Tsuki

Čtyři hvězdičky za Aguileru, Cher a za parádní taneční a hudební čísla. Od příběhu samozřejmě nic čekat nemůžeme - ale upřímně, je snad někdo, kdo by na to šel do kina s tím, že by něco čekal od samotné dějové linie? Věřím, že takový jedinec není, takže netřeba nějak rozebírat či pomlouvat klasický příběh o holce, co ke štěstí přišla, našla si sexy kluka a získala svůj vysněný job jako zpěvačka a tanečnice. To hlavní je zde hlas Aguilery, z části i hlas Cher (která se ale oproti Aguileře ozve ve filmu znatelně méně, nicméně to dost dobře vyrovnává svým hereckým výkonem), a pak tanec a sexy oblečky. Kdo se na film podívá s cílem vidět tohle, tak nemůže být zklamaný. Co se týče hudby a tance, má to něco málo z Chicaga a z Moulin Rouge (samozřejmě, když odhlédneme od toho slabšího děje - v tom je s Moulin Rouge nesrovnatelný), a tak spíše než v "popovém" světle se Aguilera ukáže v tom "kabaretním". Ale zvládla to dobře. A tak díky ní, Cher (u ní opravdu spíš vyzdvihuju herecký výkon), skvělé choreografii a písničkám dopadl u mě film dokonce o trošku lépe než jsem čekala. ~(4,0★)~

Zklámání a menší zhroucení celkového dojmu ze Zettai Kareshi. Většina speciálů k japonským seriálům je sice fajn, ale tohle je podle mého výjimka - skoro bych si troufla poradit, že komu se líbil seriál, ať už radši speciál nechá být. Ne že by to bylo zas tak špatné, to zase ne, ale zkrátka by bylo mnohem lepší, kdyby celý příběh skončil posledním jedenáctým dílem seriálu (stejným způsobem, jakým skončilo i vyprávění v původní manze). Tohle byl snad speciál z nouze, natáhnutí celého příběhu o naprosto zbytečnou část, která chvílemi působí tak trochu trapně, chvílemi přehnaně (a to i přesto, že celý seriál je v podstatě přehnaná fikce, která by se stát nemohla - mluvíme zde o lidských robotech, že ano). To celé navíc se zbytečným dovysvětlováním (láska mezi robotem a člověkem je skutečně nemožná, atd atd) - přitom tohle všechno nám bylo jasné už v průběhu seriálu, i když to tam žádná z postav takhle naplno neřekla. Seriál tak skončil hezky, trochu dojemně, zkrátka jak nejlépe mohl. A tenhle speciál původní konec bohužel ničí a nedělá zrovna nejlepší dojem - stačí v něm jen celou dobu sledovat Sóšiho a jeho raněný pohled a možná nás napadne, že tohle si tato postava vážně nezasloužila... Stejně jako mohlo být ušetřeno všechno to váhání, kterým během téměř dvou hodin délky speciálu musela projít Riiko, nemluvě o naprosto bolestném konci. Ne... vážně to nepůsobilo dobře. Být to v mých silách, ušetřila bych od něčeho takového všechny postavy. ~(3,0★)~

Četla jsem celou původní mangu, a tak můžu říct, že seriál je podle mě o něco lepší. Jádro příběhu je v manze i seriálu úplně stejné, ale rozdíl je v tom, že seriál je zasazen do dospělejšího světa. V manze jsou Riiko, Sóši i Mika středoškoláci, a Night má jako robot taktéž vzhled středoškoláka. Navíc i Namikiri je v manze zobrazen jako daleko mladší. Jenže z nějakého důvodu mi přišlo, že problematika lidského robota a lásky mezi tímto robotem a člověkem vynikne daleko líp a působí naléhavěji v dospělém světě, kde Riiko, Sóši i Mika jsou pracující lidé. Krom toho celá záležitost s cukrárenstvím a sen Riiko stát se známou cukrářkou, působí v seriálu hezky a příběh obohacuje. O něco podobného je manga taktéž ochuzena. Z těchto důvodů jsem si seriál užila mnohem víc než mangu a ve výsledku si mě získal téměř stejně jako některé jiné japonské seriály. Aibu Saki byla roztomilá, Hayami Mokomichi sice vůbec není můj typ, ale i toho jsem si nakonec oblíbila, a nejvíc mě dostal sympaťák Mizushima Hiro. O to víc je škoda, že když jsem si Mizushimu po tomto seriálu a seriálu Hanazakari no kimitachi he oblíbila a ráda bych s ním i v budoucnu viděla něco nového, tak jsem zjistila, že minulý rok pověsil svou hereckou kariéru na hřebík s tím, že se chce věnovat jen spisovatelství. Velká škoda... ale co se dá dělat. Naštěstí je v Japonsku pořád dost jiných skvělých herců a tak se stále mám na co těšit. Zettai Kareshi se jako pár jiných seriálů zařadilo na přední příčky mého hodnocení. ~(4,5★)~

