kingik

Takhle blbě to dopadne, když se nepříliš talentovaná režisérka pustí do potenciálně zajímavé látky. K filmu si dejte pochutinu, nejlépe chlupatou deku, z níž budete ukusovat sousta, k nimž vás dožene tenhle pičovně zpracovaný/zprasený film, za oříšky, chipsy a jiné rozhodně neutrácejte, nechte si to k lepšímu filmu z kategorie horor. Ostatně tuhle kategorii tak trochu reprezentuje až ve vlažně pojatém finále. Do té doby se jedná o žánrově nezařaditelný film, snad nejvíce se otírá o psychologický žánr, ovšem ani to není příliš markantní. A pokud nemáte uvařeno, uklizeno, nakoupeno, nevadí, během této nekonečně zdlouhavé rapsodie na žvásty u stolu stihnete v pohodě vše. Ve filmu se prakticky nic podstatného neodehraje. Hlavní chlápek má trauma z dávného úmrtí syna, tím jsem si jist, ovšem co přesně se jeho synovi stalo, na to už si povolejte Sherlocka Holmese. Patrně zemřel po úderu Rafaela Nadala, neb v jeho úmrtí svoji roli sehrála tenisová raketa, anebo jsem to prostě nepochopil. Jistě se pobavíte nad relativně zábavným hádáním příčin jeho úmrtí, pokud ovšem sami nezemřete nudou. Nápad přijmout pozvání od bývalky, která nemá zrovna ty nejčistší úmysly, trpí mnoha neduhy. Exotická režisérka Karyn Kusama si s nimi od počátku nevěděla poradit, nedokázala je odbourat. Film se sice zuby nehty drží jakéhosi realistického přístupu, ale selhává ve formě vyprávění, které nemá sebemenší vnitřní logiku, slavné to ani není s technickým zázemím, všude přítomná ponurost, slabé nasvícení, gore je zcela zbabělé, pár slabých úmrtí přijde až v závěru. O hercích se nedá prohlásit, že by byli přímo strašní, ovšem zapadávají dokonale do nevýrazného konceptu. Nudné pojetí si s tímhle filmem vybavím v prvé řadě, určitě si ale nevybavím žádný výrazný moment filmu. Námět určitě měl svůj potenciál, jeho režijní (pře)vedení je ale slabé, nudné. Nedá velkou práci u filmu usnout. Pozvání ke spánku tedy proběhlo úspěšně. 4/10

Když si chcete odpočinout od předražených filmů, nastupují ty levné, se spanilými děvami, které okouzlí, i když by na kondom nebylo. A tak se ke mně dostal i tenhle ambicí prostý thrillerek/horůrek, v němž se do popředí dostává vnadná Katie Cassidy, která si nastěhuje do uvolněného pokoje po předchozí nájemkyni, co záhadně zmizela, dívku záhadného charakteru, pochybných mravů a lesbicky orientovanou. Holky se po čase k sobě budou (sexuálně) lísat, netrvá to dlouho a stanou se z nich spojenci ve zločinu vraždy. Nová spolubydlící zabije ve sklepě bývalého přítele své kamarádky. A na oplátku bude žádat protislužbu, spočívající v odstranění jejího fotříka, který jí zřejmě prováděl nepěkné věci. A pořád je zde záhada zmizelé spolubydlící. Kanadský počin disponuje ne úplně otřepaným námětem, samozřejmě, spousta z toho už byla k viděný v podobně spřízněných filmech, takže nic šokantního se nekonalo, stejně mě ale bavilo, jakým směrem se bude vražedný plán na odstranění nic netušícího fotříka ubírat. A ono je to dost postavené na zvratech a překvapeních. Režisér Michael Greenspan asi brousil hlavní představitelku, ono se není moc divit, odmítl by ji snad jen blboun nejapný, ale hlavní je to, že s oblibou točí filmy za pět prstů, které nevypadají vůbec špatně. Katie Cassidy moc hlavních rolí nemá, takže jsem uvítal film, kde nebyla za blbou ani za přemoudřelou, prostě do jámy plné paragrafů spadla, že ani nevěděla jak. Poutavou formou natočené. A Katie víc obsazujte, nebo vyrazím do kanadských končin, kde jsou ty holky nějak hezčí. 8/10

