Tommy Lee Jones zopakuje přes kopírák všechny svoje záporné role a má vystaráno, to samé Vincent Cassel v roli zabijáka. Julia Stiles je ve filmu jen na začátku, pokud jde o nejintenzivnější otravování ve filmu, na to je expertka taková Alicia Vikander, takže pokud se vám líbí, užijete si ji vrchovatě. Paul Greengrass se snažil, na akční smršť ho nikdy moc neužilo, byl jsem ale i tak jeho technickou zdatností v akčních sekvencích potěšen. Celý film je ale založen na honičce za zázvorovým pivem, což se poměrně záhy značně okoukalo. Prostě dějově je film o ničem. 5/10

Tenhle hrdina byl v tom románu schován. Konečně jsem se dočkal regulérního pokračování Nekonečného příběhu, které je pro diváky trpící lynchovským, cronenbergovským a artovým syndromem. Roky nemrdaná a rezivějící manželka, čekající, až jí menopauza každým dnem zaklepe na vaginu, jednoho dne obdrží poštou knihu, jejíž autorem je její bývalý manžel, s nímž se dvacet let neviděla. Začte se do knihy, tentokrát to nebude na školní půdě, nýbrž v její útulné posteli, a začnou se dít věci. Před jejíma očima se zjeví fantazijní svět, jehož hlavním hrdinou je dobrácký Kamenožrout, který se svojí rodinkou střetl na silnici Nicotu, která na sebe vzala podobu tří vidláků. A ta mu jeho milovanou rodinku brutálním způsobem vzala. Ve Slonovinové věži už neúřaduje ta malá piča z jedničky, nově je to detektiv v kovbojském klobouku, kterému Nicota bere plíce. A tihle dva se budou snažit u naší přestárlé čtenářky probudit zbytky fantazie. Zbývá jen dodat, že Nicota tentokrát kosí Texas. A jak to jejich pinožení dopadne? To je Velký konec. Závěrečná pointa, která nepřišla, mohla ve mně probudit 500 odstínů jebloty, jelikož jsem ale záměr tvůrců nepochopil, zůstaly jen kusé zážitky z filmu, k nimž patří i otázka, kde by Amy Adams byla, kdyby kdysi nevynalezli mejkap. A tak jsem pozvolna začal fantazírovat, jak vypadá v šest hodin ráno a jestli má i rezavou pipku a raději jsem zahnal tyto nepříjemné představy. Ale na filmu se mně přece muselo něco málo líbit, jinak bych mu dal odpad. Po zjištění, že se na texaských silnicích nezastavuje, pardon, na silnicích ve Fantazii, mávajícím lidem v nouzi, a tento pěkný zvyk nechtějí porušovat ani příslušníci VB, náhodou projíždějící kolem incidentu silničního provozu, film skutečně nebyl daleko od odpadu. Jenže to byl film teprve na svém začátku a přede mnou byly ještě bezmála dvě hodiny, které plynuly ve velmi pozvolném tempu, v němž naše čtenářka občas samou hrůzou upustila rozečtenou knihu, a za mámu jí byla herečka Laura Linney, mezi nimiž je věkový rozdíl deseti let, což dávalo nebývalý prostor myšlence, jak on to ten režisér Tom Ford celé myslel. Uvědomil jsem si, že není dobře, že zmizela artová kina a zavřely se kavárny, v nichž by se nad laskonkou a bylinným thé daly vést hodinové debaty nad hlubokomyslnými nuancemi a nejednoznačným významem jednotlivých scén, které běžný divák svým pohlavním orgánem neuchopí. A je-li takový film opatřen dobrým vizuálem a kvalitním hereckým obsazením, pak jsem ochoten podstoupit artovou torturu více než jednou za sto filmových let. Ale dnes ještě ne, dnes nemám tu správnou artovou náladu. 5/10

Správně infantilní návrat čtyř přerostlých želv, co jdou zase (jak nepřekvapivé) jednou zachránit svět před jeho koncem. A divák bude zasypán přívalem hlášek a akce. V podstatě se jedná o přebalený první díl, podstatný rozdíl tkví hlavně v řadě prvků, o které je druhé pokračování obohaceno. Želví partička se rozrostla o sympatického newyorského policejního strážníka Caseyho, co holduje hokeji. Vrací se i "hrdinný" zachránce Vernon z jedničky, který tak trochu zneužívá svoji slávu, aby ale následně prohlédl a přestal se zabývat svým egem a dál pomáhal stmelené želví partě. April je stále sličná, nic víc extra od ní nešlo očekávat. Temnou stranu zastupuje záludný Trhač, který prchl při transportu do věznice. Vzal si na pomoc intelektuálně podřadnou,avšak mezi comics fandy proslavenou dvojici trestanců jménem Bebob a Rocksteady, které ještě uvidíme zmutovat v divočáka a nosorožce. Trhačův mocný klan začíná nabírat na síle, o to hůř, že se spojí s vědcem, co vyvinul nebezpečné sérum, které mění člověka na zvíře. A aby těch parchantů nebylo málo, jejich řady doplňuje Krang, zástupce mimozemské civilizace, co zná recept, jak si podmanit svět. Druhý díl je o něco komplexnější než byla jednička, se kterou si v podstatě v ničem nezadá. CGI absolutně věrně ztvárňuje želví partu, která se v reálném prostředí pohybuje zcela přirozeně, žádný rušivý prvek jsem neobjevil. Želváci jsou zdaleka nejlepšími herci. Oproti (levnějším) hercům se jim daleko lépe daří projevovat emoce nebo podat vtip. S Bebopem a Rocksteadym se moc za film nepotkají, je velká škoda, že jejich vzájemná konfrontace byla tak nízká a prakticky k ničemu nevedla. A teď ten hlavní zápor filmu. Velká část filmu podléhá náctiletému publiku, což se projevuje infantilní formou, která je oproštěna od undergroundového comicsu, až to má za následek to, že jinému publiku se film jen těžko může zalíbit. Velkolepou technickou stránku také podporuje skvělý hudební doprovod s povedeným hudebním motivem z hudební dílny Steva Jablonskyho a ještě celá řada songů z let minulých. Producent Michael Bay pověřil režií málo známého režiséra Dave Greena, který se řídil infantilně, občas mírně temně pojatým scénářem. Vzešlo z toho zábavné a akční pokračování, po němž si pravděpodobně už nikdo nevzdechne na dávné, technicky tristní "želví" filmové počiny, v nichž se musela parta ochotníků navléct do gumových kostýmů. Dvojka ztratila svoji sílu ve finále. Přece jen bylo z těch odbytějších. Na scéně bylo hodně dobrých postav, ale po řídce pojatém finále jsem si sotva vybavil, co se s nimi stalo. Do třetího pokračování už nemá význam se pouštět. Želvy prostě nežeru! 6/10

