kagemush

Spíše srandičky než (neo)noir. Sinatra s nadhledem  a přehledem. K tomu ta jeho Nancy se skvělým songem. Pro mě film týdne.

Kdyby bouře ...., srajda ve sklenici vody to je.

On je to vlastně komiks, ale i na komiks blboučký až běda. To že se postavy spíše pitvoří mi v komiksech zas až tak nevadí, ale hromadění logických nesmyslů dá na prdel jakékoli formě příběhu. Zde se v každém (!!) dílu něco najde. Alespoň v tom je seroš konzistentní.

Pro nás neonojristy kteří  s nádechem nostalgie furt dokola hltají neopakovatelné pecky hardboiled schoolistů pánů Hammeta či Chandlera (ale tak třeba i toho Mc Baina) jsou takovýhle seroše vzácnou manou v poušti mýdlových oper. A i když má dle mého Gardner blíže spíše k Rexíkovi Stoutovic než k výše uvedeným peckařům (nemám ho vlastně až na pár výjimek moc načteného) moc jsem se těšil. A dostalo se mi mnohého. I toho , že příště to může být ještě lepší.

Vůbec mi nevadila tzv. umělecká licence. Páč zrovna v tomhle příběhu by každý z účastněných tu svou storku podal jinak. A protože jsem si nad formou dílka a většinou dobře hrajících herců a herkyň slastně funěl, nemůžu jinak než že mé oko popatařilo jeden z deseti nej počinů české seriálové TV tvorby třicet let zpět.

Záhadný seriál plný záhad. Nejzáhadnější záhadou pro mně asi zůstanou louže a  tající sníh při deklarované teplotě mínus třicet. Na tak tajemné záhady není má mysl připravena a tak jsem to vzdal po první sérii.

Stejšnové ani boxové hry nehraju. Takže kdyby mi to furt někdo necpal pod rypák, že je tomuhle nějaká hra předlohou bych si ani nevšiml (ale tak někdy asi jó ...). - No a že nám to malé medvídě (viz. Hra o trůny) vyrostlo v pěkně nasranou ,,adolescentní" medvědici (viz předposlední díl). -- Oba retrospektivní díly mně moc neurazili, ale muselo to tak být? Nešlo se vymezit oproti herní vybíjené jinak? Ovšem za mně pro mně - šup sem s další řadou.

Tak jako u Vlastníků mě pan Havelka poněkud mate. Sem tam docela často verbalfrky na světové úrovni, někteří herci radost podívat (Plodková toť koncetrovaná deprese, - a ten Plesl-můj ty tondo kolenatej...., ňunánek všech havranů havran.... ,,to jsem si tak jednou vzal mrtvolu domů. Byl jsem osamělý. ..... inu home office." (!!!)) , ale jinak komunál a brebty a děsivý neherci. Ale protože mám pana Havelku v té pidi skupině českých rejžů a autorů v které doufám, nadsadím a nezasloužené čtyři hvězdy dám.

Občas směním svůj volný čas za něco jiného. Jako onehdy, když mi byla nabídnuta teplá večeře, ale film pak vybere ona. Vybrala a já kňučel na co že to už zase musím čumět. Asi se naučím nevečeřet.

Komunální humor jednadvacátého století. Uřvaný komunální humor. A nemuselo by to tak být, páč myšlenka by byla.  Aj herci. I scéna (jako bych byl v divadle) více než zdařilá. Jenže pak třeba ten závěr - vi ste blbcy, my ty chytrí a tak vás smanipulujem ..., no .... .