Nezabírat můj zadek, please! To byla jediná podmínka, kterou si Kate Beckinsale dala do smluvní klauzule, než se s menopauzou na dohled znovu nasoukala do těsného latex kostýmu. Úkol pro tvůrce byl prostý - naškrábej (mírně béčkový) scenáristo nějaký (mírně ne-béčkový) příběh, aby upíří fetiš sága zase ožila, nejlepší bude, když tam vrzneš osvědčený konflikt mezi klasickými Upíry a vlkodlaky Lycany, samozřejmě drž se toho, že válka mezi nimi je na spadnutí, nezapomínej na úklady, zrady i návraty již kdysi zemřelých, párkrát nečekaně zamíchej dějem tak, že odstraníš pár významnějších postav. Mezi tím vším mumrajem se bude motat latexová, sexuálně nevyužitá, zradou frustrovaná i mateřskými pudy strádající Selena. Vy kostyméři, přes víkend sjeďte veškeré dostupné femdom porno, aby se čtyři ženské hrdinky -Selena, Semira, Alexia a Lena- mohly patřičně po scéně promenádovat až s nadřazeným stylem nad mužskými protějšky. Ty český osvětlovači sviť, ať šije nit, ne, skoro nesviť, ať se to celé utopí ve tmě. A paní režisérko, vy režírujte tak, ať není znát vaše předchozí práce na seriálech. Zadání bylo jasné a vyšel z toho lehce atypický výtvor, v němž se toho děje poměrně dost, a to tenhle kousek trvá jen cca 80 minut. Kate zaznamenala pomerančový výsev na zadnici, jisté to úplně není, ovšem jak jinak si vysvětlit skutečnost, že detail její zadnice tentokrát zcela chybí. Další zvláštností je, že výrazný femine prvek prostoupil až na režisérskou sesli, do níž poprvé usedla žena. Anna Foerster je náhodou dobrá režisérka, akční sekvence jsou dynamické, nechybí jim (vizuální) nápady, děj je pochopitelný. Na ženskou je to zrežírované fakt super. Kdyby náhodou divák neměl pamatováka na předchozí díly, pro jejich připomenutí je hned v úvodu filmu nenásilná rekapitulace. Tenhle díl nese i výraznou českou stopu, během děje jsem identifikoval Stivínovou s Novákem v nepodstatných štěcích, casting i technické zázemí je ale složeno z četných českých jmen, markantně je to výprava. Co mně nevyhov(n)ovalo byly bitky a souboje, byly líbivě provedené, jenže byly kratšího rázu, hlavně ty finálové souboje se měly udělat podstatně delší. Krátká stopáž určitě není jen tak, jistě se v produkci prostříhávalo, až film občas působí až příliš zjednodušenou formou, nikoliv ale jednoduchým dojmem. Digi gore se snažilo nebýt zbabělec, na komerční film je k vidění porce krvavých záběrů. Máte-li chuť utopit se v ponurém filmu s jasně definovaným příběhem, v němž starší ženské ročníky rády ukazují, že upírky jsou hodné i zlé sexy mrchy, pak je tenhle film jasnou volbou. V zásadě se pořád jedná o příjemně drsnou pohádku. Z toho tedy vycházejme. 9/10

O Honzovi a Barušce reloaded. Z původního obsazení zůstal jen Kemr, ten si nyní říká James McAvoy a výrazně omládl. Teď čeká na svoji 24 identitu s názvem Bestie, jedná se o perzonifikaci jednoho předního českého politika, jehož příjmení taky začíná od B. No, nic jsem dopředu neprozradil, nemusí to být zrovna ten, koho myslíte, může to být Blbec, Bačkora, Bumbrlíček, Brumbál, Brambas...Lokace zůstaly v podstatě stejné. Ano, 80% děje se odehrává ve sklepě, rozpočet tedy nijak nebyl zbytečně navýšen. McAvoy už nepolyká po vzoru Kemra klíče, unáší namísto jedné holky rovnou tři děvčata, hezčí, prsatější a herecky zajímavější než byla původně obsazená Konvalinková. A co je záměrem Bestie? Obrat důchodce o jejich úspory. Jejich zájmy přišla hájit postarší psycholožka. A i když by peníze přišly na krmivo pro zvířátka v zoo, co se nachází nad sklepením, tak je zásadně proti tomu, neboť i důchodci mají své potřeby. Když nebudete film brát moc vážně, možná, že by se vám mohl i zamlouvat. Jenže já jsem nechtěl vidět satirickou šarádu s hororovými prvky a s rozverným McAvoyem, chtěl jsem vidět působivou sondu do duše pana Magora (kupodivu to není od B) v pořádném hororovém balení, dobrá, pana Blbce (to už je od B). McAvoy se svými identitami příliš hrůzy nenažene. Z těch slibovaných 23 identit se vyjeví jen sotva čtvrtina, které určitě nejsou nijak děsivě pojaté, ale spíše legrační až zábavné (viz tanec Magora v jeho pokojíčku s přehrávačem u "okna"). A většinou filmem prostupovala nuda. Strašně všechno zdlouhavě pojaté, žádný cit pro dynamiku. Napětí se dostavilo prakticky až s příchodem finále. Finále tedy taky žádný zázrak. Tvůrci nápad z jedničky, tedy roztažení mříží holýma rukama, dotáhli do příjemného absurdna. A přidali i další prvek - lezení po kolmé stěně. Nové obsazení je zajímavé, režie občas podmanivá a technicky zdatná, až na neuhlídaný stín kamery v jednom z retrospektivních záběrů z lesa. Opět mě ale M. Night Shyamalan o svých mimořádných kvalitách nepřesvědčil. scénáře píše pořád hrozné. V globálu se mně film nelíbil, v jednotlivostech má své světlé i temné chvilky. V podstatě se tedy jedná o mimořádně Rozpolcený film. 6/10