Rozkošně masitý Steven Seagal pomůže krásce v nesnázích a odpraví padoucha, který si na ni dělal nárok. Atraktivní striptérka mu na oplátku slíbí část padouchových peněz, které jsou schované v Jaguáru, co stojí na hlídaném podzemním parkovišti, a sex (invenčně nejlepší nápad z celého filmu!). Vzápětí oba mají v zádech narkomafii vedenou dvojníkem současného Pepy Melena, jenž pase po ulitých penězích. Vše se semele v čarokrásné Paříži, jejíž ráz ale s nevynalézavým kameramanem zapadne. Vše je pořízeno za směšný rozpočet a je bídně zrežírováno, podle toho film vypadá, tedy směšně. Akce je ve filmu dohromady cca 5 minut. Napočítal jsem jen tři kratičké bitky + nervydrásající "akční" finále, podobající se úrovní odpolednímu seriálu na Primě. Titulní hrdina roky sloužil v armádě, ve zvláštních jednotkách a byl federálním agentem, není to ale na něm vidět, spíše to vypadá, že si roky dopřával v Mekáči, kde nakynul, až mu sebemenší pohyb činí potíže. Seagal působí dojmem, že má v zádech desku a ta mu znemožňuje pohyb. Problémem byl i jeho dublér, ten se vyskytoval i ve scénách, kde jeho služeb nebylo zapotřebí. A skandální byla i okatá zadní projekce ve scénách s jedoucími auty. Keoni Waxman je dvorním režisérem Seagala, ale spíše je mi někdejší akční ikony líto, že je odkázán na takového patlala, kterému skutečná režie dělá potíže, a tak jen splácal dohromady pár mrzkých pohyblivých obrázků. Mezi režiséry se nedá počítat. Až na exotickou krasavici Jade Ewen a kratší stopáž, se jedná o zcela dementní film, který sotva dokáže uspokojit nároky akčního fandy (céčkové produkce). 1/10

Kde by byly americké zapadákovy, jako je Milton, bez svých schizofrenních týpků, jako je Jerry. Ten už delší dobu nerozeznává realitu vlivem vysazených léků. A tak to jednoho dne pro něj dopadne špatně. Zabije kolegyni z práce, do které se bláznivě zakoukal. A když zabil jednou, co by nezabil podruhé, potřetí. A iránská režisérka Marjane Satrapi měla potřebu natočit o tom film, divně oscilující mezi černou komedií, hororem a psychologickou férií, v závěru se dokonce zvrhne v komedii s hudebním číslem(!). Beru hodně, ale co je moc, to je moc. Ryan Reynolds a spol. byl celkem fajn. Hugo Bošši se podařilo vykouzlit dementní výraz, jenže rozkol filmu byl natolik nesnesitelný, že jsem po celou dobu nepřišel filmu a jeho divnému hrdinovi na chuť. Užil jsem si (tří) mluvících hlav jako v Saxáně, ovšem mluvící domácí mazlíčky si tvůrci mohli nechat do animovaného filmu. Dr. Dolittle a jeho plynně konverzující zvířectvo už zde bylo. A samotný námět také nepůsobí zrovna původním dojmem, existuje starší film Hlasy v hlavě s Danielem Craigem (r.v. 2000), který se tomuhle nápadně podobá. Na horor je zde málo gore. Na dobrý psychologický film je Ryan Reynolds veden za rošťáckého herce, který nic nebere vážně. (Bizarní) pokusy o nadhled zde tedy nefungují, jak by režisérka chtěla. Všechno je to hlavně divné než s(vé)právně černohumorné Jedním ze zajímavých okamžiků filmu je scéna, v níž se Jerry dostane z vlivu prášků a na chvíli vidí svět v jeho reálné podobě. Jeho útulný a uklizený dům náhle připomíná nechutné smetiště, uřezaná hlava Gemmy Arterton nemluví a páchne a kocour se psem neprojevují zájem o svého pána. Tohle bylo velmi působivé, víc zajímavého jsem ale ve filmu nenašel, až na výpravu lehce evokující osmdesátá léta. Závěr filmu je příšerný a vůbec nekoresponduje se zvolenou formou, ta se ale stejně po hodině magoření z diváckého hlediska ohrála. Na co jsou Reynoldsovi takové filmy? Určitě by se jim měl vyhnout. Komerční úspěch z nich nekouká, divácký zážitek nepřevyšuje běžný průměr a ještě si divák u filmu připadá divně. 4/10