kingik

Zábavné to rozhodně bylo. Bernatský se Svěceným byli vtipná a originální dvojka, co měla solidní porci nápadů. Jenže já asi chtěl ještě víc legrace a méně trapasů. A tam už tvůrci svoji slabinu neodbourali.

Extrémní týden, který nevybíravou formou glosuje po svém známý bavič a imitátor Petr Jablonský. To, že se pořad vysílá po 22 hodině, umožňuje jeho protagonistovi odvázat se a hnát nedávno minulé události, respektive události uplynulého týdne z oblasti politiky, kultury i sportu za krajní mez, což někdy vychází vtipně, někdy trapně. Podíl mezi tím, co je humorně nápadité a co už je jen nevkusně urážlivé, se poměrně stírá a v jednotlivých příspěvcích panovala vzácná vyváženost, kdy netřeba žehrat na dramaturgický ráz relace. Lepší už stejně nebude. Na úvod Jablonský zvolil imitaci osobností, které s oblibou paroduje nejraději. Největšího prostoru se dostalo pochopitelně Zemanovi, po něm následoval Klaus, co skončil po autogramiádě ve svěrací kazajce, v menší míře byl přítomen Sobota a Troška, kteří obstarali kulturní okénko spojené s premiérou třetích Babovřesk, následovala i úplatkářská kauza z fotbalu s rozhodčím, co za patřičné "kapříky" pískne všechno, slízla to i pražská primátorka Krnáčová, ušetřeny nebyly ani stupidní pořady o vaření a v jednom takovém vystoupila Chantal Poullain a její "dobrota" z žížal. Nově byly k vidění i osobnosti, které Jablonský do svého repertoáru zařadil poměrně nedávno, a sice ministr Babiš a hodně překvapivě i diktátor Adolf Hitler ve svém nenávistném projevu. Jablonský má v zásobě desítky osobností, které imituje, některé imituje s bravurou, u některých má ještě rezervy. Nejpromakanějšího má Zemana, toho ostatně dělá velmi často a rád, hodně dobrý je Troška, Sobota je rovněž dobře odvedený, ale toho už bych příště vynechal, protože se tímto bavič vrací do estrád, které satirickému týdeníku nesvědčí, to samé Poullain, která už by se také nemusela vracet. Babiš nebyl úplně zdatně odvedený, nevšiml jsem si, že by vždy nasadil podivný škleb, jak ho předváděl Jablonský, i když pravda, zjev to tedy je a hned se mu tak nikdo nevyrovná. Imitátorství i satira je náročná disciplína a Jablonský je ve svém živlu. Jak dlouho v něm o nedělních večerech na TV Barrandov ještě setrvá, záleží na mnoha okolnostech. Určitě nehrozí, že by mu došla invence, ostatně k tvorbě pořadu si přizval, respektive k psaní scénářů, svého otce a na place mu v terénu vypomáhá sličná zpravodajka Sandra Nováková a spol. Dá se předpokládat, že než pořad bude z nějakého důvodu za nějaký čas stažen z vysílání, vyřádí se populární bavič do sytosti a vyšponuje svůj pořad do extrémních výšin. Snad to také někdo ocení. Zatím je to víceméně trapné odhalování pravd za "zkreslenými" událostmi ze zpravodajství, ale proč tomu nedat šanci. 50%