Maléry pana účetního po americku, chcete-li po hollywoodsku. Máte-li rádi složitě strukturalizované, extrémně překombinované, (pří)jemně nesrozumitelné, neotřele zpracované thrillery, v nichž geniální autista mistrně ovládá bojová umění, stejně jako ty nejsložitější matematické příklady, mohl by se vám tenhle ne úplně nezajímavý slepenec všeho možného i nemožného zamlouvat. Základem příběhu je atraktivní čtyřicátník, u něhož na první pohled není jeho postižení patrné, ženy by jej mohly opíchat i pohledem, ten by ovšem patrně na nabídku k sexu reagoval odříkáním dětské rýmovačky, kterou ve vypjatých chvílích tak rád drmolí. Ale rovnou se smiřte s tím, že na mezilidské vztahy není stavěný, i když by tak rád přivítal pohlazení. Většinu svého života žije totiž v osamění, ovšem nežije si špatně. Kluk jeden, přepírá prachy drogovým kartelům, jeho nelegální účetnictví už mu vyneslo jmění. Nově jde ale po něm Ministerstvo financí, nájemní zabijáci a ke všemu se uvolil, že ochrání jednu ne moc hezkou pipku, novou kolegyni z práce, před jejím utracením. Nutno uznat, že dvě třetiny filmu jsou neotřele zrežírované, originálně vystavěné, kvalitně zahrané, jednalo se o zajímavě fungující žánrový (pro)pletenec. Prostě radost sledovat. Nevím, k čemu došlo v produkci, že film najednou začal být odstrašujícím. Jeho dojezd, kdy vše mělo nějak zajímavě splynout a perfektně vygradovat, se stal nechtěnou "drebinovskou" parodií, příšernost sama, slaboduchá slátanina k popukání - zkrátka vše negativní v jednom. Šikovné střídání žánrových i sexuálních poloh se najednou obrátilo proti tvůrcům a vše přišlo vniveč. Netřeba vyzrazovat "zásadní", zcela vážně míněná závěrečná odhalení stran bližních ústředního hrdiny, což vše předchozí značně devalvovalo. Diskutabilní se rázem stalo i to, jak správně by měl divák vnímat hlavního hrdinu. Je dobrák od kosti? Je to bídák? Proč je vlastně tak nejednoznačný. Gavin O´ Connor je průměrný režisér, tohle ale mohl být jeho nejlepší film. Bohužel, i jeho nejlepší film to je. Vůbec by nevadilo, že akce je poskrovnu a nevypadá nijak extra, nelíbil se mně celkový (emotivní) rozkol filmu. A jeho závěrečná debilita. Ale více takových rolích pro Beňdu Skvrňáka. Když Bourne s Huntem nebudou mít čas, mile rád zaskočí. Jen si po vzoru svého supermanovského autisty změní identitu. Rázem z něj bude geniální matematik jménem Pat Mat. 5/10

