Rikku

Superman 1 i 2 byly filmy mého dětství a vždy jsem je vnímala jako jeden celek pouze rozdělený na dvě části. Lhostejno, že je (hlavně v druhém, tedy Lesterově filmu) nepříliš povedený humor i velmi nemístné až groteskní scény. Odpouštím i všechny nelogické díry ve scénáři - u obou filmů včetně Donnerovy verze, která sice napravila některé Lesterovy přešlapy, ale nasekala jiné a má naprosto nešťastné vyústění celého filmu - (spoiler) vrátíme čas tak moc zpátky, že se celá zápletka vlastně nikdy neudála (jak si ale pak mohl řidič kamionu na Clarka pamatovat, co?) ...Nicméně, pro až dětskou naivitu, které jsou (všechny tři) filmy plné, Williamsovu hudbu a pro Reevesovy modré oči - čistě subjektivně za plný počet. A je fuk, jak moc kdo říká, že chlap v červenejch kozačkách nemůže bejt hetero :-D

Superman 1 i 2 byly filmy mého dětství a vždy jsem je vnímala jako jeden celek pouze rozdělený na dvě části. Lhostejno, že je zde (hlavně v druhém filmu) nepříliš povedený humor i velmi nemístné až groteskní scény (na poletující tupé, pána na kolečkových bruslích a na člověka, co se snaží telefonovat v jedoucí budce, se nedá jen tak zapomenout). Odpouštím i všechny nelogické díry ve scénáři - u obou filmů včetně Donnerovy verze, která sice napravila některé Lesterovy přešlapy, ale pro změnu nasekala jiné... Pro až dětskou naivitu, které jsou (všechny tři) filmy plné, Williamsovu hudbu a pro Reevesovy modré oči - čistě subjektivně za plný počet. A je fuk, jak moc kdo říká, že chlap v červenejch kozačkách nemůže bejt hetero :-D

Superman 1 i 2 byly filmy mého dětství a vždy jsem je vnímala jako jeden celek pouze rozdělený na dvě části. Lhostejno, že je zde (hlavně v druhém filmu) nepříliš povedený humor i velmi nemístné až groteskní scény (na poletující tupé, pána na kolečkových bruslích a na člověka, co se snaží telefonovat v jedoucí budce, se nedá jen tak zapomenout). Odpouštím i všechny nelogické díry ve scénáři - u obou filmů včetně Donnerovy verze, která sice napravila některé Lesterovy přešlapy, ale pro změnu nasekala jiné... Pro určitou pohádkovou nevinnost a až dětskou naivitu, které jsou (všechny tři) filmy plné, Williamsovu hudbu a pro Reevesovy modré oči - čistě subjektivně za plný počet. A je fuk, jak moc kdo říká, že chlap v červenejch kozačkách nemůže bejt hetero :-D

Takhle to dopadá, když si autorka "kvalitní" literární série myslí, že je automaticky i erudovanou scénáristkou. O tom, že její postavy žijí v nějaké pohádkové realitě, by se dalo sáhodlouze rozepsat (Tessa je na stáži první den a šéf ji okamžitě bere na exkluzivní firemní jednání? Odkud bere Hardin na svůj životní styl peníze? Oba chodí na vysokou, ale ani jeden se školou nezabývá?). Film připomíná hodinu čtyřicet dlouhý epizodický videoklip, ve kterém se za každou cenu mihnou všechny postavy z knih jen proto, aby se ve filmu jednoduše objevili, a přitom se nikdo nikam v podstatě neposune - což je opět vinou předlohy, bez jejíž znalosti budete tápat. Přesto je film stravitelnější než kniha, jelikož je často (ač nejspíš nechtěně) opravdu vtipný. Tedy mezi střídajícími se sekvencemi hádek, sexu a product placementu od Victoria's Secret se člověk aspoň občas zasměje. Jedna hvězda za snažící se Josephine a Hero Fiennese - snad časem dostanou šanci zahrát si v nějakém kvalitnějším snímku.

Nic moc vykrádačka filmu Osm a půl od Felliniho.

A teď schválně - co bylo dřív - film Logan nebo PlayStation hra Last of Us :-)

Dark Phoenix se svou komorní atmosférou velmi blíží původním Singerovým X-Menům. Po digibordelu jménem Apocalypse příjemná změna. Skvělé a důstojné zakončení série.

Takové vizuální orgie jsem v kině nezažila od Moulin Rouge. Neseděl na režisérské židli ve skutečnosti Baz Luhrmann? Režijní rukopis Guye Ritchieho byste tu hledali sotva - je jasné, že si mocní lidé od Dysneyho vše ohlídali. Nějakou invenci od animovaného originálu nehledejte, jde se tu na jistotu a je to především cíleno na mladší publikum. K čertu tedy s přehrávajícími hereckými výkony - zde je to na místě; přehnané je tu totiž úplně všechno a scéna příchodu karavany do města mluví za vše. Will Smith si svou roli očividně užíval, až to chvílemi vypadalo, že si rád připomněl svého Prince z Bel Air. Filmu by každopádně nějaké ocenění za výpravu nebo kostýmy velmi slušelo.

Minimálně v jedné věci Rocketman svého konkurenta v podobě Bohemian Rhapsody přehrává - rozebírá Eltona Johna do hloubky. Jak moc je ten obraz pravdivý, ví Bůh, ale alespoň ukazuje přesně tu odvrácenou stranu showbusinessu v podobě, jakou by si původně film o Mercurym zasloužil. Bohužel se tomuto dílu zajisté nedostane takové popularity - není to masovka jako Queen, a navíc má film pozvolnější tempo a zpracování, které ne každému sedne. Nicméně mě ta odvaha prolnout klasické vyprávěcí postupy s muzikálem nadchla. Jedná se o snímek plný originálních nápadů a sekvencí, je něčím víc než jen znovu vytvořením již viděného, neimituje historii a neglorifikuje. Taron Egerton je naprosto strhující a má můj neskonalý obdiv za to, že všechny písně ve filmu zazpíval sám.

Není to úplný průšvih, ale po vypiplané Infinity War bych čekala něco jiného. Vyřešit patovou situaci cestováním v čase je takové klišé... Rozvleklé a v podstatě vykrádající scény z předchozích filmů. Přemrštěná stopáž, kdy si popcornový film začne hrát na těžkou psychologii. Ne, děkuji.