..Anya

Klasický žánr romantických komedií s názvem: "Back to the trees" (rozuměj návrat ke kořenům). Nic nového ani půjčeného ani modrého.

A úplně největší bomba na tomhle filmu bylo to, že Popelka byla vlastně úplně nejhezčí v celým filmu. Překvapivě. A jediný způsob, kterým se snažili z Popelky udělat slečnu nepatřící do vyšší tzv."oblíbené" vrstvy, byl ten, že jí nasadili kšiltovku (aby jako nebylo vidět, že to je vlastně prom queen) a posadili do auta, který jí závidim až odsud.

No ty vole, to byl nervák! Jsem myslela že každou chvíli vyskočim leknutím do stropu. Málem jsem z toho napětí až usla.

Chvílema jsem se potrhávala smíchy až mi zaskakoval popcorn. Hlavní herci byli vynikající a i přes pár mdlých dostaveníček se jedná o zajímavou podívanou.

Velice, velice pěkné. Ač by se tři hodiny promítání mohly zdáti jako hodně, tak v tomto případě mi to nijak nevadilo. První hodinu jsem pronikala do blízkosti lidí v tak trošku podivném městě a začínalo mě zajímat ono temné místo v jejich duších/městě. Druhou třetinu filmu se ono zlo trošku rozhýbalo a počalo mi ukazovat stinné stránky města/lidí. A až na počátku hodiny třetí, kdy už byl zřejmý rozsah celé tragédie se akce rozjela. Nepochybuji však o tom, že téma mohlo být natočeno i lépe.

Urgh..jedinej zajímavej nápad na tomhle filmu byl samotnej nápad si s někým vyměnit bydlení. Mmnt...píšu si do listu služeb, poskytovaných mojí budoucí zážitkovou agenturou. Zbytek filmu je ....hm .... nejsem si úplně jistá protože mě to tak v první třetině přestalo zajímat.

"What's the difference between 'acts of genocide' and 'genocide'?" Skvělá kontroverze mezi tím, co se děje ve Rwandě a tím jaké starosti mají světové mocnosti, s tím aby ospravedlnily jejich nezaplétání se do suverenity jiné země. Výjimečně nesledujeme velkolepý příběh jednoho spasitele ale osudy smíšené rodiny. Příběh o něco méně strhující nicméně na pozadí události, kterou nelze vymazat, na pozadí události, kterou je nutno znát a připomínat si jí.

Ne, prostě ne. Odmítám srovnání s Hotelem Rwanda. Filmů o genocidě ve Rwandě je více a k jejich škodě je Hotel Rwanda, jakožto Hollywoodský trhák, nejznámější. Shake hands with the devil je skvělý svým pohledem. Možná není až tak poutavě natočen, možná se netýká přímých obětí, možná je zde méně krve než jinde, ale konečně podává objektivní obraz o vojácích OSN ve Rwandě na které jsme si udělali názor jinde. Prvně je Rwanda podána jako kouzelná země plná mlíka a buclatejch krav. Skvělý herecký výkon hlavního hrdiny. Všechny tyto filmy o Síle lidskosti jsou prostě užasné, ale jsou jen zlomkem v jinak krutým světě plným násilí a zbraní.

Díky bohu, že jsem si knihu dřív nepřečetla. Jestli je to celou dobu taková nuda jako tenhle film, tak by to ta kniha mohla taky odnést mrštěním kamsi do kouta. Naštěstí ve filmu se můžete kdykoli přepnout kam se vám zrovna zlíbí. Což zde, bohužel, moc nepomáhalo. Hereckým výkonům sem se ve filmu vyhla. Na Meryl Streep jsem alergická, pardon, a ten přezdrška z chirurgů mi vadil od první chvíle. Cvok se kterým Meryl chodila byl normální psychouš a snad jen jeho role byla poutavá. Takže zde veliké NEE!

Děj filmu: Voda, les, dům, nic, nic....ženská v plavkách....nic, nic, voda, voda, les, šutr, nahá ženská, nadržený chlapi, les, voda ....krev, krev. Konec filmu. Děkuji za funkci rychlého přetáčení.