sona123

Přes 100 minut čisté nudy. Nic se tu neděje, i když pokud jde o mně, já se na Willema Dafoea můžu dívat dlouho….ale…průšvih je pro mě to, co nakonec udělal - teda, jeho postava. Můžu si samozřejmě domyslet proč asi, ale stejně mi to kulhá a nedává smysl. A když se tohle všechno dá do kupy, vznikne velmi svérázný a těžko uchopitelný film. Ještě že ta krajinka je tak pěkná…

Ptáci v hlavní roli. Bylo to milé, miloučké, včetně série fotek v závěrečných titulcích. A vím něco o tom, jaká z dalších prapodivných soutěží se koná v Americe, jací blázni dokážou být chlapi a že je zároveň někdy dobré, když mají koníčka, ale přehánět se to nemá. A že za všechno se platí a někdy ta cena může být skutečně vysoká. Takže není vždy dobré vyhrát, protože vyhrát taky mnohdy znamená něco cenného ztratit.

Krása. Nádherný film. Od prvních vteřin. Rejpalové možná mohou psát něco o tom, jak je to na efekt a na city a nejspíš tomu tak i může být, je to precizně přesně zacílený, pravděpodobně přesně podle návodu jsem se smála a plakala…ale…už dlouho jsem neviděla tak lidský a vřelý film. Film natočený s neskutečným citem a pokorou a láskou, obdivem k člověku a přátelství a životu vůbec. Dokonalá hudba jen lehce doladila celé dílo. Je zbytečné cokoliv dalšího psát, Intouchables je jeden z mála filmů, které chci vidět znovu, film, který mne nasytil, uspokojil, okouzlil. Přesně kvůli těmto filmům miluji kinematografii. Díky za něj.

Teda, chopit se takového tématu (mimo jiné, jak přivést ženy na vrchol, až do Orlanda) a tak si s ním nevědět rady…chvílemi to vypadá jako dokument, a v tom zbytku dílo přepadává do romantické komedie, jakých je dvanáct do tuctu. Ještě že se tu mihne krásný Sommerhalder, na toho se mi dobře kouká. Na druhou stranu, pokud by měly být cílovkou pánové, nebyl by to marný počin, leč obávám se, že právě muži se něčemu takovému docela vyhnout obloukem – a nejspíš i dělají dobře.

Nebýt Jesseho, asi jdu s hodnocením ještě níž, protože film celou dobu balancuje na hranici trapnosti, do které často padá. Má to být komedie, ale vtipné to není, maximálně místy směšné…a přitom tu mohla být kupa gagů a parádních kousků. Ústřední dvojka je ovšem fajn a právě ta mne u obrazovky udržela- takže casting za 3, zbytek těžce pod průměrem.

Portoriko, země plná kontrastů – nedotčená příroda, romantické pláže a proti tomu chudoba, nespokojení místní….a neochota všech zúčastněných s tím něco dělat. Do toho přijíždí Johnnny Depp coby novinář místního plátku, který má zvednout jeho prodej. Depp sem však přijel zapíjet svůj ubitý život, kdy se mu již nedaří psát, a tak se nějak protlouká….dokud se v něm nepohne – vlivem krásné ženy, kterou krátce po příjezdu potká – svědomí, chuť něco změnit, za něco bojovat, a taky znova psát, protože to je jeho hlavní zbraň, kterou má…je to lehce klišé, ale styl vyprávění se mi líbil, těžko uvěřitelné situace, do kterých se se svým parťákem dostává, má to i vtip, k tomu fajn hudba a pěkné scenérie. Slušné, trefí-li se vám film do nálady.

Bože, tak to byl strašný film, tak realistický, tam tvrdý a temný. Dokonalý Al Pacino, zkraje švihák a mazel...myslím, byť tu zkušenost naštěstí nemám, že se tvůrcům podařilo jedinečně zobrazit tu beznaděj a prázdno, kdy se vše smrskne na jedinou potřebu - jak si obstarat další dávku, jak se dostat do rauše...Naděje tu není. Ještě že takových filmů není mnoho, budu dlouho sbírat síly na něco podobného, a to jsem se jen dívala....

Ach ty rodiče! Kdyby aspoň někdy poslouchali své děti, i ty přerostlé, namísto prosazování svých zájmů. Ach ty ženy, jak si dovedou pohrát s muži, i těmi čerstvými, co jsou ještě kluky. Ach to dospívání, které může být velmi nesnadné a jeden se v něm snadno ztratí. A ach ta láska, která je někdy nevyzpytatelná, nepochopitelná a neuchopitelná....a pak - ach ten Dustin, Simon a Garfunkel, Nichols jako režisér. Konečně jsem si našla čas na tenhle skvost a stálo to za to. Výtečné.

Tak si říkám, jaká je Angelina herečka? Ve Foxfire byla ještě mladá a špulila svoje nebeský rty a koulela očima stejně, jako to umí dnes. Ještě se asi 2x zamračila....Je to femme fatale, divák z ní nespustí oči....ale stačí to? I když, asi ano. Film stál na ní a utáhla to obstojně. A ten zbytek? Ani ten nebyl marný. Skupinka průměrných či podprůměrných studentek na střední, mezi které vpluje (to místo tam pro někoho takového vždycky je) divoká Legs. Je to rebelka, vypadá místy jako kluk, ale taky jako žena, jako silná žena, která ví, co chce a kam druhé pustit. A zdá se, že ví všechno. A děvčata se nechávají strhnout jejím kouzlem, je pro ně magnetem...ale když je magnet tak silný, dá se od něj odtrhnout? Jak poznat, co je jízda a cool a co už je za hranicí? Jaké budou holky bez Legs - a co Legs bez holek? Ten film má rozhodně co říct, i po letech, a není to jen a pouze o Angelině, i když...

Romantika jak blázen. A ještě k tomu je to i vtipné. A jde to vidět i opakovaně. A Hugh je tu ještě mladý a krásný a je prostě úžasný...a já bych pro něj pracovala hned a zdarma...no jo, prostě červená knihovna jak má být.