Nejlepší je s duchy prcat, než oni vyprcají s vámi. Čerstvý vdovec se třemi závazky se této zásady nedržel. A utěšen novým domem, v němž se už po dvě století potulují (dvě) negativní entity ženského rodu, si myslel, že už bude mít na všechno klid. To by si jeho dvě malé děti ale nesměly nic začít s pozůstalými věcmi z truhly patřící někdejším nájemníkům, do nichž zlý duch zaklel svoji sílu, a které dokáží výrazně měnit charakter nových vlastníků. Viktoriánský dům, v němž se za dávných časů praktikovaly spiritistické seance, je na nové nájemníky dobře připraven. A divák se musí především spokojit jen s nepříliš originálním vývarem z desítky jiných, podobně orientovaných hororů. A když se intenzita strašidelných scén vytrácí, může se počítat se sličnou Brooke Butler, kterou můžete pomyslně oprcat dle libosti. Film má samozřejmě zřetelně nízký rozpočet. Nějakých skutečně působivě strašidelných scén jsem se nedočkal. Zlověstný pocit přítomen byl, ovšem režijně by se musel stát zázrak, aby to strašeníčko přikovalo do židle. Herecká osádka celkem vévodila a dařilo se jí kompenzovat liknavější scénář a slabou režii debutanta Thomase Della Bella. Brooke Butler velká sympaťanda, kozy jako vozy, jenže režisér by asi snad ztropil žárlivou scénu, kdyby ten nápad Matky přírody předložila odhalený. Horůrek bez velkých ambicí, s uspěchaným finále, ovšem oproti tomu oceňuji, že závěr nevyzníval pozitivně. Takže stokrát obehraný námět, na jehož nedostatky se dá (relativně) zvyknout. 5/10

Ještě před nedávnem o sobě neměli nejmenší tušení, nyní budou muset Jim a Aurora bok po boku překonat nástrahy liduprázdna a nudy ve vesmírné lodi, která letí někam za poutavějším příběhem. Když nic jiného, u tohoto filmu se dá solidně zhebnout od u7. Naprosto nepochopitelně má film bezmála dvě hodiny, přičemž se v něm dvě současné megahvězdy Jennifer Lawrence a Chris Pratt snaží všemožně zainteresovat diváka o svůj osud probuzených spáčů z hibernace, kteří mají na sexuální hrátky 90 let. To je doba, kdy by měli dorazit do cíle své cesty. Kde nic, tu nic, scénář si dal pauzu. A tak se nezřídka stává, že i přes vypiplanou režii, se do filmu pozvolna vkradla nuda, následně i rozespalý Laurence Fishburne, v neposlední řadě sexy outfity ženské představitelky a porce vizuálních efektů, což tak úplně na zažehnání velkého zíííííííííííííííííííííííííííívnutí nestačí. Jennifer celou dobu tahá perfektně padnoucí oblečení odněkud, či přesněji řečeno odnikud, což je asi největší záhada filmu. To skutečné tajemno film jen z velké části předstírá, scénář je vesměs banální, v mnoha ohledech postrádající logiku. Koho by mělo dvě hodiny bavit zkoumat, co Jima probudilo, proč mu rok trvalo, než probudil někoho dalšího, proč vůbec nemasturboval...vlastně těch proč bylo nepočítaně. Komorně vystavěný příběh dává tušit, že film by bez velkých hereckých jmen zrovna tak dobře mohl přistát v televizním hábitu, kde by to s Chrisem Prattem v jeho otylé verzi, tedy ještě daleko před jeho proslavením, roztáčela Jana Kratochvílová, která by snad do unylého filmu vlila šťávu. Divák by pak Chrise politoval, co mu to ten nesoudný casting přihrál za partnerku. Zvracející publikum by už pak mělo jasný důvod pro přesídlení na, pokud možno, hodně vzdálenou vesmírnou kokotlonii. Roztahaná nuda, nuda, nuda v origoš balení. 6/10

Legendární veršotepec Štěpán Šafránek se pošesté vrátil, aby zjistil, že se ocitl ve společnosti mrtvých básníků. Dnes už je mu 55 let, sám si vaří, nejčastěji pokrmy z vajíček, má závazek v podobě Štěpána Šafránka juniora a již třetím rokem je z něj vdovec, i když se vlastně nikdy neoženil. Neuzrál už čas našeho poetu oženit? Co takhle se sympatickou fotografkou ze sousedství, t.č. bez zaměstnání, s jedním závazkem, která má slabost pro veršující lékaře. Je neuvěřitelné, že se s tímto básníkem potkáváme už bratru 35 let. A studnice nápadů na filmové verše není bezedná. Tohle, možná ne definitivně poslední pokračování, přišlo napravit tristní dojem předchozích dvou slaboučkých dílů. Na značkách jsou staří známí - Kendy, profesor Ječmen, Vendulka, podnikavý Karas, bývalý doktor Epstein, pohřebák Písařík a další. Shledání s nimi není nikterak problematické, děj není nijak přehuštěný, hlášek je tak akorát, těch vypointovaných mohlo být přece jen víc, Prim(u) držely ty sebeironické, nezbytný product placement samozřejmě nechybí. Pokud jste nějakým zázrakem úspěšně ignorovali předchozí díly, až tak to nevadí, nebudete ale v obraze, pokud jde o Šafránkovy staré známé z minulosti. Pecháček s Kleinem neudrželi lať nijak vysoko. Určitě se ale jedná do jisté míry o napravený dojem nekoukatelných pokračování z roku 1993 a 2003. Šafránek a spol. by se možná ještě mohl vrátit posedmé, kdy už bude název "Jak jdou básníci do penze" nasnadě. Veršotepec přidal poslední rým a odkráčel v dál. Jeho filmová pouť tímto končí. Pro kozy Dendy Nesvačilky snad šel světa kraj. 6/10

