Tsuki

Druhá série už není taková pecka jako první série. Není to však tím, že by to bylo pouhé bezvýznamné natáhnutí, se kterým by tvůrci přišli po úspěchu první série - alespoň to si myslím. Právě naopak to vypadá, že tvůrci už od počátku tak nějak počítali se dvěma sériemi a filmem, protože to přesně sedí na průběh celé "hry lhářů" až po finále. Jde však o to, že první série i tak působila ukončeně a ukázala pěkné konečné poselství, takže když poté přijde další série, člověk se neubrání myšlence "a k čemu to?". Do jisté míry to může působit zbytečně a trochu ohraně, ale druhá série přinesla pár novinek, které dokážou zaujmout. Dozvíme se víc okolo celé hry a hlavně z minulosti Akiyamy (tohle jsem ocenila právě proto, že jsem si Akiyamu v první sérii oblíbila). Ukáže se i nová hlavní postava (mně značně nesympatická Kikuchi Rinko, která se podle mého ale na tuhle roli dobře hodila). A nejdeme zde i pár "třešniček na dortu" v podobě některých skvělých scén a vedlejších postav - bylo skvělé vidět Arakawu v roli přihlouplého Nishidy (ostatně, jemu role hlupáků vždycky jdou :)). Zkrátka, opět jsem si to vcelku užila, takže nemám důvod dávat nižší hodnocení. Navíc konečné preview mě natěšilo na velké filmové finále. Už se nemůžu dočkat. :) ~(4,4★)~

Hlas Johnnyho Deppa a samotná postava Ranga - to oboje bylo skvělé. Našly se i vtipy a nápady, jenže pořád jsem měla pocit, že jich je tam jaksi málo. Přestože se to tvářilo jako hodně vypilovaný animák se zajímavými postavičkami (postavičky brouků, ještěrek, obojživelníků a podobných ne zrovna vábných tvorů se moc často nevidí), i tak mi tam něco chybělo a zdálo se, že sem tam jsou ve filmu hluchá místa. Z toho důvodu mě film Rango jako celek nakonec neuchvátil tolik, kolik jsem čekala. Za poslední léta jsem tedy viděla několik animovaných filmů, které mě bavily víc. ~(3,3★)~

Viděla jsem čtyři díly a stačilo. Myslím, že vidět jich víc, můj dojem by se stejně nezlepšil. Od počátku jsem si říkala, že to v podstatě není špatné, ale pak mi zhruba u druhého dílu došlo, že se vůbec nesměju. Nerozesmála mě tam snad ani jediná scéna, což je na komediální seriál dost špatné. Věřím, že si Black Books určitě najde hodně příznivců, ale můj šálek kávy to není. Tenhle druh vtipu mi zkrátka nesedí. Nedokážu přesně říct proč, ale řekla bych, že to bude stylem ztvárnění. Všechno se mi zdálo tak nějak strojené a nezáživně přehrávané. ~(2,2★)~

Ať nad tím přemýšlím jak chci, nakonec opravdu nejsem schopná dát nižší hodnocení... Dorama Liar Game si mě naprosto získalo. Bylo tam zkrátka až moc skvělých prvků, které mě zaujaly. Zaprvé to zpočátku byla především atmosféra, kterou dokresloval úžasný soundtrack (získal si mě už samotný opening a pak na konci přidaná píseň od Mansella, kterou můžeme původně slyšet v Requiem za sen, ale v tomto seriálu nevyznívá o nic míň náléhavě). Tahle atmosféra mi v lecčem připomínala Death Note a dá se říct, že celý seriál je i podobně promyšlený a zamotaný, se spoustou zvratů (nehledě na malý detail, že v posledních dílech mi postavy Akiyamy v jeho bílém tričku s dlouhými rukávy a postava Yokoyi s jeho bílými vlasy a bílým oblečením vzhledově připomínaly L a Neara z Death Note). Dále to pak byl Matsuda Shota, který se mi v roli Akiyamy hodně líbil, a od zhlédnutí Hana yori dango jsem si ho oblíbila ještě víc. Poté samotné postavy se svými charaktery - ty byly vážně skvělé. Dále jednotlivé detaily, jako například vtipná scéna s M a S ve čtvrtém díle. A nakonec samozřejmě to nejdůležitější - "poselství" celého seriálu. Od počátku jsem nedokázala uvěřit, jak postava Nao může být tak naivní (karetní hra v sedmém díle pro mě byla naprostý vrchol), ale jak už napsal i Vavča, její charakter má svůj důvod. Takže když se na konci ukázalo, o čem to všechno je, nejenže jsem se s Nao dokázala trochu ztotožnit, ale dostal mě způsob, jakým to všechno podala a uvědomila jsem si, že já sama jsem mnohokrát nad stejnou věcí uvažovala. To je ta nádherná myšlenka celého seriálu, která je na jednu stranu skutečně pravdivá, na druhou stranu v ní vězí jeden háček, a to, že ve skutečném světě není možné všechny lidi přimět, aby se této myšlenky drželi, přestože jim to zaručuje štěstí. Je to jen utopie a to je na tom to smutné. Jsem ale ráda, že na základě této myšlenky Japonci něco natočili, navíc ne jen pouhé "něco", ale velice poutavý seriál. Mé nadšení nemá meze a musím říct, že jediné, co sráží krapet body, bylo zbytečné opakování scén v posledním díle. Jinak však nemám žádné "doubt", tomuhle seriálu dávám jednoznačně "pass" :) ~(4,7★)~

