Haniczka

Na Statečné srdce to nemá, ale dýchá mu na záda zdatně. Nechápu, co se lidem na tomto filmu může nelíbit, vše dává smysl, vývoj postav i jejich ztvárnění je výtečné, zdařilá režie a vůbec vše drží pohromadě jako toulec plný vynikajících šípů. Viděna verze 156 min.

Povídka o přetvářce a podvodu za účelem dosažení cíle. A to je pojem "víc". Snad víc poznání, víc peněz, víc vlivu, víc všeho. Těžko říct. Boží bázeň je v konstrastu s tím, že člověk (rozuměj Žid, na ostatní se pravidla nevztahují) je vůči Bohu sice v podřízeném postavení, avšak po něm neustále něco chce a žádá od něho pozornost a dárky v podobě odpuštění, znamení, vlivu a vůbec činů prospěchu. To je klíčem k pochopení židovské mystiky, která je zaměřena na získávání. Studuj Toru a Bůh tě odmění. Yentl tak studuje a dál se převlíká za hocha v jiné škole, aby dosáhla svého, navzdory židovským konvencím, které však přes zákaz studuje. Studium je tedy z logiky věci jen zástupné pro něco jiného, protože by to jinak nedávalo smysl. Tato okolnost je však ve filmu poněkud zlidštěna a zlyričtěna Barbřiným přístupem ke scénáři a režii, což činí dílo snesitelným.

Kvalita filmu předčí kvalitu doprovodného textu distributora, který se snažil z jeho pohledu propagandistický film poškodit. A to i přesto, že jsem celou dobu přemýšlela, proč Brzobohatý použil záchrannou brzdu, když se mohl těch Němců zbavit v tichosti a postupně je vyházet z vlaku a vklidu dojet do cílové stanice a ztratit se v davu. Ale asi jednal zkratovitě.

Musím dát "eminenter" za to, co předvedl Sváťa Skopal.

Završení trilogie z lesa má tesklivě skleslou náladu. Pokud však chápeme trilogii jako metaforickou klenbu života, kdy první díl je mládí, druhé dospělost a třetí stáří, pak se to Vorlovi v tempu, vyznění a náladě povedlo.

Smích a slzy v geniální kompozici. Vzpomínám na Miroslava Horníčka, který miloval Chaplina a který o něm v dokumentu "Na návštěvě u Horníčků" tak krásně a moudře promluvil a navíc vystihl skutečnou sílu tohoto tvůrce.

Napsat židovské postavě do scénáře, že košer zabíjení zvířat je nejhumánější na světě? Nezlobte se na mě, ale viděl někdo z vás autorů skutečně košer zabíjení třeba krávy? Je to hnus, ta chudinka má napůl odřízlou hlavu a ještě půl hodiny žije. Zbytečné trápení zvířat a naprostý opak řečeného.

Hvezdička patří hrdinství dvou pánů a kameramanovi filmu. Zbytek je strašný a konec filmu je jeho doslovným pohřbením zaživa. Chápu, že tvůrci asi chtěli film posunout do souvislostí současnosti, ale tohle? To fakt ne.

Posunutí příběhové linie jednoznačně škodilo. Výchozí situace byla ve skutečnosti jiná. Dívka nebyla žačkou, ale jen uchazečkou, navíc nesplnila základní studijní požadavky. To, že měla šátek na hlavě, bylo víceméně jen záminka neziskových organizací k propagaci "neřešímčeho". V díle byla dispozice posunuta, žačka byla premiantka, co si postavila hlavu, a tak celé vyznění se soudem a závěrem ochránce vyznělo tendenčně. Nejlepší scéna tohoto dílu byla s přiznaným řidičem (Pavel Řezníček).

Jakoby se zastavil čas. V obraze i ději. Většinu slabých míst scénáře tak jako tak zachraňují herecké legendy. Pro takové čtvrteční odpoledne s doznívající chřipkou postačující.