Po zhlédnutí Nevědomí může divák upadnout do bezvědomí. A to v dobrém a hlavně v tom horším slova smyslu. Rok 2077. Země je po ničivé válce se Scavengery (nic tvůrcům nebrání tuhle ohranou stupiditu použít po x-té i tentokrát), zničeném Měsíci a následným radioaktivním ozářením neobyvatelná. Obyvatelstvo přesídlilo na Titan. Trůní zde jen servisní technik Jack Harper s řádovým označením Technik 49 spravující futuristické letouny. Se svojí kolegyní Vicou tvoří na Věži sehraný tým (snad i pár) pravidelně hlásící stav situace na Zemi do centrály. Jackovi před pěti lety vymazaly vzpomínky na minulost a od té doby žije v nevědomí, aniž by znal o sobě a o katastrofě která Zemi postihla, skutečnou pravdu. A tu brzy odhalí. Dal jsem režisérovi Joseph Kosinskimu po příšerně přepláceném a nezajímavém Tronovi druhou šanci a ten bídák ji zazdil. Sice definitivně zaparkoval v žánru scifi, ale po tomhle výtvoru by si opravdu měl najít jinou práci. Ten člověk by nezrežíroval ani Ferdu Mravence, kdyby ho převzal jako remake po Hermíně Týrlové. Opět se v žánrové oblasti pohybuje tápavě, s nejistotou a neschopností sobě vlastní nedokáže dát za dvě hodiny filmu punc originálního režijního rukopisu a v podstatě se uchýlil napodobovat svoje kolegy. Od Ridleyho Scotta přes Stanley Kubricka až po Jonase Akerlunda. Co tak asi z diváckého pohledu mohla přinést taková to podivná směsice režijních stylů? Předně je příběh pojat komorně a upozaděna je jak akce, tak i na vizuální a trikové stránce se nedá moc smlsnout. Vypadá jak z osmdesátek, a když má film lepší trikovou chvilku, tak nabídne vzdušnou honičku obtáhlou z Hvězdných válek. Když dojde na pár řídkých akčních scén, tak nejsou ani strhující a na rok 2013 příšerně zrežírované. Kapitolou samou o sobě je Tom Cruise, který v záběrech, kdy má na sobě kšiltovku s logem NY Yankees vypadá jak přerostlý pubescent, který jakoby vypadl z nějaké parodie a příliš do děje nezapadne také svým zcela bezkrevným a opět dost příšerným hereckým výkonem. Pár scén si odtrapní Morgan Freeman a ženská část zastupovaná sličnou Olgou Kurylenko a Andreou Riseborough se starali o to, aby neusnulo pánské libido. Film si hraje na dost sofistikovaný kousek, ale při bližší analýze a následném vyznění z toho vychází banální story k smíchu. Sice je film napěchován několika zásadními dějovými zvraty, ale to nepomůže, když ho řídí totál neschopný režisér. Cruise je sice zkušený byznysman, ale jako producent se netrefil či selhal v angažování režiséra, a je možné, že kdyby zvolil někoho jiného, zřejmě by film dostal zajímavější podobu. Takhle je to propadák promítaný v kině mimo hlavní letní filmovou sezonu, který je svým utahaným rozjezdem s tááááááááááák natahovaným nablblým dojezdem a celkově nezáživnou a prachbídnou stavbou příběhu v kombinaci se zastaralou technickou stránkou vzorovou ukázkou, jak se nemají točit scifi filmy. V kině zamávejte Cruiseovi a Kosinskimu ve vesmírném modulu se vzkazem, aby už se z vesmírných cest, pokud možno, hodně dlouho nevraceli. Mé hodnocení: 0%

Maggie třikrát uteče svým ženichům od oltáře a z jejího příběhu se stane novinový hit. Ike Graham je totiž novinář, který z vyslechnuté hospodské informace napíše atraktivní článek, kterým se chce znovu dostat do přízně redakce. A tak se Ike do Maggie zamiluje a já měl následovat jejího příkladu a měl jsem od tohoto filmu rovnou utéct. 40%

Horory céčkového Briana Yuzny už mám dávno za sebou. Sice jsem na nich před mnoha lety začínal, ale právě to je člověk, který v některých lidech způsobil předsudky o tom, že horory jsou kraviny nedávající smysl k jejich sledování. Ano, připouštím, pokud se nehororový divák podívá na tento pitomý film s úchylnými doktory dělající pokusy na mrtvých, okamžitě ho přejde chuť podívat se na nějaký jiný. Právě devadesátá léta hororům vůbec nepřála a vznikaly nedívatelné slátaniny, tahle je jednou z nich. Kdo si dnes vzpomene na herce Jeffrey Combse v roli z jednoho doktorů. Sice byl poměrně přesvědčivý, ale opět to byla taková ta z nouze ctnost ho obsadit do podobného filmu, protože horor byl zkrátka v úpadkovém období a tenhle a jemu podobné filmy jen přispěly k jeho anihilaci. Kdyby tenhle horor alespoň byl nějak přesvědčivě děsivý, záživný nebo stylově "ujetý" z pohledu diváka, ale je to jen samoúčelná břečka bez dobrých speciálních efektů patřící do kategorie ryzího odpadu. Vlastně devadesátá léta minulého století byla z pohledu hororové tvorby celá odpadová. Tedy pro mě rozhodně, až na pár výjimek. 0%