Mezi animáky posledních let spadá Tangled určitě mezi ty lepší. Působí zábavně, svěže a roztomile. Jen je škoda toho konce, který se zdál i na animovaný film moc tuctový a nezajímavý. Že by na konci tvůrcům došel dech? Happy End se totiž obejde bez jakékoliv vtipnější scény nebo nějaké originality, což mě udivilo vzhledem k tomu, v jaké rovině se film od začátku táhl. I tak ale pěkný zážitek. ~(4,4★)~

Viděno spíše náhodu, ale byla jsem překvapena. Povedené vyprávění o hledání kořenů své rodiny a potažmo i hledání sebe sama v kontrastu dvou odlišných kultur. Navíc Elijahovi sedla role kupodivu hodně dobře, a líbila se i druhá hlavní postava Alexe, i když jeho představitele (Eugene Hutz) jsem předtím neznala. Zpočátku vtipné, pak spíš melancholické a trochu posmutnělé, ale jako by to ukazovalo život, jaký je, v jeho syrovém stavu. Tak nějak to na mě působilo. ~(4,3★)~

Nebezpečná Angelina, sympatický Johnny a jeden slabší akčňák s překvápkem na konci. Chvílemi je to zábavné, chvílemi i trochu napínavé, jen ta pointa vlastně není žádná. Po zjištění, jak celý film dopadne, si už nedovedu představit, že by se na tohle chtěl někdo dívat podruhé. ~(2,8★)~

Podobných filmů o lásce dvou lidí, ale nemožnosti být spolu, je už tolik, že nebýt něčeho výjimečného nebo originálního, už skoro nemá smysl na to koukat, pokud se v tom vysloveně někdo nevyžívá. I tento film spadá spíše do průměru nebo podprůměru, ale naštěstí jsou zde aspoň dva sympatičtí herci, především Amanda Seyfried, na kterou se stačí jen dívat a může vám být skoro jedno, jestli hraje nebo nehraje dobře. Plus se mi ještě docela líbil vložený příběh o sběru mincí, i když se nejednalo o hlavní dějovou linii. Aspoň něco tam tak působilo netuctově a to je dobře. ~(3,0★)~

Název stejně líbivý jako samotný film... Takže co vlastně Eat, Pray, Love nabízí? Julii Roberts, jak si užívá pojídání všelijakých dobrot, jak mění svůj život tím, že se začne modlit a meditovat, a jak nalezne svou životní lásku... a ať už je v Itálii, Indii nebo Bali, vždycky je kolem ní spousta milujících lidí, kteří jsou ochotní pomoci nebo poradit. To by bylo v kostce všechno. Kouká se na to sice hezky, ale jak už je vám možná jasné, na to, že se to tváří jako film s nějakým životním poselstvím, to ve skutečnosti téměř vůbec nemá hloubku. Pár "osvícených" scén se zde možná najde, ale celkově je to film povrchní, příliš idealizovaný a prvoplánový. Takže na zpříjemnění odpoledne nebo večera možná dobrá volba, ale nejspíš nemá cenu v tom hledat něco hlubšího. ~(3,2★)~

V poslední době jsem spíš pro zábavné filmy, takže tenhle přišel neskutečně vhod. Navíc byl nad očekávání vtipný, s dobře napsaným scénářem. Jak Robert Downey Jr., tak Zach Galifianakis hráli skvěle a v roli hlavních postav padli tak nějak dobře k sobě, takže i tohle přidalo na kvalitě filmu. Zkrátka podařená komedie. ~(4,2★)~

Co se stane, když policie nic nezmůže, a tak na stará kolena vezme jeden muž, který už nemá co ztratit, spravedlnost do svých rukou? No, poukázat na určité problémy film sice dokázal, ale nejedná se vůbec o můj oblíbený typ žánru, což se odráží v mém hodnocení. Smrt, střelba, pomsta, strach, výkřiky - nic v čem bych se příliš vyžívala, ač je film třeba sebelepší. ~(2,8★)~