Goldbeater

Bullet Train je povedený akční výplach bez větších ambicí, v němž ta nesourodá plejáda svébytných charakterů dobře baví a zejména Brad Pitt to svým „záskokem“ táhne na výbornou. Jen teda to odhalení jak hlavního záporáka, tak jeho motivací, to bylo jak z nějakého filmu tak o tři kvalitativní třídy níž. Tím rozhýřeným rádoby cool stylem a četnými flashbacky je to chvílemi už trochu moc překombinované a nesoustředěné, ale to byl asi záměr, a co už, zábavné to je každopádně. [Filmový víkend ČSFD 2022]

Spíš šaškárna jako hrom. Střídání vážných témat a humoru pro malé děti Waititimu možná vyšlo u Jojo Rabbit, i když už to pro mě nebyl moc funkční film, tady je tím svým stylem Taika už jen neskutečně otravný asi jako houbičkami sjetý klaun, kterého jste vyhodili z dětské oslavy a on se vám furt vracel oknem zpět. Ve výsledku pro mě nový Thor nebyl funkční ani humorem, ani dramatickou rovinou, o kterou se tu tvůrci snažili, což je ostatně už opakující se motiv marvelovek posledních let, u nichž stále častěji mohu jako pozitivum říct jen a pouze takové to klišé, že jsou barevné a hejbou se. A to bych ještě měl dát slovo pozitivum do uvozovek. [Filmový víkend ČSFD 2022]

Na to, jak poměrně zbytečný se tenhle prequel už od prvního oznámení jevil a jak jsem si neuměl celou dobu ani představit, že by mohl být po dějové stránce vůbec nějak funkční, nakonec se to s umírněnými očekáváními dalo sledovat. Kvalitativní sešup z jedničky je značný, poměrově asi jako Dětská hra a Dětská hra 2, kde se taky nepřišlo s ničím extra novým, ale bavilo to. Scénář zde v půli aspoň přichází s poměrně zábavným zvratem, který už sice sahá do hodně béčkových a přiblblých sfér, ale o to víc poté film funguje jako černá komedie, v níž je zábavné sledovat, jak se hlavní postavy společně špičkují. Jen to chtělo do toho nasypat víc černého humoru, takhle to skončilo kdesi napůl cesty. Žádná sláva, ale taky žádná tragédie. [Filmový víkend ČSFD 2022]

Film k žehlení/vaření za 200 milionů USD. A pro Netflix stejně úspěch.

„Pravdivě ujetá romance v režii Davida Lynche s jednou opravdu povedeně ustřelenou hlavou a četnými odkazy na Čaroděje ze země Oz. S ubíhajícími lety zjišťuji, že Lynchovy filmy s každým dalším zhlédnutím zrají jako víno a Zběsilost v srdci doceňuji stále víc a víc.“ - To jsem zde k filmu napsal přesně před deseti lety a dnes po několika dalších zhlédnutích včetně projekce na velkém plátně jenom dodávám, že to je zkrátka jedinečný počin ať už ve filmografii Davida Lynche, tak ve světové kinematografii obecně. [KVIFF 2022]

Instantní osmdesátky, dokonale odvedená filmařina a vždy výborný divácký zážitek. Snímek o návratech, k němuž je radost se jednou za čas taky navrátit. Konečně viděno i na velkém plátně. [KVIFF 2022]

Film filmů, naprostá klasika. Konečně viděno na velkém plátně a se silným slzením při „Over the Rainbow“. [KVIFF 2022]

Nekorunovaný král americké nezávislé scény John Cassavetes dává nahlédnout do nitra persony stárnoucí divadelní herečky, jež nemusí bojovat s jakýmikoliv vnitřními démony, ale se sebou samotnou. A má to 144 minut, takže pokud nemáte předem pocit, že téma je něco pro vás, raději od Premiéry ruce pryč. [KVIFF 2022]

Velmi poutavé životopisné drama stojící na špičkových hereckých výkonech, a to nejen oscarového Geoffreyho Rushe, ale i mladého Noaha Taylora a výborného Armina Muellera-Stahla. V tématu „jak tvrdou rukou vyrobit hudebního génia a jakou cenu si to na něm vybere“ je Záře tak trochu předchůdce thrillerového Whiplash, i když k látce přistupuje mnohem konvenčnějším a umírněnějším způsobem, což nevidím jako nikterak špatnou věc. Vytknout se tomu dá opravdu jen velmi málo. [KVIFF 2022]

Blízko je dějem relativně prosté, emocemi však extrémně nabité drama, které stojí na výborných hereckých výkonech (zvlášť dětským hercům poklona) a zejména citlivé režii Lukase Dhonta. Je to hodně slzodojné, ale nikdy prvoplánově, režisér dokázal najít skvělou harmonii v tom, jak emoce dávkovat. [KVIFF 2022]