V tomto vynikajícím ultra drsném hororu se v titulní roli záporáka představuje populární wrestler Kane alias Glen Jacobs, který ve své roli působí skvěle primitivně, skoro vůbec nemluví, zato ale s oblibou své oběti rozseká, případně rovnou napíchne na ostrý hák, navíc jim vydloubne oči, a to všechno jen proto, aby potěšil svou zvrhlou maminku, která dělá správcovou v jednom zchátralém hotelu. Zrovna dorazilo čerstvé masíčko v podobě mladistvých delikventů, kteří sem byli spolu se zmrzačeným dozorcem vysláni, aby to tu v rámci zkrácení trestu trochu poklidili. A od jejich příjezdu se jejich nedobrovolný pobyt v hotelu změní v jedna velká krvavá jatka, kdy není jisté, kdo vlastně přežije. V tomhle hororu je navíc záporák spíše sympaťáček, ale ani teenageři nepůsobí hloupě, a tak je těžké si vybrat, komu fandit, navíc režisér Gregory Dark se vybičoval ke skvělému výkonu, a tak tomuhle hororu nechybí téměř nic tak zásadního.

Topení povoleno! Hodili Radka Bajgara do nepříliš stojatých a poměrně záludných (vodnických) vod a on kupodivu plave, a dokonce proti proudu (televizní tvůrčí zábavy). A je odvážný i ve střídání (plaveckých) stylů a hezky kope tvůrčími nožičkami a jeho makovička vymýšlí jeden nápad za druhým.Tímto budiž Radkovi odpuštěno, že před deseti lety na televizním národu spáchal tvůrčí zločin proti lidskosti, když na záchodě vysral obří lejno a po kvalitních cereáliích, které si denně dopřával, jej nazval "Ulice". Dnes je jinde. Rozhodl se oživit specifický žánr české crazy komedie s prvky scifi, se kterým kdysi markantní úspěchy sklízelo potentní proslulé duo Vorlíček/Macourek. Čtyři dekády se nikdo neodvážil pustit do úzce profilové vodnické tématiky, až nyní. Konfrontace s vodnickou rodinou Vydrovic, je z diváckého pohledu velice dobrá a osvěžující. Nechybí správně posazený humor. Trojice Hádek-Chýlková-Bartoška jsou vynikající a umí své postavy stylově i výrazově podat. Postav v tomhle seriálu ale není rozhodně málo, a to je jedno z úskalí, které seriálu bere sílu. Divák, nechce-li se začít v těch postavách, potažmo ději, po "vodnicku" topit, musí chtě nechtě strávit postavy, které na jedné straně břehu baví, a když doplave spolu s nimi až na druhý břeh, tak by tam některé nejraději nechal. To platí o Laušmanovi Jiřího Langmajera. Pro mě je tento herec až principiálně poslední dobou otravný. Dále do toho spadá i zbytečný Luděk Sobota a obecně platí, že čím známější herec, tím horší herecký výkon. Nebo ještě lépe zní - nezajímavý herecký výkon. Neherci Ondřej Hejma nebo Pavlína Danková jsou i na malém prostoru, který je jim dopřán, více než zoufalí. Z postav, které mají větší prostor, zaujme Barbora Poláková, která má trademark na postavy s bezbřehou naivitou, kterým umí dodat "naturščikovský" nádech, i když se najdou jistě i tací, jež budou namítat, že se takovéto uchopení její postavy sem moc nehodilo. Rozhodně za pozornost stojí sexy vystylingované trio Jezin, jmenovitě Nováková-Pazderková-Plodková, které vůbec nejsou tak šeredné, jak se o nich v seriálu říká. Skvěle posazená postava s negativním zabarvením je slečna Berková Marie Doležalové, která postupně scénu od scény nabírá vražednou sílu, kdy jí věřím její nezvladatelnou touhu topit návštěvníky koupaliště. Aby se nazapomínalo na konfrontaci vodníků s realitou, je přítomna policejní komisařka v podání tradičně herecky neotřelé Simony Babčákové, která se svým týmem vede vyšetřování, které v její kariéře nemá obdoby, a tím pádem, jí nedá ani chvíli spát. I přes značné riziko naservírovat divákům žánr, který už je mnohými považován za dávno mrtvý, není vše, co je na vodní hladině, v tomto případě ji představuje televizní obrazovka, ideálně třpytivé. Bajgarovi do vyváženého a stoprocentně přehledného režijního uchopení chybí nějaký ten coul a v praxi to znamená, že si velmi často vystačí se střídáním originálních, někdy až vtipně-temných momentů a s nimi střídá i nezáživné sekvence, které jednotlivým dílům ubírají na tempu, anebo do děje zapadají až příliš komplikovaně. Vylepšil bych i hudbu, ačkoliv úvodní titulky se nesou ve "vorlíčkomacourkovském" stylu, který však Bajgar překvapivě otrocky nenapodobuje, zato však v jeho seriálu je pár "mráčkovských" odkazů, kterých si povšimne jen pozorný a znalý divák. Přejme tedy, aby divák s tímhle specifickým seriálem nezažil tonutí a užil si vodníky mezi námi. Mé hodnocení: 60%

