Ony

Film je zahlcen postavami. A ty jsou všechny skoro stejné a stejně protivné. Ubíjející...

Poprvé jsem se setkala s Gilliamem mimo Monty Python a překvapil mě, ovšem nijak zvlášť příjemně. Na pohádku je to moc složité, na něco jiného moc pohádkové. Některá "překvapení" se dají očekávat dlouho dopředu, triky nejsou nijak originální. Přesto se nejedná o nudný snímek. Má slušný spád, jedna akce střídá druhou. Herecké výkony odpovídají rázu filmu. Účast hvězd, jako je třeba Matt Damon, určitě prospívá celkovému "image" filmu, ale jiný význam nemá. Je to průměrný snímek, který stačí vidět (narozdíl od jiných Gilliamových kousků) jednou. PS: V tom sledu šíleností mě nejvíc zaujalo, když se objevil Tomáš Hanák, a taky když na pár vteřin zazněla skladba Jeana-Baptista Lullyho.

Bernard, Králík, Krejčík, Záviš, pan Libor. Tolik velkých osobností v jednom dokumentu se skoro nedá unést. Stejně je ta LFŠ hrozná.

A co je na tom sakra špatně? (Tedy kromě toho, že Libušin kůň vypadá jako Gimp?) Přesně tohle naše mytologie potřebuje. To je ta dekonstrukce prostě. Doufám, že to co nejdříve potká i sv. Václava, Jana Nepomuckého, Jana Husa, bitvu na Bílé Hoře, národní obrození a T. G. Masaryka. Tíha zakládání státu je dublována vztahovým dramatem. Jak příznačně se stále opakuje věta „I am sorry“... To jsou dějiny, to je život. Jasně, že by byla frajeřina, kdyby tam používali klasickou praslovanštinu, ale vzhledem k tomu, že je film beztak dost odvážný, ekonomickou volbu angličtiny pro mírně pokročilé mu s klidem odpouštím. Vtipné momenty vyjmenovávat nebudu, mně se to líbilo celé. Čekala jsem leccos, ale nakonec jsem odcházela z kina především s ujištěním, že nejsem nejzatrpklejší na světě a umím se smát celým tělem. I duší. PS: Doporučuji skvělou studii Vladimíra Macury Sen o Libuši (in: VM: Český sen. Praha: NLN, 1998, str. 88-96.)

Zase jeden seriál mého dětství.

Knihovna kongresu slouží všem rasám, neusazuje se v ní prach, nadstandard je standardem. Dokážu si představit, jak se někomu z takového "dokumentu" udělá špatně, ale já jsem se ráda nechala fascinovat. Pocítila jsem velmi silně takovou tu slast, která se dostavuje třeba při pozorování pásové výroby.

Standardní, celkem slušně natočená balkánská vybíjená. Zájemcům poslouží jako metafora.

Možná velké umění, možná sprostý kýč. Já opravdu nevím.

"Rex, such die Wurstsemmel!" Hodně přiblblý, ale vlastně příjemný seriál.

milý ospalý gerontoeastern