Moderátor Musil po úvodní znělce uvádí další díl oblíbeného pořadu lakonicky nazvaného Nebezpečné stahy: "Dnes se nám přišla svěřit žena, která má celoživotní problém a ocitla se na rozcestí. Potleskem přivítejme Janu Musilovou..." Do studia vchází upravená dáma v nejlepších letech, na které je snad divná jen její paruka a vzdouvající se bříško, které skrývá pod šaty. Jana usedne a podivně zabarveným hlasem, simulujícím ženský soprán, se rozhovoří o svém trápení: "Jsem Jana a již padesátým rokem jsem uvězněna v mužském těle. Milenec mě opustil, nyní jsem i těhotná." Následuje letmý záběr na moderátora, který jen stěží potlačuje slzy. "Dítě má přijít na svět každou chvíli, již nyní plně pociťuji NEBEZPEČNÉ STAHY..." Moderátor s ustaranou tváří se zeptá, zda chce Jana, aby asistentka přinesla výsledky z detektoru lži. Po Janině souhlasu následuje reklamní brejk ------------------ Jsme zpátky ve studiu, moderátor vytahuje z obálky výsledky a je evidentně zhrozen. "Jano, je to šokující!" Moderátor se zadívá do prázdna, pak promlouvá s velmi vážnou tváří, ale už jen obtížně skrývá své pohnutí v hlase..."Musím říct, že to jsme tady ještě neměli, výsledky jsou šokující i pro mě." Dlouze se na Janu podívá, kamera švenkne na Janu, hudba, zřetelně inspirovaná nejlepšími díly Hanze Zimmera, jen podtrhne napětí ve studiu. Musil odhodlaně: "Jano, ale Vy nejste vůbec těhotná, bříško máte vycpané polštářem." Ale to není vše. Musil vytahuje ještě druhou obálku, v níž má další výsledky z detektoru lži. "Jano, je to děsivé zjištění - Vy jste já!!!" Moderátor se rozpláče, obejme sám sebe a do odjíždějící kamery prohlásí: "Nikdy nejste na problémy sami, vždy se dá na okamžik sejít z cesty, ale od toho, abyste se vrátili na tu správnou cestu, jsou zde s vámi NEBEZPEČNÉ STAHY. Proto se nezapomeňte dívat i příště." 0/10

V Singapuru se dějí věci. Dvě ženy tam spáchaly rituální sebevraždy, které zachytila webkamera, celou záhadu přijíždí rozlousknout reportérka, která zde prostě musí být, vždyť jednou z obětí je její sestra, následně je dům s pozůstalými zamořen duchy, na církev se stupňují kybernetické útoky, na přetřes přijde exorcismus i vyvolání démona Leviathana, popisovaného v Bibli. Těžko říct, jestli jsem na něco v tom výčtu zapomněl, neb je toho na jeden film přehnaně hodně. A rozhodně nelze prohlásit, že by to celé bylo bravurně natočené, originální a celistvě fungující. Singapurský režisér Kelvin Tong měl asi strach, že už si nic jiného pro americký trh nezrežíruje, a tak pro jistotu do své americké prvotiny vecpal, co mu jeho ruka na papír přenesla. A pro diváka vznikla trochu muka. V pohodě totiž stačilo rozvést tak dvě dějové linie, naflákat všechno možné se prostě nedalo ukočírovat zdárně. V podstatě se jen čekalo, v jakém bodě se všechny postavy, kterých také nebylo málo, potkají a udělají spolu pořádný hororový mejdan. A nic z toho. Vše je jen velmi kolovrátkově zrežírováno, prakticky je zde jen minimum extra zapamatovatelných scén. Ale když režiséra tolik bavilo to stereotypní strašení, tak proč ho hned posílat do prdelních otvorů. Film v oblasti žánru hororu nic extra nepřináší, je sice značně předimenzovaný, není ale ani nijak katastrofálně nezvládnutý. Prostě od snaživého režiséra to byla (s)míchaná hororová tutovka, ze které se dá vybrat něco málo zajímavého pro oko diváka. 5/10