andrii

Propletli se slovními pentlemi. Filozof kameňáků, i ve shodném módu smečující, s pelem point. Výřeční "allenovští," aby je poté oplotila přítomnost prázdných pout. Bolestná peripetie. Pochopení pro tep let. Budoucí náruč s tulipány, bez plevele?

Funerální koncentrace stínoher, démantů dekadentní "černoty," pavučin v rubáši poeovsky-wildeovského kavalíra, rezidenta jinovatek, kabaretiéra erbenovské tuše, s viděním pod tíživý kabátec, do erbovního "bubáctví" záhrobních zahrad.

Krátký sestřih, který nic neskryje. Dáma, jejíž hlas ježí vlas. Nohy gazelí. Vyšvihla se v image. Turistka po žánrech. Názorová "bubenice." Gratis líčící své postoje.

Pro jejich věčný sen. Tady jsem. Mezi strunami a smyčcem. Slavičí zpěv, requiem slz a tmy, pro (d)uši mementem.

... na pět písmen. ROMEO. Hořím Erósovým mořem bordó nebe, vínových vln, mechově pistáciových krémů, olivového avokáda. Budu gondoliérem, po tvém mléčném těle. Plátkem pomeranče ve vyprahlých ústech. Azurovým světlem kolem. Zlatým paprskem, tekoucím po rtech. Amurem proudícím do hlubin TEBE. Čarostřelcem nabitým polibky, než motýlí magii duhových lučin a zátočin potáhne zimní Amorův šál reálných končin.

Už dost bylo klování. Skoleného oso(bo)u báje, skalní kalní v běláskovém. Do vašeho antracitového entrée se obuje. O soumraku klobouk dolů, zúčtování ostrými. Bleskově.

Netrpí trémou. Vůbec. Karneval kulek, na ex, prostře pro plémě v plamenech. Popelavá prašnost dolehne na horečnatou zem.

Mlsoun pelmelů. Mělčin, hlubin. V očích malované meandry, glamour chrpových lagun. Nefritový kord. Pro melodram. Nos na gigantické ságy "velkých synů," tekutým rubínem leptané, trnové charaktery, masitost zlomových scenérií, lemovaných osobnostní výstrojí, stavy ve zbroji.

Dům boží, Bibli ďábel stíní. Obaluje býlím posvěcený krov.

Přidej se a lokej spolu s ní. Intimní citový refrén. Ať nadobro nezakoření v darmošlapectví stojatých vod. Zdomácní, kde si srdce pověsí. Siroty, poetové absintu, které i v dešti pohostí lidská melodie, slunečník slov.