Další příjemně strávené chvíle u japonského doramatu. Jak tady ale čtu komentář od Vavči, ráda bych opravila jednu věc. Jedná se o příběh 5-ti přátel (tří kluků a dvou holek), ne pouze čtyř (je možné, že to Vavča napsal záměrně, v tom případě ale vážně nechápu proč :)). Jako vysokoškolákovi mi to bylo blízké právě tím, že se to odehrává na vysoké škole a i když se zde najde množství vtipných a šílených scén, působí to dospělým dojmem. Postavy už řeší množství životních problémů týkající se práce i vztahů a všechno je to moc pěkně zabalené do příjemné atmosféry, která dokáže udělat radost. Obzvlášť jsem se sžila s Takemotem (Ikuta Toma) a jeho životním hledáním. Jak už napsal Vavča, je to sice taková hloupoučká postava, ale v posledních dílech mě jeho konání zajímalo asi ze všech nejvíc. Z hlavních postav si nejspíš budete schopni víceméně zamilovat všechny (u mě snad až na Mayamu, ale to bylo spíš samotným hercem - Mukai Osamu, který se mi nezdál jako zvlášť dobrý herec). Pak se mi ještě jako postava nezamlouvala Harada Rika (Seto Asaka), a to svým chováním. Jelikož to však byla vedlejší postava, nijak zvlášť mi to nevadilo. Hlavně protože většina ostatních postav byla vážně svými charaktery skvělá. Včetně Romaya-senpai :) Ty jeho hlášky mě vždycky dostaly. Ve výsledku to je další japonské dorama, které se mi hodně líbilo. A jsem ráda, že jsem si dojem z Hachimitsu to kuroba nenechala zkazit původnějším anime. Původně jsem si totiž nejdřív chtěla přečíst mangu, ale tu jsem neměla po ruce, tak jsem sáhla po anime. Z toho jsem viděla asi 7 dílů, ale tak moc mě to nebavilo, že jsem to musela vzdát. Příběh je sice stejný, ale anime na mě působilo až zbytečně natahaným a hlavně dětinským dojmem, který nějak neseděl k vysoké škole. Postavy se mi pak z toho důvodu také nelíbily. Ale stačilo se pak podívat na tuhle hranou seriálovou verzi a byla jsem víc než spokojená. Takhle by podle mého názoru mělo to správné ztvárnění vypadat, takže palce jednoznačně nahoru. ~(4,2★)~

Po Juno a Scott Pilgrim proti zbytku světa jsem rozhodně chtěla s Michaelem Cerou vidět ještě něco jiného. Tak jsem zkusila tento film. V zásadě to nebylo špatné, sem tam i vtipné, ale v tom byl možná ten hlavní problém. U tohoto filmu bych nečekala, že to bude jen "sem tam" vtipné, ale že si u toho užiju pořádnou zábavu. Ta se ale nekonala, přestože pár povedených scén tady najdeme, navíc v podání dobrých herců (Cera, Buscemi). Jakoby tomu zkrátka něco důležitého chybělo. Výsledný dojem byl tedy spíše průměrný. Asi si budu muset počkat na nějaký povedenější film s Michaelem Cerou, ale bohužel silně pochybuju, že něco překoná Scotta Pilgrima. ~(3,0★)~

Nedávno jsem viděla velký kus filmu Bloudění v temnotách (2005) a teď tohle. I když se normálně na horory vůbec nedívám, a tak to možná nemůžu moc dobře posoudit, mám pocit, že po Kruhu jsou horory plné pomstychtivých mrtvých holčiček. A to vážně pak už není moc originální. Já ale obecně horory nemusím a ani je neberu jako nějaký druh umění, takže pokud horor splňuje cíl strachu a napětí, tak nevím, co bych vytýkala. Stejně jako tomuhle filmu. Chvílemi se to tvářilo trochu pochybně, ale v zásadě to fungovalo. A špinavá voda tomu dodávala zvláštní nepříjemnou atmosféru, což je na horor podle mého dobrý prvek. Takže se, přes svou nelibost vůči hororům, musím přiklonit aspoň k lepším dvěma hvězdičkám. ~(2,4★)~

