Goldbeater

Byla by to docela pohodová bláznivá komedie, kdyby to tak otevřeně nevykrádalo Letadla, vlaky, automobily. Opsané jsou nejen premisa a struktura filmu, ale rovnou i některé scény a promluvy postav - zřejmě se rok po smrti Johna Hughese už scenáristé plagiátorství přestali štítit. A zatímco John Candy v původním snímku hrál neohrabaného troubu, jenž si sympatie diváka v závěru zaslouží, Zach Galifianakis tu hraje životu nebezpečného sociopata, s nímž by snad mohl soucítit jen málokdo. Být to přiznaný remake, dalo by se ještě přimhouřit oči, protože v principu je to zábavný road-movie, ale vydávat tohle za samostatně stojící film je opravdu jen trik.

Loupež ve velkém stylu je pohodová komediální oddychovka s enormně kvalitním obsazením, jehož ústřední trojice si prostor před plátnem vyloženě užívá. Celé se to ubírá cestou, jakou si asi předem dokážete kompletně domyslet, ale přesto to velmi dobře zabaví, několikrát rozesměje a velmi rychle uteče. Ideální film na relax.

Bond Fan nemůže jinak. Je to jiné a je to super. A víc před projekcí nepotřebujete vědět. Po druhé návštěvě kina jsem se v názoru jen utvrdil, nový Bond je zkrátka event, který není radno propásnout.

Do nového snímku Šiona Sona jsem vkládal nemalé naděje, přeci jen jde o zkušeného režiséra s výrazným rukopisem. To samé si nejspíš řekli i herci, kteří se ochotně vložili do jeho vize (mimo odvážného Nicka Cage a populární Sofii Boutellu taky herec a režisér Nick Cassavetes, jenž se zde vrací po desetileté pauze od herectví). Ale Prisoners of the Ghostland nejsou dobře režírovaný film a vlastně působí, jak kdyby jakoukoliv režii postrádali úplně. A ač velmi cením ty zdejší propracované kulisy, nápadité kostýmy a použití praktických efektů, když pomyslně svleču tenhle snímek od všeho toho vytříbeného vizuálu, zbude jen laciný a po všech směrech pitomý scénář, který hercům dává jen velmi málo materiálu, se kterým by mohli pracovat. Kdyby tenhle scénář se stejným obsazením hlavních rolí natočil třeba Rob Zombie v redneckovském zapadákově kdesi v Novém Mexiku, umím si představit, že by to pod jeho rukama mohlo fungovat. Takhle ale fakt ne. Celé je to jen hitparáda ve vystřelování bizarních nápadů do vzduchu a čekání, zda nějaký z nich dopadne na úrodnou půdu, ale 85% z nich tam nedopadne a člověk z toho má jen velmi řídký, až nicotný divácký zážitek.

Derek Kolstad si ve Wordu otevřel svůj pár let starý scénář k Johnu Wickovi, všechna slova „John Wick“ nechal systémově přepsat na „Bob Odenkirk“, sem tam něco mírně osekal/poupravil a nový scénář byl hnedle na světě! Opravdu nevěřím, že vynaložil víc úsilí. Neberte mě zle, ono je to natočené fakt stylově, pěkně se na to dívá a dynamická řežba v podání tria Bob Odenkirk, RZA a hlavně dvaaosmdesátiletý Christopher Lloyd (!) byla neskutečně cool, ale to scenáristické recyklování sebe sama bylo fakt na facku a docela podkopalo celý film.

Z Cry Macho jsem byl na rozpacích. Clint Eastwood si rozhodně zaslouží obdiv, že i v tak pokročilém věku (a navíc během světové pandemie) dokáže stát před i za kameru a neztrácí při tom ani kousek ze svého chlapáckého kouzla. Navíc tenhle jeho počin vyznívá velmi dobrosrdečně a má spoustu hřejivých pasáží. Jenže je potřeba si nalít čistého vína a dodat, že je to taky opravdu chabá filmařina s neskutečně jalovým scénářem, strašně prkennými promluvami postav a nulovou gradací děje. Až s rolováním závěrečných titulků si člověk uvědomí, že to málo, co se odehrálo v posledních minutách, měla být vlastně katarze celého dramatu. Bohužel opravdu žádná sláva a od tak velkého tvůrce zklamání - no snad se Eastwood vyšvihne s dalším filmem.

Neill Blomkamp se snaží podat mnohokrát omletý motiv posedlosti démonem z poměrně originálního náhledu a načíná při tom i pár zajímavých nápadů, ale nic z toho nedělá důsledně a nedotahuje do konce. Všechno ryze hororové a zajímavé se odehrává buď mimo záběr, nebo to je odbyto stylem, že snad ani sám Blomkamp coby žánrový fanda s takovým výsledkem nemůže být spokojen (nápad o militantním komandu exorcistů by si zasloužil vlastní film, ale zde je zahozen během pár vteřin). Vše, co ve filmu zbývá, je jen práce s postavami - zejména s hlavní hrdinkou, od níž se kamera celý film prakticky nehne, ale i ten její vztah s matkou, potažmo s přáteli tu působí zkratkovitě, ba až uměle a prakticky divácky vůbec nefunguje. S ohledem na rozpočet a natáčení během pandemie se nějaký ten respekt hodí, ale jinak to opravdu ve všech směrech končí někde na půl cesty a neumím si představit, že to někoho může nadchnout.

Pokud jste viděli dánský originál Tísňové volání, nemá vám tenhle anglicky mluvený remake téměř co nabídnout. Můžete si leda tak užívat koncentrovaný herecký výkon Jakea Gyllenhaala, ale jeho je pro tenhle typ americké kopírky bez přidaných nápadů opravdu naprostá škoda.

Wan si chtěl natočit bláznivý horor o tajemném zabijákovi, ale zabředl přitom v postupech, které má bezpečně ohmatané z duchařin, takže mu z toho vychází překombinovaná, nechtěně směšná a ve všech směrech přepálená slátanina, v níž hodně věcí nedává smysl, protože jsou tam hozené prostě jen na efekt. Přitom ústřední nápad (i když poslepovaný ze všeho možného, co už tu bylo dřív) je zajímavý a podnětný. Musel by ale být zpracován v utlumenějším, soustředěnějším pojetí a klidně s nižším rozpočtem. Proč tenhle film potřebuje ty náročné digitální scenérie, megalomanský set design a téměř dvouhodinovou délku? Nepotřebuje. Stačila jen větší soudnost režiséra, který si tu ale nekontrolovatelně ujel do všech směrů, protože mohl. A jestli v jeho dalším filmu uvidím v každé scéně takhle přehnanou záplavu blikajících a zhasínajících žárovek, zrnících obrazovek a rádiového šumu (protože to všechno má být asi bububu!), tak u mě jako tvůrce nadobro skončil.

Výborná evropská filmařina na velmi vysoké úrovni. I když od prvních minut víte (nebo alespoň tušíte), k jakému závěru to celé nejspíš směřuje, hltáte veškerý ubíhající záběr a s tím spojené snažení hlavní hrdinky každým svým dechem. Quo Vadis, Aida? je poutavý film o marnosti a přesto důležitosti nevzdávání se, i když se často zdá, že celý svět hraje proti vám. [KVIFF 2021]