Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Recenze (1 243)

plakát

Návrat do budoucnosti III (1990) 

V celé trilogii jsou samozřejmě určité nesrovnalosti, co se týká cestování časem, a tento poslední třetí díl tomu jen přidal, nemluvě o tom, že konec mi přišel trošku nesmyslný vzhledem k tomu, že Doc celou dobu trval na zničení stroje času, aby už nikdo nemohl přepisovat budoucnost.... no ale, ono o to vlastně vůbec nejde, že to není logicky úplně přesné. Je to zkrátka kultovní záležitost, na kterou je tak jako tak radost pohledět, a i když třetí díl už je svým způsobem o kousek slabší, stále hýří množstvím nápadů a skvělých scén, a hlavně završuje celý příběh. Po třech filmech musím navíc říct, že mladý Michael J. Fox si mě naprosto získal - obdivuju takhle pohybově nadané lidi. ~(4,2)~

plakát

Maó (2008) (seriál) 

O malý kousek musím ještě dát tři hvězdičky, protože jako celek to mohlo být ještě o něco lepší. I tak se mi to ale líbilo, nejvíc role Naruse Rjóa - Óno to zahrál opravdu přesvědčivě, chvílemi jeho postava působí jako chladný člověk plný zla, toužící pouze po pomstě, jindy se v něm objevují stopy dobra a laskavosti, které v jeho nitru přece jenom zůstaly od dob jeho chlapeckosti. V podání Óno Satošiho toto kolísání mezi dvěma protipóly nepůsobilo vůbec nepřirozeně, právě naopak. Jeho postava měla rozhodně největší hloubku. Ikuta Tóma sice zahrál roli detektiva, kterého sžírá hřích z minulosti, taky dobře, ale Óno ho tady dost zastínil. Zbytek už byl spíš průměrný. Příběh se možná zbytečně táhnul, zatímco si detektiv Serizawa až do úplného konce nevěděl rady a pořád jen běhal sem a tam.... Musím ale uznat, že konec mě trochu překvapil. Směřovalo to, jako většina japonských seriálů k pozitivnímu rozuzlení, ale ono to nakonec vlastně až tak pozitivně nedopadlo, i když určitá krásná chvíle "pochopení" (nebo bych snad měla říct "probuzení", či "osvícení") tam byla. Právě tohle mám obecně na japonských seriálech ráda, ale je fakt, že u tohoto žánru byl asi tento "ne až tak pozitivní" konec celkem na místě. ~(3,4)~

plakát

Hunger Games: Síla vzdoru 2. část (2015) 

Určitě lepší než předchozí první část. Dějově to působilo mnohem víc dynamicky, na čemž se samozřejmě podílela i míra akce, která se zde odehrává. Chvílemi se navíc dalo napětí téměř krájet. Vzhledem k tomu, že jsem četla knihy, mě ve filmu sice nečekalo nic, co bych naprosto nepředvídala, ale i tak jsem si tenhle závěr užila. Navíc mě bavilo sledovat, jak Josh Hutcherson herecky zvládá roli Peety s pošramocenou psychikou, o Jennifer Lawrence a jejím vždy nadprůměrném výkonu ani nemluvě... Zklamala mě snad jen hudba - přála jsem si, aby film opět příšel s nějakým hudebním hitem typu Eyes Open od Taylor Swift, který byl v prvním díle, nebo aspoň s jakoukoliv zpívanou písničkou (i kdyby to měla být jen chytlavá zpívanka typu Hanging Tree z předchozího dílu), ale až do konce hrála pouze instrumentální hudba, ani v titulcích se nic neobjevilo. Trochu škoda. ~(4,0)~

plakát

U pokladny stál... (1939) 