Archaický námět se Leigh Whannell pokusil revitalizovat a částečně také inovovat. Není to typický horor, nemá to ani prognózu typického thrilleru. Vlastně se jedná o (skoro) psychologické hrátky s realistickým ohraničením. Celé dění by se v podstatě dalo shrnout do jedné věty: Žena je terorizována jejím bohatým a NEVIDITELNÝM ex-přítelem, od kterého musela utéct, najít útočiště u chápavého černého policisty s dcerou a postupně se vypořádat s tím, že své nevzhlednosti (z psychologického hlediska) unikne jedině v tom případě, že ze všech prostor, kde se pohybuje a bude pohybovat, odstraní zrcadla a výlohy. Film má bezmála dvě hodiny a není to na něm tolik znát, ačkoliv v podstatě sledujeme pořad to samé, podávané napínavější formou, což je doplněno lacinými a naivními efekty neviditelného monster muže. Triky si v ničem nezadají s verzí neviditelného muže s Chevy Chasem, které už táhne na třicátý rok vzniku. Scénář občasně nedává dobrý smysl. Protagonistka není zrovna královna krásy, přesto o ni psychopat usiluje, ta hraje sice se zápalem, takže se po čase dalo zvyknout na to, že Elisabeth Moss do konce filmu nezkrásní, což není pointa filmu, ovšem její nelogické obsazení už jsem si zdůvodnit nedokázal. Zkrátka má-li být pronásledovaná ženština objektem marnotratného odkázaného dědictví "mrtvého" geniálního vynálezce, tak by měla i u diváka vzbuzovat alespoň minimální masturbační touhu, ovšem měl jsem potíže, aby mně v kalhotách vůbec něco erektivního zůstalo po tom nájezdu škaredé larvy. Ostatní herci také žádný zázrak a nevzbudili můj zájem setkat se s nimi opětovně v dalším filmu. Produkční náklady se u Whannella nikdy nešplhají do horentních sum a ta jeho často proklamovaná schopnost "natočit za pár babek" mimořádně kvalitní film už mně přijde přehnaná. Nenapíší, že je přeceňovaným tvůrcem a něco podobného. S tématem se porval, občas přidal zvrat  a dokonale zabil závěr. Ten byl mimořádně nedotažený a naprosto postrádal logické objasnění. Ještě bych vypíchl inovativní způsob dosažení neviditelnosti, za kterým tentokrát nestojí zázračně vyvinuté sérum, nýbrž sofistikovaný model Osmany Laffita, který i zabavil. Na jedničku fungoval také atmosférický ráz, který podtrhlo několik napínavějších, i když snadno predikovatelných sekvencí. Neuspokojivý závěr pak v podstatě s ničím zajímavým nepřišel. Působivá hra na dusnou atmosféru byl dobrý tvůrčí tah. Námět zůstane na zaslouženém odpočinku, počítám, že se jej v budoucnu hned tak někdo znova nechopí, takže tohle zpracování oslní a zaujme. 8/10

Nebýt vynikajícího Chevyho Chase, tak by nebylo na co se dívat. Triky právě nepatří k těm nejpovedenějším a stejně i dějově je to většinou nenápadité, když uvážíme, co neviditelnost skýtá, ale i tak je několik scén z tohoto hlediska povedených. Film nakonec nekompromisně propadl. John Carpenter mohl film udělat zajímavější. Nestalo se tak a výsledkem je mírně nadprůměrná verze se slibným potenciálem. 60%

Opravdu se nedivím, že Dudikoff už nedostává žádné role. Je umění za celý život natočit jeden slušný film.