halogenka

McGuigan a Moffat potvrzuji, ze jsou mistri ve vorani poslednich epizod (Sherlock, Dracula).

Unikatni hricka televizni tvorby, v niz spolecne selhaly vsechny filmove obory. Sesla se tu parta otresnych producentu, scenaristu, reziseru, castingaru, hercu, osvetlovacu, kameramanu, scenografu, CGI lidi a strihacu, vzali se za ruce a zplodili neco skutecne nesledovatelneho.

Neni to ani dost vtipne, ani dost chytre. Navic serial dost casto “vypadava z role” a jednotlive postavy jako by byly z jinych zanru.

Trihodinove radoby art utrpeni. Nektere sceny byly uz fakt tezce za hranici vkusu. Ale Ana de Armas je asi nejlepsi Marylin, co jsem kdy videla.

Az zbytecne detailni a hodne tezce koukatelny serial.

Serial, ktery je jako jeho hlavni hrdina - tvari se hrozne chytre a na oko resi nejaka ozehava aktualni temata, ale cokoli, co by mohlo byt opravdove nebo zajimave, hned shazuje svym prizdisracstvim a radoby humorem. Vetsina postav (zejmena zen) jsou tu jen jakesi karikatury, cele to hrozne smrdi machismem a malomestactvim maskovanym za intelektualstvi.

Slusne slapajici mix Tarantina a Ritchieho.

Dalsi dil o uplnem hovne.

A kolik to tak bude mit sezon, nez se konecne k necemu dostanem? Protoze ani po ctyrech dilech se Prsteny moci nezvladaji odlepit od zeme a dal nas muci touhle nezazivnou expozici. Na zadne z postav vam porad nezalezi, vsechny lokace porad pusobi hrozne umele a sterilne, porad to nema zadny rytmus a porad mate pocit, ze 3/4 kazde epizody by se daly s klidem vystrihnout a nic by se nestalo. Byt autory tohohle serialu, vazne bych uvazovala o zmene nazvu na Prsteny bezmoci, lepe to vyjadruje jejich snazeni.

Krasny priklad hollywoodske inkluze. Nechali napsat a rezirovat film lidi, kteri prave prodelavali epilepticky zachvat.