Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Romantický

Recenze (1 239)

plakát

Home Drama (2004) (seriál) 

Téměř neznámý seriál a přitom takový skrytý poklad! Navíc s velmi zajímavým námětem, který poukazuje na to, že pokrevní pouto není vše a že skutečnou a plnohodnotnou "rodinu" je možné utvořit i se skupinou zprvu cizích lidí, které však dohromady svede osud. Dále se tento seriál týká zásadních otázek, se kterýma se potýká člověk, kterého v životě potkala smutná tragédie a snaží se vypořádat s minulostí, aby byl znovu šťasný. Jsou to otázky týkající se například pocitu viny a vzájemného pochopení. Celkově musím říct, že tento seriál je možná ještě o malý kousek lepší než Summer Snow, kde Dómoto Cujoši hraje podobný typ postavy. I tady je svým způsobem hlavní postavou, ale seriál se věnuje všem postavám téměř rovnou měrou, takže se dá těžko určit, kdo je "hlavní" a kdo "vedlejší". Ale právě to je na tom hezké, protože se takhle seriálu skutečně povedlo utvořit obraz rodiny, kde každá postava má své místo a svou důležitost. Jednotlivé charaktery jsou výborně prokreslené a působí jako skuteční lidé z masa a kostí. Jen velmi nerada jsem se s nimi v tomto seriálu loučila. Home drama má možná trochu podivný "tuctový" název, který nic moc neřekne, ale vlastně je to skutečně rodinné drama o utvoření společného domova. Rozhodně se však nenechte odradit doslovností názvu. Je to seriál nabitý emocemi, který nabízí krásný pohled na vztahy mezi lidmi. ~(4,8)~

plakát

Howlův kráčející hrad (2004) 

Bylo to...dobré, Hisaishiho hudba také opět bezchybná...přesto, čekala jsem, že to bude lepší. Čekala jsem něco ve stylu Princezny Mononoke nebo snad Cesty do fantazie. Bohužel je tento snímek o něco horší než tyto filmy, takže na 5 hvězdiček u mě nemá. ~(4,1)~

plakát

Ima, ai ni jukimasu (2004) 

Čím dál víc mě udivuje, kolik je nádherných asijských filmů. Troufám si říct, že za těch 21 let, co jsem na světě, jsem z americké a evropské tvorby neviděla ani zdaleka tolik krásných filmů, jako jsem za poslední rok či dva roky viděla těch asijských. Ima, ai ni yukimasu je skutečně kouzelný film. I když je svou mírnou fantastičnosti trochu neuvěřitelný, vše do sebe zapadá a vypadá to naprosto přirozeně. Maminka a zároveň manželka se ke své rodině i po své smrti na nějaký čas vrátí, jak slíbila, a za období dešťů s nimi prožije několik posledních chvil, kdy se odhalují vzpomínky na její předešlý život a lásku. ~(4,6)~

plakát

Jarmark marnosti (2004) 

Pohled na anglickou společnost 19. století, kdy záleželo na původu člověka a titulech. Takový pohled je sice víceméně zřetelný ve všech filmech o Anglii, zachycující nějaké 18./19. století, ale Jarmark marnosti bere téma s nadhledem a trochou toho vtipu. Zkrátka lehce stravitelná podívaná s příjemnou Reese Witherspoon. Není nač si stěžovat. ~(3,7)~

plakát

Jeden den v New Yorku (2004) 

Konečně nějaký film sester Olsenových, co má aspoň nápad. Dokonce mi to přišlo i dost zábavné. Pokud je tu někdo, kdo jako já viděl více filmů s Olsenkama, určitě mi dá za pravdu, že to je přecejen lepší než ty hrůzy jako Výlet do Říma, První jízda, atd... Společně s filmem "Sestry v akci" tvoří tento film jediné dva filmy sester Olsenových, které se odvážím hodnotit nadprůměrně. ~(4,2)~

plakát

Krása na scéně (2004) 

