NinadeL

2/3

Krimi z filmografie Kidmanky nejsou tím nejlepším, na co můžeme v její kariéře natrefit. Ale čistě jako surová kriminálka je Ničitelka samozřejmě ucházející. Už Tajemství jejich očí sice dalo tušit, že někdo formátu Kidmanky krimi jednoduše nepotřebuje, ale budiž. Aby se stala ikonou a zároveň household name v tom nejširším slova smyslu, musí sem tam zvolnit a pokrýt doslova každý žánr.

Slabý film z prostředí boxu. Zajímavé je snad jen sledovat, jak se z kdysi elitního sportu stala rubačka pro ty nejnižší vrstvy.

Film bez emocí.

Studio Ypsilon v celé své kráse. Roztomilé, hravé, mladé.

Přenádherná sázka na jistotu. Po stále doznívajícím fenoménu první němé verze, kterou natočila s Garbo s Gilbertem pod skvělým názvem Love (a film tak mohla propagovat dvojsmyslná věta Garbo and Gilbert are in Love), bylo zkrátka nutné se k tématu Anny Kareniny vrátit. Zvukový film sice přinesl mnohé novinky do továrny na sny, ale konkrétně v tomto případě nebyl už tak odvážný. Moderní Love je téměř hmatatelná láska z mnoha důvodů, je to dokonalý film, který lze prožít až do morku kostí. Zatímco nová verze je klasicky ukotvená v carském Rusku 19. století, mezi Petrohradem a Moskvou. Vše je distinguované a realistické. Všichni zúčastnění jsou v nejlepší formě, W. H. Daniels v ateliéru kouzlí neskutečně komponované jízdy kamerou, C. Brown zná všechny barvy herectví Garbo a sama Greta hraje celou svou bytostí. Skvostné. Báječné na pohled, báječné pro duši.

Hvězdný mýtus Marion Davies, životní partnerky mediálního magnáta Williama Randolpha Hearsta, dlouho odolával skutečnému poznání kvalit herečky Marion Davies. Její životopisci, například Fred Lawrence Guiles, spatřují její vrchol v sérii filmů, které natočila s režisérem Kingem Vidorem. Problémem samozřejmě zůstává horší dostupnost jejích filmů obecně, ale pakliže jsou tu a tam některé tituly uvolňovány (například díky retrospektivním přehlídkám anebo televizi TCM či DVD archivní kolekci WB), můžeme si názory nejrůznějších kritiků komparovat. Osobně mám ze Show People alias Slečny Peggy v pokušení jen ty nejlepší zážitky. Je to skvělá komedie z hollywoodského zákulisí, která si nebere ty nejmenší servítky. Ohromné množství hvězd tu má cameo (včetně Johna Gilberta, Charlie Chaplina nebo Mae Murray či Elinor Glyn), Marion kouzelně paroduje dokonce sama sebe. Je tu vše, od cesty naivního děvčete do filmařské Mekky přes první slapsticky až po velkorozpočtová dramata. Ideální film začátečníky i ostřílené diváky pokladů z němé éry.

Navzdory negativním konotacím, kterými bylo obklopeno celé Jiráskovo dílo i jeho osobnost (zejména po roce 1945), z filmových a televizních přepisů lze překvapivě doporučit jako aktuální či v jiném smyslu kvalitní či zajímavé prakticky všechny tituly. Jirásek sám se dožil pouze první němé Lucerny, ze které byl nadšen. Z éry třicátých let pak vynikají Psohlavci, Vojnarka, Filosofská historie i nová verze Lucerny stejným dílem. Vávra vsadil na klasický titul, zkušené tvůrce a nechal rozkvést mladé herectví Boháče a Pivce (Vavřeny a Frýborta), aniž by jim do hry příliš zasahoval. Boháč znovu horoval pro éterickou Oličovou, stejně jako v K. H. Máchovi, který měl premiéru o dva měsíce dříve. A Pivci se zas líbila Elena Hálková, z Národního. Z Národního byla i Ela Poznerová (Lotty Roubínková), ve 20. letech vítězka Miss Československo z regionální sekce v nadnárodní soutěži Fanamet z roku 1927. O dekádu později ovšem již zcela řadová česká herečka, bez dalších ambicí uspět za hranicemi. Z celkové bilance nejlepší službu udělala nicméně Filosofská historie Heleně Friedlové (slečně Elis), která debutovala ve zvukovém filmu až v Srdci v soumraku o rok dříve a nesla si s sebou škatulku přepisu časopiseckého románu podle Maryny Radoměrské, což je poněkud jiný žánr, než Jirásek.

Tahle americká verze Nedotknutelných měla navzdory všemu ideální pozici. Vzali filmeček z drzé národní kinematografie, vyházeli všechny kraviny a natočili to znovu a čistě. Bez škobrtnutí. I tak může vzniknout paráda, ke které bude radost se vracet. Ano, americké prostředí je univerzálnější a jen pouhá přítomnost Kidmanky ve vedlejší roli vytváří divácké pohodlí z opětovného setkání.

3/3 Ve druhé série tohoto okna do pokrytectví 50. let se mění mnoho. Nicki und Freddy machen Musik, tedy naše rock'n'rollové duo má za sebou úspěšné turné, točí film a bojuje s démony minulosti. Realita se prolíná s fikcí a je místy skutečně úsměvné, jak tu vypadá filmový průmysl konce 50. let, stařičký režisér schopný osahávat matku i dceru a samozřejmě vzpomínky na uvědomělé filmy Třetí říše. Dalšími démony jsou vzpomínky na koncentrační tábory, homosexualita, udání mezi západem a východem... a svobodné mateřství a manželství. Je tu toho mnoho k vysvětlování, k prožití. V dnešní době by už taková rodina po hromadě nedržela ani omylem. Ale pokud budeme držet pěsti, dozvíme se, jak familie Schöllack vkročí do 60. let v Ku'dammu 63.