To bylo kdysi českých komediantů :) Osobně mi humor "prvorepublikových" filmů docela sedí a je pravda, že je to úplně něco jiného, než jsme v českém filmu zvyklí dnes. Bohužel jsem zatím nestihla těchto filmů vidět moc (donedávna jsem měla o český film téměř nulový zájem, teprve nedávno jsem uznala, že bych si měla doplnit některé mezery), ale každopádně se těším, že se s Vlastou Burianem ještě na nějaký ten snímek podívám. ~(3,8)~

plakát

Afrika aneb Češi mezi lidožravci (2004) (divadelní záznam) 

"Copak jmelí...!" bylo jednoznačně nejvtipnější částí téhle hry. Jinak se mi ale zdálo, že se hercům nedostávalo příliš mnoha humorných nápadů. Mohlo to být vtipnější. ~(2,7)~

plakát

Vesničko má středisková (1985) 

Několik podařených postav, zahraných skvělými českými herci ze starší generace, tvoří dohromady jeden na první pohled jednoduchý příběh z české vesničky. Omlouvám se, že jsem tomuhle filmu vždycky křivdila, aniž bych ho viděla celý od začátku do konce. Je pravda, že má spoustu skvělých hlášek a povedených scén. ~(4,0)~

plakát

Footloose: Tanec zakázán (2011) 

Původní verzi jsem bohužel neviděla, ale tohle mi samo o sobě přišlo neuvěřitelně vhod. Skoro mě to až překvapilo vzhledem k tomu, jak špatně je tady film hodnocen. Jasně, dějově to není žádné terno a jedná se spíš o nenáročný pohodový snímek, ale myslím, že někomu, komu jde více o hudbu a tanec, se tenhle modernější Footloose může rozhodně líbit. A z nějakého důvodu mi přišlo, že v tom je i špetka ze starší americké filmové školy (nemyslím jen některým výběrem hudby). Kenny Wormald mě například mile překvapil svou silou a pohyblivostí. Miles Teller naopak sice tančil až na konci, ale o to víc jsem koukala, co vlastně dokáže - po tomhle filmu si začínám myslet, že je to jeden z těch hereckých chameleonů. Zde hrál spíše venkovského balíka s buranským přízvukem, ale na konci se ukázal jako dobrý tanečník (což je sakra rozdíl oproti jeho rolím třeba v Divergenci nebo Fantastické čtyřce). Takže i herecky mi film hodně sedl. ~(4,0)~

plakát

Černobílý svět (2011) 

Silný příběh, skvělá režie a výborné herecké výkony. Je téměř k nevíře, že ještě počátkem 60. let v Americe skutečně panovala taková nerovnoprávnost mezi bělochy a černochy. Film tedy nepodává pouze smyšlený příběh, ale stojí na historických faktech, takže působí velmi autenticky a přesvědčivě. Možná i o to víc je pak dojemný, aniž by přímo tlačil na city. Octavia Spencer, Viola Davis i Emma Stone byly skvělé. Za celé (téměř) dvě hodiny a půl jsem se ani na okamžik nenudila, právě naopak - citově mi to bylo velmi blízké a osudy postav jsem až do konce sledovala s velkým zájmem. ~(4,5)~

plakát

Křidýlko nebo stehýnko (1976) 

Ve filmografii Louis de Funèse se sice najde ještě pár lepších kousků, ale tohle taky pobavilo. On byl prostě osobnost. Navíc se mi líbí ta grotesknost některých scén francouzského filmu (šílené automobilové honičky a jiné trhlé patálie :)). ~(3,4)~

plakát

Na samotě u lesa (1976) 

Nemůžu si pomoct, ale tenhle film mě nijak neoslovil, a nemyslím, že je to pouze tím, že jsem mladší generace... Mělo to pár nápadů a docela dobrých hlášek, ale nic, co by mi přišlo opravdu vtipné, snad pouze mírně úsměvné. Konec mi přišel až moc unáhlený a nevšimla jsem si, že by jim tam v průběhu ten dědeček nějak zvlášť přirostl k srdci (snad krom těch dětí), takže to podle mě vůbec nemělo takový dopad, jaký to mělo mít. ~(2,3)~