Od dob Přátel se na americké hrané seriály moc nedívám, ale rozhodla jsem se, že Teorii velkého třesku dám šanci. A zklamaná jsem nakonec vůbec nebyla. Taky jsem ráda, že nehodnotím tento seriál jen po první sérii, protože první a třetí série jsou podle mě spíš na lepší 3 hvězdy než na slabší 4. Byla to druhá série, která to vytáhla nahoru a u pár dílů jsem se pobavila skutečně královsky - například u 11. dílu druhé série. Sem tam to ale střídaly nějaké ty slabší díly, našlo se dokonce pár, které neměly moc povedené vtipy a působily trochu trapně... takže bohužel, u mě to kvalit seriálu Přátelé zdaleka nedosahuje. A to i přesto, že jsou znatelné prvky, které mají tyto dva seriály společné. Určitě nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že Teorie velkého třesku těžila z některých úspěchů Přátel. Už jen to, jak je seriál z části založen na soužití přátel, kteří žijí přes chodbu, nebo to, že seriál tak trochu stojí na vztahu vědce-fyzika a obyčejné holky. Dá se pak říct, že vývoj vztahu Penny a Leonarda se trochu podobá vztahu Rachel a Rosse. Krom toho, některým chováním a gesty jakoby Penny i postavu Rachel trochu připomínala (nehledě na to, že jsou obě servírky)... Nevěřím, že je to jen náhoda. Tohle napodobování však zůstává pouze kopií a něco tomu trošku chybí. U Přátel se mi líbilo, že se celým seriálem táhl nějaký příběh a vztah postav se vyvíjel, což ve spojení s povedenými vtipy působilo opravdu dobře. V Teorii velkého třesku však ten vývoj, snad až na vztah Penny a Leonarda, není moc znatelný a je sázeno spíš jen na vtip jednotlivých dílů, což je trochu škoda. Uvidíme, co přinese další série. Zatím však můžu říct, že jsem se dobře bavila a líbí se mi prokreslenost postav (obzvlášť jsem si oblíbila postavy Sheldona a Raje). ~(3,7★)~ Aktualizace 5.7.2010: Jsem v průběhu sledování 4. série a i když hodnocení bych víceméně nechala tak, jak je, musím dodat, že epizoda 13 je k popukání :D Aktualizace 24.7.2016: Devátá série byla zatím nejslabší. Celkově v seriálu spatřuju menší úpadek v nápaditosti a humoru. Stále se najdou vtipné scény, ale je jich znatelně míň než dříve. Aktualizace 7.9.2019: Po letech dokoukáno až do úplného konce. Co si budeme povídat, poslední série byly dost slabé. Chvílemi jsem měla pocit, že na to koukám spíš jen tak ze setrvačnosti, protože spousta dílů opravdu postrádala pořádný humor. Navíc se mi zdálo, že některé postavy se podivně proměnily svým chováním - stále mi nejde do hlavy, proč se z Bernadette stala taková protivná fúrie. Její postava mi v posledních sériích začala dost vadit... Ale musím říct, že konec 12. série jsem si docela užila a bavila jsem se. Obzvlášť poslední dva díly, které tak nějak završují přátelství všech postav a navíc přichystají spoustu příjemných překvapení, se mi velmi líbily. Škoda že se v podobném duchu nevedly i některé předchozí díly. Nemuseli si to nutně všechno schovávat až do posledních dvou dílů :) Jako konec a završení celé jedné "big bang" éry to ale bylo moc fajn.

Začínám mít pocit, že označení "komedie" vážně na některé japonské filmy vůbec nesedí. Hodně japonských filmů by totiž mělo mít spíš nálepku "příjemný, úsměvný film", který je sice pěkný a v určitém smyslu zábavný, ale smát se u něj nebudete. A u Happí Furaito to platí dvojnásob, protože i těch úsměvných scén bylo ve skutečnosti málo. Zde by spíš platilo, jak napsal molotov, že je to "odlehčené drama". To nic ale nemění na tom, že to byl skvělý film, přestože mé očekávání komedie bylo trochu zklamáno. Celé se to odehrává v letadle a na letišti, s poměrně podrobným náhledem do světa leteckého cestování a do povinností pracovníků letiště, což sice může znít trochu nezáživně, ale tento film je vytvořen tak, že je to hrozně poutavé a místy jsem na to koukala s otevřenou pusou. Nevím, nakolik to všechno bylo totožné s realitou, ale člověk má po zhlédnutí pocit respektu vůči letectví a jen si říká, jak je fungování celého letiště složité a obtížné. Místy je to milý a jak jsem řekla i trochu úsměvný film, místy to střídají hodně napínavé scény, ale jako celek to působí nauvěřitelně dobře, a tak nezbývá než se při závěrečných titulcích za hudby Franka Sinatry culit s pocitem zhlédnutí povedeného filmu. ~(4,3★)~

Jako film z malé irské vesničky to nebylo špatné, dokonce se ani nedá říct, že by to byl snímek úplně bez smyslu. Od začátku do konce tomu však vévodí spíše buranský typ humoru, který je sice sem tam vtipný, ale bohužel, není to styl, který by mi seděl. Hodnotila bych to jako jednoduchou a mírně vulgární komedii, kterou bohatě stačí vidět jednou v životě. ~(1,8★)~