Výborný film o herectví a o tom, že jde o pravdivé procítění role, ne pouze o vnější nápodobu. Navíc z dob, kdy v Anglii stále ještě ženské role hráli muži. Není to vůbec historicky přesné - právě naopak film vše bere s humorem a nadsázkou, což je ale přesně to, co podívanou příjemným způsobem okořenilo, a já jsem se bavila a chvílemi uvažovala nad hereckým uměním. Rupert Everett v roli krále byl taky výtečný. Tenhle film snad kazí pouze pitomý český název a český dabing. V originálu super. ~(3,8)~

plakát

Láska na hlídání (2004) 

Ne všechny filmy tohoto žánru jsou stejné. Některé dívčí „teenage“ filmy dokážou zaujmout hlavní postavou nebo nějakým originálním prvkem příběhu, okouzlit svou atmosférou, potěšit dobře napsaným scénářem, nebo třeba aspoň zaujmout svým stylem či hudebním soundtrackem… Bohužel, toto není případ tohoto filmu, protože ten selhává na všech frontách. Katie Holmes je tu nesympatická, příběh tuctový, scénář a provedení špatné a nezajímavé… a navrch ještě spousta klišé. Když už romantická linka nefunguje, člověk čeká, že to bude aspoň místy vtipné, ale ani to nevyšlo. Pokud zde bylo vůbec něco vzdáleně vtipného, byla to trhlá holka hrající na trombón, která se v jedné scéně mihne. Tím ale zábavnost končí. Je škoda, že aspoň ta hlavní postava si diváka nezíská. Běžně mi Katie Holmes nevadí, ale tady byla skoro nesnesitelná. Její postava byla chvílemi buď příšerně upjatá nebo naopak podivně vzpurným způsobem samolibá. Působilo to nesourodě a sympatické to rozhodně nebylo… Ve výsledku, jako by chyběla osobnost jak jí, tak i filmu jako celku. ~(1,8)~

plakát

Miluj mě, prosím (2004) 

Pěkně zamotané - tak, že vás to nutí bedlivě sledovat. Zápletka se mi rozhodně líbila, i když "míjení" dvou postav bylo poněkud okaté a přehnané, ale tím to aspoň zvyšovalo napětí. Za Joshe Hartnetta jsem byla ráda, protože jsem ho už hodně dlouho v ničem neviděla. Ve výsledku dobrý, promyšlený romanticko-dramatický film. ~(4,0)~

plakát

Nae yeojachingureul sogae habnida (2004) 

Film celkem průměrný, ale Jeon Ji-hyeon jako vždy skvělá. Akorát mi to hlavně na konci vůbec nedávalo smysl. Co měla znamenat ta podivná spojitost s My Sassy Girl? (Kdo před tímhle filmem neviděl My Sassy Girl tam tu spojitost neuvidí) Konec byl vážně hodně divný. ~(3,2)~

plakát

Neundaeeui yoohok (2004) 

Poměrně dlouhou dobu jsem neviděla žádný korejský film, tak jsem dostala chuť si pustit něco z korejské romantiky. Na korejských romantických filmech vždycky oceňuju tu skutečnou "romantiku", originalitu v jistém slova smyslu, a to, že se právě tolik odlišují od americké romatické tvorby, která je ve většině případech pořád na stejné brdo. Bohužel, po zhlédnutí většího počtu korejských romantických filmů jsem došla k názoru, že se jich hodně mezi sebou podobá. Ne sice všechny, ale přesto často narážíme na stejné motivy - smrtelná nemoc a jiné rány života; nebo snad druh hlavní hrdinky, která je většinu filmu trochu zmatená, koktá, dělá hloupé obličeje, chová se roztomile naivně a snadno se opije.... Tyhle motivy nalézáme skutečně minimálně v polovině korejských romantických filmů. Člověk si toho nevšimne dokud takových filmů nevidí víc, ale pak se díky tomu stane korejská romantika trochu předvídatelná. Tím chci jen poukázat na to, že ani jiné romantické filmy než hollywoodské nemusí být nutně vždy skvělé a originální. Ale čert to vem. Film Temptation of Wolves je sice toho zrovna příkladem, a má dokonce i jiné nedostatky (scény jako by chvílema nedržely pohromadě), avšak i tak jsem byla po zhlédnutí spokojená, nějaká ta slza taky ukápla. Přestože tedy začínám vidět korejské filmy, konkrétně ty romantické, taky trochu kriticky, myslím, že jsem se jich ještě zdaleka nenabažila. ~(3,2)~